epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 7. 2016
    ID: 102042upozornění pro uživatele

    K neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným

    Každý společník společnosti s ručením omezeným by si měl být dobře vědom jaké prostředky ochrany jeho zájmů ve společnosti, na níž má obchodní podíl, mu zákon přináší. Jedním z takových prostředků ochrany práv společníka společnosti s ručením omezeným, na které se v tomto článku zaměříme, je právo domáhat se určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, o kterém má za to, že jsou jím poškozovány jeho zájmy.

     
     Řezníček & Co. s.r.o., advokátní kancelář
     
    Ačkoli obecnou úpravu neplatnosti rozhodnutí valné hromady nalezneme v ust. § 258 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“), podmínky, za kterých se lze neplatnosti rozhodnutí valné hromady dovolávat a rovněž okruh aktivně legitimovaných osob, které jsou oprávněny se neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným dovolávat, jsou stanoveny zákonem 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „ZOK“) v ust. § 191 a násl. Okruh aktivně legitimovaných osob, které jsou oprávněny se neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným dovolávat, je stanoven z toho důvodu, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto institutu, jež by mohlo vést k ohrožení stability společnosti.

    Ve společnosti s ručením omezeným se neplatnosti rozhodnutí valné hromady může dovolávat krom každého společníka také jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor. Nutno upozornit na skutečnost, že předchozí právní úprava opravňovala k dovolání se neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti rovněž insolvenčního správce. Současná právní úprava mu však toto právo nepřiznává. Ačkoli judikatura[1] stanoví, že pro posouzení věcné legitimace je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí, přičemž v případě, že navrhovatel ztratí v průběhu řízení o neplatnosti rozhodnutí valné hromady své postavení, díky kterému mohl návrh na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady příslušnému soudu podat, tj. byl osobou aktivně legitimovanou, ztrácí i věcnou legitimaci, soud je povinen posoudit právní zájem navrhovatele na vydání rozhodnutí o určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, aby tak nedošlo k tomu, že se společnost této osoby dovolávající se neplatnosti rozhodnutí valné hromady, jednoduše zbaví, například odvoláním (jednatele). Pasivní legitimace náleží vždy společnosti, jejíž valná hromada žalobou napadené rozhodnutí přijala.

    Žalobu o neplatnost rozhodnutí valné hromady, jež se podává u krajského soudu, v jehož obvodu má sídlo společnost, proti níž návrh směřuje (§ 9 odst. 2 písm. e) a § 85a k § 85 odst. 3 OSŘ) lze však podat pouze pro rozpor rozhodnutí se zákonem, rozpor se společenskou smlouvou či zakladatelskou listinou a pro rozpor s dobrými mravy. Pokud tedy například minoritní společník společnosti s ručením omezeným nebude souhlasit s rozhodnutím valné hromady, avšak toto rozhodnutí nebude v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou či dobrými mravy, soud jeho návrhu na vyslovení neplatnosti takového rozhodnutí nevyhoví. Nejčastěji je neplatnost rozhodnutí shledávána v případě pochybení při svolání valné hromady, či v případě pochybení v procesu přijímání rozhodnutí například v posouzení usnášeníschopnosti valné hromady či platnosti plné moci k zastupování na valné hromadě.

    Stejně tak „soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady, pokud by takovým postupem (tj. vyslovením neplatnosti usnesení valné hromady) došlo k podstatnému zásahu do práv získaných v dobré víře třetími osobami. Zásah do práv třetích osob přitom nemusí být nutně spjat s usnesením valné hromady, o jehož neplatnosti soud rozhoduje.“[2]

    Velice důležitou povinností společníka společnosti s ručením omezeným, na kterou se bohužel v praxi někdy pozapomíná, je podání protestu na valné hromadě a jeho zaznamenání do zápisu z jednání valné hromady. Podání protestu je neopominutelnou podmínkou pro úspěšné dovolání se neplatnosti rozhodnutí valné hromady, neboť v případě, že společník účastnící se valné hromady protest nepodá, a/ nebo nebude-li tento protest zaznamenán do zápisu z jednání valné hromady, neboť společník o to nepožádal, nebude takový společník s žalobou o určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady u soudu úspěšný. Nutno upozornit na skutečnost, že soud přihlédne vždy pouze k těm důvodům, které společník uvedl v protestu na valné hromadě, k ostatním přihlížet nesmí, a to i v případě, že by tyto důvody jinak zakládaly neplatnost rozhodnutí valné hromady. To však neznamená, že by společník musel uvést právní kvalifikaci důvodů neplatnosti, ale je nezbytné, aby společník v protestu uvedl, v čem neplatnost shledává a popsal všechny podstatné okolnosti. Pro úplnost uvádíme, že společník, jenž se valné hromady neúčastnil, a tedy nemohl vznést protest, se může dovolávat neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným při splnění dalších zákonem stanovených podmínek bez dalšího.

    Aktivně legitimované osoby, které jsou uvedeny výše, se neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným mohou dovolávat v souladu s ust. § 259 OZ pouze v tříměsíční subjektivní a jednoroční objektivní lhůtě. Subjektivní lhůta, jež začíná běžet dnem, kdy se aktivně legitimovaná osoba dozví nebo mohla dozvědět o tom, že valná hromada přijala určité usnesení, stejně jako objektivní lhůta, jež začíná běžet dnem přijetí rozhodnutí, je prekluzivní, přičemž v této lhůtě musí žaloba na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady dojít příslušnému soudu. Ačkoli ZOK v ust. § 191 stanoví speciální právní úpravu délky a běhu lhůt pro případ rozhodnutí per rollam a dodatečného výkonu hlasovacího práva společníkem, lze konstatovat, že délka i počátek běhu lhůty je shodný s obecnou právní úpravou obsaženou v ust. § 259 OZ.

    Závěrem uvádíme, že při přezkumu neplatnosti rozhodnutí valné hromady má soud přihlížet nejen k zájmům společníka a dalších chráněných osob, jež se neplatnosti rozhodnutí valné hromady dovolávají, ale je nutné vždy přihlížet k tomu, zda vyslovení neplatnosti rozhodnutí nezpůsobí společnosti či dalším subjektům a osobám nepřiměřené následky a zda vyslovením neplatnosti nemůže být ohrožena stabilita společnosti.  Lze tedy shrnout, že v souladu s ust. § 260 odst. 1) OZ soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, pokud návrhem na vyslovení neplatnosti napadené rozhodnutí valné hromady nemá závažné právní následky, ačkoli je v rozporu se zákonem či společenskou smlouvou či dobrými mravy.


    JUDr. David Řezníček, LL.M.

    JUDr. David Řezníček, Ph.D., LL.M.

    Mgr. Radka Prokopcová



    Řezníček & Co. s.r.o., advokátní kancelář

    U Černé věže 66/3
    370 01 České Budějovice

    Tel.:    +420 386 323 247
    Fax:    +420 383 839 361
    e-mail:    recepce@reznicek.cz


    --------------------------------
    [1] NS sp. zn. 31 Cdo 1704/98, NS sp. zn. 29 Odo 657/2001, NS sp. zn. 29 Cdo 4722/2009
    [2] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3082/2009


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. David Řezníček, Ph.D., LL.M., Mgr. Radka Prokopcová (Řezníček & Co.)
    8. 7. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Pojem „poskytovatel základních služeb“ v zákoně o kritické infrastruktuře
    • Závaznost prorogační doložky v konosamentu pro třetí osoby ve světle aktuální judikatury Soudního dvora Evropské unie
    • Drony v praxi: kde končí hračka a začíná právní odpovědnost?
    • Jaké změny přináší velká novela rodinného práva od roku 2026?
    • Zrušení údaje o trvalém bydlišti k návrhu vlastníka nemovitosti
    • Rekodifikace soukromého práva na Slovensku: Příprava nového občanského zákoníku
    • Vyzvedávání dětí ze školy: jak má škola postupovat při sporu rodičů?
    • FIS desatero jako právní standard chování na sjezdovce — 1. Díl ze série Pravidla a odpovědnost při provozování zimních sportů
    • Byznys a paragrafy, díl 22.: Zprostředkovatelská činnost v energetice: pravidla, dohled Energetického regulačního úřadu a spory se spotřebiteli
    • Náhrada za vnos do SJM při zániku SJM smrtí některého z manželů v pozůstalostním řízení
    • Porušení zásady presumpce neviny orgány činnými v trestním řízení a náhrada škody za nezákonné trestní stíhání

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 03.12.2025Převodní ceny v ČR aktuálně a výhled na rok 2026 – přístup finanční správy a povinnost dokumentace (online - živé vysílání) - 3.12.2025
    • 04.12.2025Průvodce venture capital investicemi a nejnovější trendy v oboru (online - živé vysílání) - 4.12.2025
    • 09.12.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 9.12.2025
    • 11.12.2025Jak správně nařizovat dovolenou individuálně i hromadně (online - živé vysílání) - 11.12.2025
    • 19.12.2025Veřejné zakázky – aktuální témata a novinky (online - živé vysílání) - 19.12.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Pracovněprávní dopady doprovodného zákona k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
    • Výklad zadávacích podmínek v kontextu rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – část 3
    • Právnická firma roku 2025
    • Pojem „poskytovatel základních služeb“ v zákoně o kritické infrastruktuře
    • Jaké změny přináší velká novela rodinného práva od roku 2026?
    • Zrušení údaje o trvalém bydlišti k návrhu vlastníka nemovitosti
    • Adhezní řízení
    • Povinnost zaměstnavatele přispívat na produkty spoření na stáří zaměstnancům, aneb jak může být risk pro někoho zisk!
    • Právnická firma roku 2025
    • Zrušení údaje o trvalém bydlišti k návrhu vlastníka nemovitosti
    • Jaké změny přináší velká novela rodinného práva od roku 2026?
    • Přetahování zaměstnanců – kde končí férová nabídka a začíná nekalá soutěž?
    • Nejvyšší soud vymezil hranice odpovědnosti za bezpečnost externistů na pracovišti
    • Za smlouvu o výkonu funkce člena statutárního orgánu je třeba považovat každou smlouvu, která jí svým obsahem materiálně odpovídá, bez ohledu na to, jak je označena
    • Drony v praxi: kde končí hračka a začíná právní odpovědnost?
    • Povinnost zaměstnavatele přispívat na produkty spoření na stáří zaměstnancům, aneb jak může být risk pro někoho zisk!
    • Povinnost zaměstnavatele přispívat na produkty spoření na stáří zaměstnancům, aneb jak může být risk pro někoho zisk!
    • Jak nahradit úředně ověřený listinný podpis elektronicky podepsaným PDF
    • Právnická firma roku 2025
    • Švarcsystém a jeho daňová rizika u dodavatelů i odběratelů služeb
    • Ujednání o místě výkonu práce v pracovní smlouvě a jeho výklad dle Nejvyššího soudu
    • Evidence skutečných majitelů ve světle aktuální judikatury
    • Zkušební doba „po novu“ a její dopady do praxe
    • Zrušení údaje o trvalém bydlišti k návrhu vlastníka nemovitosti

    Soudní rozhodnutí

    Adhezní řízení

    Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...

    Autonomie vůle a počátek běhu promlčecí lhůty (exkluzivně pro předplatitele)

    Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...

    Konzumace alkoholu na pracovišti (exkluzivně pro předplatitele)

    Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...

    Poučení o přípustnosti dovolání v trestním řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

    Uznání cizích rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.