epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 1. 2003
    ID: 20830upozornění pro uživatele

    K otázce subjektivního práva obchodníka s cennými papíry jednostranně měnit závazkový vztah se zákazníkem v širších souvislostech (IV. část)

    Obchodní zákoník o spotřebiteli per definitionem v rámci dané úpravy nehovoří, jeho předmětná úprava směřuje k ochraně osoby (smluvní strany), která není podnikatelem, nikoli tedy osoby, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Pro obchodní závazkové vztahy je tak zásada ochrany spotřebitele uplatňována v poněkud užším pojetí. Jde tu o ochranu nepodnikatele jakožto neprofesionála v obchodních věcech. To, že se pak v ustanovení § 262 obch. zák. používá pojem "spotřebitelská smlouva" a "ustanovení směřující k ochraně spotřebitele" je již jinou věcí, kterou nelze směšovat s vymezením osob, kterých se tato úprava týká.

     

    § 2  K některým pojmům právní úpravy ochrany spotřebitele v obchodně závazkových vztazích

     

    Pojem "spotřebitelská smlouva" a "spotřebitel"

     

    Třebaže se obecně mluví o ochraně spotřebitele, je nutné si uvědomit, že termín "spotřebitel" je v právních předpisech definován různě. Se zřetelem ke svému výkladu  vyjdu z obecné úpravy občanského zákoníku (§§ 52 až 58) o spotřebitelských smlouvách.[i] [Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele vymezuje v § 2 odst. 1 písm. a) spotřebitele jako osobu, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami, tato definice však slouží výlučně potřebám tohoto zákona.] Podle ustanovení § 52 odst. 3 obč. zák. se spotřebitelem rozumí osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti jedná, je označována jako dodavatel. Z této dynamické definice kontrahentů (spotřebitel, dodavatel), jakož i z dikce § 52 odst. 1 obč. zákoníku "spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části osmé tohoto zákona, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel", lze jednoznačně dovodit, že spotřebitelské smlouvy nejsou žádným zvláštním smluvním typem a že veškeré smlouvy, ve kterých jako smluvce vystupuje spotřebitel na straně jedné  a dodavatel  na straně druhé,  jsou smlouvami spotřebitelskými.

    Obchodní zákoník o spotřebiteli  per definitionem v rámci  dané úpravy nehovoří, jeho předmětná úprava směřuje k ochraně osoby (smluvní strany), která není podnikatelem, nikoli tedy osoby, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Pro obchodní závazkové vztahy je tak zásada ochrany spotřebitele uplatňována v poněkud užším pojetí. Jde tu o ochranu nepodnikatele jakožto neprofesionála v obchodních věcech. To, že se pak v ustanovení § 262 obch. zák. používá pojem "spotřebitelská smlouva" a "ustanovení směřující k ochraně spotřebitele" je již jinou věcí, kterou nelze směšovat s vymezením osob, kterých se tato úprava týká.[ii] Toto pojetí spotřebitele v obchodním zákoníku zhruba odpovídá i pojetí spotřebitele v komunitárním právu; právní úprava spotřebitele tak, jak je zakotvena v našem civilním kodexu, je tedy v mnohém širší (viz níže).[iii]

    Z dikce § 262 odst. 4 „…ustanovení občanského zákoníku … o spotřebitelských smlouvách … je třeba použít vždy, je-li to ve prospěch strany, která není podnikatelem“ lze soudit, že tu evidentně nejde o vztah lex specialis ku lex generali, ale o použití obou právních úprav (t.j. § 262 obch. zák. a §§ 52 an. obč. zák.) vedle sebe.

     

    V souvislosti ke shora uvedenému je na místě zdůraznit, že ačkoli předmětné ustanovení občanského zákoníku (§ 52 odst. 1) říká, že za spotřebitelské smlouvy lze považovat pouze smlouvy upravené v osmé části tohoto kodexu, je s ohledem na znění § 262 odst. 4 obch. zák., dotčené ustanovení občanského zákoníku suspendováno. Domnívám se, že po věcné stránce nemohou vzniknout o takovém rozsahu této úpravy pochybnosti. Podle kogentní dikce § 262 odst. 4 se pro vztahy ze smluv o cenných papírech, jakožto smluvních typů navazujících na obchodní zákoník, v nichž jednou ze stran je osoba, které není podnikatelem, použijí zmiňovaná ustanovení občanského zákoníku vždy, kdy takové ustanovení bude podle okolností, pro smluvní stranu, která není podnikatelem, prospěšnější. Eo ipso lze od 1. ledna 2001 posuzovat smlouvy o cenných papírech též prizmatem úpravy "spotřebitelských smluv" v občanském zákoníku.

     

    Mohu tedy shrnout, že právní režim obchodního závazkového vztahu, jehož účastníkem je na jedné straně obchodník s cennými papíry a na druhé straně jeho zákazník jako osoba, která není podnikatelem, může být  (a nejspíše velmi často bude) rozštěpen. Pro obchodníka s cennými papíry, jakož i pro jeho zákazníka – podnikatele, platí režim obchodního zákoníku. Pro zákazníka, jenž podnikatelem není, platí obchodně závazkový režim v těch otázkách, které občanský zákoník, ani jiný zvláštní právní předpis směřující k ochraně spotřebitele, neupravuje pro něj výhodnějším způsobem.

     

    K pojmu "zneužívající klauzule"

     

    Ustanovení § 56 odst. 1 obč. zákoníku stanoví, že "spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran". Citované ustanovení je téměř doslovnou transpozicí čl. 3 odst. 1 směrnice Rady Evropských společenství č. 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, o nepoctivých ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen "směrnice")[iv] s tím, že naše úprava se vztahuje na všechny spotřebitelské smlouvy, kdežto citovaná směrnice se týká pouze adhezních smluv a jejich specifičnosti.[v]

    (Vládní návrh zákona o změně občanského zákoníku - zákon vyšel ve Sbírce zákonů  v roce 2000 pod č. 367 - původně obsah pojmu "adhezní smlouva", jakož i pojmu "zneužívající klauzule" upravoval, nicméně během legislativního procesu v Poslanecké sněmovně PČR byla předmětná ustanovení vypuštěna. I bez takové definice je obsah tohoto termínu dostatečně určitý; neboť pojem není nový, je tradiční civilistický. Podle směrnice Společenství je adhezní smlouvou třeba rozumět spotřebitelskou smlouvu, jejíž obsah (třebas i jen jediné ustanovení) nebylo sjednáno individuálně, ale tím způsobem, že jedna ze stran je předem připravila bez spoluúčasti strany druhé, takže tato se může pouze rozhodnout, zda na takový návrh přistoupí, nebo smlouvu neuzavře. Za adhezní smlouvy je proto třeba považovat většinu bankovní obchodů, pojistných smluv …, a v neposlední řadě téměř vždy smlouvy o cenných papírech.)

     

    Citované ustanovení (§ 56 odst. 1) tedy pozitivně upravuje, jaká smluvní ujednání jsou považována za ujednání nepoctivá (za zneužívající klauzule) a zakázaná.[vi] Návod k interpretaci této generální klauzule nám může poskytnout příslušná část předmětné směrnice (tzv. „test of fairness“),[vii] která stanoví, že při posuzování "poctivosti" neboli "přípustnosti" smluvního ujednání musí být brán zvláštní zřetel na:

    a)sílu vyjednávacích pozic smluvních stran,[viii]

    b)skutečnost, zda byly předmětné služby poskytnuty na zvláštní objednávku spotřebitele,[ix]

    c)skutečnost, zda měl spotřebitele nějakou pohnutku (motiv), aby souhlasil s podmínkou, o níž je pochyb, je-li poctivá, čili nic,[x]

    d)rozsah, v jakém dodavatel jednal při poskytování předmětných služeb poctivě a spravedlivě se spotřebitelem, jehož oprávněné zájmy musí vzít v úvahu,[xi] a na

    e)povahu předmětných služeb.[xii]

    V souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice zakotvuje § 56 odst. 2 dále i negativní vymezení nepoctivých smluvních ujednání, když stanoví, že "ustanovení odst. 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění."[xiii]

     

    Na citovanou klauzuli potom navazuje demonstrativní výčet nepoctivých ujednání (odst. 3). Pro náš výklad je relevantní úprava písm. h) citovaného výčtu, podle níž  jsou za nepřípustná pokládána taková smluvní ustanovení, jenž "dovolují dodavateli jednostranně měnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě". „Důvodem“ sjednaným ve smlouvě (obchodních podmínkách) nebude moci být, dle mého soudu, jakýkoliv důvod. Citované ustanovení bude třeba s ohledem na § 55 odst. 1 obč. zák., jakož i na znění příslušného ustanovení přílohy předmětné směrnice v anglickém jazyce, interpretovat tak, že se musí jednat výhradně o důvod "ospravedlnitelný" potažmo "pádný“ ve vztahu k předmětu plnění".[xiv]

    V tomto kontextu je třeba pro celistvost výkladu připomenout i dikci ust. § 55 odst. 3 obč. zákoníku, podle níž "v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější".[xv] S uvedeným principem je spojena povinnost obchodníka s cennými papíry, jakožto dodavatele, sepsat smluvní ujednání jasným a srozumitelným jazykem.[xvi] Je to jeden z principů, který má soukromoprávní ochrana společný s ochranou veřejnoprávní, dopadající právě na maximu "dobré vůle". Tato zásada je vyjádřena i tak, že za porušení dobré víry slabší strany odpovídá obchodník s cennými papíry i v těch případech, kdy šlo o objektivní  (nezamýšlený) důsledek jeho chování, nejen tehdy, kdy toto porušení zavinil.

     

    „Smlouvy o cenných papírech vytvořené v jasném a srozumitelném jazyce a neobsahující zneužívající klauzule ostatně přispívají i k lepší představě veřejnosti o významu termínu „investiční služba“, podněcují více zákazníky obchodníka s cennými papíry, aby se zajímali o to, na čem se ve smlouvě s obchodníkem s cennými papíry dohodli a umožňují zákazníkům obchodníka s cennými papíry lépe porozumět, jak příslušná investiční služba, jež je jim obchodníkem s cennými papíry poskytována, nebo o jejímž poskytování teprve uvažují, „funguje“ v praxi. Obchodníkovi s cennými papíry pak mohou smlouvy o cenných papírech sepsané uvedeným způsobem poskytnout jasnější přehled o tom, jaké závazky vůči němu zákazníci mají.“[xvii]

     

    Ač jde u ochrany spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách o prevenci a úpravu sankčních nároků přímo spotřebitelů, resp. osob, které nejsou podnikateli, jako jedné se smluvních stran (soukromoprávní pojetí právní ochrany),[xviii] jsou kontrola a případný postih dodavatelů (obchodníků s cennými papíry) ze strany veřejné moci (Komise pro cenné papíry) nesporně dány. Jednání obchodníka s cennými papíry na základě smluvních ustanovení, která zákonodárce explicite nebo implicite považuje za nepoctivá ujednání, lépe řečeno ujednání směřující ke zhoršení právního postavení účastníka obchodně závazkového vztahu, jenž není podnikatelem, jsou bezpochyby jednání, jež vždy aktivují správněprávní odpovědnost obchodníka s cennými papíry, a to přinejmenším ve vztahu k požadavku čestnosti jednání ve vztahu k zákazníkům (§ 47b odst. 1 písm. a) zákona o cenných papírech) potažmo obecné povinnosti obchodníka jednat ve vztahu k zákazníkům s odbornou péčí (§ 79 odst. 1 zákona o cenných papírech).[xix]

     

     

    ©  J. Suran

    Komise pro cenné papíry

     

     

    DICLAIMER

     

    Stanoviska (názory) obsažená v tomto článku jsou výlučně názory autora a nemusí tak nezbytně odrážet stanoviska Komise pro cenné papíry nebo jejích zaměstnanců k předmětné problematice.

     

     



    [i] Tato úprava reprezentuje promítnutí tří základních směrnic Rady Evropských společenství, týkajících se ochrany spotřebitele do našeho právního řádu. Jde o směrnici 93/13/EEC z 5.4.1993, o nepoctivých ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, směrnici 85/577/EEC z 20.12.1985, o ochraně spotřebitele při smlouvách sjednávaných mimo provozovnu a směrnici 97/7/EEC z 20.5.1997, o ochraně spotřebitele z hlediska smluv sjednaných na dálku. Význam tu pro nás má jen směrnice prvně citovaná, o ní bude dále také ještě konkrétnější řeči.

    [ii] Tomsa, M.: Obchodní závazkové vztahy a občanský a obchodní zákoník po novele, časopis Obchodní právo, č. 4/2001, s. 2 - 9.

    [iii] Srv. k tomu komentář a důvodovou zprávu k novele občanského zákoníku 367/2000 Sb., zvláštní část, k čl. I, k bodu 1, k § 52 a 53.

    [iv] Council Directive 93/13/EEC of 5 April 1993 on unfair terms in consumer contracts.

    [v] Srv. Article 3 (1): "A contractual term which has not been individually negotiated shall be regarded as unfair if, contrary to the requirement of good faith, it causes a significant imbalance in the parties' rights and obligations arising under the contract, to the detriment of the consumer."

    [vi] Srv. Holub, M., Fiala, J. a Bičovský, J.: Občanský  zákoník - poznámkové vydání s judikaturou a novou literaturou (včetně věcného rejstříku), Linde,  Praha 2000, s. 102.: „Porušení je důvodem relativní neplatnosti smlouvy, které se může dovolat spotřebitel v tříleté promlčení lhůtě. Jde o přímou relativní neplatnost, její účinky nastávají okamžikem dojití právního úkonu, kterým se spotřebitel neplatnosti dovolání, do sféry dodavatele.“

    [vii] A to jak předmětný odstavec uvozovací části (preambule) směrnice, tak čl. 4 odst. 1 směrnice.

    [viii] "the strength of bargaining position of the parties"

    [ix] "whether the services were supplied to the special order of the consumer"

    [x] "whether the consumer had an inducement to agree the to the term"

    [xi] "the extent to which the supplier has dealt fairly and equitably with the consumer whose legitimate interests he has to take into account"

    [xii] "the nature of services"

    [xiii] Srv. Article 4 (2): "Assessment of the unfair terms shall relate neither to the definition of main subject matter of the contract not the adequacy of the price …".

    [xiv] Srv. Annex, subparagraph j): "enabling the seller or supplier to alter the terms of the contract unilaterally  wihout a valid reason which is specified in the contract". Synonymem ke slovu "valid" je zejména adjektivum "justifiable" resp. "relevant or meaningfull", tedy "ospraveditelný", "důvodný" resp. "relevantní" či "pádný". Srv. Longman Family Dictionary, Merriam-Webster Inc. and Longman Group Limited 1984, published in Czechoslovakia by Aventinum, Praha 1991, s. 774.

    [xv] Srv. čl. 5 věta druhá směrnice: "Where there is doubt about the meaning of a term, the interpretation most favourable to the consumer shall prevail."

    [xvi] "these terms must be always drafted in plain, intelligible language"

    [xvii] Srv. pozn. 19, bod. 2.4., s. 6 cit. materiálu.

    [xviii] Principiálním právem je pak subjektivní právo spotřebitele dovolat se relativní neplatnosti dotčených smluvních ujednání.

    [xix] Pro lepší porozumění významu předmětné problematiky ve vztahu k oblasti kapitálového trhu doporučuji ke studiu materiál britského regulátora, Financial Services Authority, nazvaný „The FSA’s approach to the use of its powers under The Unfair Terms in Consumer Contracts Regulations 1999” z července 2002, uveřejněný na jeho webových stránkách: http://www.fsa.gov.uk/pubs/cp/148/.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    J. Suran
    23. 1. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Investiční zprostředkovatel pod dohledem: Povinnosti, rizika a regulatorní mantinely jeho činností
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Strategická transformace: Jak odštěpení do SPV posílí váš projekt a ochrání vaše podnikání
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • DEAL MONITOR
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Výklad právních norem
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.