epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 3. 2015
    ID: 97316upozornění pro uživatele

    Je nedávná novela zákona o elektronických komunikacích v souladu s právem Evropské unie?

    V závěru loňského roku čeští zákonodárci schválili novelu[1] zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích[2] (dále též „zákon“ či „ZoEK“), v jejímž důsledku došlo k nikoliv nevýznamné změně v postavení zákazníků vůči telekomunikačním operátorům. V průběhu legislativního procesu se ze strany některých poslanců, právníků či odborníků z oblasti telekomunikací objevoval názor, že návrh předmětné novely je v rozporu s právem Evropské unie, když české zákazníky staví ve vztahu k operátorům do horší pozice, než jakou jim zaručují unijní předpisy. Tomuto názoru částečně nahrává fakt, že Evropská komise již v této věci zahájila neformální šetření a Českou republiku vyzvala k podání vysvětlení. Co je tedy obsahem dotyčné novely zákona o elektronických komunikacích? A mají opravdu operátoři působící na českém trhu nad tuzemskými zákazníky více navrch, než je tomu zvykem jinde v Evropě?

     
     TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI
     
    Hlavním předmětem debat se v souvislosti s výše uvedenou novelou staly změny týkající se možnosti zákazníka vypovědět smlouvu bez sankce a způsobu, jakým operátoři mají zákazníky o jejich právu od smlouvy odstoupit informovat. Znění zákona o elektronických komunikacích, platné před přijetím novely, v ustanovení § 63 odst. 6 ZoEK uvádělo, že za důvod pro odstoupení od smlouvy se považuje, dojde-li ke změně podstatných náležitostí, které byly taxativně vyjmenovány v ustanovení § 63 odst. 1 ZoEK. Jednalo se například o cenu, délku smlouvy, podmínky jejího ukončení, způsob uplatnění reklamace, postup při řešení sporů, minimální kvalitu poskytované služby atd.

    Ustanovení § 63 odst. 6 ZoEK konkrétně znělo:

    „Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat o této změně účastníka. Pokud se jedná o změnu podstatných náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až q), nebo změny jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5.“

    Z původního textu zákona tedy vyplývá, že operátor měl povinnost zákazníka informovat o jakékoliv změně smlouvy, ke které přistoupil, a zároveň, jednalo-li se o změnu některé z taxativně vyjmenovaných podstatných náležitostí smlouvy, musel operátor zákazníka informovat o jeho právu odstoupit od smlouvy, aniž by za to byl postižen sankcí.

    Nově přijaté znění ustanovení § 63 odst. 6 ZoEK však výše uvedenou povinnost operátora modifikuje, když stanoví:

    „Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat účastníka o uveřejnění. Pokud se jedná o podstatnou změnu smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka, jehož smlouva obsahuje ustanovení o úhradě v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti změny, a to bez této úhrady, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5.“

    Jaké změny tedy novela ustanovení § 63 odst. 6 ZoEK přinesla?

    Zaprvé, operátor již nemusí zákazníka informovat, k jaké konkrétní změně smlouvy došlo, ale pouze má povinnost mu oznámit, že jednostranně změnil smlouvu a o této změně uveřejnil informaci, např. na své webové stránce. Záleží poté na zákazníkovi, zda danou informaci na webových stránkách operátora vyhledá a bude se zajímat, jakým způsobem operátor smlouvu či např. všeobecné podmínky vlastně změnil. Touto úpravou zákona dochází ke snížení přímé informovanosti zákazníků a klade na ně zvýšené požadavky, aby se zajímali o kroky svého operátora.

    Zadruhé, právo zákazníka být informován o možnosti ukončení smlouvy v případě jejích změn bez sankce za předpokladu, že nebude změny provedené operátorem akceptovat, je nově omezeno třemi podmínkami. Jednak musí jít o podstatnou změnu smlouvy, tato změna musí vést ke zhoršení postavení zákazníka a konečně se musí jednat o smlouvu, která je uzavřena na dobu určitou a obsahuje ustanovení o úhradě v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání. Co je míněno podstatnou změnou smlouvy, již v zákoně není taxativně vymezeno, a tak lze v tomto směru pouze vycházet z dřívější praxe a úpravy. Nepochybně tím však dochází ke zhoršení postavení a snížení právní jistoty zákazníka, neboť prvotní určení, zda provedená změna smlouvy byla podstatná či nikoliv, a tím pádem, zda má zákazník právo odstoupit od smlouvy bez sankce, bude v rukou operátora. Pokud zákazník nebude s jeho pohledem souhlasit, bude se muset obrátit na orgán oprávněný k řešení sporů mezi operátory a zákazníky, tedy na Český telekomunikační úřad. To stejné se vztahuje k určení, zda provedená změna vede ke zhoršení postavení zákazníka. I v tomto případě primárně rozhodne operátor a podle toho buď bude, nebo nebude zákazníka o změně informovat.

    Takto nastavené podmínky ovšem mohou být v rozporu s evropskou směrnicí 2002/22/ES o univerzální službě, ve znění směrnice 2009/136/ES (dále jen „směrnice“), a to konkrétně s čl. 20 odst. 2. Toto ustanovení po členských státech požaduje zajistit, „aby v případě, že podniky… navrhnou změny smluvních podmínek, měli účastníci po oznámení takových změn právo odstoupit od smlouvy bez jakéhokoliv postihu. Nejpozději jeden měsíc před takovou změnou musí být účastníci odpovídajícím způsobem vyrozuměni a současně musí být informováni o svém právu odstoupit od smlouvy bez jakéhokoliv postihu, jestliže nové podmínky nepřijmou… “. Směrnice tedy na rozdíl od zákona o elektronických komunikacích žádným způsobem nelimituje zákazníkovo právo na informování o změně smlouvy podmínkami nově uvedenými v ust. § 63 odst. 6 ZoEK. Cílem citovaného ustanovení směrnice je nepochybně vykompenzovat nerovné postavení zákazníka vůči operátorovi, tím, že zákazníkovi umožní v případě nesouhlasu se změnou smlouvy jednostranně provedenou operátorem od takové smlouvy odstoupit bez sankce. Oprávnění zákazníka není unijní směrnicí nikterak podmíněno či zúženo jen na vybrané případy změny smlouvy.

    Za zmínku také nepochybně stojí, že novela zákona v některých případech zaměnila pojem "účastník" za "spotřebitel". Tato na první pohled nepatrná změna ovšem přináší značný dopad na postavení živnostníků a malých společností, neboť ti pochopitelně pod pojem spotřebitel nespadají. Jejich pozice vůči operátorům se tak zhorší podstatněji než nepodnikajícím fyzickým osobám. Živnostníci z tohoto důvodu už například nebudou mít nárok na snížené pokuty při předčasném ukončení smlouvy, na upozornění na automatické prodloužení smlouvy na dobu určitou a právo na písemné informace u smluv uzavíraných telefonem. Směrnice ve svém textu operuje výhradně s pojmem účastník. Je tedy na místě se opět tázat, zda i v tomto směru není novela zákona příliš restriktivní a neomezuje práva českých zákazníků nad rámec unijních předpisů.

    Vezmeme-li v úvahu, že hlavním účelem směrnice jako takové je mj. ochrana spotřebitele jakožto slabší smluvní strany, lze pochybovat, zda současné znění zákona o elektronických komunikacích, který je transpoziční ke směrnici, tento účel naplňuje. Pochybnosti pravděpodobně nabyla také Evropská komise, která, jak již bylo řečeno na počátku, zahájila v této záležitosti neformální šetření, když se dopisem zaslaným v rámci systému EU Pilot[3] obrátila na Českou republiku s žádostí o vysvětlení přijatých změn.[4] Pokud nebude Komise odpovědí České republiky uspokojena a bude se domnívat, že zákon o elektronických komunikacích je v rozporu s právem EU, je pak možné, že zahájí proti České republice řízení o nesplnění povinnosti dle čl. 258 Smlouvy o fungování EU, v němž může být České republice uložena sankce za chybnou transpozici směrnice.

    Bude tak nepochybně velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem se bude dialog mezi Komisí a Českou republikou vyvíjet a zda bude Česká republika schopna přijaté změny obhájit, či naopak bude donucena přistoupit k jejich úpravě za účelem dosažení souladu s unijním právem.


    Mgr. Václav Kučera

    Mgr. Václav Kučera


    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 224 918 490
    Fax: +420 224 920 468
    e-mail: ak@iustitia.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Zákon 258/2014 Sb., ze dne 22. října 2014, kterým se mění zákon 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
    [2] Zákon 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
    [3] Blíže k systému EU Pilot např. viz - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [4] K tomuto např. článek Kvůli novele má Česko škraloup u Evropské komise. Ta zahájila šetření, ze dne 21. října 2014, dostupný na www, k dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Václav Kučera ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI )
    19. 3. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.