epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference_Aktuality ve veřejných zakázkách – co nás čeká v 2021
19. 11. 2002
ID: 19897upozornění pro uživatele

Doménová jména: všechno jasné?

Používání doménových jmen k nekalým soutěžním praktikám včetně cybersquattingu je na českém internetu značně rozšířené. Je proto zřejmé, že dříve nebo později se česká soudní praxe dostatečně rozvine a nebude problém podobná jednání postihovat. Častým požadavkem klientů bývá obrana proti cybersquattingu, tedy registraci a používání domény neoprávněným subjektem. Typická je situace, kdy zpracovatel internetové prezentace registruje doménu svým jménem a zadavateli pak brání v přechodu ke konkurenci tím, že doménové jméno odmítá převést.

Doménová jména patří spolu s elektronickým podpisem k často diskutovaným moderním fenoménům. O problematice používání doménových jmen bylo zpracováno mnoho odborných prací (naposledy Epravo 14.11.2002) včetně jedné monografie. Jejich autoři se však ke škodě věci věnují této problematice spíše z pohledu teoretického a často opomíjejí praktickou stránku věci. Vyjmenovat paragrafy zákonů, které jsou tím kterým jednáním porušovány, je snadné a efektní. Avšak sepsat v dané věci žalobu nebo jiný návrh a s takovým návrhem v řízení uspět je mnohem obtížnější.
Se závěry výše zmíněného článku Jiřího Janeby v obecné rovině nelze než souhlasit. Používání doménových jmen k nekalým soutěžním praktikám včetně cybersquattingu je na českém internetu značně rozšířené. Je proto zřejmé, že dříve nebo později se česká soudní praxe dostatečně rozvine a nebude problém podobná jednání postihovat. Současná situace má však do takového ideálu ještě daleko.
Uvedená tvrzení bude lépe demonstrovat na příkladech z praxe. Častým požadavkem klientů bývá obrana proti cybersquattingu, tedy registraci a používání domény neoprávněným subjektem. Typická je situace, kdy zpracovatel internetové prezentace registruje doménu svým jménem a zadavateli pak brání v přechodu ke konkurenci tím, že doménové jméno odmítá převést. Věc je skutkově i právně jasná a po marném pokusu o mimosoudní řešení nic nebrání podání příslušného návrhu.
Ačkoliv je na webových stránkách Cz.NIC zveřejněno několik již vydaných rozhodnutí, dosáhnou vydání předběžného opatření není jednoduchou záležitostí. Existují případy, kdy Městský soud v Praze zamítl vydání předběžného opatření ukládajícího „zdržet se užívání doménového jména“, ačkoliv tentýž soud zcela shodný petit již vícekrát přiznal. Schizofrenní situaci udržuje i Vrchní soud v Praze, který pravidelně potvrzuje kladná i zamítavá rozhodnutí.
Zajímavá je v tomto směru argumentace soudů, které zamítají předběžná opatření s poukazem na skutečnost, že předběžným opatřením nemůže žalobce dosáhnout toho, čeho se domáhá žalobou ve věci. Zcela tak přehlíží závěry uvedené v komentářové literatuře, že právě v oblasti nekalé soutěže je možné nařídit předběžné opatření ve stejném rozsahu, jaký pak žalobce požaduje v samotné žalobě. Příslušným korektivem je zde totiž dočasnost předběžného opatření, trvajícího jen do rozhodnutí ve věci samé. Opačný výklad zákona, totiž že předběžným opatřením lze požadovat pouze méně než samotnou žalobou, by prakticky vyloučil vydání předběžného opatření v doménových sporech. Co méně než zákaz užívání doménového jména lze rušiteli nařídit?
Podobné problémy se vyskytují i při formulaci petitu žaloby samotné. Jiří Janeba ve svém článku dovozuje, že oprávněná osoba může požadovat nejen zdržení se užívání, ale dokonce i převod domény ve svůj prospěch. Takový obecný závěr nemůže v českém prostředí obstát. Díky liknavosti rejstříkových soudů v minulosti totiž v České republice existuje nezvykle mnoho společností, jejichž názvy vykazují shodné prvky. Jak by bylo možné rozhodnout, komu po právu náleží registrace domény novak.cz, když jen v obchodním rejstříku lze nalézt přes stovku subjektů, v jejichž obchodní firmě se toto slovo vyskytuje? Ještě daleko komplikovanější je situace v případě zkratek. Musí soud vyhovět návrhu, kterým se například majitel příslušné ochranné známky domáhá převodu doménového jména abc.cz za situace, kdy varianta a-b-c.cz je volná?
Argumentací ad absurdum je možno jít ještě dále. Budou soudy v budoucnu vytvářet pravidla pro přepis slov s diakritikou do názvů domén, ve kterých nemohou být háčky a čárky obsaženy? Má na doménu placek.cz nárok občanské sdružení Plácek nebo rodinná společnost rodiny Plačků? Existují samozřejmě případy, kdy oprávněný uživatel domény je zjevně jen jeden a nařízení převodu nic nebrání, což by mohl být případ domény praha.cz. Úspěch s petitem formulovaným na převod doménového jména tedy zdaleka není zaručen.
Ještě s jedním závěrem Jiřího Janeby bych si dovolil polemizovat. Podobně jako jiní autoři tvrdí, že k užívání doménového jména ve smyslu předpisů nekalé soutěže a zákona o ochranných známkách dochází již jeho registrací. Rád bych upozornil, že tento názor zatím nebyl judikaturou potvrzen. Dále je často dovozován závěr, že pouhá registrace doménového jména může být protiprávním jednáním. Registrace doménového jména je jistě jednáním soutěžním. Pokud však není doména propojena s funkčním serverem, nemůže uživatel internetu při zadání adresy do svého prohlížeče poznat, zda je doménové jméno obsazeno nebo ne. V obou případech totiž prohlížeč upozorní, že sever nebyl nalezen. Pouhá registrace má proto charakter zabraňovací soutěže, neboť brání majitel domény brání konkurenci v prezentaci pod určitou adresou.
K této problematice lze uvést příklad z hmotného světa. Pokud by jeden z konkurentů skoupil veškeré reklamní plochy v určitém městě s cílem zabránit konkurenci v uvedení reklamní kampaně, zákon tím neporuší. Pokud však na tyto reklamní plochy umístí vlastní reklamu užívající prvků zaměnitelných s konkurencí, jde o nekalou soutěž. Na druhou stranu je však nutno poznamenat, že zahraniční právní řády obvykle spekulativní registrace za protiprávní jednání považují. V českém právu však zatím není možné takový jednoznačný závěr učinit.
Často používaným prostředkem nátlaku v doménových sporech je pohrůžka trestním stíháním. Na tomto místě bych si dovolil uklidnit všechny spekulanty. Používání skutkových podstat § 149 a 150 trestního zákona, které obsahují skutkové podstaty trestných činů nekalé soutěže a porušování práv k ochranné známce a obchodnímu jménu, je v současnosti naprosto minimální.
Jde totiž o tak zvané blanketní dispozice, které orgány činné v trestním řízení používají jen velmi nerady. I právníci v této souvislosti často zapomínají, že trestným činem je jen jednání pro společnost nebezpečné. O tom, zda například cybersquatting naplňuje tento materiální znak trestného činu jsou zatím důvodné pochybnosti. Použití skutkové podstaty § 150 dále komplikuje fakt, že tato zastaralá skutková podstata vyžaduje v některých případech úmysl dosažení majetkového prospěchu, který se v trestním řízení jen obtížně prokazuje.
V praxi pak život trestního oznámení bývá většinou velmi krátký. Policejní orgán k prošetření podnětu ustanoví znalce nebo konzultanta. Ustanovený odborník se často vyjádří v tom smyslu, že by se záležitost měla řešit spíše cestou civilní žaloby, čehož policejní orgán s radostí využije a záležitost odloží. Nezapomínejme, že i tak odbornou problematiku jako doménová jména řeší v první fázi policisté místních oddělení.
Závěrem bych chtěl čtenáře ujistit, že ani v oblasti doménových jmen nelze od české justice očekávat nic více než v ostatních záležitostech. Nejednotné a zcela formální rozhodování je na denním pořádku, náklady jsou vysoké a výsledek nejistý. Zaplatit doménovému spekulantovi částku několika tisíc korun se proto stále ještě vyplatí.

Mgr. Tomáš Ptáček
advokátní kancelář Polanský, Štětinová a partneři


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Tomáš Ptáček
19. 11. 2002
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Zákaz smluvní pokuty v rezervační smlouvě
  • Korporátní rozhodnutí prostřednictvím moderních technologií (nejen) za časů koronaviru
  • Sleva z ceny a její (ne?)možná moderace
  • Problém nového zákona o odpadech – kam s vytřízenými zbytky?
  • Novinky v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací
  • Vícepráce aneb kdopak to zaplatí?
  • Brexit – Nová srovnatelná ochranná známka Spojeného království
  • Společná účast společníka s.r.o. a jeho doprovodu na valné hromadě po 1. 1. 2021
  • Compliance programy a trestní odpovědnost právnických osob dle nové metodiky státních zástupců 1 SL 113/2020
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • GDPR a novinářské výjimky nejen pro novináře

Související produkty

Online kurzy

  • Přeměny obchodních společností v praxi
  • Výhody holdingového uspořádání, vytvoření holdingové struktury
  • Smluvní pokuta
  • Praktické aspekty rozhodčího řízení
  • Aktuální problémy práva proti nekalé soutěži v praxi
Lektoři kurzů
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr.  Adam  Janováč
Mgr. Adam Janováč
Kurzy lektora
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Zákaz smluvní pokuty v rezervační smlouvě
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Povinnost k podání insolvenčního návrhu po novele v praxi
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Zákaz smluvní pokuty v rezervační smlouvě
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Novinky v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů