epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 3. 2024
    ID: 117687upozornění pro uživatele

    Je třeba přiložit ICC pravidla k rozhodčí doložce? Požadavky a praxe v českém právním prostředí

    Rozhodčí řízení vedené podle Pravidel pro rozhodčí řízení Mezinárodní obchodní komory (dále jen „ICC“ a „Pravidla ICC“) a zajišťované Mezinárodním rozhodčím soudem ICC patří v současné době k nejvyhledávanějším pro svoji kvalitu a je jedno z nejznámějších napříč kontinenty. Využívají ho české společnosti i v rámci tzv. ryze vnitrostátních sporů. Nicméně je nejčastěji preferovanou volbou zejména tam, kde je obchodním partnerem české společnosti zahraniční společnost.

     

    Již v minulosti jsme upozorňovali na velmi specifické ustanovení českého zákona o rozhodčím řízení, které vyžaduje přiložení procesních pravidel vedení sporu, pokud se jedná o rozhodčí řízení nikoliv u stálého rozhodčího soudu.[1] A naopak přiložení pravidel vedení sporu není zapotřebí, je-li rozhodčí řízení vedeno před stálým rozhodčím soudem. V této souvislosti vzniká otázka, zda mají být k rozhodčí smlouvě přiložena Pravidla ICC. Sankcí za nepřiložení může být skutečnost, že strany nebudou těmito procesními pravidly vázány. Zejména zahraniční společnosti mohou být takovým ustanovením českého zákona nepříjemně zaskočeny. 

    1. Povinnost přiložit pravidla řízení k rozhodčí smlouvě v případě řízení nikoliv před „stálým rozhodčím soudem“
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Toto pravidlo najdeme v § 19 odst. 4 zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), dle kterého „strany mohou určit postup také v pravidlech pro rozhodčí řízení, pokud jsou k rozhodčí smlouvě tato pravidla přiložena. Použití řádu stálého rozhodčího soudu tím není dotčeno“.

    Definice stálého rozhodčího soudu se nachází v § 13 odst. 1 a odst. 4 zákona o rozhodčím řízení.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Dle § 13 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze jiným zákonem nebo jen tehdy, pokud jejich zřízení jiný zákon výslovně připouští.

    Dle § 13 odst. 4 zákona o rozhodčím řízení nikdo není oprávněn používat při výkonu své činnosti takové označení, které vyvolává klamnou představu, že se jedná o stálý rozhodčí soud podle tohoto zákona, není-li k používání takového označení oprávněn podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

    Z výše uvedených ustanovení tedy plyne, že stálým rozhodčím soudem ve smyslu zákona o rozhodčím řízení je rozhodčí soud zřízený českým zákonem nebo pokud jeho zřízení jiný český zákon připouští nebo používá-li takového označení dle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu.

    1. Je Rozhodčí soud ICC „stálým rozhodčím soudem“ ve smyslu zákona
      o rozhodčím řízení?

    Rozhodčí soud ICC vznikl po první světové válce v r. 1923 pod záštitou Étienne Clémentele, ministra financí Francie. Za jeho vznikem stála potřeba rozhodovací instituce pro mezinárodní obchodní spory a myšlenka, že klíčem k podpoře přeshraničního obchodu a investic je důvěra ve spolehlivý a neutrální proces řešení obchodních sporů, který je nezávislý na politice.[2]

    Rozhodčí soud ICC sám nerozhoduje spory, ale pouze spravuje a vykonává dohled nad řízeními vedenými rozhodčími senáty.[3] Jeho úkolem je zajištění správné aplikace Pravidel ICC.[4]

    Rozhodčí soud ICC tedy nebyl zřízen českým zákonem ani nepoužívá označení „stálý“ na základě mezinárodní smlouvy, kterou by Česká republika byla vázána. Striktně vzato, ve smyslu českého zákona o rozhodčím řízení, a konkrétně jeho § 13, není Rozhodčí soud ICC stálým rozhodčím soudem.

    Pokud bychom tedy použili pouze jazykový výklad ustanovení § 19 odst. 4 zákona
    o rozhodčím řízení, museli bychom nutně dospět k závěru, že jelikož Rozhodčí soud ICC není stálým rozhodčím soudem ve smyslu § 13 zákona o rozhodčím řízení, musí strany přiložit Pravidla ICC k rozhodčí smlouvě.

    1. Názor autorů článků na otázku povinnosti přiložit Pravidla ICC k rozhodčí smlouvě pro spory, kde se aplikuje § 19 odst. 4 zákona o rozhodčím řízení

    Ustanovení § 19 odst. 4 zákona o rozhodčím řízení bylo vloženo do zákona[5]  v návaznosti na již existující soudní praxi soudů, jež zneplatňovaly rozhodčí doložky odkazující na rozhodčí řády právnických osob (tzv. arbitrážních center), které zároveň nebyly stálými rozhodčími soudy.[6] Za těmito rozhodnutími soudů stojí pochybnost o transparentnosti řízení vedených soukromými arbitrážními centry ve sporech, jejichž účastníkem byl spotřebitel jakožto slabší strana, zejména transparentnost v otázkách jmenování a výběru rozhodce, způsob vedení řízení a stanovení pravidel o nákladech řízení.[7]   

    Stálé rozhodčí soudy zřízené na základě zákona mají povinnost uveřejnit svůj statut a řád, tedy v Obchodním věstníku zveřejnit způsob vedení sporů, včetně způsobu jmenování rozhodců. Tím se zajištuje transparentnost výběru rozhodce.

    Nejvyšší soud vysvětlil, že naopak právnické osoby, které nejsou stálými rozhodčími soudy zřízenými na základě zákona, nemají povinnost zveřejnit svůj řád. Výběr rozhodce pouhým odkazem na pravidla řádu příslušné soukromé osoby není dle Nejvyššího soudu jasným
    a zákonu odpovídajícím způsobem stanovení způsobu, jak by příslušný rozhodce měl být určen. Nejvyšší soud zaujal kategorický postoj, že „Jde o zjevné nastavení podmínek vzbuzujících důvodné pochybnosti o perspektivě nezávislého a nestranného řešení sporů“.
    [8]

    Jinými slovy záměrem, který sledoval Nejvyšší soud ve svém usnesení, a záměrem navazující novely § 19 zákona o rozhodčím řízení, bylo zajištění transparentnosti, nestrannosti a nezávislosti rozhodčího řízení.[9]

    Rozhodčí řízení podle Pravidel ICC, které administruje Mezinárodní rozhodčí soud ICC, je v mezinárodním obchodě velmi oblíbené. Důvodem je důraz, který tato instituce klade na kvalitu svých rozhodčích nálezů. Kromě toho je ceněna i transparentnost jejích procesů.

    Cílem českého zákonodárce je, aby strany byly obeznámeny s obsahem rozhodčích pravidel. Domníváme se, že Pravidla ICC tento požadavek splňují. Jsou volně dostupná na webových stránkách ICC. Navíc je veřejnost pravidelně informována o všech změnách těchto pravidel. Pravidla ICC zahrnují i speciální ustanovení, která určují, jaké verze pravidel se mají v konkrétních případech použít. Díky široké diskusi odborníků, komentářům a sbírkám rozhodovací praxe jsou Pravidla ICC dobře známá a respektována. Díky tomu není o jejich obsahu žádná pochybnost.

    Pravidla ICC jsou široce uznávaná. Přesto, pokud budeme postupovat podle striktního výkladu českého zákona, řízení dle těchto pravidel se nepovažuje za řízení u stálého rozhodčího soudu. Jak jsme uvedli, pokud se držíme pouze doslovného výkladu zákona, dojdeme k závěru, že Pravidla ICC musí být přiložena k rozhodčí smlouvě.  To by však v praxi vedlo k absurdním situacím zejména při vyjednávání rozhodčí doložky se zahraničními partnery. Autorům není známa jiná země světa, jejíž zákon by vyžadoval, aby ICC pravidla byla přikládána k hlavní smlouvě. Tento přístup by vedl k situaci, která nebyla a ani nemohla být úmyslem zákonodárce.   

    Zde je namístě připomenout apel Ústavního soudu na obecné soudy, že i zákonné normy mohou být vykládány contra legem, „pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku“. [10]

    Myslíme si, že trvání na doslovném výkladu zákona, pokud je v rozporu s jeho skutečným úmyslem, by vedlo k nadměrnému formalismu a bylo by kontraproduktivní. V případě Pravidel ICC a podobných pravidel od uznávaných mezinárodních institucí, jako jsou např. Londýnský soud mezinárodní arbitráže (LCIA), Arbitrážní institut Stockholmské obchodní komory (SCC) a Vídeňské Mezinárodní Arbitrážní Centrum (VIAC), by nemělo být vyžadováno jejich přikládání k rozhodčí smlouvě. Tyto instituce jsou oceňovány pro svou dlouholetou tradici, transparentnost a důvěru, kterou si vybudovaly díky své prověřené praxi. Zákonodárce jistě nezamýšlel, aby rozhodčí doložky byly považovány za neplatné v případech, kdy se jedná o řízení podle pravidel ICC, což by bylo výsledkem striktního dodržování formálních požadavků.

    1. Nejvyšší soud přiotevřel dveře ICC doložkám bez přiložených Pravidel ICC k rozhodčí smlouvě

    Ve dvou navazujících rozhodnutích mezi stejnými stranami[11] Nejvyšší soud nevyžadoval, aby strany přiložily Pravidla ICC k rozhodčí doložce a souhlasil s odvolacím soudem, že smluvní strany jednoznačně založily pravomoc Rozhodčího soudu ICC.

    Stranami sporu byly česká a bulharská společnost. Strany sjednaly rozhodčí doložku ve znění „Všechny spory mezi partnery budou řešeny před Arbitrážním soudem Mezinárodní obchodní komory v Paříži, dle jeho zákonů“. Jak však plyne z rozhodnutí, strany sice odkázaly na Pravidla ICC, nicméně již je nepřiložily k rozhodčí doložce.

    S ohledem na mezinárodní prvek aplikoval Nejvyšší soud Evropskou úmluvu o obchodní arbitráži.[12]

    Podle čl. IV odst. 1 písm. a) Evropské úmluvy o obchodní arbitráži mohou strany rozhodčí smlouvy ujednat, že své spory předloží stálé rozhodčí instituci; v tomto případě se rozhodčí řízení bude řídit řádem této instituce.

    Ve vztahu k Rozhodčímu soudu ICC Nejvyšší soud výstižně poznamenal, že „podle odborné literatury zastává tento stálý rozhodčí soud mezi mezinárodními rozhodčími soudy nesporně přední pozici. Jde o mezinárodní instituci působící v řadě zemí ať již v podobě sudišť, nebo pomocí národních komitétů“.[13]

    Ve vztahu k otázce, zda se rozhodčí řízení bude řídit Pravidly ICC Nejvyšší soud souhlasil s odvolacím soudem, že „strany v rozhodčí doložce zcela jednoznačně označil[y] Mezinárodní rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory v Paříži, přičemž v případě rozhodčí smlouvy odkazující na institucionální rozhodčí soud se obsahovou součástí smlouvy stává i řád příslušného soudu.“[14]

    Jaké závěry plynou z uvedeného rozhodnutí a co znamenají pro povinnost předložit procesní pravidla k rozhodčí doložce?

    Za prvé, Nejvyšší soud zřejmě uznává institucionální charakter Rozhodčího soudu ICC.

    Za druhé, z rozhodnutí plyne, že Nejvyšší soud neaplikoval § 19 odst. 4 zákona o rozhodčím řízení (povinnost přiložit pravidla) ani § 13 zákona o rozhodčím řízení (který vymezuje, co je stálý rozhodčí soud). V rámci svého rozhodnutí Nejvyšší soud vycházel pouze z Evropské úmluvy o obchodní arbitráži, která žádnou definici „stálého rozhodčího soudu“ neobsahuje.

    Pojem „stálého rozhodčího soudu“ jakožto rozhodčího soudu zřízeného zákonem je poměrně ojedinělý koncept v právních řádech. Je logické, že Nejvyšší soud nemohl vložit do pojmu „stálý rozhodčí soud“ v Evropské úmluvě o obchodní arbitráži význam dle českého zákona
    o rozhodčím řízení a vycházel z obecného pojetí „stálý“ ve smyslu institucionální, existující dlouhodobě.

    Z našeho pohledu tak dospěl Nejvyšší soud ke správnému závěru, že nebylo zapotřebí přikládat Pravidla ICC k rozhodčí doložce, aby se jimi mohly strany řídit.

    Závěrem

    Na základě citované judikatury Nejvyššího soudu a aplikace Evropské úmluvy o obchodní arbitráži v případech s mezinárodním prvkem se zdá, že strany nebudou povinny přikládat pravidla rozhodčích institucí k rozhodčí doložce podle § 19 odst. 4 zákona o rozhodčím řízení. Ačkoli se rozhodnutí Nejvyššího soudu primárně vztahuje na Pravidla ICC, je logické, že by se mělo stejně uplatňovat i na další tradiční rozhodčí instituce, jako je VIAC, LCIA nebo SCC.

    V případech, kde se bude aplikovat ustanovení § 19 odst. 4 zákona o rozhodčím řízení, je však situace složitější, neboť jazykovým výkladem lze dospět k závěru
    o povinnosti přiložit Pravidla ICC k rozhodčí smlouvě. Zároveň i někteří odborníci z opatrnosti doporučují, aby v případě zájmu stran použít Pravidla ICC pro řízení s domicilem v České republice přiložily jejich plné znění k rozhodčí smlouvě. Domníváme se, že takový výklad by byl však kontraproduktivní a odporoval zákonodárcem sledovanému účelu. Naopak je v zájmu stran, aby mohly využít kvalitní Pravidla ICC nebo pravidla jiné tradiční instituce (např. pravidla LCIA, SCC, VIAC).

    Problematika, kterou jsme zde nastínili, by se nejlépe řešila prostřednictvím novelizace příslušného zákonného ustanovení. Přestože existuje šance, že Nejvyšší nebo Ústavní soud by se mohl k této problematice vyjádřit, zdá se, že legislativní úprava by byla nejefektivnějším řešením. Vzhledem k tomu, že problematických aspektů v současném zákoně o rozhodčím řízení je více, komplexní revize by poskytla ideální příležitost nejen k nápravě konkrétního ustanovení, ale i k celkové modernizaci českého arbitrážního práva. Tím by se zajistila jeho souladnost s Modelovým zákonem UNCITRAL a celková kompatibilita s moderními globálními trendy v oblasti mezinárodní arbitráže. Tato novelizace by mohla zároveň značně přispět k posílení pozice České republiky jakožto respektovaného centra pro mezinárodní arbitráž.

    JUDr. Ing. Miloš Olík, Ph.D., LL.M., FCIArb
    Rozhodce, mediátor, advokát / Partner

    JUDr. Margarita Karešová Kucharčuk
    Advokát / Senior Associate
     

    ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

    GEMINI Center
    Na Pankráci 1683/127
    140 00  Praha 4

    Tel.:    +420 224 216 212   
    Fax:    +420 224 215 823
    e-mail:    praha@rowan.legal

     

    [1] Miloš Olík, Margarita Karešová Kucharčuk: České rozhodčí řízení podle ICC pravidel: k povinnosti přiložit rozhodčí pravidla k rozhodčí smlouvě, Soukromé právo 7-8/2019, str. 29n. Dostupné také zde https://rowan.legal/wp-content/uploads/2019/08/SP_07-08_19_p031-034-1.pdf

    [2] Rozhodčí soud ICC. Dostupné >>> zde.

    [3] Čl. 1 odst. 2 Pravidel ICC

    [4] Appendix I, čl. 1 Pravidel ICC

    [5] Zákon 19/2012 Sb., změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

    [6] Důvodová zpráva k zákonu 19/2012 Sb., (k bodu 11 - § 19 odst. 4).

    [7] Viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2009, sp. zn. 12 Cmo 496/2008 nebo také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. května 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010

    [8] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. května 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010

    [9] Novela zároveň měla za cíl vyjasnit postavení tzv. arbitrážních center, a sice že jejich činnost není v rozporu se zákonem. Důvodová zpráva k zákonu k zákonu 19/2012 Sb.,

    [10] Viz nález Ústavního soudu ze dne 27. srpna 2013 sp. zn. II. ÚS 3042/12

    [11] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2020, č. j. 23 Cdo 2093/2020-67, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne
    29. 10. 2020, č. j. 23 Cdo 1258/2020-119.

    [12] Vyhláška ministra zahraničních věcí 176/1964 Sb., o Evropské úmluvě o obchodní arbitráži.

    [13] usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. 23 Cdo 1258/2020-119, odst. 26 s odkazem na Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 3. aktualizované vyd., Praha: Wolters Kluwer, 2013

    [14] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. 23 Cdo 1258/2020-119, odst. 33.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Ing. Miloš Olík, Ph.D., LL.M., FCIArb,, JUDr. Margarita Karešová Kucharčuk (ROWAN LEGAL)
    20. 3. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.