20. 6. 2017
ID: 105980upozornění pro uživatele
Exekuce z odstupného: Uplatnění nezabavitelného minima při exekuci srážkami ze mzdy z odstupného
Právní předpisy, jak už bylo na www.epravo.cz dvakrát poukázáno[1] nedávají jasnou odpověď na otázku, zda odstupné považovat za jednorázový příjem, z nějž se při exekuci srážkami ze mzdy provede jednorázová srážka nebo zda odstupné rozpočítávat postupně na jednotlivé další měsíce (tedy postupně po násobcích průměrného výdělku). Problém autoritativně vyřešil Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 853/2016, ze dne 1. 12. 2016.
K odstupnému poskytovanému jednorázově při skončení pracovního poměru je při výkonu rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy třeba přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky – obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou - vypočítat za každý měsíc období určeného podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, zvláště. Znamená to, že základní nepostižitelná částka se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje. Uvedený postup při výpočtu srážek z odstupného se uplatní nejen v případě, že zaměstnanci, kterému bylo při skončení pracovního poměru poskytnuto odstupné, se nepodaří nalézt nové zaměstnání, ale i tehdy, jestliže zaměstnanec po rozvázání pracovního poměru nastoupí do práce k jinému zaměstnavateli. V takovém případě se v době určené podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, postupuje tak, jako by šlo o několik mezd (ust. § 302 odst. 1 občanského soudního řádu); byla-li proto základní nepostižitelná částka odečtena od odstupného (tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje), neodečte se již od mzdy příslušející zaměstnanci za odpovídající počet měsíců u nového zaměstnavatele.
K tomu je třeba poznamenat, že rozhodnutí NS ČR (právní věty) hovoří explicitně jen o základní nezabavitelné částce (ve smyslu ust. § 278 a nařízení vlády č. 595/2006 Sb.), která pro rok 2017 sestává z nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka (zaměstnance) ve výši 6154,67 Kč a ve výši 1538,67 Kč na každou vyživovanou osobou. Mám však za to, že tak, jako musí být vícenásobně zohledněna základní nezabavitelná částka, musí být vícenásobně zohledněna i další součást nepostižitelné výše příjmu (vedle základní nezabavitelné částky), a to 3. třetina zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelné částky), která se vždy vyplatí povinnému (v r. 2017 je to maximálně 3077 Kč) nebo součet 2. třetiny (maximálně 3077 Kč) a 3. třetiny zbytku čisté mzdy, je-li sráženo výhradně pro nepřednostní pohledávky, neboť 2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek a není-li takových, vyplácí se vždy povinnému. 1. třetina zbytku čisté mzdy (maximálně 3077 Kč) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). Částka přesahující hranici 9232 Kč se srazí bez omezení.[2]
Adolf Maulwurf
_____________________________________________
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde a ostupné na www, k dispozici>>>zde
[2] Podrobně byl mechanismus srážek ze mzdy aktuálně pro rok 2017 vyložen >>> zde a >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
K tomu je třeba poznamenat, že rozhodnutí NS ČR (právní věty) hovoří explicitně jen o základní nezabavitelné částce (ve smyslu ust. § 278 a nařízení vlády č. 595/2006 Sb.), která pro rok 2017 sestává z nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka (zaměstnance) ve výši 6154,67 Kč a ve výši 1538,67 Kč na každou vyživovanou osobou. Mám však za to, že tak, jako musí být vícenásobně zohledněna základní nezabavitelná částka, musí být vícenásobně zohledněna i další součást nepostižitelné výše příjmu (vedle základní nezabavitelné částky), a to 3. třetina zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelné částky), která se vždy vyplatí povinnému (v r. 2017 je to maximálně 3077 Kč) nebo součet 2. třetiny (maximálně 3077 Kč) a 3. třetiny zbytku čisté mzdy, je-li sráženo výhradně pro nepřednostní pohledávky, neboť 2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek a není-li takových, vyplácí se vždy povinnému. 1. třetina zbytku čisté mzdy (maximálně 3077 Kč) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). Částka přesahující hranici 9232 Kč se srazí bez omezení.[2]
_____________________________________________
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde a ostupné na www, k dispozici>>>zde
[2] Podrobně byl mechanismus srážek ze mzdy aktuálně pro rok 2017 vyložen >>> zde a >>> zde.
Reklama
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
