epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 1. 2016
    ID: 100102upozornění pro uživatele

    Doklad o opětovném složení jistoty v případě bankovní záruky

    Tématem tohoto článku je situace, kdy uchazeč podává návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jehož součástí musí být rovněž doklad o opětovném složení jistoty, přičemž jistotu uchazeč složil formou bankovní záruky a tato (resp. originál záruční listiny) mu byla zadavatelem v souladu s § 67 odst. 2 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), již vrácena.

     
    Hirst, a. s. 
     
    Podle ustanovení § 114 odst. 3 zákona je „součástí návrhu doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4.“

    Ustanovení § 67 odst. 4 zákona uvádí, že „podal-li uchazeč návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, musí opětovně poskytnout jistotu, která byla zadavatelem uvolněna.“

    Podle ustanovení § 67 odst. 2 zákona „jistotu uvolní zadavatel uchazeči,

    a) jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější nebo s nímž bylo možno uzavřít smlouvu podle § 82 odst. 4, do 5 pracovních dnů po uzavření smlouvy,

    b) jehož nabídka nebyla vybrána jako nejvhodnější a nebylo s ním možno uzavřít smlouvu podle § 82 odst. 4, do 5 pracovních dnů po odeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 odst. 3 či jeho uveřejnění podle § 81 odst. 4,

    c) který byl ze zadávacího řízení vyloučen, do 5 pracovních dnů po odeslání oznámení o vyloučení,

    d) pokud bylo zadávací řízení zrušeno, do 5 pracovních dnů po odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 8
    .“

    Dále pak ustanovení § 67 odst. 5 zákona stanoví, že „zadavatel je povinen uchovat kopii záruční listiny a originál záruční listiny vrátit uchazeči ve lhůtě podle odstavce 2.“

    Výše citované znění § 67 odst. 4 zákona bylo novelizováno zákonem 55/2012 Sb., v tom smyslu, že původní znění „podal-li uchazeč návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, musí opětovně složit peněžní jistotu, která byla zadavatelem uvolněna“ bylo změněno ve výše uvedeném smyslu, tedy na „musí opětovně poskytnout
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    jistotu
    “.

    V tomto bodě mají autoři článku za nutné uvést, že nic nedovozují z terminologické nejednotnosti zákona, která spočívá v použití termínu „složení jistoty“ v § 114 odst. 3 zákona a termínu „poskytnout jistotu“ použitou v § 67 odst. 4 zákona, přičemž pojem „složení“ je použit zákonem výlučně ve vztahu k peněžní jistotě (viz § 67 odst. 1 zákona a první věta § 67 odst. 4 zákona). Tuto terminologickou nejednotnost nepovažujeme za nutnou vykládat způsobem, že povinnost stanovená v § 114 odst. 3 zákona dopadá pouze na případy, kdy uchazeč poskytl jistotu formou složení peněžní částky na účet zadavatele, ale spíše jen jako legislativní jazykovou nedůslednost spočívající v opomenutí nahradit (v rámci novely zákona 55/2012 Sb.) v § 114 odst. 3 zákona pojem „složení“ za pojem „poskytnutí“ tak, aby text tohoto ustanovení odpovídal upravenému textu ustanovení § 67 odst. 4 zákona.

    Před nabytím účinnosti novely zákona 55/2012 Sb. tedy bylo povinností navrhovatele spolu s návrhem doložit Úřadu rovněž doklad o opětovném poskytnutí peněžní jistoty pouze v případě, že jistotu podle ustanovení § 67 zákona poskytl formou složení peněžní částky na účet zadavatele.[1] Po této novele je povinností navrhovatele doložit doklad o opětovném poskytnutí jistoty i v ostatních zákonem přípustných formách. V případě složení peněžní částky na účet zadavatele nečiní předložení dokladu o jejím opětovném složení v praxi výrazné problémy, neboť tímto dokladem je standardně výpis z účtu navrhovatele. Tento druh dokladu je konstantně Úřadem akceptován jako doklad o opětovném složení peněžní jistoty. Jaký druh dokladu má ale navrhovatel předložit v případě, kdy má doložit opětovné poskytnutí bankovní záruky?

    Jistota ve formě bankovní záruky je poskytnuta v okamžiku, kdy originálem záruční listiny disponuje zadavatel. Dispozicí s originálem bankovní záruky zadavatelem je naplněn požadavek poskytnutí jistoty podle § 67 zákona, neboť v opačném případě (pokud originálem záruční listiny disponuje uchazeč, resp. navrhovatel), může být taková bankovní záruka kdykoliv ze strany uchazeče odvolána. V okamžiku, kdy spolu s návrhem zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele má být ze strany navrhovatele předložen i doklad o opětovném poskytnutí bankovní záruky, je tedy nutno vycházet ze skutečnosti, že takový doklad musí z logiky věci dokládat předání, resp. doručení originálu záruční listiny do dispoziční sféry zadavatele.

    Je otázkou, jakým druhem dokladu tuto skutečnost prokázat. Podle našeho názoru dokladem o předání zásilky k poštovní přepravě takovou skutečnost samu o sobě nelze doložit, neboť tento doklad neobsahuje informace o tom, co je obsahem přepravované zásilky. Možností je využití přepravní společnosti, která je schopna na potvrzení o předání zásilky k přepravě vyznačit i její obsah, tedy označit listiny, které jsou její součástí. Přesto však je nutné uvést, že v případě doručování záruční listiny tímto způsobem vyvstává otázka „doložení faktického doručení“, tedy přejití záruční listiny do dispoziční sféry zadavatele, což doklad o předání zásilky k přepravě (i za předpokladu označení jejího obsahu na něm) nemůže z povahy věci dokládat.

    Jednoznačně nejjistější možností je tedy dle názoru autorů osobní předání originálu záruční listiny na podatelně zadavatele, kde příslušný uchazeč obdrží potvrzení o jejím předání na svou vyhotovenou kopii originálu záruční listiny, přičemž tato kopie s vyznačením data předání by měla být podle našeho názoru pro doložení uvedené skutečnosti dostačující. Postupovat tímto uvedeným způsobem ovšem může být pro určitou skupinu dodavatelů, pochopitelně pak především pro skupinu dodavatelů zahraničních, poněkud problematické. V tomto smyslu totiž nelze odhlédnout od lhůty 10 dnů pro podání návrhu k Úřadu, přičemž pokud doklad o opětovném složení jistoty není součástí tohoto návrhu, Úřad s odkazem na ustanovení § 117a odst. d) zákona správní řízení zastaví, aniž by navrhovatele vyzýval k odstranění takového nedostatku návrhu[2].

    Lze tedy shrnout, že ačkoliv bylo chvályhodným záměrem zákonodárce novelou zákona 55/2012 Sb. vztáhnout povinnost podle § 114 odst. 3 zákona doložit spolu s návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i doklad o opětovném poskytnutí jistoty rovněž na dodavatele (navrhovatele), kteří poskytli jistotu i jinou formou než složením peněžní částky na účet zadavatele, což jistě směřuje k zajištění rovného postavení jednotlivých navrhovatelů, v konečném důsledku však, pro nepoměrně obtížnější obstarání předmětného dokladu v případě bankovní záruky oproti peněžní jistotě, je toto rovné postavení provedenou změnou narušeno.

    Vzhledem k tomu, že v současné době není autorům článku známé žádné rozhodnutí Úřadu, které by se danou problematikou přiléhavě zabývalo, přinese jednoznačnou odpověď až budoucí rozhodovací praxe Úřadu, případně vstřícný krok Úřadu v podobě zveřejnění stanoviska, v němž by Úřad poskytl navrhovatelům odpověď na otázku, jaký druh dokladu by v případě doložení opětovného poskytnutí jistoty formou bankovní záruky akceptoval, resp. považoval za dostatečně průkazný k doložení předmětné skutečnosti, a tedy dostatečný pro splnění zákonných náležitostí návrhu.

    Na závěr lze doplnit, že dle návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek požadavek na doložení dokladu o opětovném poskytnutí jistoty spolu s návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zcela absentuje, a to i v případě, kdy zadavatel stanoví zadávací lhůtu a požaduje ze strany účastníků zadávacího řízení poskytnutí jistoty.


    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Mgr. David Říčný

    Mgr. David Říčný
    ,
    analytik veřejných zakázek

    Ing. Eva Marečková

    Ing. Eva Marečková
    ,
    analytik veřejných zakázek


    Hirst, a. s.

    Samaritská 199/16
    301 00 Plzeň

    Tel.:    +420 727 817 132
    e-mail:    info@hirst.cz


    -----------------------------------------------------
    [1] Institut poskytnutí jistoty formou bankovní záruky byl upraven i zákonem 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek (§ 24 odst. 1 výslovně stanovil formy jistoty v podobě bankovní záruky nebo složení peněžní částky na účet zadavatele), kde bylo rovněž v § 57 odst. 2 stanoveno, že „součástí návrhu je i … doklad o složení uvolněné jistoty“. Rozhodovací praxe Úřadu týkající se veřejných zakázek zadávaných podle tohoto zákona rovněž podle – autorům tohoto článku – dostupných informací neřešila druh dokladu, který by byl Úřadem jako povinná náležitost návrhu akceptován. Předseda Úřadu např. v rozhodnutí  č. j. 3R 10/01-Ku ze dne 2. 5. 2001 hovoří v souvislosti s dokladem o opětovném poskytnutí jistoty formou bankovní záruky bez dalšího o potvrzení:„V ustanoveních §§ 23 - 26 zákona je podrobně upraven postup týkající se poskytnutí jistoty, včetně forem jistoty i uvolnění jistoty a výkon práv z poskytnuté jistoty. Pokud je v ustanovení § 57 odst. 2 zákona uvedeno, že součástí návrhu je i doklad o složení uvolněné jistoty, je zřejmé, že uchazeč musí uvolněnou jistotu znovu složit a ÚOHS zaslat zároveň s návrhem i doklad o složení jistoty. Pokud uchazeč nedoloží doklad ani ve lhůtě stanovené ÚOHS, ÚOHS pak návrh podle § 57 odst. 2 zákona zamítne. Z citovaného ustanovení pak nepochybně vyplývá, že v den zaslání návrhu ÚOHS i zadavateli musí být uchazečem jistota znovu poskytnuta, a to způsobem uvedeném v zákoně. Vzhledem k tomu, že součástí návrhu uchazeče zaslaného ÚOHS tento doklad chyběl a z vyjádření zadavatele vyplývalo, že ani zadavateli nebyla jistota poskytnuta, ÚOHS vyzval uchazeče, aby tento doklad doložil a stanovil k doplnění návrhu i lhůtu. Nemohu souhlasit s námitkou rozkladu, že tato lhůta byla nepřiměřeně krátká. V daném případě byla jistota uchazeči vrácena již dne 8.12.2000 a návrh uchazeč zaslal ÚOHS až dne 28.2.2001. Ze sdělení banky Citibank vyplývá, že bankovní záruka touto bankou poskytnutá, měla platnost až do 28.5.2001 a uchazeč měl originál bankovní záruky v držení a nic mu nebránilo jej současně s podáním návrhu znovu doručit zadavateli a potvrzení přiložit k návrhu zasílanému ÚOHS.“
    Oproti tomu v zákoně 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, si dle § 47 odst. 1 formu jistoty volil zadavatel: „Zadavatel může v oznámení podle § 42 až 44 nebo ve výzvě k jednání podle § 45 požadovat, aby uchazeči k zajištění plnění svých povinností, vyplývajících z účasti v zadávacím řízení, poskytli jistotu. Výši jistoty v absolutní částce stanoví zadavatel v rozmezí až 3 % předpokládané ceny veřejné zakázky. Formu poskytnutí jistoty stanoví zadavatel.“, přičemž doklad o opětovném složení jistoty nebyl povinnou náležitostí návrhu.
    [2] Uvedené vyplývá ze současného znění zákona a vyjádřil se k tomu i Úřad např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0583/2015/VZ-32722/2015/513/IHl ze dne 8. 10. 2015: „Podle § 114 odst. 3 zákona je doklad o opětovném složení jistoty součástí návrhu a musí být doložen spolu s návrhem. Danou povinnost již nelze splnit ani dodatečně v náhradní lhůtě (jak to bylo možné podle předchozí úpravy § 117a zákona účinného do 5. 3. 2015, kdy Úřad mohl vyzvat navrhovatele k doplnění předepsaných náležitostí návrhu), neboť lhůta pro doložení dokladu o opětovném složení jistoty marně uplynula již vypršením lhůty pro podání návrhu.“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. David Říčný, Ing. Eva Marečková ( Hirst )
    8. 1. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.