epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 10. 2012
    ID: 85859upozornění pro uživatele

    Bezdůvodné obohacení dle autorského zákona a daň z přidané hodnoty v rozhodovací praxi soudů

    Tento článek poukazuje na rozhodovací praxi odvolacího soudu, konkrétně Vrchního soudu v Praze, se kterou se autoři článku setkali při rozhodování soudu o nároku kolektivního správce autorských práv dle zák. 121/2000 Sb., autorský zákon, v platném znění (dále jen „autorský zákon“) na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným užíváním autorských děl. Pasivně legitimovanými jsou v konkrétním případě provozovatelé ubytovacích zařízení, kteří zpřístupňují svým zákazníkům veřejnou produkcí autorská díla, a kteří neuzavřeli s kolektivními správci písemnou licenční smlouvu dle autorského zákona.

     
     Šafra & partneři
     
    Tuto situaci řeší autorský zákon v ustanovení § 100 odst. 1 písm. i), kde stanoví kolektivním správcům přímo povinnost domáhat se vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a v ustanovení § 40 odst. 4 autorský zákon stanoví výši bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, na dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

    Při vymáhání tohoto bezdůvodného obohacení však dochází  dle našeho názoru k velice problematické praxi, kdy někteří kolektivní správci přičítají k vymáhanému bezdůvodnému obohacení částku odpovídající dani z přidané hodnoty. Přestože v žalobách na zaplacení bezdůvodného obohacení kolektivní správce argumentuje tím, že se ztotožňuje s názorem Nejvyššího správního soudu[1], že bezdůvodné obohacení není zdanitelným plněním pro účely daně z přidané hodnoty dle zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „zákon o DPH“), v soudním řízení postupuje v přímém rozporu právě s tímto rozhodnutím. Kolektivní správce přiznává, že DPH z bezdůvodného obohacení neodvádí a že pouze při výpočtu výše bezdůvodného obohacení vychází z toho, že žalovaný by žalobci platil licenční odměnu včetně daně z přidané hodnoty, a proto má žalobce za to, že základem pro výpočet bezdůvodného obohacení je obvyklá licenční odměna včetně daně z přidané hodnoty (resp. její dvojnásobek), neboť to je částka, kterou neoprávněným užitím žalovaný ušetřil.

    Soud prvního stupně – Městský soud v Praze – opakovaně (pozn. alespoň v poslední době, jak je známo autorům tohoto článku) zamítá nárok kolektivního správce co do výše získané připočtením částky odpovídající DPH, když ve svých rozhodnutích uvádí, že „ochuzený nemá povinnost odvést z bezdůvodného obohacení státu daň z přidané hodnoty a ponechává si celé vydané bezdůvodné obohacení. Obohacený neoprávněný uživatel se obohatí na úkor ochuzeného nositele práv pouze o částku odpovídající obvyklé odměně bez daně z přidané hodnoty, resp. vzhledem k speciální úpravě ust. § 40 odst. 4 věta druhá autorského zákona ve výši jejího dvojnásobku. Názor žalobce, kdy základem pro výpočet bezdůvodného obohacení by měla být obvyklá odměna včetně daně z přidané hodnoty, by vedl k právně zcela neopodstatněnému následku, že v případě dvojnásobku a stávající sazbě daně z přidané hodnoty ve výši 20 % by nositel práva obdržel nikoliv dvojnásobek obvyklé odměny, ale 2,4 násobek; neoprávněný uživatel by tedy vydával ochuzenému nositeli práv (resp. žalobci jako jeho nepřímému zástupci) více než (dvojnásobek toho), o co se na jeho úkor obohatil.“[2]

    Kolektivní správce se proti tomuto výkladu soudu prvního stupně odvolává tvrzením, že obvyklá odměna sestává ze dvou složek, a to z autorské odměny vypočtené dle sazebníku autorských odměn a dále z daně z přidané hodnoty a zdůrazňuje, že oprávněný uživatel chráněného autorského díla hradí autorskou odměnu včetně daně z přidané hodnoty. Kolektivní správce uvádí, že významné pro výpočet bezdůvodného obohacení je, jaký majetkový prospěch získal obohacený, a že v daném případě se žalovaný obohatil tím, že ušetřil na autorské odměně, kterou by byl povinen zaplatit, včetně odpovídající daně.

    Sluchu kolektivních správců dopřává odvolací soud, tj. Vrchní soud v Praze, který zastává stanovisko, že „z hlediska rozsahu práva na vydání obohacení je rozhodující, jaký majetkový prospěch získal obohacený, jako neoprávněný uživatel autorských děl. Ten i v případě, že by bylo rozhodováno o bezdůvodném obohacení podle §100a odst. 1 autorského zákona, byl by skutečně oproti oprávněnému uživateli fakticky zvýhodněn, pokud by kromě obvyklé odměny neplatil kolektivnímu správci i daň z přidané hodnoty. Vzhledem k sankčnímu charakteru ust. § 40 odst. 4, věta druhá, autorského zákona je tím spíše třeba dovodit, že i v případě výše bezdůvodného obohacení jako dvojnásobku obvyklé odměny je třeba vycházet i z příslušné daně z přidané hodnoty, neboť i ta by byla, při obvyklém a správném chodu věci, tedy při oprávněném užití, placena.“[3] Vrchní soud v Praze tak přiznává kolektivním správcům nárok na bezdůvodné obohacení i co do výše odpovídající dani z přidané hodnoty.

    S argumentem Městského soudu v Praze, že ochuzený nemá povinnost odvést z bezdůvodného obohacení státu daň z přidané hodnoty a ponechává si celé vydané bezdůvodné obohacení, se odvolací soud vypořádává dle našeho názoru povrchně a zcela nedostatečně a rozporuplně shrnutím, že „soud prvního stupně sice obecně správně a podrobně zdůvodnil, že pro účely výpočtu bezdůvodného obohacení nelze vycházet z výše odměny, včetně daně z přidané hodnoty, avšak závěry v této argumentaci použité nemají pro posouzení důvodnosti celkové výše uplatněného nároku, tj. včetně daně z přidané hodnoty, zásadní význam. Je sice správný názor soudu prvního stupně, že bezdůvodné obohacení není zdanitelným plněním ve smyslu zákona o dani z přidané hodnoty, avšak jen to není pro důvodnost výše nároku rozhodující.“[4]

    Autoři tohoto článku se naopak domnívají, že závěry soudu prvního stupně, že ochuzený nemá povinnost odvést z bezdůvodného obohacení státu daň z přidané hodnoty a ponechává si celé vydané bezdůvodné obohacení pro sebe, má pro posouzení důvodnosti celkové výše bezdůvodného obohacení význam zcela zásadní. Sám odvolací soud tvrdí, že je třeba vycházet ze situace „při obvyklém a správném chodu věci“, tedy při oprávněném užití, kdy je DPH placena. Odvolací soud ovšem opomněl doplnit, že „při obvyklém a správném chodu věci“ je hrazená daň z přidané hodnoty odváděna kolektivním správcem jako plátcem DPH jejímu příjemci, tj. státu. Dle našeho názoru není po právu, aby subjekt rozdílný od státu postupoval tak, že pod argumentační rouškou, že nevybírá daň, požadoval bezdůvodné obohacení ve výši kalkulované tak, že zahrnuje rovněž částku odpovídající dani z přidané hodnoty. Na rozdíl od odvolacího soudu podle nás sankční charakter ust.  § 40 odst. 4 autorského zákona neimplikuje započítání DPH do výše bezdůvodného obohacení. Tento paragraf pouze stanoví, že „výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

    Ustanovení § 451 odst. 1 zák. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění stanoví, že „kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.“ Osoba, na jejíž úkor se jiný obohatil, může vymáhat bezdůvodné obohacení. Přijmeme-li pro tento případ premisu, že je nutno hradit autorské odměny ve výši stanovené kolektivním správcem, pak se provozovatel hotelu/restaurace obohatil na úkor autora, který svá práva chráněná autorským zákonem uplatňuje prostřednictvím kolektivního správce. Obohatil se tím, že nezaplatil kolektivnímu správci odměnu náležející autorovi za užití autorského díla. Není možné se obohatit na úkor autora o daň z přidané hodnoty, jelikož ten není jejím příjemcem. Kolektivní správce v zastoupení autorů tak není a nemůže být aktivně legitimován k vymáhání části bezdůvodného obohacení, která by měla spočívat v částce odpovídající dani z přidané hodnoty.

    Shrneme-li výše uvedené, je praxe vymáhání bezdůvodného obohacení v rámci autorských odměn taková, že kolektivní správce jako zástupce subjektů, na jejichž úkor se obohatila třetí osoba, vymáhá po této osobě úspěšně plnění, které jeho „komitentům“- autorům nepřísluší, jinými slovy domáhá se práva, které by „při obvyklém a správném chodu věci“ příslušelo subjektu jinému, a sice státu. Jinou otázkou pak je, zdali kolektivní správce vyplácí autorům vymožené bezdůvodné obohacení v plné vymožené výši (ponecháváme nyní stranou sazby daně z přidané hodnoty, které aplikuje kolektivní správce a jednotliví autoři – plátci daně z přidané hodnoty), či pouze ve výši autorské odměny, resp. jejího dvojnásobku.


    Mgr. Martin Holub

    Mgr. Martin Holub,
    advokát, partner

    Mgr. Tomáš Hasman,
    advokátní koncipient


    Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář

    Revoluční 1082/8
    110 00 Praha 1 

    Tel.: +420 296 785 411
    Fax:  +420 296 785 421
    e-mail: office@safra-advokati.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Rozsudek NSS ze dne 8.7.2005, č.j. 8 Afs 2/2005-81
    [2] Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29.11.2010, č.j. 66 C 113/2010-18
    [3] rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 31.5.2011, č.j. 1 Co 366/2010-30 ze dne 31.5.2011
    [4] Ibid.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Martin Holub, Mgr. Tomáš Hasman ( Šafra & partneři )
    23. 10. 2012

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.