epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 4. 2016
    ID: 100886upozornění pro uživatele

    K důkaznímu břemenu ohledně pravosti podpisu na směnce

    Směnka jako jeden z druhů dokonalých cenných papírů představuje velmi oblíbený a rozšířený zajišťovací institut. Důvodem je zejména abstraktnost směnečných závazků a přísnost směnečného řízení, jež implikuje procesní zvýhodnění věřitele, který se v rámci případného směnečného řízení může efektivně domoci svého nároku ze směnky vydáním směnečného platebního rozkazu (dále také jako „SPR“). Nicméně ani vydáním SPR nemá majitel směnky (remitent) vyhráno, neboť hlavní směnečný dlužník či směnečný rukojmí (aval) často využívají svého oprávnění a brojí proti SPR námitkami rozličného druhu, přičemž v hodnocení oprávněnosti takových námitek a jejich dokazování lze zaznamenat kontradiktornost v rozhodovací praxi jednotlivých soudů. Tento příspěvek si klade za cíl předestřít, zda je procesní postavení směnečného věřitele ve světle aktuální judikatury bezpodmínečně zvýhodněné a která strana směnečného řízení nese důkazní břemeno v případě zpochybnění pravosti a pravdivosti směnky.


    Advokátní kancelář Mgr. Jana Ševčíka

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Námitka pravosti směnky ve světle judikatury


    Jako kardinální se v tomto smyslu jeví otázka, kterého z účastníků řízení o námitkách proti SPR tíží důkazní břemeno k námitce, že podpis výstavce na směnce není pravým podpisem směnečného dlužníka. Tato otázka vyvstala jako sporná během námitkového řízení, přičemž soud prvního stupně vycházel z toho, že je na žalovaném, aby prokázal, že spornou směnku za výstavce nepodepsal. V rámci odvolání se soud druhého stupně ztotožnil se závěry žalovaného jen potud, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97), jakož i s tím, že směnka je soukromou listinou nikoli veřejnou. Nicméně ve svém rozhodnutí akcentoval právě speciální procesní úpravu směnečného řízení, z níž vyplývá, že předloží-li žalobce v prvopisu směnku, o jejíž pravosti není důvodu pochybovat (rozuměj formálně platnou směnku), vydá soud na jeho návrh SPR.[1] Vzhledem k tomu, že žalobce takto učinil, unesl tímto způsobem důkazní břemeno, které jej tíží v řízení o vydání SPR. Dále bylo na žalovaném, aby proti SPR vznesl námitky a svá tvrzení v nich obsažená řádně prokázal.
    Reklama
    Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    16.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Soud uzavřel, že v řízení o námitkách tak důkazní břemeno stran tvrzení tvořících námitky tíží žalovaného nikoli žalobce.[2]

    Totožnou otázkou se zabýval k dovolání žalovaného Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21.12.2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007, kde postavil najisto, že důkazní břemeno ohledně pravosti směnky (pravosti podpisu žalovaného na směnce) leží na žalobci, který směnku k důkazu předložil a který ze skutečnosti v ní uvedených vyvozuje nárok. Nicméně zdůraznil, že otázkou pravosti podpisu dlužníka na směnce se bude moci soud zabývat (s ohledem na zásadu koncentrace námitkového řízení) jen tehdy, pokud dlužník pravost směnky ve včas podaných námitkách zpochybní.

    Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí vycházel z premisy, že směnka je listinou soukromou nikoli veřejnou, přičemž u soukromých listin je nutné rozeznávat jejich pravost a správnost (pravdivost). Popíráním pravosti směnky dle názoru NS v sobě implicitně zahrnuje tvrzení, že údajný vystavitel listinu nepodepsal ani nevystavil. Takové popření je proto dostatečně relevantní k tomu, aby pravost listiny musela být dokazována, proto břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně pravosti směnky spočívá na tom účastníkovi, který ze skutečností v listině uvedených pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky.[3] Nejvyšší soud tak rozdílně od odvolacího soudu vyhodnotil směnku jako listinu, jež požívá stejné důkazní síly jako každá jiná soukromá listina a striktně odmítl domněnku její pravosti jen proto, že byl ve věci vydán SPR. Mimo jiné poukázal na to, že důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek nese žalovaný nikoli z titulu zvláštní procesní úpravy směnečného řízení, ale povahou uplatněného (abstraktního a nesporného) směnečného nároku. Odlišně tedy uzavřel, že ve sporu o zaplacení vlastní směnky, leží důkazní břemeno ohledně pravosti směnky (pravosti podpisu) na žalobci, který směnku k důkazu předložil a který ze skutečnosti v ní uvedených vyvozuje žalobou uplatněný nárok.

    Závěr

    I přes ustálenou judikaturu v této oblasti se lze v praxi stále setkat s odlišnými stanovisky některých soudů, jež v důsledku  „přenášení“ důkazního břemene ze strany žalující na žalovanou dospějí k závěru, že žalovaný důkazní břemeno ohledně pravosti směnky neunesl či vyhodnotí námitku žalovaného, jenž tvrdí, že spornou směnku nepodepsal a na druhé straně uplatní námitky vycházejíc naopak z předpokladu, že směnku podepsal, jako rozpornou a tudíž neprojednatelnou[4] a ponechají SPR v platnosti.

    Lze uzavřít, že pozice směnečných věřitelů v námitkovém řízení nemusí být tak neotřesitelná, jak se na první pohled může jevit. Případným majitelům směnky lze jen doporučit, aby zmíněný judikát měli na paměti, zejména v případě, kdy žalovaný ve sporu o zaplacení vlastní směnky namítá její pravost a na toto zjištění zavčas reagovali navrhováním relevantních důkazních prostředků, např. znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, výslechem svědků, apod. V opačném případě se může stát, že remitent coby předkladatel sporné listiny neunese ohledně její pravosti důkazní břemeno.


    Mgr. Martina Šimečková,
    advokátní koncipient


    Advokátní kancelář Mgr. Jana Ševčíka

    Na Královně 862
    156 00 Praha 5 - Zbraslav

    Tel.:    +420 272 658 563
    e-mail:    info@aksevcik.eu


    -----------------------------------------
    [1] viz § 175 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád
    [2] blíže viz rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 01.03.2007, sp. zn. 4 Cmo 478/2006
    [3] srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.05.2001, sp.zn. 22 Cdo 2727/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2005, sp.zn. 29 Odo 564/2005; stejný názor – pokud jde o účinky popření pravosti soukromé listiny - je rovněž zastáván právní teorií srov. SPÁČIL, J.: Hodnocení důkazu soukromou listinou, zejména potvrzením o splnění dluhu (kvitancí), Ad Notam, č. 5, 2000, s. 93. Zde autor dospěl k závěru, že kvitance je významným důkazním prostředkem, který prokazuje, že věřitel učinil prohlášení o přijetí plnění v kvitanci uvedeného a že pouhé popírání její správnosti věřitelem nemá za následek „přechod“ důkazního břemene o správnosti kvitance na dlužníka.
    [4] K důsledkům rozpornosti námitek proti SPR blíže viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1970/2014, ze dne 28. 5. 2015.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Martina Šimečková
    1. 4. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Odměna advokáta

    Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1...

    Obžalovaný

    Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.

    Náklady řízení

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.