Problémová otázka: Sourozenec jednoho z manželů (švagr/švagrová) není uveden v příslušném paragrafu zákona o daních z příjmů, který se týká osvobození od daně.

Bezúplatný příjem je tzv. ostatním příjmem dle ust. § 10 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Tento příjem je od daně osvobozen v případě, kdy se jedná o příjem „od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů“[1]. V tomto taxativním výčtu však není uveden „manžel sourozence“ – tedy švagr nebo švagrová.

Nezřídka je z tohoto důvodu možné setkat se se zmatením ohledně zdanění takového příjmu jak na straně fyzických osob (obdarovaných), tak s určitou nejednotností v přístupu správce daně, resp. jednotlivých finančních úřadů (územních pracovišť).

Jakým způsobem tedy postupovat v případě, kdy je „sourozenec“ obdarován manželi, kdy přirozeně pouze jeden z manželů je jeho/jejím sourozencem (bezúplatný příjem je od daně osvobozen), ale druhý z manželů (švagr/švagrová) již „nespadá“ do výše zmíněného výčtu v rámci zákona o daních z příjmů?

Situaci by bylo teoreticky možné vyložit vícero způsoby. Prvním způsobem je interpretace v tom duchu, že obdarovaný „sourozenec“ musí zdanit polovinu hodnoty daru který obdržel, a to z toho důvodu, že pouze „polovina“ je mu darována osobou taxativně vypočtenou v ust. § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP. Tak zmíněnou situaci vykládají i některá územní pracoviště.

Před přijetím tohoto stanoviska je však nutné uvážit právní povahu společného jmění manželů (dále také „SJM“). Dle ust. § 713 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) každému z manželů náleží práva a povinnosti spojené se společným jměním nebo jeho součástmi společně a nerozdílně. To znamená, že není možné určit která část předmětu daru náleží kterému z manželů – oba manželé jsou vlastníky celé věci. Z tohoto druhého pohledu je tedy možné situaci vyložit tak, že je takový příjem od daně osvobozen zcela.

Podobná koncepce by se uplatnila i v případě, že by darování ze společného jmění manželů nesměřovalo do výlučného jmění „sourozence“, ale do společného jmění tohoto sourozence a jeho manželky/manžela, byť je výklad i v tomto případě nejednotný. Jak již však bylo nastíněno výše, české daňové právo na manžele pohlíží úhlem jejich určité majetkové jednoty[2], a tak se například příjmy plynoucí z nebo do společného jmění manželů zdaňují dle ust. § 10 odst. 2 ZDP jen u jednoho z manželů.

Nadto je třeba upozornit i na informaci č. 88/2017, „darování FO ze SJM“ ze dne 13.9.2017[3], kterou ve věci vydalo Generální finančního ředitelství (dále jen „informace GFŘ“). V této informaci GFŘ uvádí, že „… v případě darování nemovité věci ze SJM od jednoho bratra se jedná u druhého o bezúplatný příjem od daně osvobozený dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.“

Závěr

Byť zmíněná problematika stále podléhá problémům nejednotného výkladu, je možné se v duchu informací přednesených výše a v souladu s informací GFŘ přiklonit k názoru, že příjem v podobě daru ze společného jmění manželů sourozenci jednoho z manželů lze považovat za příjem, který je od daně z příjmů osvobozen.

JUDr. Bc. Klára Sekretová,
advokátní koncipientka