epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 1. 2003
    ID: 20673upozornění pro uživatele

    K otázce subjektivního práva obchodníka s cennými papíry jednostranně měnit závazkový vztah se zákazníkem v širších souvislostech (III. část)

    Na výkon státní správy vždy dopadá významná ústavně právní zásada vyjádřená v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 2 odst. 2 Listiny či čl. 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, promulgované pod 209/1992 Sb., (dále jen „Úmluva“). Podle tohoto principu může státní orgán (stát)[i] zasahovat do práv a povinností subjektů jen v případech a mezích stanovených zákonem a způsobem, který zákon stanoví. Komise pro cenné papíry (dále též jen „Komise“) tedy vykonává státní dozor jen tam, kde je k tomu zákonem oprávněna.

     

    4. K otázce posouzení příslušných ujednání smlouvy (obchodních podmínek) státním orgánem jako neplatných

     

    Na výkon státní správy vždy dopadá významná ústavně právní zásada vyjádřená v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 2 odst. 2 Listiny či čl. 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, promulgované pod č. 209/1992 Sb., (dále jen „Úmluva“). Podle tohoto principu může státní orgán (stát)[i] zasahovat do práv a povinností subjektů jen v případech a mezích stanovených zákonem a způsobem, který zákon stanoví. Komise pro cenné papíry (dále též jen „Komise“) tedy vykonává státní dozor jen tam, kde je k tomu zákonem oprávněna.[ii]

    Ustanovení § 40 odst. 1 správního řádu dává státním orgánům možnost, aby ve správním řízení zaujali k jakékoli rozhodné otázce, to znamená i k otázce soukromoprávní, stanovisko, pokud se tato otázka jeví pro spornou záležitost, jíž má státní orgán rozhodnout, otázkou předběžnou (prejudiciální). Jde o takovou otázku,  na jejímž posouzení závisí rozhodnutí ve věci, která je předmětem správního řízení.[iii] Státní orgán si nemůže takový úsudek udělat pouze v případě, kdy již o takové otázce pravomocně rozhodl příslušný orgán a dále v případech uvedených v § 40 odst. 2 správního řádu.

     

    Institut "prejudiciální otázky" byl vždy standardním mechanismem správního práva, včetně správního práva meziválečného Československa,[iv] což lze velmi dobře dokumentovat i nálezem Nejvyššího správního soudu z roku 1919: "Správní úřady si mohou prejudicielní otázky soukromého práva zodpovídati pro svoji potřebu samy a nemusí si tudíž vyžadovat od stran rozhodnutí příslušného soudu k této otázce. Výrok úřadu o těchto otázkách není rozhodnutím …, nýbrž je jen částí zjištěné sporné skutkové podstaty."[v]

    Ve správním řízení zahájeném s obchodníkem s cennými papíry pro zjištění nedostatku v jeho činnosti podle zákona o cenných papírech (event. jiných právních předpisů) si Komise  musí často učinit úsudek i o dalších právních normách, potažmo právních úkonech a jejich platnosti. Tuto možnost, jak jsem shora vysvětlil, jí zákon dává. V této souvislosti je třeba dále rozeznat dvě odlišné věci. Není sporu o tom, že rozhodnutí občanskoprávní vztažmo obchodněprávní povahy v konkrétním sporu přísluší výhradně soudu a že jen soud může vydat pro smluvní strany závazné rozhodnutí o určení platnosti či neplatnosti smlouvy (obchodních podmínek), resp. některých jejich ujednání. Je však nepochybné, že  úsudek Komise v uvedené věci rozhodnutím není, neboť státní orgán v tomto případě žádné rozhodnutí, kterým se zejména mění nebo vzniká určitá povinnost, nevydává. Komise  neřeší a ani nemůže řešit civilněprávní spory, leč je povinna zabývat se stížnostmi na subjekty, nad nimiž vykonává státní dozor, týkající se jejich jednání, jež zakládají podezření z porušení právním předpisem stanovených povinností.[vi] Státní orgány předběžné otázky posuzují pouze pro účely řízení ve věci samé a jejich řešení má platnost jen pro toto řízení. V žádném případě nemůže být posouzení předběžné otázky vyjádřeno formou výroku a založit tak překážku rei iudicatae, nýbrž může být uvedeno jen v důvodech rozhodnutí.[vii]

    Nedůvodným tak shledávám frekventovaný argument účastníků správního řízení, lépe řečeno jejich právních zástupců, že Komise takovým  jednáním porušuje ústavní právo obchodníka s cennými papíry na spravedlivý proces, potažmo zasahuje do práv a povinností obchodníka s cennými papíry mimo meze stanovené zákonem.[viii] To, že lze posouzení neplatnosti smlouvy považovat ze předběžnou otázku, bylo konstatováno rovněž Ústavním soudem České republiky[ix] s tím, že bylo-li již o takové otázce pravomocně rozhodnuto, je státní orgán takový rozhodnutím vázán.[x] Účinky neplatnosti (lhostejno zda absolutní, či relativní) právního úkonu je tedy Komise oprávněna vždy zohlednit.

    Pokud by ale jiný zákon než správní řád, například zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, obsahoval vyčerpávající výčet skutečností, které je Komise povinna zkoumat ve správním řízení, nepříslušelo by Komisi ani právo posuzovat platnost právního úkonu předcházejícího rozhodnutí, a to ani formou posouzení předběžné otázky dle § 40 správního řádu.[xi]

     

    Stanovisko Komise o neplatnosti právního úkonu, které je obsaženo v odůvodnění naříkaného rozhodnutí, již potom žádný orgán, ani soud, není oprávněn přezkoumat in merito. Správní soud může (v rámci platné právní úpravy) posuzovat individuální správní akty pouze po stránce zákonnosti provedeného řízení. (V této souvislosti upozorňuji, že nálezem Ústavního soudu, publikovaným pod č. 276/2001 Sb., byla zásada soudního přezkumu správního rozhodnutí omezující se pouze  na zkoumání jeho zákonnosti shledána jako neústavní; část pátá "Správní soudnictví" (§§ 244 až 250s) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se dnem 31. prosince 2002. zrušuje.)

     

    5. Zákazník obchodníka s cennými papíry zejména jakožto spotřebitel

     

    Ačkoliv mají zákazník a obchodník s cennými papíry de iure jako účastníci smluvního vztahu naprosto stejná práva, nelze na kapitálovém trhu o nějaké negociaci a protinabídkách de facto příliš hovořit. Používání smluv, jejichž většina nebo všechna ustanovení byla obchodníkem s cennými papíry určena předem, „všeobecných“ obchodních podmínek, cenové politiky atp. vede k tomu, že zákazník má na vybranou pouze dvě možnosti. Buď nabídku obchodníka s cennými papíry spolu se všemi předem stanovenými podmínkami přijme, nebo odmítne. Zákazník tudíž navzdory své formální rovnosti s obchodníkem s cennými papíry zaujímá reálně nevýhodné postavení.[xii] K tomu musíme přičíst i převládající nedostatek odborných znalostí většiny zákazníků a tak snadnou možnost jejich přesvědčení k uzavření smlouvy za nevýhodných podmínek.[xiii] Reálně slabší postavení neprofesionální smluvní strany je samozřejmě typické i pro další oblasti hospodářského života, než je pouze kapitálový trh. Právě kvůli této faktické smluvní inferioritě "neprofesionála" ve zmiňovaných formálně rovných právních vztazích se vyvinul institut ochrany spotřebitele, který má toto oslabení vyrovnávat.[xiv] Legislativní předurčení korektnosti smluvního vztahu je tak tím důležitější, čím menší je skutečný vliv vůle jedné ze smluvních stran na obsah smlouvy.

     

    Právní úprava ochrany „zákazníka“ obchodníka s cennými papíry tedy není ničím jiným než právní úpravou ochrany spotřebitele, což je ostatně jeden z primárních cílů veřejnoprávní regulace zákona o cenných papírech a právní úpravy podnikání vůbec.[xv] S ohledem na celkovou orientaci této práce kladu silný akcent na tématicky relevantní dílčí právní instituty ochrany slabší smluvní strany.[xvi]

     

    § 1  Úprava ochrany spotřebitele v obchodně závazkových vztazích

     

    Zákonem 370/2000 Sb., kterým došlo k novelizaci obchodního zákoníku  (čl. VIII zákona), bylo s účinností od 1. ledna 2001 upraveno mimo jiné znění § 262. Podle jeho nové dikce se ustanovení o odpovědnosti, spotřebitelských smlouvách nebo adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a společných závazcích občanského zákoníku a ustanovení zvláštních zákonů směřujících k ochraně spotřebitele použijí vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem.

    Tzv. "technická" novela obchodního zákoníku, zákon 501/2001 Sb., formulaci § 262 dále s účinností od 1. ledna t.r. ještě zpřesnila; účinné znění citovaného ustanovení ovšem nepředstavuje oproti dřívější úpravě (t.j. úpravě účinné od 1. ledna 2001) v jeho smyslu jakýkoli posun. Dikce § 262 obch. zákoníku nyní omezuje:

    možnost dohody stran podřít závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, obchodnímu zákoníku, směřovala-li by taková dohoda ke zhoršení právního postavení strany, která není podnikatelem,

    použití jak kogentní, tak dispozitivní úpravy o obchodně závazkových vztazích, směřuje-li ke zhoršení postavení smluvní strany, která není podnikatelem.[xvii]

    V přechodných ustanoveních zákona 370/2000 Sb., resp. zákona 501/2001 Sb., není o § 262 ani zmínky, lze tak dovodit, že ujednání smluv o cenných papírech, potažmo obchodních podmínek je doplňujících, dotčená novým zněním § 262, pozbyla dnem 1. ledna 2001 platnosti, a to pro rozpor s donucujícími ustanoveními zákona.

     

     

    ©  J. Suran

    Komise pro cenné papíry

     

     

    DICLAIMER

     

    Stanoviska (názory) obsažená v tomto článku jsou výlučně názory autora a nemusí tak nezbytně odrážet stanoviska Komise pro cenné papíry nebo jejích zaměstnanců k předmětné problematice.

     

     



    [i] Termín „státní orgán“ a „správní úřad“ nejsou vždy právními předpisy používány ve "správném" významu; je vždy nutno odlišit správní úřad (Komise pro cenné papíry) a státní orgán (ten, kdo jménem státu státní správní vykonává - kupř. presidium Komise pro cenné papíry). Takto je také uvedené terminologie v tomto textu používáno. Blíže viz např. Dědič, J. a kol.: Právo cenných papírů a kapitálového trhu, Prospektum, Praha 2000, s. 450 – 451.

    [ii] Srv. znění obchodního zákoníku účinném do 31.12.2000, kdy Komise nebyla oprávněna vykonávat dozor nad některými povinnostmi v tomto právním předpise stanovenými, což viz i stanovisko Komise pro cenné papíry „Nedostatek kompetence pro výkon státního dozoru Komisí pro cenné papíry nad plněním povinností uložených zákonem 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,  ze dne 21.6.1999, http://www.sec.cz/script/web/StandPoint.asp.

    [iii] Šlauf, V. a kol.:  Správní řád (komentář), Linde Praha, a.s., Praha 2001,  s. 72 - 73.

    [iv] Srv. Nález Nejvyššího správní soudu ze dne 4.3.1937, 10059/37 (in: Boh. A 12808/37) citováno dle ASPI, evidenční číslo: 13139 (JUD): "Správní úřad je rozhodnutím příslušného úřadu o otázce prejudiciální vázán teprve tehdy, kdy rozhodnutí to je v právní moci."; rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.9.1936, Rc 15362  Rv I 1281/35, (in: Vážný. 36, XVIII.b: 751), citováno dle ASPI, evidenční číslo: 8966 (JUD): "Civilní soud jest vázán zjištěním trestního soudu i tenkráte jde-li o soukromoprávní nároky kýmkoliv a proti komukoliv odvozované z trestného činu, jehož se týká odsuzující rozsudek."

    [v] Nález Nejvyššího správní soudu ze dne 3.12.1919, 6333/19 (in: Boh. A 259/19) citováno dle ASPI, evidenční číslo: 12499 (JUD).

    [vi] Srv. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23.1.1997 č.j. R 31/96 (in: Sbírka rozhodnutí druhé pololetí roku 1998: 228)  citované dle ASPI, evidenční číslo: 11151 (JUD).

    [vii] Od právního posouzení určité otázky ve správní řízení jakožto otázky prejudiciální je třeba odlišovat právní stanoviska Komise. Právní stanoviska Komise postrádají právní závaznost a vyjadřují pouze právní názor Komise k dané problematice, mohou tedy působit výhradně silou své odborné autority vycházející z hluboké znalosti poměrů na českém kapitálovém trhu  a silou své argumentační přesvědčivosti. Srv. "Vyjádření Komise pro cenné papíry k některým otázkám souvisejících se zrušením veřejné obchodovatelnosti akcií" ze dne 10.4.2000, http://www.sec.cz/script/web/StandPoint.asp.

    [viii] Uvedený výklad má asi takovou logiku, jako kdyby v případě, že by smluvní stranou smlouvy o cenných papírech byla osoba bez plné způsobilosti k právním úkonům (kupř. nezletilec) a Komise by nemohla takovou smlouvu prohlásit za absolutně neplatnou pro nedostatek zákonných náležitostí a musela by v této věci vyčkat deklaratorního rozhodnutí soudu.

    [ix] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 16.9.1999, II. ÚS 91/98, (in: Sb.n.u.US Svazek  č. 12 Nález č. 101, s. 57), citováno dle ASPI, evidenční číslo: 18529 (JUD).

    [x] Jelikož šlo v daném případě o finanční ředitelství, resp. finanční úřad, bylo argumentováno  dikcí § 28 zák. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, leč ust. § 40 odst. 1 správního řádu hovoří obdobně.

    [xi] Srv. Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne  28.11.1997, 35 Ca 54/97 (in: ADN. 98, 4: 91) citované dle ASPI, evidenční číslo: 20717 (JUD) a dále ust. § 5 odst. 1 a 2 zák. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

    [xii] Pelikán, T.: Ochrana spotřebitele ve správním právu - II. Obecné otázky ochrany spotřebitele (in PPP. 98, 9: 1), citovaný dle ASPI, evidenční číslo: 7871 (LIT).

    [xiii] Viz Hajn, P.: Ke vztahům mezi smluvním a soutěžním právem - část I., (in: BA. 97, 6-7: 7), citováno dle ASPI, evidenční číslo: 7494 (LIT): „Hovořit lze o jednání obchodníka spočívajícím v získání kontraktační výhody na úkor přirozeně méně zdatného partnera (totiž zákazníka), ve značnějším rozsahu (totiž na základě všeobecných obchodních podmínek) event. způsobem nikoliv bezvýhradně čestným (totiž přípustných, avšak obsáhlých, zhusta nepřehledných a běžnému zákazníkovi málo pochopitelných a pro jednu stranu výhodnějších  podmínek).“

    [xiv] Srv. Pelikánová, I.: Úvod do srovnávacího práva obchodního, nakladatelství C.H.Beck, Praha 2000, s. 52 a 53.

    [xv] Srv. Právní stanovisko Komise „Výklad pojmu ‘zákazník‘, ‘klient‘ obchodníka s cennými papíry“ ze dne 10.5.2000, http://www.sec.cz/script/web/StandPoint.asp.

    [xvi] Možnosti obecné ochrany zákazníka obchodníka s cennými papíry, jakož i možnosti ochrany zvláštní této slabší smluvní strany, bych rád rozebral v některé ze svých příštích prací.

    [xvii] Zákon 501/2001 Sb. též dále (opětně) doplnil požadavek písemné formy pro dohodu o podřízení vztahu výše citovanou pod lit. a) a "původní" úpravu třetího odstavce § 262 (obchodní zákoník ve znění do 31.12.2000) o zajištění závazků ze smluv, pro něž si strany zvolily použití obchodního zákoníku.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    J. Suran
    16. 1. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.