7. 1. 2020
ID: 110431upozornění pro uživatele

Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál s.r.o. poskytnutý z prostředků SJM

Zdroj: shutterstock.com

Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál společnosti s ručeným omezeným představuje rychlý a efektivní prostředek jak zvýšit aktiva společnosti, bez toho aniž by společnost musela podstoupit dlouhý a náročný proces zvyšování základního kapitálu. Jak je to však s prostředky dobrovolného příplatku, které byly poskytnuty z prostředků SJM?

Dobrovolný příplatek je rychlým a výhodným postupem, zejména pak v situacích jednočlenné společnosti, a to z důvodu jednoduchého rozhodování. Postup pro poskytnutí dobrovolného příplatku do společnosti upravují § 163 -  § 166 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Dobrovolný příplatek může společník poskytnout se souhlasem jednatele.

Ohledně právní povahy dobrovolného příplatku souhlasím s Mgr. Kovaříčkem, že se nejedná o smlouvu inominátní, ale spíše o smlouvu smíšenou (ne-li dokonce o typovou, neboť ji tak samotný ZOK označuje). Taktéž se kloním k závěrům, že se jedná o smlouvu na pomezí mezi smlouvou zápůjční a smlouvy darovací.[1] Uzavřeli-li proto společník se společností smlouvu o příplatku, přechází na společnost vlastnické právo k předmětu příplatku. Převažovat budou příplatky peněžité nad nepeněžitými, jelikož ty je nutné ocenit znalcem, což celý proces zbytečně protahuje a prodražuje.[2]

Lze si pak představit situaci, kdy peněžitý příplatek společnosti bude poskytnut z prostředků SJM. Na tomto postupu nebude nic neobvyklého či problematického, dokud manželství bezvadně funguje. Pokud však dojde k rozkolu a manželé přistoupí k vypořádání SJM, nabízí se otázka, jak se vypořádají prostředky, které byly použity na příplatek. Má manžel, který není členem obchodní korporace, nárok na svůj podíl z těchto prostředků?

Dle § 166 odst. 1 rozhoduje o vrácení dobrovolného příplatku valná hromada. To znamená, že na vydání dobrovolného příplatku neexistuje právní nárok a jeho vyplacení je čistě v gesci valné hromady. V případě jednočlenné společnosti vykonává tuto působnost jediný společník, tedy manžel, u kterého se ne vždy najde vůle k takové rozhodnutí přijmout. Tento negativní postoj může samozřejmě zaujmout i valná hromada s více členy. Proto se domnívám, že si druhý manžel při vypořádání SJM a priori tyto prostředky nárokovat nemůže, neboť byly převedeny do dispozice společnosti.

Je však možné, že prostředky vynaložené na dobrovolný příplatek, byly poskytnuty bez souhlasu a vědomí druhého manžela. Pokud by se jednalo o nakládání s prostředky větší hodnoty, které by překročily běžnou správu SJM, je potřeba souhlasu druhého manžela.[3] Pokud k takovému jednání manžel souhlas nemá, je takové jednání neplatné, a to relativně.[4] To vše samozřejmě za předpokladu, že nedošlo v mezidobí k promlčení takového práva, tzn. že se oprávněný manžel dovolal v obecné, tříleté promlčecí době, neplatnosti takové úkonu vůči společnosti i vůči manželovi. V takovém případě by tyto prostředky (předmět příplatku), měly být zařazeny zpět do masy SJM.[5]

Pokud manžel věděl, popř. poskytl souhlas s vyložením prostředků SJM na příplatek, je situace složitější. I v takovém případě však dle mého není cesta k těmto prostředkům ještě zavřena. Možnost se nabízí přes vypořádání obchodního podílu. Na první místě je potřeba připomenout, že ačkoliv podíl manžela v obchodní korporaci nabytý za trvání manželství spadá do SJM, účast druhého manžela na korporaci to nezakládá: „Jen manžel – společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě.“[6]

Nicméně pro účely vypořádání SJM se bude vypořádávat také obchodní podíl manžela, který bude potřeba (většinou) nechat ocenit znalcem.[7] Vycházím přitom z předpokladu, že se příplatek vztahuje k podílu jako takovému, a nikoliv k osobě, která příplatek poskytla.[8] Znalecký posudek stanoví tržní hodnotu obchodního podílu s „přihlédnutím ke všem skutečnostem, které jsou z odborného hlediska relevantní.“[9] Navazující rozhodnutí Nejvyššího soudu poté konstatuje, že: „[O]bchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným může být předmětem obchodu. Proto je pro vypořádání SJM třeba určit obvyklou (tržní) cenu takového podílu jako cenu, kterou by v daném čase a místě bylo možno za převod podílu dosáhnout.[10] Vzhledem k těmto výše uvedeným skutečnostem, mám za to, že příplatek poskytnutý společnosti vázaný k danému podílu, tento podíl zhodnocuje a toto zhodnocení by se projevilo mj. také při prodeji tohoto podílu. Jsem proto přesvědčen, že takové zhodnocení by mělo být promítnuto taktéž ve znaleckém posudku.

To, zdali obchodní podíl má vůbec nějakou tržní cenu, pochopitelně záleží na stavu společnosti v době hodnocení znalcem. Pokud je společnost nesolventní popř. pokud příplatek okamžitě použila na krytí své aktuální ztráty, svých prostředků se druhý manžel stejně nedomůže.

Závěr:

To, zdali bude dobrovolný příplatek poskytnutý z prostředků SJM, tvořit předmět vypořádání SJM, záleží na mnoha okolnostech. Pokud byl příplatek vynaložen bez vědomí druhého manžela a byla-li jím překročena běžná správa SJM, lze se domáhat relativní neplatnosti takového úkonu. V takovém případě by manželovi, který se takové neplatnosti domohl, náležela půlka prostředků vynaložených na dobrovolný příplatek. Druhou možností je promítnutí dobrovolného příplatku do stanovení ceny obchodního podílu znaleckým posudkem. Pokud však společnost vykazuje ztráty nebo není solventní, je takový postup nadbytečný.

Mgr. Ondřej Sasín,
koncipient

E-mail: sasin@mpak.cz

 

[1] KOVAŘÍČEK, Kamil. Příplatky v korporátním právu. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, diplomová práce, 2018, s. 27-28.

[2] § 163 odst. 2 ZOK

[3] § 714 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).

[4] § 714 odst. 2 o.z. ve spojení s § 586 o.z.

[5] usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.4.2016 sp.zn. 22 Cdo 599/2016 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2015 sp.zn. 22 Cdo 1336/2015

[6] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.7.2004 sp.zn. 22 Cdo 700/2004.

[7] V úvahu samozřejmě připadá i možnost dohody manželů na ceně takového podílu.

[8] ČERNÝ, Pavol. Příplatek mimo základní kapitál jako efektivní způsob posílení vlastního kapitálu. epravo.cz, [online]. Dostupné >>> zde.

[9] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.10.2008 sp.zn. 22 Cdo 952/2007.

[10] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.4.2011 sp.zn. 22 Cdo 2045/2009.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz