epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    26. 5. 2016
    ID: 101609upozornění pro uživatele

    Do veřejných zakázek jen se zaknihovanými akciemi?

    Prostřednictvím článku se zamýšlím nad teoretickou aplikací i praktickými dopady ustanovení § 48 odst. 7 zákona č. 134/2016, dle nějž je zadavatel oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nemá výlučně zaknihované akcie.

     
     Glatzová & Co., s.r.o.
     
    Pár vět úvodem

    Intenzivní legislativní práce na novém zákonu o veřejných zakázkách se rozběhly v roce 2015. Ačkoli určité zdržení představovalo mezirezortní připomínkové řízení, návrh zákon byl (až na několik pozměňovacích návrhů) následně přijat Poslaneckou sněmovnou. Tempo schválení nového zákona o zadávání veřejných zakázek nabralo v druhé polovině dubna 2016 na obrátkách. Pozměňovací návrh vrácený Senátem do Poslanecké sněmovny ani nestačil vychladnout na poslaneckých lavicích a již putoval po bezproblémovém schválení Poslaneckou sněmovnou expresně na „Hrad“ k panu prezidentovi. Pan prezident nijak se svým podpisem neotálel a nový zákona o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále také jen „Zákon“) spatřil světlo světa (tj. byl vyhlášen ve Sbírce zákonů) 29. dubna 2016. Účinnosti tedy Zákon nabyde 1. října 2016.

    Po bezmála deseti letech se bude jednat o doslova další revoluci na poli veřejných zakázek.

    Reklama
    Aktuální judikatura k civilnímu procesu se zaměřením na dokazování a exekuce (online - živé vysílání) - 24.3.2023
    Aktuální judikatura k civilnímu procesu se zaměřením na dokazování a exekuce (online - živé vysílání) - 24.3.2023
    24.3.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Geneze ustanovení § 48 odst. 7 Zákona

    Stran většího zájmu odborné i praktikující veřejnosti bylo do Zákona vtěleno i ustanovení § 47 odst. 8, cituji: „Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.“ (dále jen „Ustanovení“).

    Zadavatel tedy může (nikoli musí!) vyloučit akciovou společnost s akciemi (myšleno listinnými akciemi) a to bez ohledu na to, zda je konkrétní akcionář jednoznačně identifikovatelný.

    Připomeňme si, že v souladu se zákonem se do obchodního rejstříku českých obchodních společností například povinně zapisují údaje o jediném akcionáři. Důvodová zpráva k Zákonu na jednu stranu instruuje zadavatele ověřit tzv. „správnou“ podobu akcií nahlédnutím do obchodního rejstříku uchazeče, druhým dechem však již nevysvětluje, proč jednočlenná akciová společnost s jasně identifikovaným akcionářem neposkytuje dostatečný vhled do akcionářské struktury. Naopak pro řadu zadavatelů (zejména menších obcí) je akciová společnost se zaknihovanými akciemi takřka neznámý pojem. Nebudou vědět, kde a jak si aktuální akcionářskou strukturu ověřit a co takové ověření (ne)přinese. Já osobně si opakovaně pokládám otázku, jakým způsobem se zaknihováním akcií zlepšuje transparentnost uchazečů z hlediska majetkové struktury. Nic přece nebrání tomu, aby akcionářem i v takovém případě byla prázdná společnost z daňového ráje.

    Ustanovení pak nenachází oporu ani v evropském právu. Klíčová harmonizační směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU  ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES se o možnostech vyloučení pro nedostatek podoby akcií nezmiňuje a žádnou takovou diskreci pro členské státy ani obecně nenabízí.

    Ustanovení je českým specifikem bez evropského podtextu a racionálního základu.

    Odůvodněné vyloučení?

    Každé vyloučení uchazeče musí být odůvodněno (§ 48 odst. 10 Zákona). Tady by mohla svitnout naděje, že se Ustanovení nebude aplikovat mechanicky, ale pouze v odůvodněných případech tam, kde by nevyloučení uchazeče mohlo mít vliv na řádný průběh zadávacího řízení nebo plnění zakázky.

    Jak ale odůvodnit prostou analogii ano/ne? Buď má akciová společnost zaknihované akcie, nebo nemá. Co by měl zadavatel dále zkoumat a odůvodňovat? I při vylučování uchazečů je zadavatel povinen aplikovat základní zásady zadávání veřejných zakázek, tedy zásadu nediskriminace, transparentnosti a proporcionality. Jak tedy k aplikaci Ustanovení z pohledu zadavatele přistoupit? Jsem přesvědčen, že Ustanovení nelze z pohledu zadavatele aplikovat za současného dodržení základních zásad zadávacího řízení. Považuji za absolutně nepřiměřené z hlediska smyslu a účelu Zákona vyloučit uchazeče jen proto, že má namísto zaknihovaných akcií „jen“ akcie. V takovém rozhodnutí zadavatele by pak navíc absentovalo jakéhokoli smysluplné odůvodnění (§ 48 odst. 10 Zákona).

    Na druhou stranu nemám iluzi, že některý ze zadavatelů se alespoň pokusí Ustanovení na konkrétního uchazeče aplikovat. Jak může uchazeč s vědomím Ustanovení svoji pozici dopředu řešit?

    Praktické souvislosti z pohledu uchazeče

    Uchazeči se nabízí tři základní varianty.

    Zaprvé se může uchazeč textu Zákona podvolit a změnit podobu akcií na zaknihované (pokud tak již neučinil z jiných důvodů).[1] Mimo počátečních nákladů na právní poradenství a jednorázové poplatky Centrálnímu depozitáři cenných papírů s sebou tato změna přináší i dodatečné administrativní náklady na evidenci zaknihovaných akcií, nemluvě o dalších průběžných platbách centrálnímu depozitáři.

    Uchazeči se naučí toto ustanovení různými způsoby obcházet. Jelikož toto ustanovení dopadá výlučně na uchazeče a ne jeho poddodavatele, lze akciovou společnost situovat do pozice poddodavatele a jako samotného uchazeče využít jinou formu obchodní korporace, například společnost s ručením omezeným.

    Nemálo uchazečů pak bude Ustanovení ignorovat a případné vyloučení ze zadávacího řízení budou se svými právními poradci řešit až tehdy, pokud k němu skutečně dojde.

    Závěrem

    Nepodařila se mi odhalit motivace ministerstva pro místní rozvoj - tvůrce a předkladatele Zákona - pro uzákonění povinné podoby zaknihovaných akcií jako (skryté) podmínky účasti v zadávacích řízeních.

    Věřím, že Ustanovení bude v brzké době novelizováno nebo alespoň v praxi „neužíváno“.


    Mgr. Tomáš Kessler

    Mgr. Tomáš Kessler
    ,
    advokát


    Glatzová & Co., s.r.o.  

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com

    Právnická firma roku 2015

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Nepodařilo se mi nalézt žádnou oficiální statistiku akciových společností se zaknihovanými akciemi. Z mé praxe se však (vyjma regulovaných subjektů) jedná o řádově jednotky procent klientů, kteří zaknihovali své akcie dobrovolně.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Tomáš Kessler (Glatzová & Co.)
    26. 5. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepředvídatelné fyzické podmínky dle smluvních podmínek FIDIC
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Rok a půl lze stavět obnovitelné zdroje rychleji. Fotovoltaické elektrárny do tří a tepelná čerpadla do jednoho měsíce
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Výhody a nevýhody řešení sporu metodou Med-Arb
    • Zásadní změna rozhodovací praxe v oblasti modernizace smluvní pokuty

    Související produkty

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (prosinec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022 - část 2)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022)
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Jiří Harnach
    Mgr. Jiří Harnach
    Kurzy lektora
    Mgr. Jan Měkota
    Mgr. Jan Měkota
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Jednání právnických osob
    • 10 otázek pro ... Lumíra Schejbala
    • Dokazování a poučovací povinnost
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 5.
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Péče, styk a přání dítěte

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Jednání právnických osob

    Podle § 30 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla....

    Dokazování a poučovací povinnost

    Poučovací povinnost ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. se uplatňuje tam, kde je namístě učinit závěr, že účastník, jemuž je ku prospěchu prokázání určité (pro věc rozhodné)...

    Mimořádné snížení trestu odnětí svobody

    U kritéria možnosti dosažení nápravy i mírnějším trestem, než stanoví základní trestní sazba, významného pro aplikaci § 58 odst. 6 tr. zákoníku, je nezbytné hodnotit osobní...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Na stát jako na účastníka soudního řízení, zvláště jde-li o řízení o náhradu škody, jež měl svou činností způsobit, jsou kladeny vyšší nároky než na jiný subjekt. Stát...

    Odpovědnost státu za újmu, dědění (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. poškozeným u úřadu specifikovaném v § 14 zákona č. 358/1992 Sb. je (až na výjimky) podmínkou, bez které...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.