epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 2. 2020
    ID: 110530upozornění pro uživatele

    Co změní poslední novela zákona o dráhách ohledně železničních vleček?

    Legislativní vývoj v oblasti drážní dopravy by se dal v posledních měsících roku 2019 označit jako bouřlivý. I přes poměrně nečekaný postup Senátu, který dne 30.10.2019 vrátil Poslanecké sněmovně velkou novelu zákona 266/1994 Sb., o dráhách (dále jen „ZoD“) a několika souvisejících zákonů, stihla Poslanecká sněmovna Senát přehlasovat ještě před vánočními svátky dne 17.12.2019, dva dny na to připojil k novele svůj podpis i Prezident republiky. Legislativní proces byl završen publikací předpisu, který dostal číslo 367/2019, ve Sbírce zákonů posledního dne roku 2019 [1].

    Většina ustanovení by měla nabýt účinnosti v průběhu ledna 2020, některá dokonce hned prvním dnem nového roku. Novela se mj. zásadně dotkla železničních vleček, přičemž si vzala za cíl napravit nejasné vymezení veřejně přístupné a veřejně nepřístupné vlečky. Z předlohy, která do Poslanecké sněmovny přišla, zbylo však nakonec v tomto bodě jen torzo. 

    Jak se vyvíjela úprava vlečky

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Železniční vlečky [srov. § 3 písm. d) ZoD] se staly tématem již v roce 2017. Dne 1.4.2017 totiž nabyla účinnosti novela zákona o dráhách 319/2016 Sb., která zapracovávala krom jiného ustanovení směrnice č. 2012/34/EU (dále jen „Směrnice“) a vlečky nově dělila na veřejně přístupné a veřejně nepřístupné s rozdílnými povinnostmi jejich provozovatelů v případě obou z nich. Nepochybně hůře dopadalo tehdy nové ustanovení § 22a ZoD na provozovatele veřejně přístupné vlečky, kteří museli především vypracovávat prohlášení o dráze, jako spousta jiných provozovatelů dráhy a podle něj na vlečce přidělovat kapacitu v souladu s příslušnými ustanoveními ZoD (§ 32 a násl. ZoD) [2]. Původnímu ustanovení § 22a se vytýkalo mnohé, od jeho nesrozumitelnosti, přes jeho odtržení od potřeb praxe provozování vleček [3] až po jeho potenciální zhoubný účinek na využívání vleček v budoucnu, když zaznívaly hlasy tvrdící, že někteří vlastníci či provozovatelé vlečku, která by měla být veřejně přístupná, raději zalijí asfaltem, než by podstupovali martyrium spojené s prohlášením o dráze a přidělováním kapacity. Ministerstvo dopravy nakonec uznalo v případě novely 319/2016 Sb. určité nedostatky v legislativním procesu v průběhu jejího projednávání v Poslanecké sněmovně i výhrady některých zainteresovaných subjektů a za účelem jasnějšího formulování kategorií vlečky a lepší transpozice Směrnice otázku veřejné přístupnosti vlečky opětovně otevřelo. Dlužno dodat, že text § 22a odst. 1 vstoupil do Poslanecké sněmovny v zásadně jiné podobě, než v jaké z legislativního procesu vyšel.
     

    Rödl & Partner_logo

     

    Veřejně přístupná a veřejně nepřístupná vlečka dle nové úpravy

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    S účinností od 15.01.2020 tedy i nadále platí, že vlečka je primárně veřejně přístupná. Z tohoto základního pravidla připouští § 22a odst. 1 ZoD dvě poměrně široké výjimky. Aby byla vlečka veřejně nepřístupná, stačí, aby splnila byť i jen jednu z podmínek uvedených v tomto ustanovení a tedy:

    • byla součástí průmyslového nebo zemědělského areálu (nebo)
    • sloužila podnikatelské nebo jiné potřebě svého vlastníka nebo jiné oprávněné osoby či osob

    První požadavek nelze vnímat natolik striktně, že by vlečka musela být v celé své délce součástí výše uvedených areálů, stačí, když bude součástí uvedených areálů pouze z části, tedy bude sloužit k dopravní obsluze takovéhoto areálu a bude do takovéhoto areálu přivedena z dráhy celostátní, regionální nebo jiné vlečky. O poznání více problémů bude ovšem v praxi působit druhý požadavek. Vyvstává totiž především otázka, kdo je v tomto případě jinou oprávněnou osobou vedle vlastníka, k čemu by měla být tato osoba oprávněna a nakolik výlučně mají být její potřeby vlečkou uspokojovány.  Pomoci by zde mohlo ustanovení § 21 odst. 1 ZoD, které vedle vlastníka za jinou „oprávněnou“ osobu považuje takovou osobu, která bude dráhu provozovat namísto vlastníka. Takovouto oprávněnou osobou bude tedy podle všeho i provozovatel dráhy odlišný od vlastníka, ovšem v takovém případě bude v zásadě možné za veřejně přístupnou vlečku považovat opravdu jen málokterou, pokud vůbec nějakou. Ze samotné definice vlečky v § 3 odst. 1 písm. d) ZoD totiž vyplývá, že vlečkou je taková dráha, která pojmově slouží vlastní potřebě provozovatele. Z uvedené definice rovněž vyplývá, že neslouží-li už vlečka vlastní potřebě provozovatele, pak musí sloužit potřebě jiného podnikatele, jinými slovy podnikatelské potřebě (ještě) jiné oprávněné osoby a opět bude tedy splněn požadavek na neveřejný charakter vlečky. Vedle provozovatele přichází v úvahu jakožto jiný podnikatel ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) ZoD např. pachtýř závodu, případně nájemce nebo vlastník skladu. Dlužno ještě dodat, že potřeba žádného z výše uvedených subjektů nemusí být vlečkou uspokojována výlučně, nebo převážně a bude podle všeho záležet na praxi Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen „Úřad“), jak toto kritérium vyloží.  Každá vlečka, která nesplňuje alespoň jednu podmínku pro veřejnou nepřístupnost, je veřejně přístupná, veřejně přístupná je rovněž vlečka, ke které její provozovatel vydá prohlášení o dráze (zde je tedy možné učinit vlečku veřejně přístupnou dobrovolně). 

    Vlečka omezeně veřejně přístupná

    S ohledem na poměrně široce definovanou kategorii veřejně nepřístupné vlečky bude mít v praxi větší význam jakási třetí kategorie vlečky, kterou zákon vysloveně nepojmenovává, ale kterou by bylo možno nazvat vlečkou omezeně (či podmíněně) veřejně přístupnou [4] – jedná se o případy uvedené v § 22a odst. 3 ZoD. Ve zde uvedených případech musí provozovatel veřejně nepřístupné vlečky umožnit dopravci přístup na vlečku nediskriminačním způsobem, jedná-li se o vlečku, která spojuje dráhy rozdílných vlastníků (kategorie dráhy železniční zde není vysloveně omezena), avšak tento přístup je povinen provozovatel umožnit pouze za účelem přístupu k jiné dráze. Přístup musí provozovatel za těchto podmínek umožnit rovněž dopravci, který se přes veřejně nepřístupnou vlečku chce dostat k zařízení služeb, pokud je přes tuto vlečku napojeno zařízení služeb na dráhu celostátní nebo regionální (zařízení služeb definuje § 2 odst. 9 ZoD). Obdobné platí o přístupu k jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, má-li odlišného vlastníka nebo provozovatele než samotná vlečka.

    Důležité lhůty

    S veřejně přístupnou vlečkou a s vlečkou omezeně veřejně přístupnou pak souvisejí i lhůty k notifikaci některých skutečností příslušnému orgánu, kterým je Úřad, přičemž lhůta zde činí 10 pracovních dní a povinnost k notifikaci leží na provozovateli vlečky (srov. § 22a odst. 5 ZoD). Provozovatel je povinen oznámit Úřadu, že jím provozovaná vlečka je veřejně přístupná nebo omezeně veřejně přístupná. V případě omezeně veřejně přístupné vlečky je ovšem otázka, zda se výchozím časovým okamžikem, od nějž provozovateli tato lhůta plyne, myslí okamžik, kdy provozovatel provozuje vlečku, která spadá pod režim § 22a odst. 3 ZoD, nebo kdy je provozovatel povinen vlečku zpřístupnit konkrétnímu dopravci. S ohledem na ustanovení § 22a odst. 6, podle nějž má Úřad vést na svých internetových stránkách seznam veřejně přístupných vleček a vleček omezeně veřejně přístupných, by druhý navržený výklad poněkud postrádal smysl, tím spíše, že užitím vlečky v souladu s § 22a odst. 3 ZoD se statut vlečky nemění a užití vlečky tímto způsobem není tedy právně relevantní.

    Se lhůtami k notifikaci pak rovněž souvisejí i přechodná ustanovení novely 367/2019 Sb. Nové znění ustanovení § 22a nabývá účinnosti dne 15.01.2020 (čl. IX novely), ovšem s ohledem na skutečnost, že novela 367/2019 Sb. stanoví nově notifikační povinnost provozovatelům těch vleček, které jsou provozovány jako veřejně přístupné nebo jako omezeně veřejně přístupné, vyvstala potřeba stanovit delší lhůty ke splnění těchto povinností „v první vlně“ (článek II. novely). Provozovatelé vleček, které budou podle nové úpravy veřejně přístupné (§ 22a odst. 2 ZoD), sdělí tuto skutečnost Úřadu do jednoho měsíce ode dne účinnosti novely. S ohledem na skutečnost, že toto přechodné ustanovení neomezuje svůj dopad na provozovatele těch vleček, u kterých by došlo novelou ke změně v jejich statutu, stejně jako s ohledem na skutečnost, že ve znění § 22a ZoD účinném do 14.01.2020 byla uložena notifikační povinnost provozovateli vlečky veřejně nepřístupné (přičemž důvod nepřístupnosti musel provozovatel odůvodnit), je třeba vnímat tuto povinnost tak, že provozování veřejně přístupné vlečky oznámí Úřadu každý provozovatel takovéto vlečky v uvedené lhůtě. Ve stejné lhůtě musí provozovatel oznámit, že provozuje vlečku omezeně veřejně přístupnou (§ 22a odst. 3 ZoD). Důvodem je rovněž skutečnost, že Úřad v budoucnu povede na svých internetových stránkách seznam vleček veřejně přístupných a seznam vleček omezeně veřejně přístupných (srov. § 22a odst. 6 ZoD). U těch provozovatelů, u nichž dojde novelou 367/2019 Sb. ke změně statutu jejich vlečky z veřejně nepřístupné na veřejně přístupnou, stanoví zákon lhůtu 12 měsíců, v níž musí provozovatel vydat prohlášení o dráze a začít provozovat vlečku jako veřejně přístupnou. Do doby, než na vlečce přidělí kapacitu na základě tohoto prohlášení o dráze, musí provozovatel umožnit její užití nediskriminačním způsobem.          

    Závěrem

    Z formálního hlediska lze nové znění § 22a ZoD považovat za méně zdařilé, než byla původní předloha. Otázka zní, nakolik toto pozměněné znění fakticky pomůže provozovatelům vleček především od zbytečné administrativy spojené s provozováním této železniční dráhy, což měl být patrně (legitimní) cíl provedených úprav. V souvislosti s rychlým a nutno říci, že s ohledem na průběh legislativního procesu už i poněkud nečekaným přijetím této novely lze provozovatelům dráhy doporučit, aby v krátké době zhodnotili, jakou kategorii vlečky provozují a pokud dospějí k tomu, že se jedná o vlečku veřejně přístupnou nebo omezeně veřejně přístupnou, tuto skutečnost včas oznámili Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.  

    JUDr. Jiří Lojda, LL.M. EUR., Ph.D.
    JUDr. Jiří Lojda, LL.M. EUR., Ph.D., 
    advokát
     
     
    Rödl & Partner, advokáti, v.o.s. 
     
    Platnéřská 2  
    110 00  Praha 1 
     
    Tel.:   +420 236 163 111
    e-mail: prag@roedl.com

    -------------------

    [1]Podrobnosti k průběhu legislativního procesu jsou k dispozici zde.

    [2]Podrobněji např. LOJDA, Jiří. Zákon o dráhách: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-756-1. Komentář k § 22a.

    [3]TYLL, Tomáš. Hra o vlečky: Mají být veřejné či neveřejné? Dopravci se obávají jejich zániku. K dispozici >>> zde.

    [4]Autor si je vědom určité nepřesnosti tohoto označení, nicméně jej považuje pro potřeby tohoto článku za nepochybně vhodnější, než označovat takovéto vlečky opakovaně jako „vlečky veřejně nepřístupné, jejichž užití musí jejich provozovatel umožnit způsobem podle § 22a odst. 3 ZoD“.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jiří Lojda, LL.M. EUR., Ph.D. (Rödl & Partner)
    5. 2. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.