Po bližším pohledu na vládní návrh novely (dále jen „Novela“) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) a některá navrhovaná opatření, nezbývá, než si položit otázku, zda si navrhovatel Novely uvědomuje určitá rizika, která mohou plynout z jejich kombinace v případě jejich přijetí. Jedná se zejména o následující návrhy:

• zrušení ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů (zejm. obratu a pojištění) a jejich nahrazení pouhým čestným prohlášením dodavatele o jeho schopnosti plnit veřejnou zakázku,
• zrušení certifikátu systému řízení jakosti ISO,
• zrušení možnosti omezit počet zájemců po kvalifikaci v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním a fakticky i v soutěžním dialogu.

Na jednu stranu tyto navržené změny povedou k rozšíření okruhu potencionálních uchazečů předkládajících nabídky a otevření možností pro účast i menších firem, které dosud mohly být případnými ekonomickými a finančními kvalifikačními podmínkami zadavatelů diskriminovány či zpravidla vypadávaly při omezování počtu zájemců jako ti slabší či méně zkušení. Na druhou stranu mohou změny představovat fakticky i podstatné ztížení postupu zadavatele při výběru ekonomicky skutečně nejvýhodnější nabídky. Vycházíme přitom z již obecně přijímaného názoru, že „nejlevnější neznamená vždy nejlepší“. Na základě našich zkušeností se domníváme, že přijetí výše popsaných navržených změn ve stávající podobě by však s velkou pravděpodobností mohlo vést zejména k následujícím důsledkům.

• 1.     Zadavatel by musel klást silnější důraz na vymezení technických kvalifikačních předpokladů, jako zejm. výrobní kapacita, reference a odborný tým. Nedá se předpokládat, že by čestné prohlášení dodavatele o jeho schopnosti plnit veřejnou zakázku mohlo mít fakticky relevantní význam.

V praxi pak bude otázkou zajištění přiměřenosti takových požadavků a jejich faktického reálného využití pro plnění veřejné zakázky. Navíc vypovídací hodnota technické kvalifikace nebude zaměnitelná s finančními ukazateli, které by měly dokládat finanční sílu a stabilitu dodavatele.

• 2.     Zadavatel by již neměl možnost prostřednictvím kvalifikace zúžit možný okruh dodavatelů soutěžících o získání veřejné zakázky, kteří s ohledem na předmět zakázky nejlépe odpovídají jeho představám a jsou mezi sebou skutečně srovnatelní co do síly, stability a zkušeností, a ty nechat soutěžit s důrazem na cenu.

Riziko spočívá v tom, že zadavatel obdrží mezi sebou věcně, popř. kvalitativně neporovnatelné nabídky, popř. nabídky, u nichž kvalita a záruka realizovatelnosti může být výrazně odlišná. Logickým důsledkem proto bude, že zadavatel v takových případech bude přistupovat k volbě nepočitatelných, nefinančních hodnotících kritérií, která však mohou být výrazně méně transparentní a popřípadě též ekonomicky méně výhodná. Navíc situaci ztěžuje i současně platný zákaz hodnocení kvalifikace, který by měl platit nadále i v případě odborných poradenských služeb, jejichž kvalita je zásadně závislá na know-how a kvalitě řešitelského týmu dodavatele. To vede v praxi k postupům (ze strany ÚOHS sice akceptovaným, nicméně zbytečně komplikovaným), kdy zadavatelé namísto přímého hodnocení týmu a zkušeností hodnotí „metodiky“ přístupu dodavatelů k plnění veřejné zakázky.

• 3.     Zrušení omezování počtu zájemců po kvalifikaci v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním (eventuálně také v soutěžním dialogu) může mít negativní vliv na ochranu informací zadavatele.

Zadavatelé v situacích, kdy mají zájem na ochraně informací jinak poskytovaných zájemcům k přípravě nabídek, využívají v praxi omezování počtu k tomu, aby takové informace poskytovali pouze takovým dodavatelům, kteří jsou k plnění veřejné zakázky skutečně kvalifikovaní a kteří mají reálnou šanci být zadavatelem vybráni. Zrušením omezování počtu zájemců tak zaniká hlavní smysl existence užšího řízení oproti otevřenému. 

• 4.     V jednacím řízení s uveřejněním bude možné omezovat počet zájemců až v rámci jednání.

Omezování počtu tak bude posunuto do fáze, kdy již dodavatelé zpracují a předloží své nabídky, přičemž zadavatel bude muset všechny posoudit a zhodnotit a vést jednání se všemi uchazeči (potencionálně i s velkým počtem, což zvýší administrativní náročnost pro zadavatele). Motivace uchazečů k podání nabídek resp. i k jejich dalšímu vylepšení v jednání bude zpravidla záležet na jejich počtu a nastavení hodnotících kritérií zadavatelem.
 
Přestože plně podporujeme záměry vlády na posílení principů transparentnosti zadávacích řízení a nediskriminace uchazečů ve veřejných zakázkách, na základě výše popsaných argumentů se domníváme, že by v rámci projednávání novely mělo dojít ke zvážení určitých aspektů navržených změn, aby zadavatelé měli i nadále v rámci zadávacích řízení možnost důsledně zohlednit kvality a schopnosti potencionálních dodavatelů a podané nabídky následně skutečně hodnotit dle kritéria ekonomické výhodnosti.
 

JUDr. Petr Solský,
seniorní právník

Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Týn 1049/3
110  00  Praha 1

Tel.: +420 224 895 950
Fax: +420 224 895 980
e-mail: office@havelholasek.cz 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz