epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    8. 6. 2018
    ID: 107681upozornění pro uživatele

    Hromadné žaloby – budoucnost českého procesního práva?

    Vláda na začátku dubna 2018 schválila věcný záměr zákona o hromadných žalobách. Návrh koncepčně vychází z úpravy ve Spojených státech amerických, kde mají tzv. class actions velký vliv na tamní právní a podnikatelské prostředí. Hromadná žaloba však není institutem kontinentálnímu právu zcela cizím, obdobu hromadné žaloby znají například v Norsku, Polsku nebo Německu.

     
     Dvořák Hager & Partners
     
    Institut hromadné žaloby by měl především sloužit v případech, kdy náklady spojené s individuálním vymáháním práva soudní cestou převyšují, a to často několikanásobně, hodnotu práva samotného. Typickým příkladem takové situace budou spotřebitelské spory s výrobci, kteří neuznávají práva z vadného plnění. Ač by tak spotřebitel měl právo na slevu např. 500,- Kč, je zjevné, že za současné situace je pro něj vysoce nevýhodné pouštět se do soudního sporu. Právě tuto racionální apatii současného stavu by měly hromadné žaloby řešit.

    Spotřebitelské spory zdaleka nejsou jediným okruhem otázek, které by se hromadnou žalobou měly dát řešit. Naopak, hromadné žaloby by mohly své uplatnění najít například v oblasti nekalosoutěžního jednání či ochrany životního prostředí.

    Navrhovaná úprava

    Jak již bylo zmíněno výše, hromadnou žalobu bude možné s výjimkou zákonem stanovených výjimek uplatnit ve všech oblastech. Vyloučena budou, z podstaty věci, statusová či rodinně-právní řízení či nároky proti státu na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Nejspíše bude vyloučena i oblast korporátních sporů, ačkoliv například při squeeze-outech si užitečnost hromadné žaloby představit lze.

    Co se typu žalob týče, nebudou hromadné žaloby nijak omezeny. Bude tak možné žalovat na plnění, podávat negatorní (zápůrčí) žaloby i žaloby určovací.

    Hromadné žaloby obecně mohou fungovat ve dvou režimech. Jedná se buď o tzv. opt-out režim, u kterého jsou, zjednodušeně řečeno, účastníky řízení všechny osoby mající v téže věci obdobný nárok. Druhý režim je režim opačný, tzv. opt-in, kdy se osoby s obdobným právem účastní řízení, pouze pokud se tak samy rozhodnou. Je tak zjevné, že režim opt-out je mnohem zásadnějším zásahem do současné právní úpravy. Návrh počítá s oběma variantami, nicméně preferuje a jako výchozí variantu uvádí právě variantu opt-out.

    I v režimu opt-out samozřejmě nebude nikdo k účastenství nucen proti své vůli a účastník se může rozhodnout, že z řízení vystupuje, ať už z toho důvodu, že chce svůj nárok uplatňovat individuálně nebo protože svůj nárok uplatňovat nechce. Tento režim návrh předkládá jako ideální pro spory o vysokém počtu osob s obdobným nárokem, kde bude poměrně snadné určit jejich skupinu (například všichni kupující určitého výrobku, vlastníci nemovitosti v určité oblasti,…). Návrh nabízí jako ideální počet osob pro tento režim 30 a více.

    Opt-in dle návrhu naopak dává smysl v případech o menším počtu účastníků, kde jsou vyšší nároky, které již hraničící s částkou, u které by se vyplatilo i individuální řízení.

    Aby bylo možno v řízení o hromadné žalobě pokračovat, bude třeba mimo výše zmíněného splnit i další obecné zákonem stanovené podmínky. Jen při jejich splnění bude žalobě udělena tzv. certifikace a bude možno v řízení pokračovat.

    V první, certifikační, fázi bude soud pouze posuzovat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda nejde o zneužití práva. V této fázi bude řízení individuální bez svolávání potenciálních účastníků, i této fáze se však zúčastní žalovaný. Tato část řízení je pak zakončena buď vydáním kladného certifikačního usnesení umožňujícího projednat hromadnou žalobu meritorně, nebo zastavením řízení o hromadné žalobě. Proti takovému usnesení bude přípustné odvolání.

    Pokud je žalobě vydána certifikace, uveřejní soud informaci o tomto sporu na k tomu zřízeném centrálním místě – obdobě insolvenčního rejstříku. Další vhodný způsob uveřejnění pak určí soud v certifikačním usnesení a pověří jím správce skupiny. Lze si představit například informování pomocí e-mailů, dopisů či místního rozhlasu.

    Návrh zákona počítá se specifickým postavením určitých účastníků řízení. Mezi žalobci by hrál nejdůležitější roli tzv. zástupce skupiny. Jedná se o osobu či osoby, na základě jejichž případu budou meritorně rozhodována práva ostatních členů skupiny.

    Návrh počítá i s tzv. správcem skupinových nároků. Mělo by se jednat o „investora“ hromadné žaloby, který zároveň bude procesně vystupovat v roli žalobce. V případě úspěchu ve věci by pak měl nárok na podíl na celkové vysouzené částce – podíl by se posuzoval dle rizikovosti věci.  Naopak by však správce skupinových nároků nesl sám riziko prohry ve sporu – v takovém případě by hradil protistraně náhradu nákladů řízení. Správce bude potřebovat zvláštní akreditaci, které bude udělovat ministerstvo spravedlnosti. Správce skupiny by mohla vykonávat právnická i fyzická osoba, která musí mít vysokoškolské magisterské vzdělání. Nebude třeba mít vzdělání právnické, v takovém případě však bude pro skupinu povinné zastoupení advokátem. Návrh počítá též s rolí spolků zřízených na ochranu vybraných zájmů (obdobně jako dnes fungují spotřebitelské spolky dle zákona na ochranu spotřebitele).

    Pro řízení o hromadné žalobě bude příslušný krajský soud, příp. speciálně určené krajské či obvodní soudy.

    Soudní poplatek by se měl odvíjet od fáze řízení. V certifikační fázi bude soudní poplatek stanoven v pevné výši. Až pokud bude certifikace udělena, vyměří se soudní poplatek v procentuální výši z žalované částky, pokud se žaluje na peněžité plnění. V případě hromadné žaloby na peněžité plnění v obou režimech ponese poplatkovou povinnost v certifikační i meritorní fázi osoba, která žalobu podala, tedy správce skupiny v opt-out režimu a spolek nebo zástupce skupiny u opt-in režimu. Správce skupiny v opt-out režimu nese riziko, že v případě neúspěchu bude protistraně hradit náhradu nákladů řízení. U opt-in žalob pak v případě neúspěchu ponesou náklady řízení všichni členové skupiny společně a nerozdílně.

    Námitky a obavy


    Proti samotnému konceptu hromadných žalob existuje v kontextu kontinentálního práva několik námitek, se kterými se návrh snaží vypořádat. Jednou z nich je, že v režimu opt-out se z právního pohledu projednávají nároky členů skupiny proti jejich vůli, že dochází k porušení práva člena skupiny svůj nárok neprojednávat. K tomuto návrh uvádí, že institut je zamířen naopak na případy, kdy člen skupiny by svůj nárok vymáhat chtěl, ekonomicky se mu to však nevyplatí. Navíc je mu zachována možnost z řízení vystoupit.

    Dalším okruhem námitek pak například je, že člen řízení se o řízení a možnosti vymožení svého nároku nedozví. Právě kvůli této obavě návrh počítá jednak s centrálním veřejným systémem informování o hromadných sporech, tak i s určením způsobu informování v usnesení o certifikaci. Existují také obavy o možném zneužití institutu za účelem poškození dobré pověsti konkurenta, např. v případě medializace (šikanózního) sporu. I kvůli této obavě je zavedena certifikační fáze, ve které by se měly šikanózní návrhy odhalit a zamítnout.

    Reklama
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    18.10.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Závěr

    Institut hromadné žaloby by byl v českém právu novinkou (i když jeho určité aspekty již české právo zná). Ač je již věcný návrh poměrně v pokročilé fázi propracování, těžko ho lze zatím podrobovat konkrétní kritice. Nabízí se však například otázka, zda by neměl být preferován spíše opt-in režim, tedy aby každý žalobce mohl sám aktivně rozhodnou, zda do sporu vůbec bude chtít vstoupit. Návrh ještě zdaleka není v paragrafovém znění a spolu s odchodem ministra spravedlnosti je na konkrétní debaty ještě čas, přesto by však mohl otevřít diskuzi o obecné potřebnosti institutu hromadné žaloby.


    Mgr. Jan Krampera

    Mgr. Jan Krampera
    vedoucí advokát

    Mgr. Tereza Dosedělová

    Mgr. Tereza Dosedělová
    advokát

    Lukáš Vacek
    právní asistent


    Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.


    Oasis Florenc
    Pobřežní 394/12
    186 00 Praha 8

    Tel.:    +420 255 706 500
    e-mail:    praha@dhplegal.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jan Krampera, Mgr. Tereza Dosedělová, Lukáš Vacek (Dvořák Hager & Partners)
    8. 6. 2018
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Morální bezúhonnost jako předpoklad pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • DEAL MONITOR
    • Influencerství a možnosti regulace – Francouzský model
    • DEAL MONITOR
    • Aktuální stav regulace umělé inteligence ve světě
    • DEAL MONITOR
    • Veřejný zájem na obnovitelných zdrojích energie
    • DEAL MONITOR
    • Umělá inteligence jako konkurent a pomocník advokáta
    • Přelom v regulaci: Jak Akt o umělé inteligenci možná změní hru v Evropě

    Související produkty

    Online kurzy

    • Novinky v IT právu a e-commerce pro rok 2023
    • NIS2 – nová směrnice EU a její dopady
    • Úskalí a rizika zachování lhůty pro ústavní stížnost
    • Limity dokazování v civilním procesu – jak může strany omezovat soud?
    • Exekuce cizích soudních rozhodnutí
    Lektoři kurzů
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. et Mgr. Ing.  Jan Tomíšek, CIPP/E
    Mgr. et Mgr. Ing. Jan Tomíšek, CIPP/E
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Micková
    Mgr. Michaela Micková
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    Mgr. Libor Zbořil
    Mgr. Libor Zbořil
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Morální bezúhonnost jako předpoklad pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Náhrada nemajetkové újmy
    • Vegetativní stav – náklady na výživu
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Další významné rozhodnutí NSS v oblasti vnitroskupinových služeb
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Nadbytečnost zaměstnance jako důvod k výpovědi zaměstnance
    • Další významné rozhodnutí NSS v oblasti vnitroskupinových služeb
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu

    Při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se nepoužije § 2295 o. z., výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného...

    Vegetativní stav – náklady na výživu

    Princip plného odškodnění nevyjadřuje nárok poškozeného či jeho sukcesora na absolutní výši náhrady, ať již poskytnuté mimosoudně nebo soudem přiznané. Odráží povinnost...

    Právo na život

    Byť mají stát a zdravotníci ve smyslu čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod povinnost poskytovat zdravotní...

    Daň z nemovitých věcí (exkluzivně pro předplatitele)

    Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část...

    Okolnosti vylučující protiprávnost činu

    Za situace, že soud dospěje ke skutkovému závěru, že provedené dokazování neumožňuje učinění závěru, že obviněný v rozsahu celého skutku, který je mu kladen obžalobou za vinu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.