epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
30. 5. 2018
ID: 107635upozornění pro uživatele

Akceptace s odchylkou, aneb kdy smlouva (ne)vzniká

Není tomu tak dávno, co v našich končinách platilo v souvislosti s procesem uzavírání smluv v soukromém právu jasné a přehledné pravidlo, dle něhož přijetí návrhu na uzavření smlouvy s jakýmikoli změnami bylo bez dalšího považováno za nový návrh. Tento nový návrh musel být následně původním navrhovatelem schválen, jinak smlouva platně nevznikla. Moderní doba však tento bezrozporný čas nenávratně odvála a dnes můžeme nezřídka stát před otázkou, zda příslušná smlouva byla platně uzavřena a pokud ano, pak s jakým obsahem.

 
 ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s. r. o.
 
Nový občanský zákoník účinný od 1.1.2014 nenechal v našem právním řádu kámen na kameni a v mnoha ohledech citelně promluvil i do procesu uzavírání smluv. Předchozí právní úprava dle zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, vycházela z požadavku, aby si smluvní strany navzájem odsouhlasily celý obsah smlouvy[1]. Jinými slovy pokud adresát návrhu na uzavření smlouvy tento návrh zcela a bez výhrad nepřijal, smlouva nevznikla. Toto opakovaně potvrdil i Nejvyšší soud.[2]

Naproti tomu občanský zákoník účinný od 1.1.2014 vyšel z původního znění pouze částečně. V § 1740 odst. 1 a 2 je sice zachován koncept, dle kterého projev vůle obsahující změny se považuje za nový návrh, v odst. 3 téhož paragrafu ale zákonodárce nově stanovil, že „odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí nabídky neodmítne.“ Vznikl tak nový právní konstrukt odpovědi s navrhovanou úpravou, která podstatně nemění podmínky nabídky. Čímž samozřejmě vzniká výkladový problém v podobě dvou klíčových otázek, konkrétně (i) jak je definována „odchylka neměnící podmínky nabídky“, a (ii) kdy končí běh lhůty „bez zbytečného odkladu“.

Odchylka, která podstatně nemění podmínky

Jisté vodítko k otázce kvalifikace odchylky od původního návrhu se snaží poskytnout důvodová zpráva k občanskému zákoníku, která uvádí jako konkrétní příklad nepodstatného odchýlení se akceptačního prohlášení v reakci na ofertu „nabízím 100 ks za 1000 Kč“ odpověď „přijímám, ale baleno bude po 10 ks“ nebo „přijímám, platba v hotovosti“. Zároveň odkazuje na zahraniční právní úpravy jakožto zdroje pro přijaté znění. Mimo jiné tak zmiňuje i Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva (UNIDROIT)[3], který je autorem opakovaně vydávaných Principů mezinárodních obchodních smluv. Článek 2.1.11 odst. 2 Principů[4] je přitom obsahově velice podobný zmíněnému § 1740 odst. 3 občanského zákoníku.

V komentáři k předmětnému čl. 2.1.11 odst. 2 Principů se uvádí, že výklad termínu „podstatná změna návrhu“[5] vždy závisí na okolnostech daného případu. Za okolnosti, které zpravidla, nikoli ale nezbytně pokaždé, představují podstatnou změnu nabídky, jsou považovány úpravy ujednaní o ceně, způsobu placení[6], času a místa plnění, odpovědnosti smluvních stran, řešení sporu apod. Přičemž v komentovaném ustanovení Principů je jako důležitý faktor dále zmiňována skutečnost, zda navrhované změny nevybočují z obvyklých podmínek v rámci daného druhu podnikání a jejich zahrnutí do návrhu smlouvy tak nebude pro druhou stranu překvapením. Například pokud bude v rámci akceptace nabídky do návrhu smlouvy doplněna rozhodčí doložka, v závislosti na tom, zda je její užití v příslušném odvětví standardem či nikoli, půjde buď o (i) akceptaci návrhu smlouvy (ve znění obsahujícím rozhodčí doložku), nebo o (ii) nový návrh a smlouva (prozatím) nevznikne.

S ohledem na nadále absentující soudní praxi vztahující se k problematice odchylek podstatně měnících či neměnících podmínky návrhu smlouvy lze uzavřít, že posouzení této otázky bude nadmíru záležet na konkrétní situaci. Určitě bude možné se odvolávat na inspiraci textu občanského zákoníku zahraničními právními úpravy, kromě zmíněných Principů je možno odkázat např. na rozhodovací praxi v souvislosti s čl. 19 Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, jehož znění je velice blízké výše uvedenému čl. 2.1.11 odst. 2 Principů i našemu § 1740 odst. 3 občanského zákoníku. V případě spornějších otázek, z nichž některé byly zmíněny výše, ale nelze než vyčkat, jak se k jejich zodpovězení postaví soudy.

Bez zbytečného odkladu

Druhou částí podmínky dle § 1740 odst. 3 občanského zákoníku pro uzavření smlouvy navzdory jejímu přijetí s odchylkou je skutečnost, že akceptace návrhu s odchylkou nebude navrhovatelem bez zbytečného odkladu odmítnuta. Výklad tohoto předpokladu bude o něco snazší, neboť termín „bez zbytečného odkladu“ lze v našem právním řádu nalézt na mnoha místech[7] a opakovaně se k němu vyjadřovala i soudní praxe.

Nejvyšší soud tak v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2869/2007 ze dne 12.6.2008 judikoval, že „Přijetím návrhu „bez zbytečného odkladu“ se rozumí akceptace v době, během níž oblát může s přihlédnutím k povaze a složitosti navrhované smlouvy (dohody) – objektivně vzato – náležitě uvážit, jak bude na návrh reagovat.“ V posuzovaném případě zaměstnanec doručil zaměstnavateli návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou, který žalovaná zaměstnavatelka přijala až po uplynutí třiceti devíti dní. Zaměstnanec se v následném soudním sporu domáhal trvání svého pracovního poměru s tím, že návrh na ukončení pracovního poměru měl být ve smyslu ustanovení § 244 odst. 2 zákona č.65/1965 Sb., zákoníku práce, přijat bez zbytečného odkladu.[8] S argumentací žalobce se Nejvyšší soud ztotožnil, když dále uvedl, že „(…) k přijetí žalobcova návrhu „bez zbytečného odkladu“ mohlo dojít jen tehdy, kdyby konkrétní okolnosti případu – objektivně vzato – žalované neumožňovaly, aby se dříve rozhodla, jak bude na návrh na dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni 28.2.2005 reagovat.“

V podobném duchu se již dříve vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu IV. ÚS 314/05 ze dne 18.4.2006, kdy deklaroval, že „Pojem „bez zbytečného odkladu“ užitý v ustanovení § 529 odst. 2 občanského zákoníku[9] je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily.“

I díky existenci relativně konstantní rozhodovací praxe soudů nebude výklad termínu „bez zbytečného odkladu“ vzbuzovat mnoho otázek. Je zřejmé, že délka této lhůty se bude odvíjet od skutkových okolností, vztahujících se ke konkrétní ofertě. Akceptovat smlouvu o výstavbě čítající včetně příloh stovky stran jistě potrvá déle než akceptovat smlouvu v rozsahu dvou odstavců o koupi použitého jízdního kola. V každém případě ale lze vřele doporučit neotálet s reakcí na návrh na uzavření smlouvy, neboť na ještě donedávna platící zásadu, že mlčení souhlas nezakládá, se alespoň v rámci našeho právního řádu již nějakou dobu nelze bezvýhradně spoléhat.

Reklama
Změna poměrů a vynucené změny smluv v praxi (online - živé vysílání) - 27.5.2022
Změna poměrů a vynucené změny smluv v praxi (online - živé vysílání) - 27.5.2022
27.5.2022 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Kdy smlouva (ne)vzniká

V úvodu tohoto článku nastíněný scénář, jenž nechával čtenáře pochybovat, zda ona blíže nespecifikovaná smlouva vznikla či nikoli, se samozřejmě uplatní spíše v těch případech, kterým nepředcházely opakované výměny návrhů smluv mezi právními zástupci smluvních stran, po jejichž úspěšném absolvování se všichni zúčastnění sejdou u kulatého stolu, kde svými podpisy stvrdí svou opravdovou vůli být ve smlouvě sjednanými podmínkami vázáni. Ve všech ostatních případech, kdy smlouva ani nemusí být nakonec uzavírána v písemné podobě, se do finálního návrhu může dostat drobná úprava, jež smlouvu určitým způsobem změní. A pokud takto upravené znění nebude bezodkladně odmítnuto, nezbývá, než aby soud rozhodl, zda šlo o změnu podstatnou či nikoli. Předcházet takovéto zajisté nepříjemné situaci, jež udržuje účastníky v nejistotě, zda se jejich vzájemné vztahy řídí smlouvou či nikoli, přitom nemusí být nikterak složité.

Standardním postupem v rámci prevence možných sporných situací je důsledné vyloučení aplikovatelnosti § 1740 odst. 3 občanského zákoníku na návrh smlouvy, a to již od počátku jednání. Další variantou pak je možnost dát s poukazem na § 1726 větu druhou občanského zákoníku[10] druhé straně zřejmě najevo, že v určitých (sporných) otázkách si přejete dosáhnout shody, jinak k uzavření smlouvy nedojde. Vzhledem k možnosti stran upravovat si kontraktační proces způsobem zákonem nepředvídaným, lze uvažovat i o omezení možnosti modifikace návrhu smlouvy nebo o vytvoření vlastních obchodních podmínek, jež by pravidla kontraktačního procesu výslovně upravovaly. Čímž bychom ale otevírali další kapitolu, jejíž rozsah by už byl nad zamýšlený rámec tohoto příspěvku.


Mgr. Adam Janováč

Mgr. Adam Janováč,
advokát


ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

Truhlářská 13-15
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 222 537 500 – 501
Fax:    +420 222 537 510
e-mail:    office.prague@randalegal.com


____________________________
[1] § 44 odst. 2 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákonik.
[2] např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 28/2016 ze dne 30.3.2017: „Jakkoliv mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu (§ 44 odst. 1 věta druhá obč. zák.), podepsání návrhu smlouvy oblátem je komisivním jednáním, tedy činností (nikoliv nečinností); dohodnou-li se na tom smluvní strany, může být přijetí písemného návrhu smlouvy účinné i mezi nepřítomnými k okamžiku, kdy oblát návrh na uzavření smlouvy, jemu doručený, podepíše.“
[3] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[4] Do dnešního dne Principy mezinárodních obchodních smluv existují ve čtyřech vydáních, konkrétně z let 1994, 2004, 2010 a 2016, přičemž s ohledem na dobu přípravy občanského zákoníku zde je odkazováno na verzi z roku 2010.
[5] V anglickém znění „materially alters“.
[6] Srov. se zněním důvodové zprávy k § 1740 občanského zákoníku, kde je odchylka týkající se způsobu platby považována za nepodstatnou.
[7] např. § 69 odst. 1 a § 70 odst. 1 zákoníku práce, § 226 odst. 1 insolvenčního zákona, § 33 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, aj.
[8] § 244 odst. 2 zákona č.65/1965 Sb., zákoník práce: „Návrh na uzavření smlouvy je třeba přijmout ve lhůtě určené navrhovatelem. Není-li lhůta určena, je třeba návrh přijmout ihned, jednají-li účastníci přímo; jinak je třeba jej přijmout bez zbytečného odkladu. Návrh je přijat okamžikem, kdy přijetí návrhu došlo navrhovateli.“
[9] zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník
[10] § 1726 věta druhá občanského zákoníku: „Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis.“


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Adam Janováč (ŘANDA HAVEL LEGAL)
30. 5. 2018
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Ústavní právo s nadhledem : Nenouzový stav
  • Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů aneb „evropské hromadné žaloby“
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů

Související produkty

Online kurzy

  • Spolky pohledem daňového práva
  • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
  • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
  • Aktuální judikatura vysokých soudů
  • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
Lektoři kurzů
Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Kristýna Faltýnková
JUDr. Kristýna Faltýnková
Kurzy lektora
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Daniela Kovářová
JUDr. Daniela Kovářová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Cestovní náhrady pro rok 2022: Vyhláškové ceny elektřiny byly zvýšeny v březnu; ceny benzínu a nafty v květnu. Kdy přijde na řadu stravné?
  • Ústavní právo s nadhledem : Nenouzový stav
  • Zadržovací právo
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Zadržovací právo

Věřitel může zadržet cizí movitou věc – jak vyplývá z ustanovení § 1396 odst. 1 o. z. (a contrario) – jen tehdy, má-li ji u sebe „právem“. Předpokladem pro to, aby věřitel...

Valná hromada, honební společenstvo

Ve vztahu k účelu řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady obchodních korporací je účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady...

Neúměrné zkrácení

V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic....

Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)

Obecným předpokladem bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu jedním subjektem (obohaceným), které může spočívat buď v rozmnožení majetku obohaceného (např....

Legitimní očekávání účastníků řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhodne-li civilní soud o předběžné otázce jinak (opačně), než jak to dříve ve výroku pravomocného rozsudku učinil soud správní, porušuje svým rozhodnutím závisejícím na...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.