epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 1. 2023
    ID: 115827upozornění pro uživatele

    Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních

    Česká republika byla dle čl. 24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „Směrnice“) povinna transponovat v ní obsaženou právní úpravu do 25. 12. 2022, a to takovým způsobem, aby daná právní úprava byla použitelná od 25. 6. 2023. Ani na konci roku 2022 však nebyl v Parlamentu projednáván žádný návrh, který by příslušnou úpravu transponoval do českého práva.

    Teprve před Vánoci roku 2022 bylo Ministerstvem spravedlnosti do mezirezortního připomínkového řízení odeslán návrh zákona o hromadném řízení (dále jen „Návrh“)[1], avšak tento návrh není prvním pokusem o přijetí dané právní úpravy (viz dále).

    Dřívější návrhy zákona

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Již v březnu roku 2020 byl poslancům rozeslán vládní návrh zákona o hromadném řízení jako sněmovní tisk č. 775/0, avšak projednávání tohoto návrhu zákona bylo přerušeno v prvním čtení a do konce 8. volebního období již v něm nebylo pokračováno.

    Opětovný návrh (tentokrát již z aktuálního, 9. volebního období Poslanecké sněmovny) označen jako sněmovní tisk č. 35/0, byl poslancům rozeslán v listopadu 2021. Tento návrh byl nicméně navrhovatelem (ministerstvem spravedlnosti) vzat zpět v prvním čtení již v lednu roku 2022.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nyní zveřejněný Návrh je tedy již třetím vládním návrhem zákona, který byl předložen Poslanecké sněmovně. Oproti oběma předchozím návrhům (které jsou v zásadě totožné) obsahuje tento nový návrh některé zásadní změny. Autoři se v tomto článku zabývají pouze změnami Návrhu oproti předchozím návrhům zákona.

    Obecné rozdíly oproti předchozím návrhům

    1. První důležitá změna spočívá v tom, že nový Návrh již nepočítá s možností odhlašovacího hromadného řízení (tzv. opt-out režimu) a ve svém § 4 zavádí jediné - přihlašovací řízení. Návrh současně v § 21 navyšuje minimální počet zúčastněných členů skupiny z původních 10 na 20 osob. Vytvoření skupiny je vždy spojeno s enormními náklady. Bez adekvátní odměny pro organizátora celého procesu nelze očekávat, že by jakákoliv hromadná řízení dle Návrhu byla v režimu opt-in realizována.
    2. V § 3 Návrhu oproti předchozím návrhům chybí možnost, aby se v řízení posuzovalo pouhé splnění skutkových a právních podmínek zakládající tvrzenou povinnost žalovaného v případech, kdy s ohledem na velikost skupiny a povahu tvrzených práv by bylo nehospodárné, aby se hodnota práva určovala jednotlivě pro každého člena skupiny.

    Je namístě podotknout, že právě absence této možnosti může v praxi znamenat neúměrné prodloužení soudního řízení i pro případy, kdy prokazování jednotlivých práv odporuje samotnému účelu hromadných řízení. Důvodová zpráva[2] se přitom s tímto rozdílem oproti předchozím návrhům nikterak nevypořádává.

    Dle názoru autorů tohoto článku, by měla být dána možnost existenci nároků jednotlivých zúčastněných členů skupiny posoudit již v rámci přezkumu splnění předpokladů členství ve skupině, které soud určuje v usnesení o přípustnosti hromadné žaloby dle § 28 Návrhu.

    1. Oproti starším návrhům je v novém Návrhu obsaženo mnohem užší vymezení neziskové osoby podle § 11 Návrhu. Takovou osobou může být pouze nezisková (právnická) osoba, „…která je zapsána na seznam osob oprávněných podávat zástupné žaloby v jiném členském státě Evropské Unie.“[3] Tento seznam pak vede Evropská komise. Česká republika tak v Návrhu nevyužívá možnost Směrnice, aby pro „vnitrostátní řízení“ rozšířila oprávněné osoby stanovením odlišných kritérií.

    Aktivní legitimaci k podání hromadné žaloby má podle § 15 Návrhu pouze výše specifikovaná nezisková osoba. Na rozdíl od předchozích návrhů tedy již k tomuto kroku nejsou oprávněni samotní spotřebitelé, jako zúčastnění členové skupiny (po splnění podmínek sesbírání dostatku podpisů). Současně však Návrh umožňuje, aby hromadnou žalobu takto podalo více neziskových osob společně.

    1. Potenciální výkladové problémy pak přináší otázka procesního nástupnictví dle § 19 odst. 1 Návrhu. Podle tohoto ustanovení může zúčastněný člen skupiny (nikoli tedy alespoň 20 % zúčastněných členů skupiny, jako bylo předpokládáno ve starších návrzích) navrhnout soudu, aby místo žalobce (organizátora celého procesu) vstoupil do řízení nový žalobce (jiná oprávněná nezisková osoba).

    Ačkoli předcházející § 18 Návrhu pojednává o ztrátě způsobilosti žalobce být účastníkem řízení, není z Návrhu zřejmé, zda bude možno navrhnout změnu žalobce pouze v těchto případech. Opačný výklad (tedy možnost navrhnout změnu žalobce kdykoli) by nepřiměřeně a bezdůvodně posílil jednotlivé zúčastněné členy skupiny na úkor neziskové osoby, která na svůj náklad a riziko celý komplexní proces organizuje.

    Předmětem soudního přezkumu se pak může stát situace, kdy změnu žalobce navrhne současně či v krátké době za sebou několik různých zúčastněných členů skupiny a navrhovaným procesním nástupcem žalobce bude vždy odlišná nezisková osoba.

    1. Na druhou stranu Návrh oslabuje práva zúčastněného člena skupiny, když ten v případě uzavření soudního smíru podle § 64 Návrhu již nemá možnost vůči sobě vyloučit účinky tohoto smíru, jako tomu bylo v předchozích návrzích.
    2. Návrh také nově nepočítá s možností, aby soud uložil informační povinnost žalovanému o samotném průběhu řízení. Ovšem v případě, kdy bude žalobě alespoň částečně vyhověno, může soud dle § 80 odst. 2 Návrhu uložit žalovanému povinnost zúčastněné členy skupiny přiměřeně informovat o výsledku řízení.

    Tento způsob informování o výsledku řízení není českému právu neznámý a zákonodárce jej uplatnil například v případech řízení o dorovnání přiměřeného protiplnění při vytěsnění minoritních akcionářů podle § 390 ZOK. V těchto řízení žalovanému (hlavnímu akcionáři) ukládá, aby rozhodnutí soudu zveřejnil stejným způsobem, jakým byla svolána valná hromada (tj. dnes již výlučně zveřejněním na svých internetových stránkách).

    1. Dále Návrh přináší změny i v některých procesních aspektech, a to například v oblasti lhůt, kdy v § 23 zkracuje lhůtu soudu pro vydání usnesení o přípustnosti hromadné žaloby na 3 měsíce ode dne zahájení řízení (oproti lhůtě 6 měsíců obsažené v přecházejících návrzích). Proti usnesení soudu o přípustnosti hromadné žaloby nově také dle § 31 odst. 3 Návrhu nebude přípustné podat dovolání.
    2. Konečně klíčovým prvkem je variantní návrh ohledně odměny neziskové osoby. Stejně jako v předchozích návrzích je odměna přiznávána v podobě procentuální části z přisouzeného plnění. Avšak jednou z navrhovaných variant § 77 Návrhu je procentuální odměna ve výši maximálně 5 % z přisouzeného plnění. Druhá varianta (odměna ve výši maximálně 25 % z přisouzeného plnění) odpovídá oběma předchozím návrhům.

    Nižší odměna pro neziskové osoby ve spojení s očekávanými vysokými náklady na hromadné soudní řízení by nepochybně byly odrazujícím faktorem pro vznik náležitě personálně, technicky i odborně vybavených profesionálních žalobců a znamenaly by prohru pro jakoukoliv reálnou ochranu slabší strany.. Jako přirozený důsledek lze očekávat, že žádné hromadné žaloby ve smyslu Návrhu nebudou v České republice podávány.

    Autoři tohoto článku se domnívají, že zákonodárce by regulaci měl zacílit na podmínky, za kterých může společnost založená k ochraně práv spotřebitelů fungovat jako tzv. nezisková osoba ve smyslu Návrhu. Omezení maximální výše procentuální odměny organizátora celého procesu za jeho náročnou a rizikovou činnost na pouhých 5 % z přisouzeného plnění ve spojení s mandatorním opt-in režimem bude znamenat, že Česká republika přijme další procesní předpis, který nás vzdálí od nákladově a časově efektivní a tudíž moderní cesty k vymáhání oprávněných nároků spotřebitelů.

    Závěr

    Aktuální Návrh se od předchozích návrhů v mnohém odlišuje. Přitom uvedené změny však nemusejí ve všech případech být krokem správným směrem, který přispěje k účinnější ochraně práv spotřebitelů. Lze očekávat, že se tyto změny stanou předmětem připomínek v meziresortním připomínkovém řízení a později také předmětem diskuze v rámci projednávání Návrhu v Poslanecké sněmovně a Senátu.


    JUDr. David Kuboň
    ,
    řídicí partner


    Anna Bíbová,
    paralegal


     
    KLB Legal, s.r.o., advokátní kancelář
     
    Letenská 121/8
    118 00 Praha 1
     
    Tel.:    +420 739 040 363
    e-mail: info@klblegal.cz
     

    [1] Dostupné >>> zde.

    [2] Dostupné >>> zde.

    [3] Ustanovení § 11 návrhu zákona o hromadném řízení z roku 2022.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. David Kuboň, Anna Bíbová (KLB Legal)
    27. 1. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Blanketní stížnost
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.