Ekonomický růst a rozvoj pojišťovnictví jdou ruku v ruce

Ekonomický růst a rozvoj pojišťovnictví jdou ruku v ruce
Skóre: 0.51
Název zdroje: Hospodářské noviny
Datum vydání: 04.10.2007
Nadpis: Ekonomický růst a rozvoj pojišťovnictví jdou ruku v ruce
Strana: 3
Mutace: komerční příloha
Rubrika: Financování a pojišťování firem
Autor: Jaroslav Mesršmíd
Náklad: 60258
Oblast: Celostátní deníky
Zpracováno: 04.10.2007 05:14
Identifikace: DCHN20071004010000 cz
Klíčová slova: legislativy (2x), zákonné, zákona, zákon, legislativa, zákonného, zákonná

NADTITULEK: POJIŠTĚNÍ MAJETKU PODNIKATELŮ: DVANÁCT MILIARD A DOST?

Na trhu je k dispozici nabídka mnoha jiných pojistných produktů, jako je pojištění strojů, elektroniky, pojištění stavebních a montážních rizik. Jednoznačně lze doporučit pojištění přerušení provozu.

Vpřípadě zmínky o pojišťovnictví si každý občan jistě nejdříve vybaví své pojištění nebo si vzpomene na pojistnou událost, která potkala jeho osobně či jeho rodinu nebo se týkala jeho majetku. Pojištění umožňuje překonat získáním finančních prostředků různé osobní problémy (úraz, nemoc apod.), zabezpečit rodinu v případě jiné nahodilé události (ztráty nebo snížení příjmu) nebo rychle odstranit následky nějaké živelní události apod.

Klient je pán

Výhody pojištění plynoucí pro klienta z každé příslušné smlouvy doplňují přínosy či výhody na úrovni celého oboru pojišťovnictví. Ke konci roku 2006 bylo v platnosti celkem 22,6 mil. pojistných smluv uzavřených mezi pojistníky (fyzické i právnické osoby) a pojistiteli (pojišťovnami), z toho 7,9 mil. životních a 14,7 mil. neživotních pojistných smluv. Tento počet se týká 27 členů České asociace pojišťoven (ČAP) se zhruba 14 tisíci zaměstnanci. Jsou to reprezentativní údaje v zásadě pro celý pojistný trh v České republice, neboť podíl členů ČAP na předepsaném pojistném docíleném v České republice v roce 2006 dosáhl 98,38 procenta. O nové klienty soutěží více než 55 tisíc registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů a tisíce zaměstnanců pojišťoven prodávajících pojištění nabídkou více než 260 pojistných produktů a jejich modifikací. O pojišťovnictví je tak možno hovořit jako o významném oboru v rámci finančního sektoru a poukázat na jeho úlohu v ekonomice z makroekonomického pohledu. Forem podpory ekonomického rozvoje ze strany pojišťovnictví je široká škála.

Pojišťovnictví:

- snižuje požadavky firem na kapitál potřebný k jejich činnosti;

- podporuje investice a inovace vytvářením prostředí větší jistoty;

- spolehlivě realizuje doplňkové systémy sociálního zabezpečení;

- přispívá k modernizaci finančních služeb a jejich integraci;

- prostřednictvím cenového mechanismu a jiných nástrojů stimuluje racionální risk management;

- zmírňuje inflaci odkladem spotřeby;

- akumulací finančních prostředků v technických rezervách poskytuje zdroje pro rozvoj ekonomiky a společnosti.

Za prokazatelné lze považovat, že pojišťovnictví je v globálním světě schopno aktivně reagovat na nové výzvy, jakými jsou například změny klimatu nebo nové technologie či potřeby (penze, zdravotnictví). V řadě případů je k tomu ale potřebná spolupráce veřejného a soukromého sektoru, která přináší efekty již v celé řadě oblastí: stárnutí populace, pracovní úraz, pojišťování zemědělských rizik, mezinárodní obchod, respektive pojištění exportních úvěrů.

Přínosy české pečlivosti

Výše uvedené formy podpory rozvoje ekonomiky se projevují a prosazují i v České republice. Veřejnost například ocenila pružnou reakci pojišťoven na povodně v roce 1997 a 2002, zejména kvalitní a rychlou likvidaci škod. Uvědomme si, že celkové ekonomické škody v roce 1997 činily 63 mld. Kč a pojišťovny se na jejich odstranění podílely cca deseti miliardami korun. V roce 2002 dosáhly celkové ekonomické škody 73 mld. Kč, ale vyplacená pojistná plnění ve výši 34 mld. pokryla téměř 47 procent celkových škod. Je nutno zdůraznit, že v hodnotovém vyjádření připadala většina povodňových škod v obou zmíněných letech na pojištění průmyslu a podnikatelů.

Výplata záloh a pojistného plnění pomohla obnovit podnikání řady subjektů v poměrně krátkém čase, a snížit tak následné ztráty. Byl zmírněn negativní dopad na ekonomický růst. Platí to také o škodách způsobených letošní vichřicí a o některých dalších hromadných pojistných událostech.

Spolupráci se státem pokládají pojišťovny za významnou a nezbytnou při vědomí svých závazků vůči společnosti jako celku. Proto například rychle reagovaly na objednávku státu a zajistily požadované pojištění cestovních kanceláří pro případ úpadku, a to po finančním kolapsu některých cestovních kanceláří ve druhé polovině devadesátých let. Odpovědně přistupovaly také k požadavku evropské legislativy k pojišťovnictví a požadavku státu provést přechod ze zákonného pojištění odpovědnosti za škody z provozu vozidla na povinně smluvní pojištění od 1. 1. 2000 a zajistily ho bezporuchově. Důležitá a efektivní je jejich práce v oblasti snižování rizik, pokud jde o požár či prevenci odcizení.

Globální význam pojišťovnictví v národním hospodářství vyjadřuje ukazatel celkové pojištěnosti, který je podílem předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu v běžných cenách. Od roku 1991, kdy činila 2,1 %, vzrostla celková pojištěnost na 3,8 % v roce 2006. Skutečností ovšem je, že přes její nárůst stále zaostáváme za průměrem EU, který představoval 8,8 % v roce 2006. Pojišťovny se významně podílejí na financování potřeb státu. Jejich investice v roce 2006 (tzv. finanční umístění) tak dosáhly 273 mld. Kč s tím, že 71 % bylo investováno do dluhových cenných papírů.

Pojištění průmyslu a podnikatelů

Významnou cílovou skupinou jsou pro pojišťovny podnikatelé. Předepsané pojistné u pojištění majetku v podnikatelských pojištěních dosáhlo v roce 2006 výše cca 12 mld. Kč. Od roku 2004 v podstatě stagnuje. Je to dáno mimo jiné tím, že v tomto segmentu trhu dlouhodobě funguje tvrdá konkurence, kterou od 1. 5. 2004, kdy Česká republika přistoupila k EU, doplnily zahraniční pojišťovny z jiných členských států EU, které provozují činnosti na území České republiky na principu volného poskytování služeb. Růstový trend je možné zaregistrovat u pojištění odpovědnosti v podnikatelských pojištěních. V roce 2004 činilo předepsané pojistné 2,9 mld. Kč a v roce 2006 již 3,5 mld. Kč, tj. šlo o nárůst o 20,7 % v období dvou let. Pro české exportéry je přínosem komerční pojištění exportních (a tuzemských) úvěrů. V roce 2006 činila hodnota pojištěného obchodu 108 mld. Kč a u pojištění vývozních úvěrů, záruk a investic se státní podporou zhruba 30 mld. Kč.

Podnikatelů se týkají i povinná či zákonná pojištění. Klíčovou roli z hlediska objemu předepsaného pojistného i hodnoty vyplacených pojistných plnění má zvláště pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinné pojištění odpovědnosti za škodu v důsledku závažné havárie a zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání.

Na trhu je k dispozici nabídka mnoha jiných pojistných produktů, jako je pojištění strojů, elektroniky, pojištění stavebních a montážních rizik. Jednoznačně lze doporučit pojištění přerušení provozu. Nelze opomenout pojištění cenností (zásilek, věcí) během přepravy, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku apod. Úspěšní podnikatelé mají rostoucí zájem vhodně pojistit své zaměstnance. Lze to chápat jako odměnu za práci nebo snahu o stabilizaci podnikových kolektivů. Formou skupinového pojištění lze zaměstnance pojistit pro případ trvalých následků, pro případ pracovní neschopnosti, pro případ závažných onemocnění, pobytu v nemocnici apod. Zaměstnavatelé stále častěji přispívají svým zaměstnancům na tzv. soukromé životní pojištění, které má ze zákona daňové úlevy. Je možno konstatovat, že tuzemské pojišťovny mají skutečně co nabídnout v rámci šesti pojistných odvětví životního a osmnácti neživotního pojištění a že se podnikatelé na ně mohou spolehnout.

Toto tvrzení podporuje nejen bezproblémová likvidace škod například ze zmíněných povodní a finanční stabilita na trhu, ale i fakt, že pojišťovnictví je státem regulovaný obor, který je podroben dohledu České národní banky.

Regulace čili legislativa

Regulace, respektive legislativa, se neustále rozvíjí. Například v roce 2008 by měl nabýt účinnosti nový zákon o pojišťovnictví, do něhož bude implementována směrnice (EU) o zajištění. Tuzemské pojišťovny zvláště v případě pojištění podnikatelských rizik využívají, resp. musí využívat, zajištění. Směrnice zavádí pro zajišťovny v zásadě stejný režim, jako mají pojišťovny, tj. princip jediné licence, kapitálové (solventnostní) požadavky, pravidla pro tvorbu technických rezerv s cílem zvýšit finanční zdraví zajišťoven tak, aby dostály svým závazkům vůči klientům (pojišťovnám či jiným zajišťovnám). Tuzemské pojišťovny mají rovněž zájem na regulaci, která nevyvolává zbytečné náklady pro ně ani pro jejich klienty. Jsou připraveny přispět k realizaci reformy důchodového systému (tzv. opt-out) či reformy financování zdravotnictví odpovídajícím připojištěním na nadstandardní služby či jiným produktem. Plně si uvědomují, že risk management, respektive systém řízení rizik, má klíčovou roli v systému Solventnost II, který má být v členských státech EU aplikován od roku 2012. V některých oblastech je oceňování a řízení rizik již nyní na špičkové evropské úrovni. Jako příklad lze uvést rizikové zóny povodní využívané na bázi geografického informačního systému.

Pojišťovnictví v České republice je oborem, který je schopen nadále a vzhledem ke svému potenciálu ještě více než doposud podporovat ekonomický rozvoj.

Autor působí v České asociaci pojišťoven

Zpracovatel: Anopress IT a.s.