epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 1. 2021
    ID: 112475upozornění pro uživatele

    Jak je to s nepřípustným přenášením odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek

    Ust. § 36 odst. 3 věta druhá zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), stanoví: „Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.“ Kde je hranice této odpovědnosti? A bude z porušení této povinnosti dovozovat práva a povinnosti civilní soud, který bude rozhodovat o sporu ze smlouvy na veřejnou zakázku?

    V nezanedbatelném množství smluv na veřejné zakázky naleznete ujednání, v nichž se vybraný dodavatel zavazuje, že prověřil úplnost a správnost zadávacích podkladů (nejčastěji technických podkladů, jako jsou projektová dokumentace a soupis prací s výkazem výměr) a se zadavatelem si vyjasnil veškeré nejasnosti, pročež jakékoli nedostatky těchto technických podkladů jdou k jeho tíži. Smlouvy na veřejné zakázky nicméně v drtivé většině případů připravuje zadavatel a popsané ujednání tedy dodavateli de facto jednostranně vnutí. Není právě tohle tím zakázaným přenášením odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podkladů na dodavatele ve smyslu ust. § 36 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek?

    Zadávání veřejných zakázek je vystavěno mj. na základním pravidle, že zadavatel smí stanovit zadávací podmínky podle svého, nicméně následně si za nimi musí stát a odpovídá za jejich správnost, úplnost a pochopitelnost. Nelze nicméně přehlédnout dva aspekty popsané odpovědnosti zadavatele.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Zaprvé, podle ust. § 36 odst. 3 věty první zákona o zadávání veřejných zakázek se odpovědnost zadavatele vztahuje jen na fázi zadávání, přesněji řečeno na fázi před podáváním nabídek („Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.“). Odpovědností zadavatele je totiž v první řadě zajistit, aby obdržel vzájemně porovnatelné nabídky. Tento závěr se ostatně dlouhodobě projevuje i v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – srov. např. rozhodnutí úřadu ze dne 3. 5. 2013, č. j. ÚOHS-S249/2012/VZ-8167/2013/550/HKu: „Úřad uvádí, že zadávací dokumentace je rozhodujícím podkladem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají a podávají své nabídky. Požadavky na předmět plnění a technické podmínky musí být v zadávací dokumentaci uvedeny takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby umožnila uchazečům podat vzájemně porovnatelné nabídky.“

    Zadruhé, je třeba reflektovat, že dané ustanovení zákona směřuje zejména na dostatečnou pochopitelnost  a srozumitelnost zadávacích podmínek, jejich náležitou úroveň podrobnosti apod. K tomu srov. např. komentářovou literaturu k ust. § 36 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek – DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ, P. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, str. 214: „Zadávací podmínky kromě umožnění vlastního rozhodnutí dodavatele, zda se zúčastní zadávacího řízení (typicky podá nabídku či žádost o účast) či nikoliv, musí být připraveny a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně srovnatelné nabídky. Uvedené ovšem neznamená, že by zadavatel musel detailně popsat veškeré jednotlivé aspekty zadávacího řízení (například definovat obecně známé výrazy či odborné termíny) a procedury výběru dodavatele, pokud zadávací podmínky (jejich výklad) jsou odborně zdatnému dodavateli zřejmé (to platí zejména pro podnikatele podle § 420 odst. 1 ObčZ). Zadavatel tedy zadávací podmínky vymezí v dostatečné míře podrobnosti, přičemž může současně vycházet z predikce dostatečné odborné úrovně uchazečů.“ Druhou větu ust. § 36 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek je tedy třeba považovat především za zákonný podklad základní interpretační zásady zadávání veřejných zakázek, tj. „při nejistotě o výkladu zadávacích podmínek vylož zadávací podmínky ve prospěch dodavatele“.

    Reklama
    Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    19.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Zákonný zákaz přenášení odpovědnosti za zadávací podmínky ze zadavatele na dodavatele tedy není v žádném případě bezmezný a projevuje se ve fázi před podáním nabídek, nikoli ve fázi plnění smlouvy na veřejnou zakázku.

    Tomu ostatně odpovídají i jednotlivá ustanovení zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), která se samozřejmě aplikují i na smluvní vztahy vzešlé ze smlouvy na veřejnou zakázku. Například v případě smlouvy o dílo rozhodně není na místě rezignovat na to, že rolí zhotovitele je být odborníkem, který musí (laického) objednatele varovat před vlastními nesprávnými pokyny apod. (viz ust. § 2594 občanského zákoníku a další). Obdobně to hodnotí i výše citovaná komentářová literatura: „Zadavatel se této své obecné odpovědnosti nemůže zprostit a jakékoli formulace v zadávací dokumentaci mající za cíl přenesení odpovědnosti na dodavatele nevyvolávají právní následky. Je nutné upozornit, že uvedená úprava nikterak nevylučuje aplikaci příslušných ustanovení ObčZ upravujících například smlouvu o dílo (zhotovitel se s argumentací na ZVZ nemůže vyvázat z aplikace § 2594 a 2627 ObčZ). Nicméně ani odborně zdatný dodavatel nemůže při zpracování nabídky vycházet z nedostatečných podkladů, resp. nabídka zpracovaná na základě neúplných či příliš obecných podkladů bude spíše než odbornou reakcí na požadavky zadavatele spekulací uchazeče.“

    Zákaz přenášet odpovědnost za správnost, úplnost a srozumitelnost zadávacích podmínek se tedy vztahuje k fázi před podáním nabídek a nevylučuje možnost zadavatele spolehnout se při realizaci předmětu veřejné zakázky na odbornost vybraného dodavatele a tomu i přizpůsobit návrh smlouvy na veřejnou zakázku. Smluvní podmínky tedy zadavatelé mohou doplňovat o ujednání poskytující garanci, že vybraný dodavatel dostatečně důkladně zkontroluje zadávací podklady a následně bude ručit za jejich úplnost a správnost, příp. se zaváže k tomu, že jejich případnou nesprávnost ponese na svých bedrech.

    Při posuzování dopadů porušení zákonného zákazu je pak třeba striktně oddělit fázi zadávání od fáze plnění smlouvy na veřejnou zakázku. To poměrně jednoznačně stanovil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 492/2018. V této věci vybraný dodavatel požadoval po zadavateli uhradit dodatečné náklady, které vybranému dodavateli vznikly v důsledku toho, že zadávací podklady absolutně neodpovídaly reálnému stavu. Nejvyšší soud však nárok vybranému dodavateli nepřiznal, neboť konstatoval, že smlouva na veřejnou zakázku obsahovala ujednání, kterým se vybraný dodavatel zavázal realizovat předmět plnění za pevně stanovenou cenu – slovy smlouvy: „tj. cenu obsahující i případné další náklady za další nutné práce nespecifikované projektem a položkovým rozpočtem, potřebné pro řádné dokončení díla, a to i ve značném rozsahu“. Nejvyšší soud k tomu konstatoval, že zavázal-li se vybraný dodavatel k převzetí rizika vadnosti zadávací dokumentace, nelze tento smluvní závazek přehlédnout („Jestliže žalobkyně smlouvu v rámci své smluvní autonomie v uvedeném znění uzavřela, pak byť návrh smlouvy předložila žalovaná, žalobkyně se po ní nemůže vynaložených dalších nákladů domáhat z titulu náhrady škody, neboť příčina nezaplacení nákladů vynaložených v rámci závazkového vztahu tkví ve smluvním ujednání, nikoli v porušení právní povinnosti žalovanou.“).

    Citovaný závěr Nejvyššího soudu pak koresponduje i s tím, že dle stávajícího znění zákona o zadávání veřejných zakázek nemá porušení pravidel tohoto zákona vliv na platnost smlouvy na veřejnou zakázku – k tomu viz ust. § 264 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek: „Smlouva na plnění veřejné zakázky se stává neplatnou z důvodu porušení tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 1.“ Pokud tedy došlo k platnému uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, pak jsou práva a povinnosti z ní plně vymahatelné, byť by v procesu předcházejícím jejímu uzavření zadavatel porušil svou povinnost dle ust. § 36 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek.

    Mgr. Tomáš Hrstka, 
    právník
     
    Advokátní kancelář KVB
     
    KVB advokátní kancelář s.r.o.
     
    Teplého 2786
    530 02 Pardubice 
     
    Tel.:   +420 226 259 401
    e-mail: pravnik@akkvb.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Tomáš Hrstka (KVB)
    22. 1. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, SRPEN 2025
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Zadávání veřejných zakázek na Slovensku z pohledu dodavatele - vybrané odlišnosti od české právní úpravy
    • Byznys a paragrafy, díl 15.: Změny závazků ze smlouvy uzavřené ve veřejné zakázce
    • Certifikace dodavatele jako podmínka účasti v zadávacím řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ČERVENEC 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ČERVEN 2025
    • Omezení přezkumu postupu zadavatelů dle rozhodnutí NSS ve věci výstavby jaderných bloků v Dukovanech
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • DEAL MONITOR
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Výklad právních norem
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.