epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    22. 1. 2021
    ID: 112475upozornění pro uživatele

    Jak je to s nepřípustným přenášením odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek

    Ust. § 36 odst. 3 věta druhá zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), stanoví: „Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.“ Kde je hranice této odpovědnosti? A bude z porušení této povinnosti dovozovat práva a povinnosti civilní soud, který bude rozhodovat o sporu ze smlouvy na veřejnou zakázku?

    V nezanedbatelném množství smluv na veřejné zakázky naleznete ujednání, v nichž se vybraný dodavatel zavazuje, že prověřil úplnost a správnost zadávacích podkladů (nejčastěji technických podkladů, jako jsou projektová dokumentace a soupis prací s výkazem výměr) a se zadavatelem si vyjasnil veškeré nejasnosti, pročež jakékoli nedostatky těchto technických podkladů jdou k jeho tíži. Smlouvy na veřejné zakázky nicméně v drtivé většině případů připravuje zadavatel a popsané ujednání tedy dodavateli de facto jednostranně vnutí. Není právě tohle tím zakázaným přenášením odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podkladů na dodavatele ve smyslu ust. § 36 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek?

    Zadávání veřejných zakázek je vystavěno mj. na základním pravidle, že zadavatel smí stanovit zadávací podmínky podle svého, nicméně následně si za nimi musí stát a odpovídá za jejich správnost, úplnost a pochopitelnost. Nelze nicméně přehlédnout dva aspekty popsané odpovědnosti zadavatele.

    Zaprvé, podle ust. § 36 odst. 3 věty první zákona o zadávání veřejných zakázek se odpovědnost zadavatele vztahuje jen na fázi zadávání, přesněji řečeno na fázi před podáváním nabídek („Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.“). Odpovědností zadavatele je totiž v první řadě zajistit, aby obdržel vzájemně porovnatelné nabídky. Tento závěr se ostatně dlouhodobě projevuje i v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – srov. např. rozhodnutí úřadu ze dne 3. 5. 2013, č. j. ÚOHS-S249/2012/VZ-8167/2013/550/HKu: „Úřad uvádí, že zadávací dokumentace je rozhodujícím podkladem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají a podávají své nabídky. Požadavky na předmět plnění a technické podmínky musí být v zadávací dokumentaci uvedeny takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby umožnila uchazečům podat vzájemně porovnatelné nabídky.“

    Zadruhé, je třeba reflektovat, že dané ustanovení zákona směřuje zejména na dostatečnou pochopitelnost  a srozumitelnost zadávacích podmínek, jejich náležitou úroveň podrobnosti apod. K tomu srov. např. komentářovou literaturu k ust. § 36 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek – DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ, P. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, str. 214: „Zadávací podmínky kromě umožnění vlastního rozhodnutí dodavatele, zda se zúčastní zadávacího řízení (typicky podá nabídku či žádost o účast) či nikoliv, musí být připraveny a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně srovnatelné nabídky. Uvedené ovšem neznamená, že by zadavatel musel detailně popsat veškeré jednotlivé aspekty zadávacího řízení (například definovat obecně známé výrazy či odborné termíny) a procedury výběru dodavatele, pokud zadávací podmínky (jejich výklad) jsou odborně zdatnému dodavateli zřejmé (to platí zejména pro podnikatele podle § 420 odst. 1 ObčZ). Zadavatel tedy zadávací podmínky vymezí v dostatečné míře podrobnosti, přičemž může současně vycházet z predikce dostatečné odborné úrovně uchazečů.“ Druhou větu ust. § 36 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek je tedy třeba považovat především za zákonný podklad základní interpretační zásady zadávání veřejných zakázek, tj. „při nejistotě o výkladu zadávacích podmínek vylož zadávací podmínky ve prospěch dodavatele“.

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Zákonný zákaz přenášení odpovědnosti za zadávací podmínky ze zadavatele na dodavatele tedy není v žádném případě bezmezný a projevuje se ve fázi před podáním nabídek, nikoli ve fázi plnění smlouvy na veřejnou zakázku.

    Tomu ostatně odpovídají i jednotlivá ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), která se samozřejmě aplikují i na smluvní vztahy vzešlé ze smlouvy na veřejnou zakázku. Například v případě smlouvy o dílo rozhodně není na místě rezignovat na to, že rolí zhotovitele je být odborníkem, který musí (laického) objednatele varovat před vlastními nesprávnými pokyny apod. (viz ust. § 2594 občanského zákoníku a další). Obdobně to hodnotí i výše citovaná komentářová literatura: „Zadavatel se této své obecné odpovědnosti nemůže zprostit a jakékoli formulace v zadávací dokumentaci mající za cíl přenesení odpovědnosti na dodavatele nevyvolávají právní následky. Je nutné upozornit, že uvedená úprava nikterak nevylučuje aplikaci příslušných ustanovení ObčZ upravujících například smlouvu o dílo (zhotovitel se s argumentací na ZVZ nemůže vyvázat z aplikace § 2594 a 2627 ObčZ). Nicméně ani odborně zdatný dodavatel nemůže při zpracování nabídky vycházet z nedostatečných podkladů, resp. nabídka zpracovaná na základě neúplných či příliš obecných podkladů bude spíše než odbornou reakcí na požadavky zadavatele spekulací uchazeče.“

    Zákaz přenášet odpovědnost za správnost, úplnost a srozumitelnost zadávacích podmínek se tedy vztahuje k fázi před podáním nabídek a nevylučuje možnost zadavatele spolehnout se při realizaci předmětu veřejné zakázky na odbornost vybraného dodavatele a tomu i přizpůsobit návrh smlouvy na veřejnou zakázku. Smluvní podmínky tedy zadavatelé mohou doplňovat o ujednání poskytující garanci, že vybraný dodavatel dostatečně důkladně zkontroluje zadávací podklady a následně bude ručit za jejich úplnost a správnost, příp. se zaváže k tomu, že jejich případnou nesprávnost ponese na svých bedrech.

    Při posuzování dopadů porušení zákonného zákazu je pak třeba striktně oddělit fázi zadávání od fáze plnění smlouvy na veřejnou zakázku. To poměrně jednoznačně stanovil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 492/2018. V této věci vybraný dodavatel požadoval po zadavateli uhradit dodatečné náklady, které vybranému dodavateli vznikly v důsledku toho, že zadávací podklady absolutně neodpovídaly reálnému stavu. Nejvyšší soud však nárok vybranému dodavateli nepřiznal, neboť konstatoval, že smlouva na veřejnou zakázku obsahovala ujednání, kterým se vybraný dodavatel zavázal realizovat předmět plnění za pevně stanovenou cenu – slovy smlouvy: „tj. cenu obsahující i případné další náklady za další nutné práce nespecifikované projektem a položkovým rozpočtem, potřebné pro řádné dokončení díla, a to i ve značném rozsahu“. Nejvyšší soud k tomu konstatoval, že zavázal-li se vybraný dodavatel k převzetí rizika vadnosti zadávací dokumentace, nelze tento smluvní závazek přehlédnout („Jestliže žalobkyně smlouvu v rámci své smluvní autonomie v uvedeném znění uzavřela, pak byť návrh smlouvy předložila žalovaná, žalobkyně se po ní nemůže vynaložených dalších nákladů domáhat z titulu náhrady škody, neboť příčina nezaplacení nákladů vynaložených v rámci závazkového vztahu tkví ve smluvním ujednání, nikoli v porušení právní povinnosti žalovanou.“).

    Citovaný závěr Nejvyššího soudu pak koresponduje i s tím, že dle stávajícího znění zákona o zadávání veřejných zakázek nemá porušení pravidel tohoto zákona vliv na platnost smlouvy na veřejnou zakázku – k tomu viz ust. § 264 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek: „Smlouva na plnění veřejné zakázky se stává neplatnou z důvodu porušení tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 1.“ Pokud tedy došlo k platnému uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, pak jsou práva a povinnosti z ní plně vymahatelné, byť by v procesu předcházejícím jejímu uzavření zadavatel porušil svou povinnost dle ust. § 36 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek.

    Mgr. Tomáš Hrstka, 
    právník
     
    Advokátní kancelář KVB
     
    KVB advokátní kancelář s.r.o.
     
    Teplého 2786
    530 02 Pardubice 
     
    Tel.:   +420 226 259 401
    e-mail: pravnik@akkvb.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Tomáš Hrstka (KVB)
    22. 1. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Glosa k přípustnosti změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po uložení trestu zákazu plnění veřejných zakázek
    • Ke zkoumání obsahových náležitostí dokumentů v případě jistoty poskytované formou bankovní záruky a pojištění záruky
    • K vybraným aspektům posouzení opatření k nápravě v zadávacím řízení
    • Aplikace zásady rovného zacházení při postupu zadavatele dle § 46 ZZVZ pohledem rozhodovací praxe
    • Přípustnost změn smlouvy na veřejnou zakázku z důvodu neočekávaného nárůstu cen energií
    • Požadavek na počet členů realizačního týmu v zadávacím řízení – některé aspekty přiměřenosti pohledem rozhodovací praxe
    • K otázce obrany proti nesprávnému postupu zadavatele u veřejných zakázek malého rozsahu
    • Zadání zakázek na dodávku elektřiny pro rok 2023 sektorovými zadavateli
    • Předsmluvní odpovědnost při zadávání veřejných zakázek
    • K možnosti změny nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek

    Související produkty

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červenec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (květen 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (březen 2022)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Jiří Harnach
    Mgr. Jiří Harnach
    Kurzy lektora
    Mgr. Jan Hlavsa
    Mgr. Jan Hlavsa
    Kurzy lektora
    Mgr. Jan Měkota
    Mgr. Jan Měkota
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Kožár
    Mgr. Michal Kožár
    Kurzy lektora
    Mgr. David Říčný
    Mgr. David Říčný
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Výšková regulace budov na území hl. města Prahy
    • DPH, oprava výše daně
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Spoluzpůsobení škody poškozeným
    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Stavební deník
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům
    • K jednorázovému příspěvku na dítě

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Místní poplatky

    Neplyne-li z právní úpravy povinnost umístit doklad o zaplacení místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst (§ 10 zákona č. 565/1990...

    DPH, oprava výše daně

    Nárok plátce daně na opravu výše daně na výstupu z hodnoty pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení nelze odepřít pouze z důvodu nesplnění časové podmínky spočívající...

    Mezinárodní ochrana

    Případy vážného onemocnění či zdravotního postižení žadatele o mezinárodní ochranu za současné neexistence adekvátní zdravotní péče v jeho zemi původu nelze podřadit pod...

    Dotace

    Lhůta pro vydání rozhodnutí o povinnosti vrátit poskytnutou dotaci ve smyslu čl. 3 odst. 1 pododstavce čtvrtého nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů...

    Daňové řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 382/2010 Sb., o náhradě ušlého výdělku a náhradě hotových výdajů při správě daní, je třeba vykládat tím způsobem, že osobě samostatně...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.