Jak dlouho trvá vymáhání pohledávek v ČR

Hromadná správa a vymáhání pohledávek je v ČR již několik let trnem v oku jak zájmovým sdružením na ochranu spotřebitelů, tak i zákonodárci, exekutivě a soudům, kteří průběžně zpřesňují a zpřísňují podmínky pro uplatňování pohledávek vůči dlužníkům, čímž obecně zhoršují postavení věřitelů. Opomíjena zůstává i skutečnost, že věřitel musí k vymožení své pohledávky učinit řadu kroků, které jsou náklady jak z ekonomického, tak z časového hlediska, které bývá často přehlíženým kritériem efektivity vymáhání pohledávek.

Nejméně 7 dnů před tím, než věřitel přistoupí k podání žaloby, je povinen zaslat dlužníkovi předžalobní upomínku. Pokud tak neučiní, soud mu zásadně nepřizná náhradu nákladů řízení, a to ani v případě, že bude ve sporu zcela úspěšný. Uvedená povinnost se týká jak věřitelů, kteří jsou zastoupeni advokátem, tak i těch, jež v řízení vystupují sami nebo prostřednictvím svým zaměstnanců.

V případě, že skutečnosti uvedené v žalobě dostatečně osvědčují žalobní nárok, vydá soud rozhodnutí (rozsudek, platební rozkaz, elektronický platební rozkaz, směnečný platební rozkaz etc.), kterým uloží dlužníkovi zaplatit žalovanou částku a nahradit náklady řízení. Vydání rozhodnutí pro věřitele ještě nemá zásadní význam, jelikož soud má celých 30, resp. 60 dnů na to, aby rozhodnutí odeslal účastníkům řízení. Od podání žaloby do doručení rozhodnutí proto věřiteli uplyne doba v průměru 2 až 3 měsíců (v případě směnečných žalob lze uvažovat i o lhůtě kratší). Pokud není rozhodnutí napadeno opravným prostředkem (odpor, odvolání), trvá přibližně další měsíc, než soud na rozhodnutí vyznačí doložku právní moci a vykonatelnosti, která z uvedeného rozhodnutí činí exekuční titul, jež může být podkladem pro exekuci soudem přiznaného nároku.

Pokud je naopak platební rozkaz v důsledku podaného odporu zrušen, musí věřitel v praxi počítat se čtyř až pětiměsíční lhůtou pro nařízení jednání. Obdobná situace je i v případě podání námitek dlužníkem proti směnečnému platebnímu rozkazu. Zde navíc navazující řízení o námitkách pravidelně prodlužuje i jmenování znalce a lhůta stanovená znalci pro zpracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Samostatnou kapitolou je pak odvolací řízení, které dlužníkovi umožňuje oddálit vydání konečného rozhodnutí o několik dalších měsíců až let.

V případě, že věřitel již disponuje exekučním titulem, může podat vybranému exekutorovi exekuční návrh. Ten pak do 15 dnů zažádá příslušný soud o nařízení exekuce a pověření jejím vedením. Zpravidla do 2 měsíců ode dne podání exekučního návrhu soud skutečně exekutora pověří. Exekutor musí poté dlužníkovi poskytnout dodatečnou třicetidenní lhůtu k dobrovolnému splnění povinnosti a teprve po jejím marném uplynutí lze zahájit exekuci na základě vydaných exekučních příkazů. V praxi je nicméně třeba čekat řadu týdnů i na poskytnutí součinnosti od zdravotních pojišťoven a bankovních ústavů, které exekutorovi přináší důležité údaje pro další vedení exekuce. Provádění exekuce zpravidla neskončí před uplynutím 6 měsíců, ve většině případů však půjde o dobu jednoho roku až dvou let. Není-li přitom pohledávka v exekuci z podstatné části uspokojena v řádu 2 až 3 let, pravděpodobnost úspěšnosti vymožení výrazně klesá. Je pak na zvážení věřitele, zda i s ohledem na narůstající náklady exekuce neučiní kroky k jejímu zastavení.

Mgr. Jan Levý