epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 3. 2012
    ID: 81477upozornění pro uživatele

    Bezdůvodné obohacení na straně nájemce jako objednatele díla prováděného na pronajaté věci

    V běžném životě se nezřídka stává, že nájemce objektu, ať už jde o podnikatele či nepodnikající fyzickou osobu, chce pronajatý objekt upravit tak, aby odpovídal co nejvíce jeho představám či potřebám. Za tímto účelem si nájemce objedná u stavební společnosti (zhotovitele) patřičné stavební úpravy, které zhotovitel též řádně provede a nájemce přijme. Smluvní strany však poté zjistí, že mezi nimi uzavřená smlouva o dílo je od počátku neplatná a nájemce odmítne cenu za zhotovení díla uhradit. V tuto chvíli je pro účely vyrovnání závazků potřeba zodpovědět dvě základní otázky:

     

    Fiala, Tejkal a partneři

    1) Vzniklo bezdůvodné obohacení na straně nájemce, nebo se bezdůvodně obohatil pronajímatel, jako vlastník objektu, na němž zhotovitel provedl stavební úpravy?

    2) Jaká je výše bezdůvodného obohacení?

    Východiska variant bezdůvodného obohacení

    Znění první otázky vychází z ustanovení §451 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého je možné shora vzniklý stav popsat

    A) jako bezdůvodné obohacení ve formě majetkového prospěchu získaného plněním z neplatného právního úkonu (tedy bezdůvodné obohacení na straně nájemce vzniklé plněním zhotovitele z neplatné smlouvy o dílo),

    B) nebo jako bezdůvodné obohacení ve formě majetkového prospěchu získaného plněním bez právního důvodu (tedy bezdůvodné obohacení na straně pronajímatele vzniklé faktickým provedením úprav věci pronajímatele zhotovitelem bez jakékoliv jejich předchozí dohody).

    První z možností pojímání vzniku bezdůvodného obohacení se zakládá na úvaze, že ve vztahu nájemce - zhotovitel došlo reálně k plnění zhotovitele ve prospěch nájemce, byť na základě neplatné smlouvy o dílo, a nájemce se tak bezdůvodně obohatil tím, že zhotoviteli neuhradil sjednanou cenu, tedy majetkový stav nájemce se nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo[1]. Druhá možnost vychází z úvahy, že výsledek činnosti zhotovitele se fakticky projevil ve sféře pronajímatele, neboť došlo ke stavebním úpravám věci, jejímž vlastníkem je pronajímatel, a to za situace, kdy mezi pronajímatelem a zhotovitelem neexistovala žádná dohoda. 

    Obohacení nájemce

    Problematika určení osoby bezdůvodně obohacené již byla v rozhodovací praxi soudů řešena v rozhodnutí Nejvyššího soudu tak, že „Podmínkou získání bezdůvodného obohacení nemusí být skutečnost, že věc, na které byly provedeny určité úpravy tvořící základ majetkového prospěchu, patří tomu, kdo se obohatil.“ Nejvyšší soud se ztotožnil mimo jiné i se závěrem odvolacího soudu, že ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně nájemce došlo přijetím plnění poskytnutého zhotovitelem[2].

    S uvedenými závěry obou soudů nelze než souhlasit, neboť odpovídají rozumnému uspořádání vztahů vycházejícího ze skutečnosti, že vztah mezi nájemcem a zhotovitelem, kteří projevili souhlasnou vůli směřující ke vzniku synallagmatického závazku, je nesporně bližší, než případný vztah mezi zhotovitelem a pronajímatelem založený na bezdůvodném obohacení. Přijetím opačného závěru by se naproti tomu otevřel prostor pro zneužití institutu bezdůvodného obohacení prostřednictvím uzavírání neplatných smluv osobami, které jsou oprávněny disponovat cizí věcí (např. podnikatel by jako nájemce budovy prostřednictvím neplatné smlouvy o dílo objednal (třeba i bez souhlasu pronajímatele) za účelem zvýšení prestiže svého podnikání rozsáhlou úpravu pronajaté budovy tak, aby z běžných kancelářských prostor udělal reprezentativní sídlo společnosti. Po zhotovení díla by poukázal na neplatnost smlouvy o dílo s tím, že případné bezdůvodné obohacení nechť zhotovitel řeší s bezdůvodně obohaceným majitelem budovy. Nájemce by tedy bez jakéhokoliv vlastního nákladu dosáhnul zamýšlených úprav nemovitosti, přičemž náklady na provedení úpravy by zůstaly na bedrech zhotovitele, resp. pronajímatele[3].)

    Výše bezdůvodného obohacení

    Dle ustanovení §458 odst. 1 občanského zákoníku musí být poskytnuta peněžitá náhrada, není-li možné vydat to, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Vzhledem ke skutečnosti, že ve shora uvažovaném případě jde o výkony zhotovitele, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

    V případě, že by šlo o bezdůvodné obohacení na straně pronajímatele (vlastníka objektu) vzniklé z plnění bez právního důvodu, vyplývá z rozhodovací praxe soudů, že při vypořádání bezdůvodného obohacení je při stanovení výše bezdůvodného obohacení třeba vycházet z toho, o co se obohacená osoba obohatila a nikoliv z toho, co na zhodnocení věci vynaložil zhotovitel. Rozhodující je tak rozdíl mezi tržní hodnotou věci před investicemi a poté[4].

    V případě bezdůvodného obohacení na straně nájemce vzniklého z neplatného právního úkonu je situace poněkud odlišná. Obohacení nájemce nespočívá ve zhodnocení věci, neboť nájemce není vlastníkem věci, nýbrž v hodnotě, o kterou se majetkový stav nájemce nezmenšil, ačkoliv by se tak za běžných okolností (v případě platné smlouvy o dílo) stalo[1]. Při stanovení výše této hodnoty je dle staršího rozhodnutí Nejvyššího soudu třeba vycházet z nejnižších nákladů, které by nájemce v daném místě a čase musel vynaložit na dosažení stejného plnění[5]. Nejvyšší soud zde sice hovoří o „nejnižších nákladech“, nicméně z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá, na základě čeho soud dospěl k úvaze, že bezdůvodné obohacení má být vyčísleno právě dle tohoto pravidla. Další rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje, že při stanovení výše bezdůvodného obohacení je třeba vzít v úvahu náklady, které by nájemce v daném místě a čase musel vynaložit na dosažení stejného plnění[2], nicméně pravidlo „nejnižších nákladů“ ani pravidlo jiné již neobsahuje. V této souvislosti máme za to, že při vyčíslení nákladů, které by nájemce v daném místě a čase musel vynaložit na dosažení stejného plnění, tedy při stanovení výše bezdůvodného obohacení, je třeba vyjít ze zásady obvyklosti výše hodnoty plnění, která se jako obecná zásada promítá jak v základních právních předpisech (např. v občanském i obchodním zákoníku), tak v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu[6].

    Závěr

    Ze shora uvedeného výkladu vyplývá, že v případě plnění zhotovitele poskytnutého nájemci na základě neplatné smlouvy o dílo, jehož obsahem byly stavební úpravy stavby pronajímatele, došlo k bezdůvodnému obohacení na straně nájemce, nikoliv pronajímatele, a že výše bezdůvodného obohacení odpovídá obvyklým nákladům, které by musel nájemce v daném místě a čase na dosažení stejného plnění vynaložit[7].


    Mgr. Jan Tejkal

    Mgr. Jan Tejkal

    Mgr. Jiří Dostál

    Mgr. Jiří Dostál


    Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

    Mezníkova 273/13
    616 00  Brno – Žabovřesky

    Tel.:    +420 541 211 528
    Fax:    +420 541 210 951
    e-mail:  recepce@akfiala.cz

    -----------------------
    [1] Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 199/2007.
    [2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2000, sp. zn. 29 Cdo 200/2000.
    [3] Otázka případného regresu pronajímatele vůči nájemci z důvodu způsobení škody by mohla být předmětem dalšího samostatného článku, neboť by bylo možno diskutovat přinejmenším o tom, zda pronajímateli nějaká škoda vznikla, došlo-li objektivně ke zhodnocení jeho nemovitosti apod.
    [4] Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 32 Odo 871/2004, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2008, sp. zn. 32 Odo 1754/2006.
    [5] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2000, sp. zn. 29 Cdo 697/99.
    [6] Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 805/2001,rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 32 Odo 574/2003, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 199/2007.
    [7] Rozbor vztahů mezi nájemcem a pronajímatelem v souvislosti s případným souhlasem či nesouhlasem pronajímatele s provedením úprav nemovitosti nebyl zamýšleným předmětem článku, proto byl ponechán stranou.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Tejkal, Mgr. Jiří Dostál ( Fiala, Tejkal a partneři )
    16. 3. 2012

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Jak zahájit provoz mezinárodní letecké linky do České republiky (EU): právní požadavky pro aerolinky ze třetích zemí
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • Zápis ochranné známky bez komplikací. Klíčem k úspěchu je kvalitní předběžná rešerše
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Byznys a paragrafy, díl 31. - létající pořizovatel ve světle nového stavebního zákona
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Jak fungují plánovací smlouvy v reálných situacích (2. díl)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.04.2026Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    • 28.04.2026Daňové kontroly (online - živé vysílání) - 28.4.2026
    • 29.04.2026Rozvod podle nových pravidel – očekávání a první zkušenosti (online - živé vysílání) - 29.4.2026
    • 30.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 30.4.2026
    • 06.05.2026Revoluce či evoluce, aneb co se skutečně mění v oblasti úpravy péče o nezletilé děti (online - živé vysílání) - 6.5.2026

    Online kurzy

    • Zavinění, právní omyl a odpovědnost zaměstnance za škodu pohledem Nejvyššího soudu
    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Odpovědnost členů statutárního orgánu za nepodání insolvenčního návrhu včas
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Jak zahájit provoz mezinárodní letecké linky do České republiky (EU): právní požadavky pro aerolinky ze třetích zemí
    • Promlčení, insolvence
    • TOP 5 judikátů z korporátního práva za rok 2025
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Vybrané otázky poskytování zdravotních služeb na dálku
    • Advokátní kancelář Eversheds Sutherland posiluje svůj nemovitostní tým
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • SCHEJBAL& PARTNERS stáli u získání jedné z prvních licencí dle MiCA v ČR
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • 10 otázek pro … Barboru Paclíkovou
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Zápis ochranné známky bez komplikací. Klíčem k úspěchu je kvalitní předběžná rešerše
    • Promlčení zápůjčky bez určení splatnosti v judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Problematické aspekty změn v úpravě odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
    • Velké tápání okolo švarcsystému

    Soudní rozhodnutí

    Promlčení, insolvence

    Počátek promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené advokátem opožděným přihlášením pohledávky věřitele (jeho klienta) do insolvenčního řízení vedeného...

    Oběť trestného činu

    O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...

    Dohoda o vině a trestu

    Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...

    Zajištění nároku poškozeného

    Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...

    Nepřiměřená délka řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.