epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 10. 2023
    ID: 116996upozornění pro uživatele

    Hromadné žaloby 3.0

    Dočkali jsme se dalšího návrhu zákona o tzv. hromadných žalobách, který docestoval až do Poslanecké sněmovny[1]. Jde již o třetí pokus a lze očekávat, že tentokrát návrh projde legislativním procesem. S ohledem na vytížení obou komor parlamentu můžeme těžko odhadovat rychlost přijetí a nabytí jeho účinnosti. Nicméně s ohledem na prodlení našeho státu s implementací evropské směrnice[2] a běžící řízení na evropské úrovni bychom se na první hromadná řízení měli těšit již brzy.

    Je jasné, že na soudní řízení se mohou těšit pravděpodobně jen nadšení sudiči nebo advokáti, kteří díky němu mají práci. Ale třeba nový návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním (dále jen "ZHOŘ") a doprovodného zákona[3] skutečně nadchne jak justici, tak její konzumenty, tedy účastníky řízení na obou stranách.

    Jistě platí, že ZHOŘ i související právní úprava jsou již ve stavu, ve kterém by bylo možné jejich znění akceptovat bez větších koncepčních připomínek. Hromadné řízení založené výhradně na principu opt-in, které lze zahájit pouze žalobou kvalifikovaného subjektu, odpovídá české právní kultuře i způsobu fungování našeho civilního soudnictví. Také lze vyzdvihnout, že nakonec prošel návrh odměny pro žalobce za úspěch ve věci pouze do výše odpovídající 5 % přisouzené částky.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Jedna z autorek ZHOŘ již publikovala krátké shrnutí obou nových návrhů[4] a v tomto článku není správné místo na popis konceptu hromadného řízení a jeho teoretických aspektů. Nehodlám zde ani hanit práci předkladatele (tedy Ministerstva spravedlnosti) nebo dalších orgánů v rámci legislativního procesu, jelikož návrhy se v zásadě povedly. Spíše bych se rád zaměřil na výběr změn, které v návrzích obou předpisů působí překvapivě či poněkud nekoncepčně. Můžeme třeba i doufat, že moudrý zákonodárce uslyší pokorný hlas autora tohoto článku a zváží, zda by nebylo vhodnější ZHOŘ zlehka upravit. I doprovodný zákon by si zasloužil drobný facelift, nicméně s ohledem na množství připomínek by mu měl být věnován separátní příspěvek.

     

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Překvapivé změny na poslední chvíli

    Z tiskové správy Ministerstva spravedlnosti plyne, že se oběma návrhy krom jiného snaží zefektivnit české civilní řízení soudní, a zamezit zneužívání hromadného řízení[5]. Nové znění předpisů však s těmito cíli zcela nekoreluje.

    Dosavadní návrhy zákona měly od počátku dvě slabiny. Jedním byl technický problém subsidiárního použití občanského soudního řádu (aktuálně § 3 ZHOŘ) a druhým vymezení věcné působnosti (§ 4 ZHOŘ). Troufám si říci, že změny v § 3  byly provedeny tzv. na koleni. Ustanovení totiž využívá definici hromadného řízení (§ 1 ZHOŘ), což jsou spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více osob, a dále také z předchozích návrhů vynechává pojmy spotřebitel a podnikatel. Zákonodárce by se přijetím takového návrhu dopustil ničeho jiného než tzv. goldplatingu, tedy "vylepšení" našeho právního řádu o právní úpravu, kterou ani evropský zákonodárce nežádal. Rozšiřuje totiž působnost ZHOŘ (a to záměrně) nad rámec věcné působnost směrnice. Ve směrnici je totiž věcná působnost definována seznamem právních předpisů na ochranu spotřebitele[6], což v ZHOŘ zcela chybí. POproti tomu například slovenský zákon[7] věcnou působnost vymezuje pomocí všeobecně závazných právních předpisů na ochranu spotřebitele. Lze se přitom pousmát nad zcela nesmyslnou definicí hromadného řízení, která evokuje, že každé sporné civilní řízení s více osobami je hromadným řízením.

    Snad nejpřekvapivější změnou v ZHOŘ je připuštění mnohosti hromadných řízení. ZHOŘ (§ 25) výslovně umožňuje, aby byl stejný nárok uplatněn více návrhy. Dokonce ani nevylučuje, že by více takových návrhů bylo podáno jedním a tím samým žalobcem. Taková úprava však soudy zajisté neodbřemení, a také se připuštěním mnohosti sporů zcela ztrácí jediná doposud propagovaná výhoda úpravy hromadných řízení pro žalované, kteří díky existenci jediného sporu mohou lépe odhadovat rizika spojená s hromadným řízením[8]. Skutečnou hromadnost hromadného řízení lze zajistit pouze tak, že všichni členové skupiny hodí všechny nároky na hromadu jedinou, a najednou bude možné vést pouze jedno řízení. Vzhledem k tomu, že hromadná žaloba není nepodléhá soudním poplatkům, lze za současného znění ZHOŘ očekávat spíše více menších hromádek. Český právní řád přitom takovou úpravu litispendence již dávno zná v jiných druzích sporů a o její ústavní konformitě není pochyb[9]. Na druhou stranu nový název "hromádkové občanské řízení soudní" by se nepochybně ujal.  Dokonce by bylo vhodnější, aby v důsledku pravomocně meritorně rozhodnutého hromadného řízení vznikla překážka věci rozhodnuté a další případní zájemci o uspokojení svého nároku mohli žalovat již pouze individuálně. Návrh ZHOŘ se však zastavil pouze u závaznosti pro všechny zúčastněné (tedy přihlášené) členy skupiny ke dni vydání rozhodnutí – viz jeho § 70 odst. 4.

    Posledně zmíněné ustanovení v kombinaci s jednou z dalších změn návrhu ZHOŘ je také kamenem úrazu. Nový zákon má totiž umožňovat, aby zúčastněný člen za určitých podmínek vzal svoji přihlášku zpět, pokud mu nevyhovuje navržený a soudem schválený smír. Lze přitom předpokládat, že smír bude navržen ve spolupráci žalobce se žalovaným. Vychytralý člen si tedy počká, až zjistí, zda a kolik je žalovaný ochoten platit, následně vezme přihlášku zpět, a s totožnými důkazy zahájí individuální řízení. Nadto takové zpětvzetí prodlužuje promlčecí dobu. Umožnění tohoto postupu bohužel snižuje atraktivitu smírného řešení a nelze se divit, že by žalovaní ve výsledku smírné řešení nikdy nevolili.

    V mnoha místech ZHOŘ si lze povšimnout, že pokulhává co do zachování zásady rovnosti účastníků, která by občanskému soudnímu řízení měla být vlastní. Příkladem budiž následovné:

    1. Přihlašování členů skupiny organizuje sám žalobce bez průběžné kontroly soudu (§ 32 ZHOŘ);
    2. Pouze žalobce je oprávněn vyvolat spor o členství ve skupině (§ 40 ZHOŘ);
    3. Odvolací i dovolací lhůta běží žalobci až po 15 dnech ode dne uveřejnění rozhodnutí v rejstříku hromadných žalob (§§ 77 a 78 ZHOŘ).

    Všimněme si také toho, co zákonodárce zatím ve směrnici zcela přehlédl a v ZHOŘ to tedy  chybí. Směrnice výslovně stanoví, že by mělo být vyloučeno přiznávání sankční náhrady újmy[10], ale ve ZHOŘ nic takového nenajdeme. Možná by sice certifikace takové žaloby byla prakticky nemožná, ale proč takové ustanovení do návrhu nezahrnout, že? Pro účely českého práva by bylo smysluplné v návrhu vymáhání nároků na přiměřené zadostiučinění v případě vzniku nemajetkové újmy výslovně vyloučit.

    Závěrem

    Povzdechy nad kvalitou legislativní práce jsou asi zbytečné, ale nelze si odpustit pár vybraných drobností, které by zasloužily okořenění klávesou delete. Již zmíněnou vadu § 1 odst. 1 ZHOŘ přitom nechme stranou. Například podle § 12 ZHOŘ mají správní orgány právo se v hromadném řízení vyjádřit, čímž se zjevně markantně mění chápání postavení správních orgánů v našem právním řádu. Zákon jim již nestanoví pravomoc ani působnost, ale jejich práva. Dle § 27 ZHOŘ  platí, že zúčastnění členové jedné skupiny se stanou zúčastněnými členy, a pro jistotu je zde výslovně uvedeno, že se tak děje "ze zákona". V § 36 ZHOŘ pozapomněl zákonodárce stanovit, u koho se bere přihláška člena skupiny zpět a v § 39 odst. 1 ZHOŘ není jasné, v jaké fázi soud řízení zastaví, když není zúčastněných osob 20 a více. Podle § 41 ZHOŘ stačí, je-li členství ve skupině "alespoň pravděpodobné", tudíž naše procesní právo opouští koncepci materiální pravdy a ruší dosavadní zásady dokazování. Podle § 50 odst. 2 ZHOŘ se pak nepřihlíží k námitkám bez zákonných náležitostí, ty však z právního předpisu nelze vyčíst.

    I přes tyto drobnosti a možná lehký projev hnidopišství[11] autora očekávejme, že ZHOŘ neshoří plamenem legislativního procesu a projde jím se vztyčenou hlavou kvalitního procesního předpisu 21. století.

    Mgr. Michal Sylla
    Mgr. Michal Sylla
    ,
    advokát

    logo_PRK

    PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář
     
    Jáchymova 2
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:    +420 221 430 111
    Fax:    +420 224 235 450
    e-mail:    prague@prkpartners.com

    [1] Sněmovní tisk 523/0

    [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES

    [3] Sněmovní tisk 524/0

    [4]A. Janoušková k dipozici >>> zde.

    [5]Tisková zpráva MSp k dipozici >>> zde.

    [6] Příloha I směrnice

    [7] § 2 slovenského zákona stanoví: "Tento zákon sa vzťahuje na žaloby na ochranu kolektívnych záujmov spotrebiteľov vo veci porušenia ustanovení všeobecne záväzných právnych predpisov na ochranu spotrebiteľa a  právne záväzných aktov Európskej únie v oblasti ochrany spotrebiteľa (ďalej len „právne predpisy na ochranu spotrebiteľa“), ak tieto porušenia poškodzujú alebo môžu poškodiť kolektívne záujmy spotrebiteľov".

    [8] Předchozí návrh důvodové zprávy k překážce litispendence trefně uváděl: "Pokud by bylo umožněno vedení vícero paralelních hromadných řízení, hrozí, že by smysl a účel právní úpravy nebyl naplněn (v téže věci by se vedly desítky hromadných řízení namísto jediného)."

    [9] § 83 o.s.ř.

    [10] Viz body 10 a 42 preambule směrnice

    [11] J. Cimrman in Švestka


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Michal Sylla (PRK Partners)
    3. 10. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.