K otázkám regulace Crowdfundingu a vydávání virtuálních měn v EU

Na konci března 2019 schválil upravenou verzi nařízení prvním čtením Evropský parlament.[2] V červnu 2019 schválila Rada EU návrh své pozice a nyní probíhá finální diskuse mezi Evropským parlamentem a Radou EU. Vzhledem k unijním prioritám opatření na podporu podnikání a kapitálové unii, lze předpokládat finalizaci v nejbližších době.

Nové nařízení má zavést jednotná pravidla pro činnost poskytovatelů crowdfundingových služeb, jejich licencování a možnost poskytovat služby v rámci EU na základě tzv. evropského pasu.[3] Dále také zvýšení transparence crowdfundingu a profesionální a férový poskytování služeb a výběru projektů. Rovněž se mají být zavedeny určité organizační a provozní požadavky, obdobné jako při poskytování investičních služeb např. pořizování a uchování záznamů komunikace s klienty.

Významná část nové regulace se týká poskytování informací klientům, které obsahují mimo jiné informace o rizicích spojených s tímto typem služby, uveřejnění míry defaultů projektů nabízených prostřednictvím crowdfundingové platformy za předcházejících 24 měsíců. Navrhované nařízení bude vyžadovat také určité vstupní ověření znalostí a zkušeností klientů (investorů), informací o nabízených projektech včetně poskytnutí specifického sdělení klíčových informací.

Navrhované nařízení doprovází novelizace směrnice MiFID 2,[4] která vyjasňuje vztah mezi investičními službami a službou crowdfundingu. Konkrétně vyjme z působnosti nařízení MiFID 2 provozovatele crowdfundingových služeb, kteří podléhají navrhovanému nařízení o crowdfundigu.

V této souvislosti je vhodné uvést, že v tuzemsku Česká národní banka vydala v květnu 2019 stanovisko k nabízení emise dluhopisů na internetových platformách. Předmětem stanoviska je analýza tří typů dluhopisových platforem, ve které je posuzováno splnění jednotlivých definičních znaků poskytování investičních služeb, přičemž se podrobněji vyjadřuje k investičním službám přijímání a předávání pokynů, umisťování investičních nástrojů a investiční poradenství.[5]

Rovněž byl crowdfunding předmětem nedávných veřejných konzultací ministerstva financí,[6] které vnímá význam tzv. investičního crowdfundingu pro kapitálový trh. Pojetí crowdfundingu dnes dopadá na tři typy dluhopisových platforem ve smyslu výše uvedeného stanoviska ČNB. Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky pokrývá pouze platformy poskytující hlavní investiční služby, tedy dva ze tří typů crowdfundingových platforem.

Třetí typ platforem není právně regulován a s ohledem ochranu investorů by tak třetí typ platforem, tzv. inzertní platformy, měl na svých stránkách výslovně uvádět, že nepodléhá dohledu ČNB. V rámci konzultací je položena otázka, zda je absence dohledu ČNB nad těmito platformami považována za problematickou. Mezi další navrhované opatření k posílení ochrany investorů patří regulace reklamy na investiční nástroje. Také k této otázce bylo možné se v rámci veřejných konzultací vyjádřit do 16. září 2019.[7] Navrhovaná právní úprava třetího typu platforem navazuje na předchozí právní regulaci, kdy ČNB v březnu vydala Dohledový benchmark č. 2/2019.[8] Tento však upravoval pouze bankou již regulované subjekty a třetího typu platforem se nedotýkal.

Připravované crowdfundingové nařízení by také mělo přinést určitou regulaci tzv. initial coin offering "ICO", jako specifického způsobu získávání prostředků od veřejnosti. Jedná se o proces, kdy nejsou vydávány cenné papíry či sjednávány smlouvy o půjčkách či úvěrech, ale pro získávání financí jsou využívány digitální poukázky či záznamy tzv. coiny nebo tokeny, které jsou určeny k prodeji po omezenou dobu provozovatelem určité platformy, jejich emitentem nebo jinou osobou za oficiální (fiat) měnu nebo virtuální měny. Návrh nařízení v současné podobě nedefinuje coin či token, to je ponecháno na národní právní úpravě.

Byť crowdfundingové nařízení nepřináší komplexní regulaci vydávání virtuálních měn a nakládání s nimi, regulace dle nového nařízení by se měla dotýkat ICO, nabízeného crowdfundingovými platformami, v případě, že:

• k vydání tokenů využijí protistranu,
• vybírají prostředky v objemu menším než 8 mil. eur,
• jde o veřejnou nabídku,
• jde o primární emisi.

V těchto případech by dle návrhu nařízení mělo dojít k posouzení vhodnosti daného ICO pro případného investora a poskytnutí klíčových informací ze strany poskytovatele služby crowdfundingu.

Zde je vhodné zmínit, že definice virtuální měny v českém právu je dnes uvedena toliko pro účely AML zákona, přičemž v připravované novele AML zákona se uvažuje o změně v souladu s doporučením FATF. Tato navrhovaná definice by měla zahrnovat nejen virtuální měny s funkcí platební, ale také směnnou či investiční. Mohla by tedy také zahrnovat ICO tokeny.

V kontextu připravované unijní úpravy crowdfundingu je na místě zmínit aktuální vývoj v členských státech. Regulace crowdfundingu v Německu byla zavedena již v roce 2015, nicméně letos v květnu německý parlament přijal nový komplexnější právní rámec regulace crowdfundingu. Regulaci představuje zejm. výše limitu pro investici, požadavky na prospekt nabízených projektů, sdělení klíčových informací a pravidla propagace crowdfundingových služeb. Crowdfunding podléhá dozoru spolkového úřadu pro finanční služby (BaFin).

Rovněž britský trh, byť poznamenán brexitovu nejistotou, reaguje na rostoucí rozšíření crowdfundingových platforem. Britský úřad pro finanční služby (FCA) aktualizoval pravidla fungování crowdfundingu, zejm. činnost P2P úvěrových platforem. Cílem nové regulace je zlepšit ochranu investorů a upravit podmínky nabízení hypoték prostřednictvím P2P platforem. Nová pravidla nabyla účinnosti od září 2019.

Regulace crowdfundingu, virtuálních měn a ICO je velmi dynamická oblast, která je aktuálně předmětem mnoha odborných diskusí. Na úrovni mezinárodních organizací jde například o společné stanovisko EBA a ESMA ze srpna letošního roku zaslané Komisi, které se vyjadřuje ke kryptoaktivům a souvisejícím otázkám[9] a metodiku FATF k virtuálním aktivům a poskytovatelům služeb virtuálních aktiv[10]. Vzhledem k nadcházející přípravě programového prohlášení nové Evropské komise tak lze očekávat, že agenda crowdfundingu a virtuálních měn, bude jednou z významných oblastí zájmu unijních institucí i v nadcházejícím období.

Mgr. Ing. et Ing. Zdeněk Husták, PhD.,
Head of Regulatory, Compliance and Corporate Governance

Mgr. Martin Procházka,
advokátní koncipient

BBH, advokátní kancelář, s. r. o.

Klimentská 1207/10
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 234 091 355
Fax:    +420 234 091 366
e-mail:    legal@bbh.cz