Jak dál s portálem veřejné správy?

Jedním z hlavních rysů Portálu veřejné správy, který byl spuštěn (do testovacího provozu) během loňského Invexu, a nyní je v provozu zkušebním, je to že "roste" doslova za pochodu. Rozhodně tedy nejde o něco, co by již mělo definitivní podobu. Naopak, nové služby postupně přibývají, a ještě na dalších se pracuje. Relativně skromná počáteční "náplň", zahrnující mj. adresář veřejné správy, plná aktuální znění zákonů či databázi tzv. životních situací, se tak postupně rozrůstá a obohacuje. Pravidelní uživatelé portálu si nejspíše již všimli, že s počátkem nového roku 2004 zde přibyly dvě nové "informační" služby, samozřejmě již dopředu avizované - obsah obchodního věstníku, a možnost nahlížení do katastru nemovitostí.

Nyní ministerstvo informatiky, které je ze zákona (365/2000 Sb.) odpovědné za provoz portálu, avizuje další službu, která by měla rozšířit "transakční" služby portálu, neboli služby umožňující realizovat elektronickou cestou různé agendy. Až dosud nabízel portál jedinou "vlastní" službu transakčního charakteru (elektronické podání měsíčních výkazů zaměstnanců České správě sociálního zabezpečení, určené pro malé organizace). Vedle toho zprostředkovával přístup i k dalším elektronickým agendám z resortu Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, a Veřejného ochránce lidských práv. Konkrétně:

• přiznání k dani z přidané hodnoty
• daňovému přiznání k dani silniční
• oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám
• (podání) obecné písemnosti
• žádosti o přiznání dávek Státní sociální podpory
• podání podnětu k Veřejnému ochránci lidských práv

Podle toho, co zaznělo na pondělní tiskové konferenci na Ministerstvu informatiky, by další zprovozněnou agendou mělo být podávání daňového přiznání právnických osob. Ta by mohla být k dispozici někdy v březnu. Naopak s mediálně zprofanovaným daňovým přiznáním fyzických osob to vypadá na delší dobu, protože se musí nejprve vyřešit problém povinných příloh (například různých "papírových" potvrzení o výši příjmů od zaměstnavatele, o příjmech manžela/manželky atd.). Tyto přílohy je buď nutné zcela odbourat (což je asi málo pravděpodobné), nebo legislativně ošetřit jejich převod do elektronické podoby.

Nahlížení do katastru nemovitostí

Jednou z již implementovaných služeb, která by mohla být opravdu významným přínosem pro nejširší veřejnost, je možnost nahlížet do katastru nemovitostí. Co si ale pod "nahlížením" představit?

Informace lze z katastru získávat více různými způsoby:

• klasickou cestou, s "papírovými" výstupy, s právní relevancí (za úplatu)
• skrze tzv. dálkový přístup do katastru: tímto způsobem jsou dostupné prakticky všechny služby katastru, a to v elektronické podobě a on-line způsobem (na dálku). Bohužel příslušné výstupy mají pouze nezávazný (jen informativní) charakter, a nelze je tedy použít jako podklady například pro další řízení. Navíc jde o službu placenou (50 korun za každou započatou stránku A4 výstupů) a vyžadující předchozí registraci. Celkově tedy jde o službu určenou spíše jen užšímu okruhu lidí, kteří s informacemi z katastru pracují častěji - ale ani pro ně nemusí být nejvhodnější (vzhledem k nezávaznému statutu výstupů).
• skrze tzv. poskytování údajů z katastru: také zde jsou výstupy poskytovány v elektronické formě a za úplatu, ale ne on-line (nýbrž fyzicky, na vhodném médiu). Opět jde o službu určenou spíše užšímu okruhu uživatelů.

K výše uvedeným možnostem nyní tedy přibývá možnost další - již zmiňované "nahlížení do katastru nemovitostí". Od "dálkového přístupu" se liší v tom, že nabízí jen menší rozsah služeb:

• možnost podívat se, kdo je vlastníkem konkrétní budovy či parcely (na základě znalosti jejího umístění - obce, části obce a popisného čísla, resp. území a parcelního čísla)
• možnost zjistit, v jakém stavu je konkrétní žádost, např. o vkladu do katastru (na základě jejího pořadového čísla), a také stavy "sousedních" žádostí (podaných před či po dané žádosti)
• možnost vypsat si všechny žádosti, podané v určitém dni

Stejné jako u dálkového přístupu je to, že poskytnuté výstupy jsou pouze informativní a nemají právně závazný charakter. Odlišností je naopak to, že pro nahlížení do katastru nemusíte být, na rozdíl od dálkového přístupu, nijak předem registrováni. No a to možná nejpodstatnější: nahlížení je zcela zdarma. Jde tedy o službu, určenou opravdu nejširší veřejnosti.

Podrobnější představení celé služby najdete v mém dnešním článku na Lupě.

Obchodní věstník

Publikování Obchodního věstníku na Portálu veřejné správy je další již zprovozněnou službou. Samotný Obchodní věstník je přitom specifickým veřejným registrem, ve kterém jsou některé subjekty ze zákona povinné publikovat o sobě určité informace (a další subjekty tak mohou, ale nemusí činit). Jde například o změny ve statutu obchodních společností (které se stejně tak promítají do Obchodního rejstříku), či vyhlašování výběrových řízení a veřejných zakázek (což se zase musí publikovat na tzv. centrální adrese). Vedle toho se ale v Obchodním věstníku v hojném počtu objevují i takové informace, jako jsou oznámení o konkurzu a likvidaci.

Historie Obchodního věstníku sahá až do roku 1992, kdy nařízení vlády svěřilo jeho vydávání Ministerstvu spravedlnosti - ovšem ne přímo, ale prostřednictvím nakladatelství. Tím se stalo nakladatelství Economia, které od roku 1992 vydává věstník v tištěné podobě. Od roku 1994 jej poskytuje i v elektronické podobě, a v poslední době také v v elektronické podobě on-line způsobem, tedy po Internetu, včetně celého archivu (od roku 1992). Ovšem jen jako placenou službu, nikoli zdarma.

Způsob vydávání Obchodního věstníku nově upravilo další nařízení vlády, č. 408/2003 z listopadu loňského roku, které pověřilo odpovědností za vydávání Obchodního věstníku Ministerstvo informatiky. Kromě toho došlo i k další významné změně: relevantní (rozhodující) už není tištěná verze, vydávaná skrze nakladatelství, ale verze elektronická, publikovaná právě na Portálu veřejné správy!

Jak ale na pondělní tiskové konferenci uvedl ministr Mlynář, dosavadní smlouva s vydavatelstvím Economia na vydávání tištěné verze platí i nadále, protože prý nemá žádné vypovídací ustanovení. Economia tedy bude vydávat tištěnou verzi ještě dva roky (jak je ostatně uvedeno i v příslušném nařízení vlády). Kvůli pokračování smlouvy také prý nebylo vypisováno žádné výběrové řízení na vydávání Obchodního věstníku.

Smlouvy s nakladatelstvím Economia

Jinak je tomu ovšem s vydáváním elektronické verze Obchodního věstníku. Na toto vydávání byla uzavřena nová smlouva s nakladatelstvím Economia, která tomuto vydavatelství postupuje právo publikovat obsah Obchodního věstníku na Portálu veřejné správy, a to za částku 15 milionů ročně (plus dalších 5 milionů za to, že v blízkosti budou umístěny odkazy na vlastní web Economie). Jinými slovy, Economia bude platit za to, že může poskytovat příslušnou službu (obsah Obchodního věstníku) na Portálu. Pro správné docenění této skutečnosti je třeba si uvědomit, že zveřejňování v Obchodním věstníku se děje za úplatu, tj. Economia sama inkasuje od subjektů, které jí zadávají informace ke zveřejnění.

Nová smlouva s nakladatelstvím Economia je v plném znění dostupná na webu MI ČR (zde). Na jejím obsahuje je zajímavé to, že dosud byla uzavřena jen na dva měsíce, tedy do konce února. Důvodem má být to, že o "definitivní" podobě (zřejmě pro horizont dvou let, určený nařízením vlády) se teprve jedná. Hlavní body k jednání jsou podle ministerstva informatiky dva:

• změněný rozsah toho, co musí být ve věstníku povinně publikováno (v souvislosti se změnou zákona o zadávání veřejných zakázek), a
• jednání o zpřístupnění staršího obsahu obchodního věstníku (ve stávající verzi smlouvy se totiž hovoří pouze o zpřístupnění obsahu za posledních 26 týdnů).

Testcom Servis

Další zajímavostí nové smlouvy s nakladatelstvím Economia je to, že druhou stranou není samotné Ministerstvo informatiky, ale společnost s ručením omezeným Testcom Servis. Právě tuto společnost, coby dceřinou společnost své účelové organizace Testcom, přitom ministerstvo informatiky založilo za účelem provozování a správy Portálu, a také kvůli tomu, aby peníze inkasované od Economie (a také za event. další služby) mohly být zpětně investovány do provozu portálu, který by se tak mohl alespoň zčásti samofinancovat. Na pondělní tiskovce k tomu ministr Mlynář řekl:

My jsme hledali způsob, jak zajistit to, aby portál veřejné správy na sebe vydělával nějaké peníze, aby nebyl odkázán čistě na příjmy ze státního rozpočtu. Protože na portálu mohou být některé placené služby, hledali jsme způsob jak peníze které portál získá zase vrátit zpět do jeho provozu. Protože platí rozpočtová pravidla, kdyby příjemcem peněz bylo ministerstvo informatiky, musí je podle zákona odvádět zpět do státního rozpočtu. To bychom z těch peněz neviděli ani korunu. Hledali jsme tedy nějaký jiný způsob. Ten jsme nalezli ve zřízení společnosti s ručením omezeným, která patří naší organizaci TestCom, a je plně pod kontrolou ministerstva. …

Samotný provoz portálu (bez informačních agend), zajišťovaný Českým Telecomem na základě dodatků k Základní prováděcí smlouvě na Intranet veřejné správy (v plném znění zde) , přitom přijde ročně na 40 milionů. Stávající smlouva s Economií, pokud by v nezměněné podobě platila celý rok, by přinesla na příjmech 15 + 5 milionů (viz výše). To by umožnilo samofinancování provozu portálu z celé poloviny, a jistě by usnadnilo jeho další rozvoj a obohacování o další nové služby.

Zdroj: www.zive.cz