22. 10. 2002
ID: 19121upozornění pro uživatele
Daňové ráje VIII - Turks a Caicos
Velmi rozvinuté je na ostrovech pojišťovnictví, kdy r. 1998 bylo v zemi 2.288 pojišťoven, z toho asi 80 kaptivních. V nedávné době padlý Enron měl na ostrovech 119 pojišťoven, často s bizarně znějícími jmény z hvězdných válek, které prováděly fiktivní operace vedoucí k snížení daňového základu a zastíraly špatnou finanční situaci společnosti.
Jde o dvě souostroví v Karibském moři, která se nacházejí mezi Bahamami a Haiti. Stát je britskou kolonií, hlavou je britská královna, která je na ostrovech reprezentována guvernérem. Vládu tvoří ministerský předseda, tři členové ex officio a pět členů, jmenovaných guvernérem z Legislativní rady. Ta tvoří zákonodárný sbor, sestávající se z 19 členů (13 voleno, 6 jmenováno guvernérem). Soudní soustavu tvoří místní soud (Magistrate Court) a nejvyšší soud (Supreme Court) od nějž je možnost odvolání k londýnskému Privy Councilu. Právní systém je založen na anglickém common law, s několika málo zákony Jamajskými a Bermudskými. Na ostrovech žije asi 18 tis. obyvatel černošského původu a hovořících anglicky,.
Oficiální měnou je americký dolar. Ekonomika je založena na cestovním ruchu (90 tis. návštěvníků v r. 1998), rybářství a offshore finančních službách. Většina vládních příjmů plyne z poplatků za offshore služby. Na ostrovech nejsou žádné přímé daně.
Ostrovy jsou významným offshore centrem již od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy byl v r. 1979 schválen „Banking Ordinance„ a v r. 1981 „Companies Ordinance„. Tyto výnosy jsou často novelizovány, v reakci na vývoj mezinárodního obchodu a v poslední době s ohledem na doporučení OECD. Obchodní rejstřík umožňuje zapsání společnosti během jednoho dne, přičemž jméno zamýšlené společnosti musí být předloženo Financial Services Commission, aby nevzbuzovalo dojem, že jde o finanční instituci, k čemuž je třeba licence.
Rezidentní společnosti mohou podnikat na ostrovech a mohou tam vlastnit nemovitosti. Musí podávat každoroční výroční zprávy, které jsou veřejně přístupné, včetně jmen a adres jednatelů, společníků a úředníků, a musí konat každý rok valnou hromadu. Poplatek za inkorporaci závisí na výši základního jmění a pohybuje se od 275 USD (základní jmění pod 50.000 USD) po 2.050 USD (nad 2 mil. USD). Každoroční poplatek je 275 USD.
Pro offshore účely je používána forma osvobozené společnost („Exempt Company„), která má guvernérem garantováno osvobození od přímých daní, pokud by byly zavedeny, na 20 let. Společnost musí mít registračního agenta, minimum je jeden společník a jednatel, přičemž jednatelem může být i právnická osoba. Z obchodního rejstříku je zjistitelný pouze registrační agent a „Articles of association„. Je povinné mít u registračního agenta uložené razítko společnosti, ale není nutno u něj uschovávat seznamy akcionářů apod. Účetnictví se nikomu nepředkládá ani neaudituje. Valná hromada se může konat kdekoliv i kdykoliv. Jméno může být v jakékoliv řeči, včetně čínštiny a nemusí vyjadřovat omezené ručení. Společnost musí platit každoroční poplatek vládě 300 USD a musí s ním předkládat prohlášení, že nepodniká na ostrovech. Výše inkorporačního poplatku závisí na výši základního jmění a pohybuje se od 100 USD při základním jmění pod 5.000 USD po 1.700 USD, pokud je základní jmění vyšší než 1 milion USD.
Dále jsou na ostrovech povoleny společnosti s omezeným trváním („Limited Life Company, LLC„) z důvodů výhodnosti pro americké daňové poplatníky. Tyto společnosti mají omezené ručení, ale jsou pro americké daňové orgány brány jako partnerships. V Articles of Association musí být uvedena doba života společnosti (max. 50 let), po níž společnost automaticky zaniká.
Další užívanou formou jsou hybridní společnosti („Hybrid Company„), které jsou analogií trustu s právní subjektivitou. Mají dvě kategorie společníků, první, kteří mají hlasovací práva, ale nesmí jim být vypláceny dividendy, a druhou, kteří nemají hlasovací práva, ale jsou jim vypláceny dividendy a případný likvidační zůstatek. Jsou používány v případech, kdy beneficient je z oblasti kontinentálního práva, které nezná trusty.
Ostrovní právo umožňuje zakládání partnerships, včetně osvobozených, a tzv. foreign companies, tj. poboček zahraničních společností s vlastní subjektivitou.
V současné době je na ostrovech zapsáno přes 19 tis. společností, přičemž v roce 2000 bylo zapsáno 2.666 společností.
Trusty se spravují zákonem z r. 1990 „Trust Ordinance„ a blíží se klasickému pojetí, tj. jde o právní vztah, nikoliv subjekt, a není nutno je registrovat. Správce trustu je podroben přísným regulačním omezením úředníka „Superintendant of Trustees„. Není proti nim možno vykonat cizí rozsudky.
Banky se řídí „Banking Ordinance„ z r. 1979 a dodatkem k tomuto zákonu z r. 1989, přičemž je dozoruje superintendant Výboru pro finanční služby („Superintendent of the Financial Services Commision„). Jsou zde dva typy bankovních licencí, první je národní („national„), druhá je zámořská („overseas„). Banky s národní licencí mohou své obchody uskutečňovat s rezidenty a musí být vlastněny buďto rezidenty nebo musí jít o pobočky uznávaných finančních institucí. Zámořskou licenci mohou získat buď dceřiné společnosti uznávaných bank nebo významných společností (v tomto případě mohou provozovat obchody pouze v rámci obchodní skupiny), přičemž musí podléhat dozoru v zemi hlavního sídla. Poplatky vládě jsou u zámořských bank 10.000 USD za inkorporaci a 7.500 USD ročně.
Velmi rozvinuté je na ostrovech pojišťovnictví, kdy r. 1998 bylo v zemi 2.288 pojišťoven, z toho asi 80 kaptivních. Spravují se „Insurance Ordinance„ z r. 1989 a „Insurance Regulations„ z r. 1990, které jsou na jedné straně flexibilní vzhledem ke klientovi, na druhé straně poskytují silné prostředky regulačnímu orgánu. Řada žadatelů o licenci jsou američtí dealeři automobilů a jiné velké skupiny, včetně bývalého Enronu.
Proces získání pojišťovací licence je detailně popsán v „Guidelines on the Issuance of Insurance Licences„ z r. 1992 a předpokládá předložení řady dokumentů. Prvním je obchodní plán, obsahující oblast podnikání, způsob zajištění, objem pojistek, způsob uhrazování případných ztrát atd., druhým je uvedení údajů o vlastnících, jednatelích a managementu, třetím je výše základního jmění, kdy se předpokládá u běžné pojišťovací činnosti minimálně 100.000 USD, u dlouhodobých obchodů 180.000 USD, ovšem regulační orgán může stanovit i vyšší, v závislosti na obchodním plánu. Dále se předkládají údaje o auditorovi, registračním agentovi a managerech na ostrovech. Roční poplatky se pohybují od 2.500 USD za onshore licenci, přes 2.000 USD za kaptivní licenci, po 500 USD za jiné obory pojišťovnictví.
V nedávné době padlý Enron měl na ostrovech 119 pojišťoven, často s bizarně znějícími jmény z hvězdných válek, které prováděly fiktivní operace vedoucí k snížení daňového základu a zastíraly špatnou finanční situaci společnosti.
Dle údajů americké administrativy jsou ostrovy významným překladištěm drog a centrem praní špinavých peněz. Dozorem nad offshore sektorem se zabývá „Financial Services Commission„, která licencuje a dozoruje banky, pojišťovny, správce trustů a slouží jako obchodní rejstřík. Zaměstnává 14 zaměstnanců, kteří dle „Financial Services Commission Ordinance 2001„ podléhají přímo guvernérovi. Dle novely „Companies Act„ z r. 2001 jsou akcie na majitele imobilizovány uložením. „Superintendant of Trustees„ má vyšetřovací pravomoci, přičemž může spolupracovat se zahraničními orgány. V r. 1998 zákon „Proceeds of Crime Ordinance„ zavedl trestnost praní špinavých peněz pocházejících z jakýchkoliv trestných činů. Tento zákon zřídil úřad „Money Laundering Reporting Autority„, řízený generálním prokurátorem, který analyzuje a zabraňuje praní peněz a je oprávněn spolupracovat se zahraničními vládami. Policejní orgán odpovědný za boj proti finanční kriminalitě se nazývá „Financial Crimes Unit„ a v polovině r. 2001 vyšetřoval 9 případů a je členem Egmond Group. „Overseas Regulatory Authority (Assistance) Ordinance 2001„ je nejnovějším zákonem, který umožňuje spolupráci země se zahraničními regulátory jako jsou centrální banky, komise pro cenné papíry apod.
Země je členem Caribbean Financial Action Task Force, takže není na černém seznamu OECD. FATF vytýká pouze nedostatečné proškolení a vybavení policejního personálu, přičemž upozorňuje na nebezpečí rivality mezi policií a celníky. Spolupráce se zahraničím je hodnocena jako dobrá, leč jednostranná, např. v r. 1996 bylo jen 6 dotazů z ciziny, ven ani jeden.
Spolupráce s ČR je možná cestou Interpolu (je členem) a na základě smlouvy 211/1926 Sb.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Oficiální měnou je americký dolar. Ekonomika je založena na cestovním ruchu (90 tis. návštěvníků v r. 1998), rybářství a offshore finančních službách. Většina vládních příjmů plyne z poplatků za offshore služby. Na ostrovech nejsou žádné přímé daně.
Ostrovy jsou významným offshore centrem již od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy byl v r. 1979 schválen „Banking Ordinance„ a v r. 1981 „Companies Ordinance„. Tyto výnosy jsou často novelizovány, v reakci na vývoj mezinárodního obchodu a v poslední době s ohledem na doporučení OECD. Obchodní rejstřík umožňuje zapsání společnosti během jednoho dne, přičemž jméno zamýšlené společnosti musí být předloženo Financial Services Commission, aby nevzbuzovalo dojem, že jde o finanční instituci, k čemuž je třeba licence.
Rezidentní společnosti mohou podnikat na ostrovech a mohou tam vlastnit nemovitosti. Musí podávat každoroční výroční zprávy, které jsou veřejně přístupné, včetně jmen a adres jednatelů, společníků a úředníků, a musí konat každý rok valnou hromadu. Poplatek za inkorporaci závisí na výši základního jmění a pohybuje se od 275 USD (základní jmění pod 50.000 USD) po 2.050 USD (nad 2 mil. USD). Každoroční poplatek je 275 USD.
Pro offshore účely je používána forma osvobozené společnost („Exempt Company„), která má guvernérem garantováno osvobození od přímých daní, pokud by byly zavedeny, na 20 let. Společnost musí mít registračního agenta, minimum je jeden společník a jednatel, přičemž jednatelem může být i právnická osoba. Z obchodního rejstříku je zjistitelný pouze registrační agent a „Articles of association„. Je povinné mít u registračního agenta uložené razítko společnosti, ale není nutno u něj uschovávat seznamy akcionářů apod. Účetnictví se nikomu nepředkládá ani neaudituje. Valná hromada se může konat kdekoliv i kdykoliv. Jméno může být v jakékoliv řeči, včetně čínštiny a nemusí vyjadřovat omezené ručení. Společnost musí platit každoroční poplatek vládě 300 USD a musí s ním předkládat prohlášení, že nepodniká na ostrovech. Výše inkorporačního poplatku závisí na výši základního jmění a pohybuje se od 100 USD při základním jmění pod 5.000 USD po 1.700 USD, pokud je základní jmění vyšší než 1 milion USD.
Dále jsou na ostrovech povoleny společnosti s omezeným trváním („Limited Life Company, LLC„) z důvodů výhodnosti pro americké daňové poplatníky. Tyto společnosti mají omezené ručení, ale jsou pro americké daňové orgány brány jako partnerships. V Articles of Association musí být uvedena doba života společnosti (max. 50 let), po níž společnost automaticky zaniká.
Další užívanou formou jsou hybridní společnosti („Hybrid Company„), které jsou analogií trustu s právní subjektivitou. Mají dvě kategorie společníků, první, kteří mají hlasovací práva, ale nesmí jim být vypláceny dividendy, a druhou, kteří nemají hlasovací práva, ale jsou jim vypláceny dividendy a případný likvidační zůstatek. Jsou používány v případech, kdy beneficient je z oblasti kontinentálního práva, které nezná trusty.
Ostrovní právo umožňuje zakládání partnerships, včetně osvobozených, a tzv. foreign companies, tj. poboček zahraničních společností s vlastní subjektivitou.
V současné době je na ostrovech zapsáno přes 19 tis. společností, přičemž v roce 2000 bylo zapsáno 2.666 společností.
Trusty se spravují zákonem z r. 1990 „Trust Ordinance„ a blíží se klasickému pojetí, tj. jde o právní vztah, nikoliv subjekt, a není nutno je registrovat. Správce trustu je podroben přísným regulačním omezením úředníka „Superintendant of Trustees„. Není proti nim možno vykonat cizí rozsudky.
Banky se řídí „Banking Ordinance„ z r. 1979 a dodatkem k tomuto zákonu z r. 1989, přičemž je dozoruje superintendant Výboru pro finanční služby („Superintendent of the Financial Services Commision„). Jsou zde dva typy bankovních licencí, první je národní („national„), druhá je zámořská („overseas„). Banky s národní licencí mohou své obchody uskutečňovat s rezidenty a musí být vlastněny buďto rezidenty nebo musí jít o pobočky uznávaných finančních institucí. Zámořskou licenci mohou získat buď dceřiné společnosti uznávaných bank nebo významných společností (v tomto případě mohou provozovat obchody pouze v rámci obchodní skupiny), přičemž musí podléhat dozoru v zemi hlavního sídla. Poplatky vládě jsou u zámořských bank 10.000 USD za inkorporaci a 7.500 USD ročně.
Velmi rozvinuté je na ostrovech pojišťovnictví, kdy r. 1998 bylo v zemi 2.288 pojišťoven, z toho asi 80 kaptivních. Spravují se „Insurance Ordinance„ z r. 1989 a „Insurance Regulations„ z r. 1990, které jsou na jedné straně flexibilní vzhledem ke klientovi, na druhé straně poskytují silné prostředky regulačnímu orgánu. Řada žadatelů o licenci jsou američtí dealeři automobilů a jiné velké skupiny, včetně bývalého Enronu.
Proces získání pojišťovací licence je detailně popsán v „Guidelines on the Issuance of Insurance Licences„ z r. 1992 a předpokládá předložení řady dokumentů. Prvním je obchodní plán, obsahující oblast podnikání, způsob zajištění, objem pojistek, způsob uhrazování případných ztrát atd., druhým je uvedení údajů o vlastnících, jednatelích a managementu, třetím je výše základního jmění, kdy se předpokládá u běžné pojišťovací činnosti minimálně 100.000 USD, u dlouhodobých obchodů 180.000 USD, ovšem regulační orgán může stanovit i vyšší, v závislosti na obchodním plánu. Dále se předkládají údaje o auditorovi, registračním agentovi a managerech na ostrovech. Roční poplatky se pohybují od 2.500 USD za onshore licenci, přes 2.000 USD za kaptivní licenci, po 500 USD za jiné obory pojišťovnictví.
V nedávné době padlý Enron měl na ostrovech 119 pojišťoven, často s bizarně znějícími jmény z hvězdných válek, které prováděly fiktivní operace vedoucí k snížení daňového základu a zastíraly špatnou finanční situaci společnosti.
Dle údajů americké administrativy jsou ostrovy významným překladištěm drog a centrem praní špinavých peněz. Dozorem nad offshore sektorem se zabývá „Financial Services Commission„, která licencuje a dozoruje banky, pojišťovny, správce trustů a slouží jako obchodní rejstřík. Zaměstnává 14 zaměstnanců, kteří dle „Financial Services Commission Ordinance 2001„ podléhají přímo guvernérovi. Dle novely „Companies Act„ z r. 2001 jsou akcie na majitele imobilizovány uložením. „Superintendant of Trustees„ má vyšetřovací pravomoci, přičemž může spolupracovat se zahraničními orgány. V r. 1998 zákon „Proceeds of Crime Ordinance„ zavedl trestnost praní špinavých peněz pocházejících z jakýchkoliv trestných činů. Tento zákon zřídil úřad „Money Laundering Reporting Autority„, řízený generálním prokurátorem, který analyzuje a zabraňuje praní peněz a je oprávněn spolupracovat se zahraničními vládami. Policejní orgán odpovědný za boj proti finanční kriminalitě se nazývá „Financial Crimes Unit„ a v polovině r. 2001 vyšetřoval 9 případů a je členem Egmond Group. „Overseas Regulatory Authority (Assistance) Ordinance 2001„ je nejnovějším zákonem, který umožňuje spolupráci země se zahraničními regulátory jako jsou centrální banky, komise pro cenné papíry apod.
Země je členem Caribbean Financial Action Task Force, takže není na černém seznamu OECD. FATF vytýká pouze nedostatečné proškolení a vybavení policejního personálu, přičemž upozorňuje na nebezpečí rivality mezi policií a celníky. Spolupráce se zahraničím je hodnocena jako dobrá, leč jednostranná, např. v r. 1996 bylo jen 6 dotazů z ciziny, ven ani jeden.
Spolupráce s ČR je možná cestou Interpolu (je členem) a na základě smlouvy 211/1926 Sb.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
