epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 10. 2016
    ID: 103594upozornění pro uživatele

    K otázce postoupení pohledávky z titulu dosud nevypořádaného společného jmění manželů

    Pokud manželé ze společného jmění manželů smlouvou o zúžení vyloučí veškeré statky, vyjma určité finanční částky, bude pouze tato finanční částka předmětem vypořádání po samotném zániku společného jmění manželů. Je však možné, aby bývalý manžel, pokud tuto finanční částku nebude mít ve své dispozici, během soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů (finanční částky) postoupil pohledávku, kterou bude mít vůči bývalému manželovi z titulu dosud nevypořádaného společného jmění manželů?

     
     TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.
     
    Rozvod manželství

    Porovnáním § 755 a § 757 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) lze dospět k závěru, že rozvod manželství může probíhat ve dvou režimech. První je tzv. kvalifikovaný rozvod, kdy je na soudu, aby posoudil, zda je soužití manželů natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze čekat jeho obnovení, že již nelze lpět na udržení svazku manželského. Druhý režim je pak znám jako tzv. nesporný, kdy je rozvod vyústěním snahy obou manželů se nechat rozvést. Podle toho také vypadá jejich vzájemná komunikace stran rozvodu a vůle uzavřít ty dohody, které § 757 NOZ k „hladkému“ rozvodu manželství vyžaduje. V tomto případě pak soud nezkoumá příčiny rozvratu manželství tak jako v prvním režimu. Druhý režim tak není z hlediska tématu příspěvku použitelný, neboť jeho nezbytnou součástí je i dohoda o úpravě majetkových poměrů manželů. První režim je však ten, ve kterém mohou vznikat a vznikají určité problémy co do vypořádání majetkových poměrů bývalých manželů.

    „Půjde-li o rozvod se zjišťováním příčin rozvratu manželství (§ 756 ObčZ), budou přípustné všechny varianty vypořádání. […] K vypořádání společného jmění manželů může u tohoto typu rozvodu dojít i na základě soudního rozhodnutí (§ 740 ObčZ)“[1] Vycházeje z podstaty kvalifikovaného rozvodu lze očekávat, že toto řízení o vypořádání bude spíše problematické a mnohdy i dlouhodobé a bude spíše sloužit k dehonestaci jednoho či obou bývalých manželů navzájem, než aby plnilo svůj původní účel – vypořádání majetkových poměrů bývalých manželů. Je tak možné, že bývalý manžel, který má výlučně v dispozici celou zmiňovanou finanční částku a je přesvědčen, že tato částka nenáleží do společného jmění manželů, udělá v řízení o vypořádání společného jmění manželů vše pro to, aby donutil druhého bývalého manžela se této částky vzdát. Druhý bývalý manžel pak nemusí nutně o tuto částku chtít osobně vést zdlouhavé soudní řízení, nemusí ji ovšem ani chtít přenechat prvnímu bývalému manželovi. Nabízí se pak možnost postoupení pohledávky např. příbuznému či blízkému příteli.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Postoupení pohledávky


    Úprava postoupení pohledávky byla obsažena již v zákoně 946/1811 Sb. zák. soud., obecný zákoník občanský, stejně tak byla obsažena v zákoně 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Obdobně, dalo by se říci, je nyní úprava zakotvena v NOZ. Z toho vyplývá: „Dosavadní judikaturu lze zásadně – srov. výjimku týkající se formy postupní smlouvy – použít i na novou úpravu.“[2] Tato kontinuita judikatury je z hlediska tématu příspěvku esenciální, neboť judikatura v české právním řádu a samozřejmě také ve stanovené problematice, jak uvedeno dále, hraje významnou roli.

    Ač existuje určitá kontinuita právní úpravy postoupení pohledávky, lze v úpravě obsažené v NOZ oproti úpravě obsažené v OZ spatřovat určité rozvolnění, jistě spočívající na základních principech NOZ. Toto rozvolnění se dá spatřovat hlavně při srovnání § 1881 NOZ a § 525 OZ.[3] NOZ vypouští zákaz postoupit pohledávku, kterou není možné postihnout výkonem rozhodnutí. Pro autora příspěvku je tento záměr zákonodárce, společně s celou koncepcí NOZ, signálem toho, že je zde snaha co nejvíce vyjít vstříc vůli adresáta NOZ a dovolit mu v tomto ohledu co nejširší možnost postoupení různých typů pohledávek. Obdobné uvolnění přísnosti úpravy lze spatřovat i při porovnání § 1879 NOZ a § 524 odst. 1 OZ.[4]

    § 1881 odst. 1 NOZ stanoví: „Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.“ Odst. 2 téhož paragrafu uvádí: „Nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.“ Tento paragraf tak obsahuje několik dílčích pravidel, které stanoví, v jakých případech lze či nelze pohledávku postoupit. Tyto dílčí pravidla autor jednotlivě rozebírá v následujících odstavcích.

    Reklama
    Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    20.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Možnost zcizení pohledávky. „Jako zásada platí, že pohledávky jsou zcizitelné, tj. postupitelné na jinou osobu.“[5] V dnešní době, kdy je ekonomický růst jak osob, tak státu, jedním z hlavních kritérií úspěchu, je více než pochopitelné, že i zákonodárce se snaží zákony ovlivnit podmínky k dosažení zmíněného úspěchu. Jednou z těchto podmínek je jistě i předpoklad (zásada), že každá pohledávka je postupitelná. Z této zásady pak vybočují jen takové případy, které jsou zákonem předpokládány a nejspíše společností také přijímány. Tyto výjimky jsou uvedeny ve zmiňovaném paragrafu.

    Ujednání dlužníka a věřitele. Toto pravidlo nepostupitelnosti pohledávky není v případě nastíněném autorem podstatné, neboť nelze předpokládat, že by bývalý manžel, který se chce vyhnout dlouhému soudnímu sporu o vypořádání společného jmění manželů, dobrovolně přistoupil na dohodu o nemožnosti postoupení tohoto jmění (pohledávky). Byl by tak sám proti sobě.

    Zánik pohledávky smrtí. Předpokladem autora je, že v případě smrti jednoho z bývalých manželů během řízení o vypořádání společného jmění manželů nastoupí na místo zesnulého bývalého manžela jeho právní nástupce. Tento závěr zastává i Nejvyšší soud, který se ve svém rozhodnutí vyslovil takto: „V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž jeden v průběhu řízení zemřel, nemůže soud do doby, než bude projednáno dědictví, rozhodovat o platební povinnosti mezi účastníkem - bývalým manželem a právními nástupci (dědici) druhého manžela;…“[6] Ani toto pravidlo nemožnosti postoupení pohledávky tedy není naplněno.

    Změna obsahu k tíži dlužníka. Toto pravidlo se jeví jako nejproblematičtější. Komentář uvádí: „V podstatě míří zákon na případy, kdy osobu věřitele nelze oddělit od vlastního plnění bez toho, že by se obsah závazku změnil. […] Předně je osoba věřitele pro obsah dlužníkova plnění rozhodná tehdy, jestliže závazkový vztah spočívá na vztahu důvěry mezi jeho účastníky. […] Do této skupiny náleží i situace, kdy zvláštní poměr mezi stranami závazku vychází z osobního či rodinného poměru.“[7] Autor je ovšem přesvědčen, že podstatou rozvodu manželství, tím spíše u kvalifikovaného rozvodu, je rozvázání právě osobního a rodinného poměru mezi manžely, a tedy ani toto pravidlo zákazu postoupení pohledávky není naplněno, neboť chronologicky je nejprve samotný rozvod – rozvázání rodinného poměru a až poté následuje řízení o vypořádání společného jmění manželů. Stejně tak vztah důvěry již po rozvodu nebývá patrný.

    Pomyslné páté pravidlo pak představují výslovná zákonná omezení, díky kterým pohledávku nelze postoupit. Jde např. o pohledávky uvedené v § 910, § 2704 a § 2713 NOZ. Žádný paragraf, který by vylučoval možnost postoupení pohledávky z titulu nevypořádaného společného jmění manželů, však neexistuje.

    Těchto pět pravidel nelze na možnost či nemožnost postoupení pohledávky aplikovat bez dalšího. Je nutné také k problematice uvést relevantní judikaturu, což v probíraném případě však není tak lehké. To z toho důvodu, že obdobným případem se zatím soud nezabýval. Lze tak pouze vycházek z obecné judikatury soudů k postoupení pohledávky. Mezi tyto významné judikáty ve vztahu k nastíněnému problému patří usnesení Nejvyššího soudu, kde soud uzavřel, že: „Předmětem postoupení může být i pohledávka budoucí, tj. taková, která v době uzavření postupní smlouvy ještě neexistuje a má vzniknout teprve v budoucnu. K postoupení je způsobilá i pohledávka, jejíž existence je sporná, i pohledávka, jejíž vznik je vázán na splnění podmínky…“[8]. Dále lze uvést rozsudek Nejvyššího soudu: „Z citovaného ustanovení lze dovodit, že předmětem smlouvy o postoupení pohledávky může být pohledávka jakéhokoliv druhu, tedy i jiná než peněžitá, může být jak splatná, tak nesplatná, ale i teprve budoucí. Podmínkou však je, že jde o určitou a existující pohledávku.“[9] Nebo usnesení Nejvyššího soudu: „V dané věci je nutno především konstatovat, že neexistence postupované pohledávky nemá za následek neplatnost postupní smlouvy,…“[10] Soubor těchto judikátů dává vcelku jasný obraz o postupování pohledávek. Je zde očividná snaha vyjít vstříc cedentovi a cesionáři v možnostech postoupení pohledávky.

    Autor se ztotožňuje se závěrem Nejvyššího soudu, který vyložil, že: „Předmětem cese může být jen právo, nikoliv povinnost.“[11] Lze tedy dojít k závěru, že v takové situaci, kdy je společné jmění manželů reálně tvořeno vnosy obou bývalých manželů, je možné, že soud stanoví pro jednoho či oba bývalé manžele určitou povinnost, např. vyplatit druhému bývalému manželovi polovinu hodnoty nemovitosti. V takovém případě pak postoupení pohledávky ve formě, jak předpokládáno v tomto příspěvku, možné není. Stejně tak by nebylo možné postoupit pohledávku z titulu nevypořádaného jmění manželů, kdyby v úvodu zmiňovaná finanční částka byla buď zcela, či z větší části v dispozici toho bývalého manžela, který se rozhodl tuto pohledávku postoupit. Tomuto bývalému manželovi by totiž nakonec byla soudním rozhodnutím o vypořádání společného jmění manželů stanovena povinnost vyplatit část z finanční částky (samozřejmě za předpokladu, že by soud uznal, že finanční částka je součástí společného jmění manželů a každý z bývalých manželů má nárok na její polovinu), a tak by bývalý manžel postupoval povinnost.

    Závěr

    Autor rozborem uvedeným výše dospěl k závěru, že nic nebrání postoupení pohledávky z titulu dosud nevypořádaného společného jmění manželů, pokud tato pohledávka nebude ničím podmíněna, tj. nebude s ní spojena určitá povinnost. K tomuto závěru autora dovedlo spojní snahy zákonodárce rozvolnit úpravu postoupení pohledávky oproti předešlé právní úpravě, judikatura, která nevykládá restriktivně ustanovení o postoupení pohledávky a samotná právní úprava, za užití zásady legální licence, která postoupení pohledávky z titulu dosud nevypořádaného společného jmění manželů nevylučuje.


    Mgr. Jakub Šefrna,
    advokátní koncipient


    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.:     +420 224 918 490
    Fax:     +420 224 920 468
    e-mail:    ak@iustitia.cz



    ____________________________________
    [1] PSUTKA, Jindřich. Společné jmění manželů. V Praze: C. H. Beck, 2015. Beckova edice právní instituty. s. 198 – 199.
    [2] HRUŠÁKOVÁ, Milana. Občanský zákoník: komentář. V Praze: C. H. Beck, 2014. Velké komentáře. s. 726.
    [3] SVEJKOVSKÝ, Jaroslav. Nový občanský zákoník: srovnání nové a současné úpravy občanského práva. Praha: C. H. Beck, 2012. s. 420.
    [4] Tamtéž.
    [5] HRUŠÁKOVÁ, Milana. Občanský zákoník: komentář. V Praze: C. H. Beck, 2014. Velké komentáře. s. 740.
    [6] Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 940/2011 ze dne 13. 7. 2011.
    [7] HRUŠÁKOVÁ, Milana. Občanský zákoník: komentář. V Praze: C. H. Beck, 2014. Velké komentáře. s. 741.
    [8] Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2529/2007 ze dne 30. 6. 2009.
    [9] Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 329/2004 ze dne 29. 7. 2004.
    [10] Usnesení nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2801/2007 ze dne 21. 2. 2008.
    [11] Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2390/2000 ze dne 30. 5. 2001.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jakub Šefrna (TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI)
    20. 10. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Spoluzpůsobení si újmy poškozeným
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025

    Soudní rozhodnutí

    Vyvlastnění

    Ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění představuje skutkovou podstatu náhrady škody založené na objektivní odpovědnosti vyvlastnitele. Předpokladem jeho odpovědnosti není...

    Spoluzpůsobení si újmy poškozeným

    Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.