14. 7. 2017
ID: 106130upozornění pro uživatele
Co přinesla velká novela insolvenčního zákona?
Zdroj: shutterstock.com
Dne 1. července 2017 vstoupila v účinnost „velká novela“ insolvenčního zákona[1]. Podle Ministerstva spravedlnosti má tato novela předně posílit práva účastníků insolvenčního řízení, dále zvýšit ochranu dlužníků proti šikanózním návrhům a transparentnost insolvenčního řízení. Má za cíl také snížit administrativní zátěž pro insolvenční soudy, které byly v důsledku vysokého nápadu nových návrhů dlouhodobě přetíženy. Novela zákona obsahuje celou řadu významných změn i pro věřitele a podnikající subjekty, z nichž některé mají posílit postavení věřitelů, zatímco jiné s sebou přináší naopak omezení věřitelských práv. Níže nastíníme vybrané změny, které jsou dle našeho posouzení významné.
 |
Žádosti o oddlužení mohou nově zpracovávat a podávat pouze advokáti, notáři, soudní exekutoři[2] a insolvenční správci, případně také akreditované osoby[3]. Podmínka kvalifikovaného sepisovatele návrhu se nevztahuje na fyzické osoby, které složily zkoušku insolvenčního správce nebo dovršily právní či ekonomické vzdělání v magisterském studijním oboru, a ani na právnické osoby, které jsou zastoupeny osobou, která dosáhla uvedeného vzdělání či odborné zkoušky.
Dluh z podnikání již není na překážku oddlužení, jestliže s tím souhlasí věřitel, který je vlastníkem předmětné pohledávky. Má se za to, že věřitel souhlasí, pokud nejpozději spolu s podáním přihlášky své pohledávky výslovně nesdělí insolvenčnímu soudu, že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí. Toto své stanovisko je věřitel povinen odůvodnit.
Domněnka platební schopnosti podnikatelů
Nově je zavedena domněnka platební schopnosti[4] podnikatelů, kteří vedou účetnictví. Podle této domněnky se má za to, že podnikatelé vedoucí účetnictví jsou schopni plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jejich splatných peněžitých závazků a výší jejich disponibilních prostředků[5] stanovený ve výkazu stavu likvidity[6] představuje méně než 10% výše jeho splatných peněžitých závazků. Tato domněnka nastane také, pokud výhled vývoje likvidity svědčí o tom, že mezera krytí v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, klesne pod 10% výše jeho splatných peněžitých závazků.
Pokud bude taková domněnka u podnikatele naplněna, měl by být insolvenční návrh, který byl na něj podán, zamítnut. Pro komplikovanost institutu ovšem teprve praxe ukáže, jak bude tato domněnka reálně přínosná a aplikovatelná.
Povinnost insolvenčního navrhovatele doložit své pohledávky
Pokud podá insolvenční návrh věřitel, který vede účetnictví, bude nově povinen svou pohledávku za právnickou osobou doložit. Doložení takové pohledávky může být provedeno uznáním dluhu s ověřeným podpisem dlužníka, vykonatelným rozhodnutím, notářským či exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti. Případně se může jednat o potvrzení auditora, soudního znalce či daňového poradce, že o dané pohledávce věřitel účtuje.
Povinnost osvědčit skutečného majitele věřitele postoupené pohledávky
Věřitel, který nabyl pohledávku v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení, nebo až po jeho zahájení, je povinen insolvenčnímu soudu doložit informaci o tom, kdo je jejím skutečným majitelem.[7] Zákon ukládá povinnost doložit informaci o skutečném majiteli ve formě čestného prohlášení.
Omezení hlasovacích práv u věřitelů tvořících s dlužníkem koncern
Věřitel, který s dlužníkem tvoří koncern, nebo je osobou dlužníkovi blízkou, nesmí na schůzi věřitelů hlasovat. O reorganizačním plánu dlužníka pak hlasovat může, pokud ovšem návrh předloží někdo jiný než zmíněný věřitel či dlužník.
Předběžné přezkoumání insolvenčního návrhu
Vzbudí-li insolvenční návrh věřitele důvodné pochybnosti o jeho důvodnosti, insolvenční soud rozhodne tak, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty obsažené v insolvenčním spise se nezveřejní v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutí o nezveřejnění insolvenčního návrhu má být učiněno neprodleně, nejpozději do konce nejblíže následujícího pracovního dne po podání insolvenčního návrhu.
Rozhodnutí o nezveřejňování návrhu má zvýšit ochranu dlužníků před účelově podávanými a šikanózními návrhy.
JUDr. Adéla Francúzová,
advokátka
e-mail: adela.francuzova@samak.cz
Tel.: +420 211 222 251
Marek Hruška,
právní asistent
e-mail: marek.hruska@samak.cz
Tel.: +420 211 222 247
SAMAK právo & daně
Purkyňova 2
110 00 Praha 1
Tel.: +420 211 222 244
e-mail: info@samak.cz
_____________________________________
[1] Zákon č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
[2] Vyjma soudního exekutora, který vede proti dlužníkovi nebo jeho manželovi exekuční řízení
[3] Právnické osoby, kterým byla Ministerstvem spravedlnosti udělena akreditace pro poskytování služeb v oddlužení
[4] Dle §3 insolvenčního zákona
[5] Prostředky, kterými může podnikatel volně nakládat; upotřebitelné prostředky s vysokou mírou likvidity
[6] V zákoně také jako „mezera krytí“
[7] Dle §177 odst. 2 insolvenčního zákona a zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
