epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 5. 2024
    ID: 118037upozornění pro uživatele

    Forma změny obsahu smluveného závazku

    Nejvyšší soud České republiky se ve svém nedávném rozsudku ze dne 27. února 2024, č. j. 23 Cdo 1666/2023-275 (dále jen "Rozsudek"), zabýval otázkou požadavku formy pro změnu obsahu smluvního závazku v případě, kdy původní smlouva byla stranami sjednána písemně, avšak pro její změnu písemná forma dohodnuta nebyla. V této souvislosti Nejvyšší soud zejména posuzoval v praxi dlouho diskutovaný střet ustanovení § 564 a § 1906 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen "Občanský zákoník").

    Privativní novace

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V souladu se zásadou autonomie vůle smluvních stran si strany mohou ujednat svá práva a povinnosti odlišně od původního sjednaného závazku.[1] Podle Nejvyššího soudu je v tomto směru třeba rozlišovat mezi změnou závazku ve smyslu § 1901 Občanského zákoníku[2] a tzv. novací (též označovanou jako privativní) podle § 1902 Občanského zákoníku.[3]

    Za privativní novaci je v souladu s § 1902 Občanského zákoníku považována taková dohoda o změně obsahu závazku, kterou se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se závazkem novým. Současně však předmětné ustanovení obsahuje vyvratitelnou právní domněnku, že pokud může dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že původní závazek nebyl zrušen.

     

    Rozpor ustanovení o požadavku formy

    Reklama
    AI Agenti od A do Z – Váš digitální právní tým (online - živé vysílání) - 23.4.2026
    AI Agenti od A do Z – Váš digitální právní tým (online - živé vysílání) - 23.4.2026
    23.4.2026 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Ujednání o novaci (nebo o narovnání) závazku vyžaduje písemnou formu, pokud byl původní závazek zřízen v písemné formě nebo se novace (popř. narovnání) činí o již promlčeném právu (§ 1906 Občanského zákoníku).

    V rozporu s výše uvedeným ustanovením je však pravidlo uvedené v § 564 Občanského zákoníku, podle kterého je možné obsah právního jednání změnit i v jiné formě, než byla stranami sjednána, pokud to není ujednáním stran vyloučeno.[4]

    Forma ujednání o novaci

    Nejvyšší soud se za účelem řešení výše zmíněného rozporu zabýval otázkou výkladu pojmu novace pro účely požadavku formy podle § 1906 Občanského zákoníku, zejména na jaká právní jednání lze uvedené ustanovení vztáhnout.

    V rámci jazykového výkladu Nejvyšší soud dovodil, že obsah výrazů použitých v § 1902 Občanského zákoníku nemíří na dohodu o změně obsahu závazku za jeho trvání[5], nýbrž na dohodu o zániku závazku spolu se vznikem závazku nového. Pod pojmem novace ve smyslu § 1902 Občanského zákoníku, tak jak na něj § 1906 Občanského zákoníku odkazuje, je tak zjevně myšlena privativní novace podle § 1902 Občanského zákoníku.[6]

    Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud rovněž pomocí systematického výkladu. § 1906 stanovuje požadavek formy společně pro novaci a narovnání, jejichž společným znakem (byť se v účelu oba instituty rozcházejí) je to, že novací i narovnáním se stávající závazek ruší a nahrazuje se závazkem novým.[7]

    Nejvyšší soud v Rozsudku konstatoval, že „zvláštní požadavky formy zařazené v oddíle věnované změně v obsahu právního jednání se vztahují k úpravě těch zde obsažených institutů, tj. (privativní) novace a narovnání, které neregulují právní jednání, jež by – formálně vzato – obsah dosavadního závazku měnilo, ale změna závazku je zde spojena se zánikem závazku původního a jeho nahrazení závazkem novým.“ [8]

    Toto systematické zařazení by tak bylo v rozporu s pojetím, které by pod pojem novace pro účely § 1906 Občanského zákoníku zahrnovalo i dohody o změně obsahu závazku za jeho dalšího trvání. Pro tyto dohody se uplatní obecné pravidlo uvedené v § 564 Občanského zákoníku.[9]

    Posouzení v poměrech projednávané věci

    V případě řešeném v Rozsudku strany uzavřely smlouvu v písemné formě, ve které si neujednaly požadavek písemné formy pro změny smlouvy podle § 564 Občanského zákoníku. Následně se strany dohodly ústní formou na prodloužení trvání již existujícího smluvního závazku.[10]

    Nejvyšší soud dovodil, že takováto změna neměla za cíl zrušení stávajícího závazku a jeho nahrazení závazkem novým, ale jednalo se o dohodu o změně obsahu závazku za jeho trvání podle § 1901 Občanského zákoníku (tj. nikoli o privativní novaci podle § 1902 Občanského zákoníku). Podle Nejvyššího soudu tak byla ústní forma učiněné změny smlouvy dostačující, neboť z hlediska požadavku formy se na takovéto právní jednání uplatní § 564 Občanského zákoníku.

    Shrnutí

    Nejvyšší soud dospěl k závěru, že požadavek písemné formy uvedený v § 1906 Občanského zákoníku lze vztáhnout jen na taková právní jednání, která vedou ke zrušení závazku a jeho nahrazení závazkem novým, a tedy že novací podle § 1906 Občanského zákoníku je myšlena privativní novace ve smyslu § 1902 Občanského zákoníku. Naopak v případě dohod o změně obsahu závazku za jeho trvání se forma takového právního jednání řídí § 564 Občanského zákoníku, podle kterého je možné obsah právního jednání změnit i v jiné než sjednané formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

    Začátek formuláře

    JUDr. David Mašek, Ph.D.,
    advokát, partner

    JUDr. Monika Pechová,
    advokátní koncipientka

     

    Mašek & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

    Ovocný trh 573/12
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 226 886 271
    e-mail: office@masekpartners.cz

     

    [1] Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, komentář k § 1901.

    [2] § 1901 Občanského zákoníku: „Stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.“

    [3] Nejvyšší soud v Rozsudku rovněž poukázal na problematiku užívání pojmu „kumulativní novace“, která podle dřívější judikatury účinné do 31. prosince 2013 představovala změnu v obsahu závazku dohodou stran. Ohledně výkladu pojmu kumulativní novace však nepanovala shoda ani v právní teorii, ani v právní praxi, a to dokonce i v případě rozhodování samotného Nejvyššího soudu.

    [4] Toto pravidlo se uplatní pouze v případech, kdy byla právní forma sjednána stranami. V případech, kdy je určitá právní forma pro právní jednání vyžadována zákonem, lze obsah tohoto právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě (§ 564 Občanského zákoníku).

    [5] A to např. v důsledku užití obratů „dosavadní závazek“ a „nový závazek“ v definici novace uvedené v § 1902 Občanského zákoníku.

    [6] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2024, č. j. 23 Cdo 1666/2023-275.

    [7] Eliáš, K. Problematická ustanovení nového občanského zákoníku a jejich výklad. Bulletin advokacie, 2013, č. 11, s. 27. a násl.

    [8] Ustanovení § 1906 Občanského zákoníku je zařazeno v Občanském zákoníku v části čtvrté, dílu 6. Změny závazku, Oddílu 2. Změny v obsahu závazku (§ 1901-1907 Občanského zákoníku).

    [9] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2024, č. j. 23 Cdo 1666/2023-275.

    [10] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2024, č. j. 23 Cdo 1666/2023-275.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. David Mašek, Ph.D, JUDr. Monika Pechová (Mašek & Partners)
    24. 5. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • Zápis ochranné známky bez komplikací. Klíčem k úspěchu je kvalitní předběžná rešerše
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Byznys a paragrafy, díl 31. - létající pořizovatel ve světle nového stavebního zákona
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Jak fungují plánovací smlouvy v reálných situacích (2. díl)
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • „Za každou kauzou je živý příběh“

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 23.04.2026AI Agenti od A do Z – Váš digitální právní tým (online - živé vysílání) - 23.4.2026
    • 24.04.2026Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    • 28.04.2026Daňové kontroly (online - živé vysílání) - 28.4.2026
    • 29.04.2026Rozvod podle nových pravidel – očekávání a první zkušenosti (online - živé vysílání) - 29.4.2026
    • 30.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 30.4.2026

    Online kurzy

    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    • Pracovní smlouva - Jak (ne)využít její potenciál
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • TOP 5 judikátů z korporátního práva za rok 2025
    • Vybrané otázky poskytování zdravotních služeb na dálku
    • Nový daňový režim ESOP v České republice od roku 2026. Posun k ekonomické realitě a mezinárodním standardům?
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Oběť trestného činu
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Velké tápání okolo švarcsystému
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Velké tápání okolo švarcsystému
    • SCHEJBAL& PARTNERS stáli u získání jedné z prvních licencí dle MiCA v ČR
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • 10 otázek pro … Barboru Paclíkovou
    • Promlčení zápůjčky bez určení splatnosti v judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Problematické aspekty změn v úpravě odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
    • Návrh nového zákona o digitální ekonomice

    Soudní rozhodnutí

    Oběť trestného činu

    O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...

    Dohoda o vině a trestu

    Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...

    Zajištění nároku poškozeného

    Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...

    Nepřiměřená délka řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.

    Práva obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.