Aktuální změny v právní úpravě předkládání listin do sbírky listin veřejného rejstříku

Stávající právní úprava zakládání listin do sbírky listin nestanovila efektivní sankce za porušování povinnosti předkládat listiny, o kterých to stanovuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§ 38i) a další zákony, např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (§ 21a odst. 4)[1]. Jedná se o listiny, jako jsou např. platné znění společenských smluv, stanov, výročních zpráv, účetních závěrek aj.

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále rovněž jako „OSŘ“) upravoval v ust. § 200de sankci v podobě pořádkové pokuty, kterou mohl předseda senátu uložit podnikateli, pokud neuposlechl výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí v řízeních ve věcech obchodního rejstříku nebo aby mu předložil listiny, které podle zvláštních právních předpisů náleží do sbírky listin. Pořádkovou pokutu bylo možno udělit pouze do výše 20.000,- Kč.

Nedostatek efektivních nástrojů rejstříkových soudů k vynucování zákonných povinností podnikatelů vedl k současnému stavu naplněnosti sbírky listin, která dle některých pramenů dosahuje pouze
25-50%.[2] Znamená to, že nejméně každý druhý podnikatel ignoruje povinnosti související s předkládáním důležitých listin, které jsou významným zdrojem informací např. věřitelů podnikatele, společníků či akcionářů, zaměstnanců atd. Z informace o činnosti podávané veřejným ochráncem práv za čtvrté čtvrtletí roku 2012 vyplývá, že naplněnost sbírky listin obchodního rejstříku je velmi nízká, pouze 28%.[3]

Právní úprava účinná od 1. 1. 2014

Výše uvedený neutěšený stav zřejmě reflektoval také zákonodárce, když v rejstříkovém zákoně v § 104 upravil obdobnou sankci obsaženou v OSŘ účinném do 31. 12. 2013 avšak s mírnou úpravou, jež spočívá ve výši uložené pořádkové pokuty. Tuto lze uložit do výše 100.000,- Kč. Soud je však povinen nejprve dotčenou osobu k předložení listin vyzvat.

Nadto ust. § 105 rejstříkového zákona obsahuje skutečně efektivní nástroj, s jehož pomocí budou rejstříkové soudy schopny vynucovat zákonné povinnosti zapsaných osob – tímto nástrojem je hrozba zahájení řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, a to i bez návrhu. Zákon samozřejmě stanovuje přísné podmínky, za kterých bude možno přistoupit k popisované sankci.

Podmínky jsou stanoveny následovně:

• opakované neplnění povinnosti předkládat listiny do sbírky listin,
• potenciál závažných důsledků pro třetí osoby, které mohou nastat v návaznosti na nepředložení listin[4],
• předchozí upozornění ze strany rejstříkového soudu,
• poskytnutí přiměřené lhůty k odstranění nedostatku.

Rejstříkový zákon v § 106 dále stanoví vyvratitelnou domněnku, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti podle § 105, porušuje péči řádného hospodáře. Konsekvence z toho vyplývající netřeba podrobněji rozepisovat.

Inspirace zákonodárce v zahraničí

Při čtení uvedených změn je patrná inspirace zákonodárce v zahraničí. Slovenský obchodní zákoník[5] v ust. § 68 odst. 6 písm. f) upravuje možnost soudu rozhodnout o zrušení společnosti v případě, že za nejméně dvě uplynulé účetní období společnost nesplnila povinnost předložit účetní závěrku do sbírky listin. Za zvážení by rovněž stála možnost diskvalifikace statutárního orgánu právnické osoby v případě, že společnost již byla ze strany rejstříkového soudu několikrát bezvýsledně vyzvána k předložení listin, popř. možnost přímého pokutování statutárního orgánu (v řádu několika tisíc korun českých). Tyto možnosti obsahuje např. právní řád Irska.

Závěr

Výše specifikované změny lze kvitovat s povděkem, jestliže přihlédneme ke katastrofálnímu stavu, v němž se sbírka listin v současné době nachází. Zásadní otázkou v této oblasti je otázka personálních možností rejstříkových soudů. S ohledem na skutečnost, že od 1. 1. 2014 budou mít rejstříkové soudy na starosti taktéž spolky, jejichž správu má do 31. 12. 2013 v působnosti Ministerstvo vnitra, je nutno zamyslet se nad kapacitami, kterými rejstříkové soudy disponují. Jedním z hlavních problémů ne/naplněnosti sbírky listin totiž byl – vedle nedostatku efektivních sankčních nástrojů – nedostatek pracovních sil, které by se mohly zaměřit na vynucování zákonných povinností stran předkládání listin do sbírky listin.

Čas ukáže, zda nástroje, které jsou rejstříkovým soudům svěřeny k vymáhání práva, budou aplikovány vůči osobám, na které se výše popsané povinnosti vztahují. V každém případě lze tuto změnu hodnotit jako změnu k lepšímu.

Mgr. Lukáš Regec,
advokátní koncipient

LAW GROUP

Zahradnická 6
603 00 Brno

Tel.: +420 543 213 928
e-mail: office@lawgroup.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Zákon o účetnictví upravuje sankci za porušení povinnosti dle §21a, které ukládají finanční úřady. V tomto článku se však zaměřuji toliko na sankce ukládané rejstříkovými soudy.
[2] Tisková zpráva společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, a.s.: Účetní závěrku za rok 2011 nezveřejnilo v řádném termínu 79 % firem [online]. 25. 2. 2013 [cit. 9. 12. 2013]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Veřejný ochránce práv: Informace o činnosti podávaná veřejným ochráncem práv dle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů za čtvrté čtvrtletí roku 2012 [online]. 23. 1. 2013 [cit. 9. 12. 2013]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[4] Má se za to, že nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j) rejstříkového zákona může mít závažné důsledky pro třetí osoby.
[5] Zákon č. 513/1991 Z.z., obchodný zákonník.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz