Jaké jsou povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele při poskytování stravného? Co musí splnit zaměstnanec, aby mu zaměstnavatel vyplatil stravné? Kdy je zaměstnavatel v prodlení s vyplacením stravného? Stačí pro prokázání nároku na stravné elektronická kniha jízd vozidla s GPS?
Nehodlám se sporovat s Herakleitem o to, zda lze dvakrát vstoupit do téže řeky. Jednak v tom nevidím žádný užitek, jednak je mrtvý a navíc, jak říkal můj kamarád, i když už člověk nemá pravdu, pořád ještě může mít pravdičku.
Právní úprava výslovně nezakotvuje, že statutární města nemají nárok na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem v soudním řízení. Tento závěr však v průběhu posledních let vykrystalizoval ze soudní judikatury. V některých případech je jistě pochopitelné, pokud jsou takové náklady shledány za neúčelné. Na druhou stranu se však často…
Pojem fake news získal v posledním období na značné popularitě v souvislosti se šířením obsahu takto označitelných zpráv zejména prostřednictvím sociálních médií. Byť tento termín není nikterak normativně definován je potřeba určitým způsobem regulovat a zamezovat šíření těchto zpráv, které mohou mít významné společenské dopady, zejména v…
S účinností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále též „GDPR“) se opět dostaly do popředí otázky týkající se kamerových systémů a jejich provozování. Z mého pohledu bylo této tématice věnováno velké množství prostoru a byla rozebrána ze všech úhlů pohledu (i když se určitě nedá říct, že by v problematice měli všichni jasno).
Regulace pobídek je jednou z klíčových oblastí ochrany investora na kapitálovém trhu. Pobídky jsou skloňovány zejména v návaznosti na nedávno transponovanou směrnici MiFID II., i když v českém právu nejsou žádným nováčkem. Cílem tohoto článku je zdůraznit význam právní úpravy pobídek jak v rámci compliance na kapitálovém trhu, tak pro civilní…
Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1054/2018, ze dne 28. 11. 2018 znovu potvrdil, že je třeba při sjednávání rozhodčí doložky pamatovat na všechny vztahy mezi všemi osobami, které hodláme rozhodčí doložce a procesnímu řešení budoucího sporu před rozhodcem podřídit, neboť dosah ustanovení § 2 odst. 4 zákona 216/1994 Sb., o…
Ke dni 31.12. 2018 bylo v České republice 282.522 zaměstnavatelů[1] a 1.011.355 osob samostatně výdělečně činných[2] (dále též „OSVČ“), z toho 590.705 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „hlavní“ a 420.650 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „vedlejší“.
Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jsou spoluvlastníky osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Ustanovení § 1140 občanského zákoníku pak stanoví, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, přičemž každý ze spoluvlastníků může…
V občanském zákoníku je smluvní pokuta jakožto utvrzující institut upravena v osmém díle označeném jako Zajištění a utvrzení dluhu. Smluvní pokuta je běžně uplatňována v rámci smluvní dokumentace, kdy její funkce může být utvrzovací, zajišťovací, sankční, kompenzační nebo prevenční. Lze shrnout, že cílem smluvních pokut je, aby závazky, ke kterým…
Je to již šest let, co nabyla účinnosti první část zákona 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Uvedený zákon mimo jiné zavedl nový, v trestním řádu dosud neznámý, institut tzv. předběžných opatření. Účelem zavedení předběžných opatření měla být – dle důvodové zprávy – zejména lepší ochrana poškozeného, osob mu blízkých, zabránění obviněnému v…
Ústavní soud opět rozhodoval o ochranném opatření zabrání věci. A to konkrétně o stížnosti dvou obchodních společností, které provozovaly tzv. growshopy, tedy obchody zaměřené na prodej a distribuci zboží pro pěstování rostlin. Jejich dva vlastníci byli pravomocně uznáni vinnými přečinem šíření toxikomanie podle § 287 odst. 1, odst. 2 písm. c)…
Definice manipulace trhem se v současné nachází v čl. 12 nařízení MAR[1]. Již na první pohled je definice „manipulace trhem“ dlouhá a obsahuje spoustu nejednoznačných a obecných formulací. Jelikož je kontinentální právo postavené na ex ante regulaci, která sice na jednu stranu přispívá k předvídatelnosti práva, na druhou stranu se ale nemůže…
Novela[1] zákona o obchodních korporacích („ZOK“)[2] se sice nachází teprve ve stádiu projednávání v rámci Hospodářského a Ústavně právního výboru, s ohledem na její rozsáhlost si však dovolíme shrnout a upozornit na některé její podstatné změny týkající se úpravy společností s ručením omezeným již nyní.
Je pozoruhodné, jaké obtíže činím některým soudům jasná právní úprava toho, kdo a jak určuje, zda se v případě zaměstnancovy nepřítomnosti v práci jedná o neomluvené zameškání práce, účinná již od 1. 1. 2012, a ještě starší a zažitější judikaturní výklad toho, zda takové posouzení podléhá nebo nepodléhá soudnímu přezkumu. Připomeňme si proto…
Mgr. Karin Pomaizlová, partnerka Taylor Wessing Česká republika
Žaloba před tzv. nezákonným zásahem správního orgánu (dále jen „zásahová žaloba“) ve smyslu § 82 a násl. zákona 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) je charakteristická svou subsidiární povahou. To znamená, že její užití je na místě až v okamžiku, kdy není možné bránit se jinými právními prostředky, a to jak v režimu správního…
Částka čisté mzdy, tedy jednak po sražení pojistných odvodů a zdanění hrubé mzdy, jakož i po odečtení nezabavitelných částek, nad kterou se zbytek čisté mzdy při exekuci sráží bez omezení, se zvýší na dvojnásobek a bude činit ne jen součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, ale dvojnásobek…
Doporučuji všem milovníkům korporačního práva studium stanov zemědělských akciových společností. Člověk se zde totiž může setkat se specifickými právními konstrukcemi, na které v případě klasických korporačních uspořádání jen tak nenarazí. Jednou z takových interesantních figur je ujednání (smluvní přímus) o povinnosti akcionáře propachtovat…
Přinášíme Vám v rámci rubriky "Právo na víkend" přehled toho, co se v české justici událo v končícím týdnu. Právnický citát pro tento víkend jsem vybral od Jana Wericha - „Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“
Odmítnutím dovolání pro nepřípustnost z důvodu, který ve skutečnosti nebyl naplněn, Nejvyšší soud porušil právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny...
Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1...
Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.
Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
