Přihláška vynálezu musí obsahovat údaje o původci a přihlašovateli, není-li to tatáž osoba, popis vynálezu, který musí být vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit[1], výkresy, anotaci a tzv. patentové nároky, které vymezují rozsah ochrany vynálezu a jsou považovány za nejdůležitější část přihlášky. U patentových nároků je nutné zdůraznit, že v případě výzvy k nápravě Úřadem průmyslového vlastnictví, nelze do patentových nároků již nic doplňovat. Proto je velmi důležité pečlivě a podrobně popsat skutečnosti, které chce navrhovatel ochránit.

Co se týče registrace patentu, jedná se o poměrně finančně nákladný a zdlouhavý proces. Aby bylo možné vynález patentovat, musí splňovat tři základní znaky, a sice celosvětovou novost (tzn. vynález je nový, není-li součástí stavu techniky), která se zjišťuje tzv. úplným průzkumem, který je prováděn Úřadem průmyslového vlastnictví a v němž zjišťuje, zda vynález splňuje zákonem stanovené podmínky pro udělení patentu.[2] O tento průzkum je navrhovatel povinen si sám zažádat ve lhůtě 36 měsíců od data podání přihlášky bez možnosti vzetí zpět. Dalšími základními znaky jsou průmyslová využitelnost vynálezu, která spočívá ve schopnosti vynálezu být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství, a tzv. vynálezecká činnost nebo-li výrobní postup daného vynálezu.

Samotné řízení o registraci patentu trvá zpravidla od 3 do 5 let a následná doba ochrany je udělena na 20 let od data podání přihlášky, kromě léčiv kdy je tato doba ze zákona prodloužena o 5 let. Kromě poměrně zdlouhavého řízení o registraci jsou další nevýhodou patentů velké finanční náklady, především tzv. udržovací poplatky, které během let postupně stoupají. Za 20 let registrovaného patentu tedy vlastník zaplatí zhruba okolo 170.000,- Kč. Z tohoto důvodu tak v praxi většina patentů zaniká po uplynutí 10 let. Z důvodu vzniku práva přednosti platí udělení patentu zpětně od data podání přihlášky.

Z důvodu významně rychlejšího řízení o registraci (přibližně půl roku) než je tomu v případě patentů se využití užitných vzorů, nebo-li takzvaných malých patentů vyplatí především u technických řešení, která podléhají rychlé modernizaci.

Přihláška užitného vzoru musí obsahovat taktéž údaje o původci a přihlašovateli, popis technického řešení a nároky na ochranu, které odpovídají výše popsaným patentovým nárokům, a výkresy. Na rozdíl od patentů v případě užitných vzorů není potřeba anotace.

U užitných vzorů je stejně jako v případě patentů vyžadována celosvětová novost, nicméně Úřad průmyslového vlastnictví ji již nezkoumá. Z tohoto důvodu je doba řízení podstatně kratší, než je tomu v případě výše zmiňovaných patentů. Na rozdíl od patentů však nelze užitným vzorem ochránit pracovní ani výrobní postup. Kromě kratší doby registrace užitného vzoru jsou i správní poplatky, včetně udržovacích poplatků, podstatně nižší, než je tomu u patentů. Výše poplatku za podání přihlášky užitného vzoru je 1000,- Kč a 500,- Kč v případě, kdy je přihlašovatel zároveň i původcem technického řešení.

Dle výše uvedeného český právní řád upravuje hned několik možností, jak ochránit svá průmyslová práva, které jsou i přes své finanční náklady rozumným a doporučitelným krokem.

Tereza Kyselová

Weinhold Legal, v.o.s.
advokátní kancelář

Florentinum
Na Florenci 2116/15
110 00 Praha 1

Tel.: +420 225 385 333
Fax: +420 225 385 444
e-mail: wl@weinholdlegal.com

--------------------------------------------------------------------------------
[1] § 26 odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
[2] § 33 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz