Pravidla pro uveřejňování informací a dokumentů v zadávacím řízení jsou stanoveny zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a vyhláškou č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „

Reklama

Aktuální judikatura k civilnímu procesu se zaměřením na dokazování a exekuce (online - živé vysílání) - 24.3.2023

24.3.2023 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

vyhláška“). V souladu s těmito právními předpisy zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty k veřejné zakázce na profilu zadavatele a prostřednictvím formulářů také ve Věstníku veřejných zakázek, příp. v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník EU“). V případě podlimitních veřejných zakázek jsou informace uveřejňovány zásadně pouze ve Věstníku veřejných zakázek[1], v případě nadlimitních veřejných zakázek jsou informace vedle Věstníku veřejných zakázek uveřejňovány také v Úředním věstníku EU.

Jak již bylo zmíněno v úvodu tohoto článku, právní úprava vysvětlení zadávací dokumentace je v zákoně obsažena zejména v jednom ustanovení, a to v § 98 zákona. Tato koncepce značně usnadňuje orientaci čtenářů v zákoně a koncept zvolený zákonodárcem je tak třeba z pohledu vnitřní struktury zákona kvitovat.

Z obsahového hlediska předmětné zákonné ustanovení ukládá zadavateli obecnou povinnost poskytnout vysvětlení zadávací dokumentace v případě, že dodavatel písemně o takové vysvětlení zadávací dokumentace požádá, a v případě, že taková žádost o vysvětlení zadávací dokumentace byla zadavateli doručena včas. Včasnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace pak zákonodárce definuje jako žádost doručenou zadavateli nejméně 8 pracovních dnů před uplynutí lhůty pro podání nabídek v případě veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu, resp. jako žádost doručenou zadavateli nejméně 7 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek v případě veřejné zakázky zadávané v podlimitním režimu. Na tomto místě je třeba uvést, že konstrukci, jakou zákonodárce v zákoně zakotvil lhůtu pro podání včasné žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, nepovažují autoři tohoto článku za vhodnou, a to zejména s ohledem na komplikovanou kombinaci lhůty zadavatele pro uveřejnění vysvětlení na profilu zadavatele[2] a lhůty dodavatele pro podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace[3]. Takto popsaná kombinace lhůt v praxi často vede k opožděnému podávání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace v důsledku zjevného nepochopení zákonné konstrukce lhůty pro podání takové žádosti. Nutno podotknout, že takovýmto pochybením dodavatelů v zadávacím řízení by se dalo jednoduše předejít jednoznačnou zákonnou formulací, jež by jednoznačně stanovila minimální délku lhůty pro podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ve vazbě na konec lhůty pro podání nabídek.

V případě, že bude zadavateli doručena včasná žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, zadavatel je povinen vysvětlení zadávací dokumentace uveřejnit na profilu zadavatele (příp. i odeslat či předat) do 3 pracovních dnů od doručení takovéto žádosti. Neuveřejní-li zadavatel vysvětlení zadávací dokumentace v takto stanovené lhůtě, je podle § 98 odst. 4 zákona povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace do uveřejnění (příp. i odeslání či předání) vysvětlení zadávací dokumentace 3 pracovní dny.

Vedle výše uvedených pravidel zákonodárce dále vyžaduje, aby v případech poskytování vysvětlení zadávací dokumentace na žádost dodavatele bylo v daném vysvětlení obsaženo přesné znění žádosti dodavatele, avšak za současného odstranění identifikačních údajů dodavatele, který žádost o vysvětlení zadávací dokumentace podal.

Zadavatel může rovněž poskytnout vysvětlení zadávací dokumentace i bez předchozí žádosti dodavatele, domnívá-li se, že je takovéto vysvětlení žádoucí.

Pokud zadavatel vydává ve vztahu k veřejné zakázce vysvětlení zadávací dokumentace, je v souladu s výše uvedenými zákonnými pravidly povinen uveřejnit takové vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele. Pokud tímto vysvětlením (typicky z důvodu doplnění nebo změny zadávací dokumentace) došlo k prodloužení lhůty pro podání nabídek či ke změně jiných údajů obsažených ve formuláři uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek, příp. v Úředním věstníku EU, vzniká zadavateli rovněž povinnost zaslat opravný formulář do Věstníku veřejných zakázek, příp. i do Úředního věstníku EU, jímž zadavatel uvede do souladu informace uvedené na profilu zadavatele a ve Věstníku veřejných zakázek, příp. i v Úředním věstníku EU. Tato povinnost zadavatele vyplývá mj. i z § 212 odst. 8 zákona, který stanovuje, že „ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou uvedeny ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele“.

Z výše uvedených skutečností tedy jednoznačně vyplývá, jaké zákonné povinnosti vznikají zadavateli v souvislosti s uveřejněním vysvětlení zadávací dokumentace. Jestliže zadavateli přijde žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, která nemá vliv na obsah formulářů ve Věstníku veřejných zakázek, příp. v Úředním věstníku EU, zadavatel je zásadně povinen do 3 pracovních dnů uveřejnit vysvětlení zadávací dokumentace pouze na profilu zadavatele. Pro úplnost autoři dodávají, že prvním dnem této lhůty je v souladu s pravidly pro počítání času obsaženými v občanském zákoníku[4] první pracovní den po dni, kdy zadavateli byla doručena žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.

Co však již právní předpisy výslovně neřeší, je časová souslednost jednotlivých kroků zadavatele v případě, kdy je vysvětlením zadávací dokumentace dotčen i obsah formuláře uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, příp. v Úředním věstníku EU. V takovém případě vznikají zadavateli zásadně dvě varianty postupu, a to buď nejprve uveřejnit opravný formulář v příslušném věstníku a až poté uveřejnit vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele, nebo učinit odeslání opravného formuláře a uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele současně v jeden den.

Situace, kdy zadavatel nejprve odešle opravné oznámení do Věstníku veřejných zakázek, příp. i do Úředního věstníku EU, a až ke dni jeho uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek přistoupí k uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele, se na první pohled jeví jako jediná varianta postupu souladná s právními předpisy, a to zejména s ohledem na znění § 212 odst. 8 zákona.

Paragraf 212 odst. 8 zákona vyžaduje soulad údajů obsažených ve Věstníku veřejných zakázek se dvěma základními zdroji, a to s formuláři odeslanými do Úředního věstníku EU a s údaji uvedenými na profilu zadavatele. Vzhledem k tomu, že se údaje do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku EU zasílají zásadně prostřednictvím jediného formuláře, k rozporu mezi těmito údaji dochází pouze v ojedinělých případech[5]. Naopak z pohledu souladu s údaji uvedenými na profilu zadavatele se za použití jazykového výkladu § 212 odst. 8 zákona na první pohled nabízí varianta prvotního uveřejnění opravného formuláře v příslušném věstníku a následného uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele ke dni uveřejnění opravného formuláře ve Věstníku veřejných zakázek. Tímto postupem totiž zadavatel zajistí, že upravené údaje budou na obou místech uveřejněny v tentýž den a údaje ve Věstníku veřejných zakázek tak budou odpovídat údajům na profilu zadavatele.

V souvislosti s tímto postupem zadavatele vzniká autorům otázka, který den musí být nejpozději opravný formulář do příslušného věstníku odeslán, aby byla splněna zákonná lhůta pro poskytnutí vysvětlení zadávací dokumentace. I v tomto případě se zadavateli nabízí dvě výkladové varianty.

Na straně jedné, je to varianta odeslání opravného formuláře nejpozději druhý pracovní den po doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace zadavateli tak, aby byl tento formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek třetí pracovní den lhůty pro poskytnutí vysvětlení zadávací dokumentace. Třetí pracovní den lhůty pro poskytnutí vysvětlení pak bude uveřejněno i vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele. V takovém případě je však třeba zdůraznit, že tímto postupem je zadavateli fakticky zkracována zákonná lhůta pro poskytnutí vysvětlení zadávací dokumentace pouze na dva pracovní dny, což v řadě případů nebude dostatečné pro zodpovězení položených dotazů a povede to k nadbytečnému prodlužování lhůty pro podání nabídek. Ještě větší zásah do zákonné lhůty pro poskytnutí vysvětlení lze pozorovat v případech, kdy je opravný formulář odesílán rovněž do Úředního věstníku EU. V takové situaci je totiž uveřejnění formuláře časově náročnější, když k uveřejnění formuláře v Úředním věstníku dochází například až čtvrtý pracovní den po odeslání formuláře a ve Věstníku veřejných zakázek může být takovýto formulář uveřejněn nejdříve po uplynutí 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí opravného oznámení od Úředního věstníku EU (v souladu s § 212 odst. 7 zákona). Zákonná lhůta zadavatele k poskytnutí vysvětlení zadávací dokumentace tak může být tímto způsobem zkrácena tak, že by zadavatel měl na zodpovězení dotazů méně než jeden pracovní den.

Na straně druhé, je to varianta odeslání opravného formuláře nejpozději třetí pracovní den po doručení žádosti o vysvětlení zadavateli s tím, že vysvětlení zadávací dokumentace bude na profilu zadavatele uveřejněno typicky až čtvrtý pracovní den lhůty pro poskytnutí vysvětlení (příp. ještě později v případě odesílání opravného formuláře i do Úředního věstníku EU), neboť právě tento den dojde rovněž k uveřejnění opravného formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.

Z pohledu autorů přichází do úvahy pouze aplikace první výkladové varianty, která je zjevně souladná se zněním § 212 odst. 8 zákona, ale naopak vede k nežádoucímu zkracování lhůty pro poskytnutí vysvětlení zadávací dokumentace pro zadavatele. Druhá výkladová varianta z pohledu autorů není v praxi použitelná, neboť by tímto postupem fakticky docházelo k porušení zákonné dikce tím, že nebude dodržena lhůta tří pracovních dnů pro poskytnutí vysvětlení zadávací dokumentace.

Prvotní uveřejnění opravného oznámení ve Věstníku veřejných zakázek však může vést k absurdním důsledkům například v případě, že se zadavatel rozhodne pro prodloužení lhůty pro podání nabídek v poslední den lhůty pro podání nabídek. V takovém případě je bezesporu žádoucí, aby zadavatel bezodkladně poskytnul informaci o prodloužení lhůty pro podání nabídek dodavatelům, aby dodavatelé vzali tuto skutečnost na vědomí a nepodávali nabídky do zadávacího řízení. Pokud by ovšem zadavatel aplikoval pravidlo prvotního uveřejnění oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek v příslušném věstníku, dodavatelé by se dozvěděli o prodloužení lhůty pro podání nabídek až den následující po původně stanoveném konci této lhůty. Autoři článku chovají v této souvislosti značnou pochybnost, zda je tento postup v souladu se zněním příslušných právních předpisů, neboť zde fakticky dochází k prodloužení již uplynulé lhůty pro podání nabídek. Lhůta, v níž může dojít ke změně nebo doplnění zadávacích podmínek, je totiž jednoznačně vymezena v § 99 zákona, kde je uvedeno, že „zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek“.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem je tak zřejmé, že nelze konstatovat obecnou použitelnost prvotního uveřejnění opravného formuláře ve Věstníku veřejných zakázek na všechny případy, ale aplikace tohoto postupu je v řadě případů omezena.

Vedle výše popsaného postupu se zadavateli nabízí rovněž postup, kdy v tentýž den odešle opravný formulář do příslušného věstníku a uveřejní vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele. V souvislosti s tímto postupem je v prvé řadě třeba zaměřit se na posouzení jeho souladu s § 212 odst. 8 zákona, neboť, jak bylo výše dovozeno, použití striktně jazykového výkladu na první pohled vede čtenáře k závěru, že jedinou přípustnou variantou je prvotní odeslání opravného formuláře a až následné uveřejnění vysvětlení na profilu zadavatele.

Z pohledu autorů článku však výše uvedený výklad předmětného ustanovení není jediným možným výkladem, který lze v daném případě použít. V tomto smyslu totiž přichází do úvahy i výklad první věty § 212 odst. 8 zákona založený na tom, že zadavatel by měl nejdříve uveřejnit vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele a až následně uveřejnit opravný formulář ve Věstníku veřejných zakázek, jelikož v takovém případě nebudou následně v tomto věstníku uveřejněny údaje odlišné od údajů na profilu zadavatele, ale budou uveřejněny pouze údaje, které uvedou do souladu informace obsažené ve Věstníku veřejných zakázek a informace na profilu zadavatele. Aplikace tohoto výkladu je podmíněna tím, že zadavatel odešle opravný formulář do Věstníku veřejných zakázek, příp. i do Úředního věstníku EU, ve stejný den jako uveřejní vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele. V takovém případě bude naplněna i podmínka, že ke dni uveřejnění opravného formuláře ve Věstníku veřejných zakázek nebudou tyto údaje v rozporu s údaji odeslanými k uveřejnění v Úředním věstníku EU.

Ve prospěch tohoto výkladu svědčí i zákonodárcem zvolená struktura § 212 odst. 8 zákona. V druhé větě předmětného ustanovení totiž zákonodárce uvádí, že „informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek“. Na základě této textace jsou autoři článku přesvědčeni, že pokud by zákonodárce zamýšlel přijmout výklad založený na prvotním uveřejnění opravného formuláře ve Věstníku veřejných zakázek a až následného uveřejnění dokumentů na profilu zadavatele, nezahrnul by do textu § 212 odst. 8 zákona větu druhou, která by v takovém případě pouze opakovala pravidlo obsažené ve větě první předmětného ustanovení.

[1] Není-li podlimitní veřejná zakázka zadávána v nadlimitním režimu.

[2] 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek u veřejných zakázek zadávaných v nadlimitním režimu, resp. 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání nabídek u veřejných zakázek zadávaných v podlimitním režimu.

[3] 3 pracovní dny před uplynutím lhůt zadavatele pro uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele.

[4] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[5] Typicky v případech, kdy je oznámení do Úředního věstníku EU i do Věstníku veřejných zakázek provedeno samostatnými formuláři.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz