epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    4. 5. 2023
    ID: 116385upozornění pro uživatele

    Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn

    Vláda ČR na začátku dubna 2023 schválila návrh rozsáhlé a dlouho diskutované novely zákoníku práce, která se tak posunula dále v rámci legislativního procesu.

    Stav novely

    Novela byla s výjimkou některých změn, na které Vás dále v článku upozorňujeme, schválena v rozsahu, který byl výsledkem připomínkového řízení. Její aktuální znění tak představuje kompromisní řešení státních orgánů a zájmových skupin, které se na základě neformální dohody zavázaly k tomu, že nebudou o jakékoli další úpravy usilovat.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Navzdory této gentlemanské dohodě lze očekávat, že debaty proběhnou zejména ve vztahu k práci na dálku či digitalizaci pracovněprávní dokumentace, tj. oblastem, které by měly být do zákoníku práce zahrnuty nad rámec změn transponovaných evropskými směrnicemi, tj. směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU.

    Zásadní změnu oproti původnímu návrhu představuje stanovení účinnosti novely, která by měla ve většině případů nastat již první den prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona, a tedy zkrátit legisvakanční lhůtu o jeden měsíc. U některých ustanovení zákona (např. v případě dovolené) by měla účinnost nově nastat k prvnímu dni kalendářního roku následujícího po dni vyhlášení zákona.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    I přesto lze nadále předpokládat, že by novela mohla téměř v celém rozsahu nabýt účinnosti již na podzim letošního roku, s výjimkou ustanovení, u kterých by účinnost nastala až od následujícího roku 2024.

    Přehled očekávaných změn

    Níže přinášíme aktuální přehled zásadních změn vycházející z poslední verze návrhu novely, která byla schválena Vládou ČR a posunula se dále do legislativního procesu v Parlamentu ČR.

    Za předpokladu, že by v následujících fázích legislativního procesu nebyl návrh novely již významně pozměněn, mohly by uvedené změny představovat již finální podobu dlouhodobě očekávané novelizace zákoníku práce; pozměňovací návrhy a úpravy zákona však nelze vyloučit.

    1. Informační povinnost zaměstnavatele

    Zaměstnavatelé budou povinni informovat své zaměstnance o podstatných právech a povinnostech vyplývajících pro ně z pracovněprávního vztahu v kratší lhůtě, než je tomu nyní, a to zřejmě již do 7 dnů od vzniku pracovněprávního poměru, tedy v podstatně kratší lhůtě, která v současné době činí 1 měsíc. V případě jakýchkoli nastalých změn v průběhu trvání pracovněprávního poměru by měli být zaměstnavatelé povinni o takových změnách informovat své zaměstnance nejpozději v den jejich účinnosti.

    Současně dojde k rozšíření okruhu povinně sdělovaných informací, v důsledku kterého by zaměstnanci měli být informováni například o době trvání a podmínkách zkušební doby, odborném rozvoji (je-li jim poskytován), rozsahu minimálního nepřetržitého denního/týdenního odpočinku či o poskytování přestávek na jídlo a oddech.

    Pokud by zaměstnavatelé poskytovali tyto informace v elektronické podobě, měl by být zaměstnancům nejen umožněn přístup k nim, ale rovněž by měli mít možnost si tyto informace uložit či vytisknout.

     Informační povinnost by se měla nově vztahovat i na zaměstnance na DPČ a DPP, kteří by měli být ze strany zaměstnavatele písemně seznámeni s rozvrhem své pracovní doby, či s jeho změnou, a to nejpozději 3 dny před začátkem směny, nebo období, na které je pracovní doba rozvržena. Tato lhůta, která byla oproti původní verzi návrhu stanovujícího 7 dní v rámci připomínkového řízení zkrácena, by se neměla uplatnit pouze v případě, že by se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na jiné době seznámení.

    1. Zásadní změny v oblasti dohod konaných mimo pracovní poměr

    Zaměstnance pracující na základě DPČ nebo DPP by mělo díky novele čekat daleko více zásadních změn, které by se měly promítnout v jejich pracovněprávním vztahu, a to zejména za účelem poskytnutí vyšší míry ochrany.

    Jednou z klíčových změn představuje bezesporu zavedení nároku na dovolenou, který by měl zaměstnancům na DPČ a DPP vzniknout za obdobných podmínek, jako je tomu u pracovního poměru založeného pracovní smlouvou.  Pro účely výpočtu dovolené se použije tzv. „univerzální vzorec“, na základě kterého může zaměstnancům na DPČ a DPP při plném vytížení vzniknout nárok na dovolenou až do výše 80 hodin za rok. Z hlediska praktických účelů je pak v případě dovolené navržena již v úvodu zmiňovaná pozdější účinnost, a to k prvnímu dni kalendářního roku následujícího po dni vyhlášení zákona.

    Kromě dovolené by zaměstnancům na DPČ a DPP měly vznikat i další nároky, a to zejména nárok na ošetřovné, nárok na některé příplatky (za práci v noci či o svátcích) nebo také nárok na překážky v práci na straně zaměstnance (návštěva lékaře).

    Novelou by měl být dále do zákoníku práce zaveden institut přechodu na jinou formou zaměstnání. Zaměstnancům na DPČ a DPP by tímto institutem mělo být umožněno si po určité odpracované době požádat o přechod z DPČ nebo DPP na pracovní smlouvu, tedy na formu zaměstnání s jistějšími a předvídatelnějšími podmínkami. Podání takové žádosti by však mělo být možné jen za podmínky, že pracovněprávní vztah založený dohodou trval v předchozích 12 měsících po dobu nejméně 180 dnů. Na žádost by zaměstnavatel měl být povinen vždy zareagovat a nejpozději do 1 měsíce od jejího obdržení poskytnout zaměstnanci odůvodněnou písemnou odpověď.

    V neposlední řadě by vyšší míra ochrany měla být zaměstnancům na DPČ a DPP zaručena i ve vztahu k ukončení pracovněprávního vztahu. Zaměstnanci na DPČ a DPP by tak měli mít právo požadovat po zaměstnavateli písemné odůvodnění výpovědi, a to zejména pokud se budou domnívat, že jim výpověď byla dána kvůli uplatnění některých jejich práv vyplývajících ze zákoníku práce.

    1.  Nová pravidla pro žádost o rodičovskou dovolenou

    V současné době není žádost o rodičovskou dovolenou zákoníkem práce nijak blíže regulována, tj. zaměstnanci či zaměstnankyně o ni mohou zažádat v jakékoli formě (písemné i ústní), a to navíc v době předem neurčené.

    Novela by v tomto ohledu měla stanovit jasná pravidla vyžadující písemnou formu takové žádosti obsahující uvedení plánované doby trvání (tj. její začátek i konec), přičemž by měla být předložena alespoň 30 dní před nástupem s výjimkou vážných důvodů nastalých na straně zaměstnance/kyně.

    Samotné podání žádosti by nemělo být již nijak omezeno, přičemž by zaměstnanci/kyně měli mít možnost ji podávat opakovaně, a tedy si jejím prostřednictvím stávající rodičovskou dovolenou i prodloužit.  

    Informace uvedené v žádosti by měly být pro obě strany závazné, čímž by měla být významně ulehčena pozice zaměstnavatelů, a to zejména s ohledem na plánování odchodů a jejich zástupů, ač již nyní je závaznost data návratu v praxi dovozena.

    1. Digitalizace pracovněprávních dokumentů

    Významné usnadnění by měla novela přinést i s ohledem na plánovanou digitalizaci pracovněprávní dokumentace, přičemž by měla umožnit jak elektronické uzavírání smluv se zaměstnancem, tak elektronické doručování písemností.

    Elektronické uzavírání pracovněprávní dokumentace

    V prvé řadě by mělo být možné elektronicky uzavírat dvoustranné pracovněprávní dokumenty vázající se ke vzniku či změně pracovního poměru (např. pracovní smlouva či dodatek k ní), a to ať už prostřednictvím e-mailu či datové schránky. Od takto uzavřeného dokumentu by měl mít zaměstnanec možnost odstoupit do 7 dnů, avšak pouze za předpokladu, že z jeho strany nebylo započato s prací.

    Elektronické doručování pracovněprávní dokumentace

    Digitalizace by se měla rovněž promítnout v možnosti elektronického doručování jednostranných pracovněprávních dokumentů spadajících do přísnějšího režimu (tj. do vlastních rukou), do kterého se i nadále řadí písemností týkajících se skončení pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa. Oproti původnímu návrhu novely by se mezi tyto dokumenty neměl již řadit např. záznam o porušení režimu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, přičemž naopak mzdové a platové výměry nebyly i přes četné připomínky zaměstnavatelů z výčtu uvedených důležitých písemností vyřazeny.

    V případě elektronického doručování výše uvedených písemností by měl být vyžadován předchozí souhlas udělený zaměstnancem v samostatném písemném prohlášení, v rámci kterého by současně byla určena elektronická adresa pro doručování, která není v dispozici zaměstnavatele (typicky soukromý e-mail). Takto udělený souhlas by zaměstnanec měl mít možnost kdykoli odvolat, a to s účinky od okamžiku odvolání. Naopak v případě zbývajících dokumentů, tj. dokumentů které byly z „přísnějšího režimu“ vyřazeny, by měl být prostý elektronický podpis dostačující.

    Pro veškeré elektronicky doručované písemnosti by dále měla platit fikce doručení, která byla oproti původnímu návrhu novely prodloužena z 10 na 15 dnů ode dne odeslání.

    1. Úprava práce na dálku

    Nad rámec transpozice evropských směrnic přináší novela další zásadní změnu spočívající ve stanovení bližších pravidel pro práci na dálku.

    Hlavním předpokladem pro její výkon by měla být písemná dohoda uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Aktuální verze novely však oproti té původní již nestanoví povinné náležitosti takové dohody, a proto by mělo být ponecháno výlučně na uvážení stran, co vše si jejím prostřednictvím sjednají. K tomu, aby dohoda v praxi skutečně plnila svůj účel, rozhodně doporučujeme se držet původního výčtu povinných náležitostí a v dohodě sjednat minimálně místo výkonu práce na dálku, způsob, jakým bude probíhat komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce včetně následné kontroly, nebo také určení rozsahu konané práce včetně rozvržení pracovní doby.

    V rámci vypořádání připomínek se v souvislosti s výkonem práce na dálku ustoupilo i od dalších požadavků kladených na osobu zaměstnavatele, který by neměl být již povinen zajišťovat nejen to, aby zaměstnancům nebyl odepřen kontakt s ostatními zaměstnanci, ale rovněž ani zajišťovat technické a programové vybavení potřebné pro výkon a ochranu dat a údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem.

    Dohodu by mělo být možné vypovědět s výpovědní dobou v délce 15 dnů, od které by se mohly strany smluvně odchýlit, avšak pouze za podmínky, že délka výpovědní doby bude pro obě strany shodná.

    Práci na dálku by mělo být možné zaměstnancům rovněž nařídit, avšak jen při kumulativním splnění zákonem stanovených podmínek, a to (i) stanoví-li tak opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, (ii) na nezbytně nutnou dobu, (iii) pokud to povaha vykonávané práce umožňuje; a (iv) místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Aktuální návrh novely tyto podmínky ještě zpřísňuje, neboť k určení místa výkonu by neměl být oprávněn zaměstnavatel, nýbrž by měl být vždy povinen vyzvat zaměstnance, aby takové místo bez zbytečného odkladu písemně sám určil.

    K výrazným změnám došlo ve vztahu ke způsobu náhrady nákladů, které nejen, že jsou nově upraveny v samostatném ustanovení, ale současně došlo ke změně v jejich obsahu, a to dokonce poté, co byl již návrh po schválení Vládou ČR zveřejněn.

    Zásadní změnu představuje možnost zaměstnavatele se zaměstnancem se písemně dohodnout, že náhradu nákladů nebude hradit. V případě, že by k takovému sjednání nedošlo, měla by být zachována možnost paušální náhrady nákladů či náhrada nákladů, které zaměstnanci prokazatelně vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku. Zároveň byla z návrhu vypuštěna konkrétně vymezena paušální částka ve výši 2,80 Kč, která by měla být nově stanovena vyhláškou MPSV, a to na základě údajů zveřejněných ze strany Českého statistického úřadu.  

    O výkon práce na dálku by měli mít zaměstnanci možnost si písemně požádat, přičemž tato výhoda by se měla dotýkat pouze vybraného okruhu zaměstnanců, mezi které se řadí těhotné zaměstnankyně, zaměstnanci/zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 9 let, nebo osoby závislé na péči.  Současně by tito zaměstnanci měli mít právo na to, aby jim zaměstnavatel případné zamítnutí jejich žádosti písemně odůvodnil.

    Závěr

    Z uvedeného přehledu změn je již nyní zřejmé, že nás v nadcházejícím období čekají v pracovněprávní oblasti výrazné změny, na které bude nutné se do jisté míry i vhodně připravit.

    Další legislativní vývoj týkající se novely zákoníku práce pro Vás proto budeme i nadále pečlivě sledovat a v případě jakýchkoli změn Vás budeme opět informovat. Současně pro Vás v červnu 2023 připravujeme další pracovněprávní snídani, přičemž jedním z hlavních témat bude i tato novela.

     

    Mgr. Jakub Málek,
    managing partner


    Mgr. Kateřina Lansdorfová,
    advokátní koncipientka


    PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.

    Futurama Business Park
    Sokolovská 668/136d
    186 00  Praha 8 – Karlín

    Tel.:    +420 227 629 700
    e-mail:    info@plegal.cz

     


    [1] Rovněž i zaměstnanec má v souvislosti s vznikem pracovního úrazu určité povinnosti, a to zejména povinnost spočívající v bezodkladném oznámení zaměstnavateli dle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce, se kterou jsou spojeny i negativní důsledky při jejím nedodržení. S ohledem na téma tohoto článku však není této problematice věnována bližší pozornost.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jakub Málek, Mgr. Kateřina Lansdorfová (PEYTON legal)
    4. 5. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.