epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 10. 2023
    ID: 117087upozornění pro uživatele

    K místu vzniku škody či škodné události při uzavření kupní smlouvy a k účasti žalovaného v řízení podle čl. 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis

    V následujícím článku se budeme zabývat komplexní analýzou mezinárodního právního případu týkajícího se kupní smlouvy a otázky mezinárodní příslušnosti soudů. Zvláštní důraz je kladen na interpretaci článku 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis a role procesního opatrovníka v kontextu soudního řízení. Diskutujeme rozhodnutí různých soudních instancí a judikatury Nejvyššího soudu, která se týká konkrétních aspektů řízení.

    1. V případě prodeje vozidla z majetku korporace za nižší než obvyklou cenu je příčinou důležitou pro odpovědnost za škodu uzavření samotné kupní smlouvy a nikoliv následné poukázání (nižší) částky, které představuje již jen způsob plnění závazku z kupní smlouvy.
    1. Žalovaný vyjadřuje (konkludentně) souhlas s volbou soudu učiněnou žalobcem ve smyslu článku 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis tím, že se věcně vyjádří k žalobě, aniž by nejpozději současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nedostatku příslušnosti soudu
    1. Žalovaný, který neví, že proti němu bylo zahájeno soudní řízení, a za něhož se soudního řízení účastní advokát nebo „opatrovník“, jehož nezmocnil, nemá možnost účinně se obhajovat, a musí být proto považován za žalovaného, v jehož případě bylo rozhodnutí vydáno v jeho nepřítomnosti. Ani z věcného vyjádření ustanoveného opatrovníka žalovaného k žalobě proto nelze dovozovat, že se žalovaný účastní řízení ve smyslu článku 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis.

    Popis případu:

    Žalobkyně byla českou obchodní společností, žalovaná pak jednatelkou této společnosti. Žalovaná uzavřela jménem společnosti na území Spolkové republiky smlouvu o prodeji firemního vozidla za kupní cenu 40.336,13 EUR. Z následně z utržených prostředků, zaslaných prodávajícím na účet žalobkyně vedený bankou v České republice, žalovaná poukázala částku 40.011,91 EUR na svůj osobní účet. Žalobkyně se následně po žalované domáhala náhrady škody s tím, že vozidlo bylo prodáno příliš levně, neboť jeho skutečná cena měla činit 60.000,- EUR. Žalobkyně se dále domáhala vrácení částky 40.011,- EUR zaslané na účet žalované.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Žalované byl soudem řízení ustanoven opatrovník, neboť se jí na adresu v cizině nepodařilo doručit. Žalovaná měla ve skutečnosti bydliště ve Spolkové republice Německo, což žalobce při podání žaloby prokazatelně věděl, nicméně (zjevně záměrně) uvedl adresu žalované v Ruské federaci.

    Žalovaná se nicméně v průběhu soudního řízení o jeho existenci dozvěděla a udělila ke svému zastupování plnou moc advokátovi. Zmocněný advokát sdělil soudu skutečnou adresu jejího pobytu, upozornil, že tato adresa byla žalobci známa a že řízení bylo dosud vedeno bez vědomí žalované s tím, že případné procesní návrhy reflektující tyto skutečnosti budou učiněny po nahlédnutí do spisu a seznámení se s předmětem sporu. Po seznámení se spisem a předmětem sporu pak zmocněný advokát kromě jiného vznesl námitku nedostatku příslušnosti českých soudů s tím, že k jednání, které mohlo mít za následek vznik škody či vzniku škody, došlo ve Spolkové republice Německo. K projednání věci jsou tak příslušné německé soudy a řízení před českým soudem by mělo být zastaveno.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Soud I. stupně po provedeném dokazování uložil žalované nahradit částku 19.664 EUR jakožto škody způsobené žalobkyni prodejem vozidla za příliš nízkou cenu, kdy shledal, že prodej vozu za nižší než obvyklou (znaleckým posudkem stanovenou) cenu nebyl v souladu s péčí řádného hospodáře. Žalobu na vrácení částky 40.011 EUR naopak zamítl. Svou příslušnost soud dovodil (chybně – viz níže) z toho, že žalobkyni měla být způsobena škoda tím, že se snížil, resp. nezvýšil majetek společnosti. Ačkoliv ke vzniku škody vedlo uzavření kupní smlouvy a zadání příkazu k převodu společnosti na svůj účet, je nutno brát v potaz, že škoda je chápána především jako majetková újma samotné společnosti spočívající ve snížení prostředků na jejích účtech, které byly vedeny v České republiky. Pravomoc českých soudů je proto dána, protože ke škodné události došlo na území České republiky.[1]

    Proti výroku o náhradě škody podala odvolání žalovaná, která kromě jiného opětovně namítla, že české soudy nejsou ve věc příslušné. Jestliže ke vzniku škody došlo, stalo se tak již v okamžiku, kdy žalobkyně pozbyla vlastnické právo k vozidlu, aniž by získala adekvátní protihodnotu. Prodej vozidla však byl realizován v Německu, kde byla podepsána kupní smlouva a kde došlo k předání vozidla. Ať by se smlouva řídila (tehdy platným) českým či německým právem, k převodu vlastnického práva došlo předáním vozidla v SRN. Okamžik zadání příkazu k převodu peněz nebo místo vedení účtu žalobkyně nemohly vznik škody ovlivnit, neboť ke vzniku škody došlo již před těmito úkony, které byly navíc jen plněním smluvní povinnosti.

    Žalobkyně trvala na tom, že majetek žalobkyně se nacházel na území České republiky a tudíž ke snížení majetkové hodnoty došlo zde. Pravomoc zdejších soudů tak byla dle názoru žalobkyně soudem I. stupně posouzena správně.

    Vrchní soud v Praze jakožto soud odvolací uvedl, že podstatným pro posouzení pravomoci soudu je otázka, kde došlo k jednání či události zakládající nárok na náhradu škody; jinými slovy v příčinné souvislosti s jakým jednáním žalované vznikla tvrzená škoda. Jde o to zjistit, jaká skutečnost byla bezprostřední příčinou daného následku.[2]

    V poměrech posuzované věci měla škoda vzniknout v důsledku jednání žalované spočívající v uzavření pro žalobkyni nevýhodné kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej automobilu, čímž měla žalobkyni vzniknout škoda odpovídající rozdílu mezi sjednanou kupní cenou a cenou obvyklou ke dni uzavření kupní smlouvy. Je tak zřejmé, že jednáním, které bylo bezprostřední příčinou vzniku škody, bylo uzavření kupní smlouvy. Rozdíl mezi obvyklou cenou automobilu a cenou kupní lze považovat za skutečnou škodu, tedy újmu, která se projevila v majetkové sféře žalobkyně jako poškozené. [3]

    Bez toho, že by byla uzavřena kupní smlouva, by žádná škoda nemohla žalobkyni vzniknout. Lze tedy uzavřít, že k jednání zakládajícímu nárok na náhradu škody došlo v místě uzavření kupní smlouvy, tedy na území Spolkové republiky Německo. To, že účet žalobkyně, na nějž byla poukázána sjednaná kupní cena je veden u banky se sídlem na území České republiky, je pro posouzení odpovědnosti za škodu naprosto irelevantní. Poukázání kupní ceny na účet žalobkyně lze mít toliko za následek uzavření kupní smlouvy (šlo v podstatě o způsob splnění závazku, stejně jako to, že nebyla poukázána částka vyšší odpovídající ke dni uzavření kupní smlouvy ceně obvyklé).

    Soudy České republiky proto nejsou příslušné. Jejich příslušnost nebyla založena ani podle čl. 26 odst. 1 nařízení Brusel I, neboť žalovaná namítla nepříslušnost českých soudů, jinými slovy účastnila se řízení výhradně proto, aby uvedenou námitku uplatnila.[4]

    Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu zrušil a řízení zastavil.

    Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání pro změnu žalobkyně. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Jedním z dovolacích důvodů byl i nesprávný výklad článku 26 odst., 1 nařízení Brusel I bis, neboť ani procesní opatrovník ani zvolený advokát nevznesli námitku nedostatku pravomoci při svém prvním úkonu ve věci, čímž měla být založena pravomoc českého soudu. Posléze uplatněná námitka již byla opožděná.

    Ohledně otázky, zda žalovaná založila příslušnost českého soudu tím, že ve svém prvním podání učiněném prostřednictvím jí zvoleného zástupce sdělila soudu toliko své aktuální bydliště a uvedla, že se vyjádří poté, kdy se její zástupce seznámí s obsahem spisu, nebylo dovolání shledáno přípustným.[5]

    Nejvyšší soud odkázal na svou ustálenou judikaturu, podle které žalobce projevuje vůli vést řízení u dotčeného soudu tím, že u něj podá žalobu, a žalovaný vyjadřuje (konkludentně) souhlas s volbou učiněnou žalobcem tím, že se věcně vyjádří k žalobě, aniž by nejpozději současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nedostatku příslušnosti soudu. Z rozhodnutí, na která Nejvyšší soud odkazuje, lze na dokreslení kontextu problematiky upozornit zejména na následující:

    • usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. 29 Nd 336/2007

    I kdyby ke dni zahájení řízení chyběly podmínky pro určení mezinárodní a místní příslušnosti, bylo povinností soudu I. stupně … nejprve doručit žalobu žalovanému (v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 a umožnit mu založit příslušnost soudu postupem podle článku 24 nařízení Brusel I, tím, že se vyjádření k žalobě, aniž by nejpozději současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nedostatku příslušnosti. Teprve poté, kdy je žalovanému žaloba doručena a ten příslušnost procesního soudu nezaloží podle článku 24 nařízení Brusel I, může soud prvního stupně zkoumat podmínky (mezinárodní a místní) příslušnosti a postupovat podle např. podle § 11 odst. 3 o.s.ř.[6]

    • usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2016 sp. zn. 30 Cdo 1860/2015

    Vyjádřil-li se žalovaný v rámci své první obrany k žalobě, aniž by současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nepříslušnosti soudu, a v rámci jednání dokonce přímo vyjádřil souhlas s projednáním věci českými soudy, čímž vyjádřil nejdříve konkludentně a pak i výslovně souhlas s příslušností soudu ve smyslu článku 24 nařízení Brusel I, která má přednost před všemi ostatními pravidly příslušnosti, včetně ujednání o volbě soudy ve smyslu čl. 23 nařízení Brusel I.

    • usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2015 sp. zn. 30 Cdo 4971/2014

    V režimu nařízení Brusel I soud nemůže (s výjimkou věcí uvedených v čl. 22 nařízení) přezkoumávat svojí příslušnost (pravomoc) a místní příslušnost dříve, než doručí žalobu žalovanému a umožní mu, aby se k ní vyjádřil. Příslušnost procesního soudu totiž může být založena postupem podle článku 24 nařízení Brusel I tím, že žalovaná se vyjádří k žalobě, aniž by nejpozději současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nedostatku příslušnosti procesního soudu.

    • usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2015 sp. zn. 30 Cdo 1362/2005

    Podle čl. 24 Luganské úmluvy II platí, že není-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení téže úmluvy, stane se příslušným, jestliže se žalovaný řízení před tímto soudem účastní. To neplatí, pokud se žalovaný dostaví proto, aby namítal nepříslušnost soudu nebo je-li jiný soud podle čl. 22 Luganské úmluvy II výlučně příslušný.

    Článek 24 Luganské úmluvy II je identický s článkem nařízení Brusel I a upravuje jak mezinárodní tak místní příslušnost soudů pro případ, že se žalovaný řízení před soudem, u něhož byla žaloba podána, účastní a podřídí se tak pravomoci žalobcem zvoleného soudu.

    Nezávisle na tom, zda by mezinárodní příslušnost českých soudů byla či nebyla dána na základě jiných ustanovení Luganské úmluvy II, je možné, za předpokladu dodržení podmínek článku 24, tuto mezinárodní příslušnost založit.

    Účast žalovaného na řízení podle článku 24 Luganské úmluvy II představuje fakticky konkludentní souhlas s příslušností soudu, jemuž byl spor předložen, a tedy ujednání o jeho příslušnosti.

    Pokud se žalovaná v rámci své první obrany vyjádřila k žalobě, aniž by současně s tímto vyjádřením vznesla námitku nepříslušnosti soudu, vyjádřila tím konkludentně souhlas s jeho příslušností ve smyslu článku 24 Luganské úmluvy II. Námitku nedostatku pasivní legitimace přitom nelze ztotožňovat s námitkou mezinárodní nepříslušnosti soudů.

    Uvedené závěry lze činit na základě uvedené judikatury Soudního dvora k nařízení Brusel I a k Bruselské úmluvě, která se uplatní i ve vztahu k Luganské úmluvě II.

    Nevyjádří-li se žalovaný k věci (a neúčastní se tak řízení před dotčeným soudem ve smyslu článku 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis), nezaloží (mezinárodní a místní příslušnost) tohoto soudu. Nejvyšší soud zde kromě jiného odkázal na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 11. dubna 2019 C -464/18 ve věci ZX proti Ryanair DAC[7]. 

    Pokud tedy v dané věci žalovaná prostřednictvím svého zmocněného advokáta uvedla správnou adresu svého bydliště a sdělila, že se k věci vyjádří, jakmile se její zástupce seznámí s obsahem spisu, nevyslovila tím ještě konkludentně (jak předpokládá článek 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis) souhlas s tím, aby se vedlo řízení u českého soudu

    Dovolání však bylo připuštěno k řešení otázky, zda procesní opatrovník žalované (ustanovený jí z důvodu neznámého pobytu) založil (mezinárodní a místní) příslušnost českého soudu tím, že se vyjádřil k věci, aniž by vznesl námitku nedostatku mezinárodní příslušnosti českých soudů.

    Nejvyšší soud však konstatoval, že dovolatelem předestřenou otázku již zodpověděl ESD při výkladu pravidla obsaženého v čl. 24 nařízení Brusel I v rozsudku ze dne 11. září 2014, C-112/13, v němž konstatoval, že konkludentní ujednání o příslušnosti (na základě účasti v řízení) je založeno na svobodné volbě účastníků sporu ohledně této příslušnosti, což předpokládá, že žalovaný je obeznámen se zahájeným řízením. V případě nepřítomnosti žalovaného, jemuž nebyl návrh na zahájení řízení doručen a který si není vědom, že proti němu bylo řízení zahájeno, nelze mít za to, že konkludentně souhlasil s příslušností soudu.

    Na tom nemůže ničeho měnit ani skutečnost, že žalovanému byl z důvodu nepřítomnosti ustanoven opatrovník. Žalovaný totiž nemůže takovému opatrovníkovi poskytnout nezbytné informace pro posouzení mezinárodní příslušnosti, umožnit mu tak její zpochybnění nebo ji naopak se znalostí věci akceptovat. Účast opatrovníka proto nelze považovat za konkludentní souhlas žalovaného s příslušností soudu.

    Žalovaný, který neví, že proti němu bylo zahájeno soudní řízení, a za něhož se soudního řízení účastní advokát nebo „opatrovník“, jehož nezmocnil, nemá možnost účinně se obhajovat, a musí být proto považován za žalovaného, v jehož případě bylo rozhodnutí vydáno v jeho nepřítomnosti.

    Ustanoví-li proto soud žalovanému, jehož pobyt není znám, procesního opatrovníka podle § 29 odst. 3 o.s.ř., nelze z věcného vyjádření ustanoveného opatrovníka k žalobě dovozovat, že se žalovaný účastní řízení ve smyslu článku 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis.

    Dovolání proto bylo zamítnuto.

     


    JUDr.  Vladimír Jašek, Ph.D., LL.M., MCIArb
    advokát, rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
    rozhodce zapsaný na listině VIAC, Rakousko

     JAŠEK LEGAL advokátní kancelář, s.r.o.

    Pařížská 67/11
    110 00 Praha 1 – Josefov

    Tel.:    +420 222 317 603
    Tel.:    +420 222 315 949
    e-mail: info@jasek-legal.cz

     

    [1] rozsudek Městského soudu v Praze ze ne 29. ledna 2018 sp. zn. 79 Cm 59/2015

    [2] usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2018 sp. zn. 12 Cmo 163/2018, bod 14

    [4] tamtéž, bod 16 usnesení

    [5] usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020 sp. zn. 27 Cdo 12/2019

    [6] § 11 odst. 3 o.s.ř.: „Jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.“

    [7] k tomu viz bod 40 rozsudku – nepředložení vyjádření (na výzvu soudu) nemůže představovat účast na řízení ve smyslu článku 26 nařízení č. 1215/2012 a nemůže být tudíž považováno za konkludentní souhlas žalovaného s příslušností soudu, jemuž byl spor předložen.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Vladimír Jašek, Ph.D., LL.M., MCIArb
    19. 10. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.