epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    28. 6. 2017
    ID: 106070upozornění pro uživatele

    K počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení

    Promlčení je tradičním právním institutem zajišťujícím motivaci oprávněné osoby k učinění příslušných právních kroků. Zákonodárce jím apeluje na věřitele, aby své nároky uplatňovali, zejména prostřednictvím soudního návrhu, ve lhůtě nepřesahující určitou časovou hranici. Takový přístup je z procesního hlediska nejen praktický, ale je rovněž v souladu s postulátem soukromého práva vigilantibus iura scripta sunt, tedy že práva patří bdělým.

     
     BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
     
    Promlčecí lhůta (resp. promlčecí doba dle staré právní úpravy) sestává ze dvou složek, a to lhůty subjektivní a lhůty objektivní. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty je závislý na okolnostech subjektivních, tedy spojených s určitým subjektem právního poměru, kterým je oprávněný. Oproti tomu počátek plynutí objektivní promlčecí lhůty je na subjektu právního poměru nezávislý.

    Účinky promlčení nastávají v okamžiku uplynutí jedné z výše uvedených lhůt, podle toho, která uplynula dříve. Objektivní promlčecí lhůta tak představuje absolutní limitaci oprávněného, když určuje okamžik, do kterého může oprávněný u soudu uplatnit svůj nárok bez rizika uplatnění námitky promlčení.

    V tomto článku se budu dále věnovat pouze subjektivní promlčecí lhůtě.

    Otázce promlčení, resp. počátku subjektivní promlčecí doby se v nedávné době věnoval ve svém rozhodnutí ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2039/2016, Nejvyšší soud. Řízení, zajímavé i v dalších právních aspektech, se týkalo sporu lyžařky Šárky Strachové se svým otcem o odměny ze soutěží, tzv. prize money, které si měl otec lyžařky „přisvojit“. Mezi stranami bylo přitom sporné, v jakém okamžiku počala běžet lyžařce subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění svých práv. V rozhodnutí soud uvedl, že „pro posouzení počátku běhu subjektivní promlčecí doby ve smyslu § 107 odst. 1 obč. zák. je rozhodný okamžik, kdy se oprávněný dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je nabyl. Vyžadována je skutečná (prokázaná) vědomost oprávněného, jíž ovšem není myšlena znalost právní kvalifikace, nýbrž toliko skutkových okolností, z nichž lze vznik práva z bezdůvodného obohacení dovodit.“

    Kromě jiných aspektů řeší rozhodnutí otázku, zda je pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty nutné, aby se oprávněná osoba o vzniku bezdůvodného obohacení a o osobě povinné k jeho vydání skutečně dozvěděla, či zda je v některých případech možné vědomost o vzniku bezdůvodného obohacení a osobě, která se obohatila, pro účely promlčení presumovat. Rozhodnutí deklarovalo první variantu.

    Je na místě podoktnout, že dané rozhodnutí se vztahuje k zákonu č.40/1964 Sb., tedy k předchozímu občanskému zákoníku (dále jen „OZ 1964“). Ačkoli závěr rozhodnutí není vzhledem k úpravě v OZ 1964 nikterak překvapivý a navazuje na dosavadní judikaturu, mám za to, že jej nelze aplikovat na současnou právní úpravu, která stanoví jiné principy.

    Historický exkurs

    Český právní řád byl v minulosti založen na tzv. dvoukolejnosti soukromoprávní úpravy, kdy se rozlišoval zákonný režim platný pro právní styk mezi podnikateli a mezi dalšími osobami. Soukromoprávní vztahy tak byly upraveny ve dvou různých kodexech.

    Ve vztahu k relevantní právní úpravě lze zmínit § 106 odst. 1 OZ 1964, dle kterého se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Obdobnou úpravu obsahuje OZ 1964 ve svém § 107 odst. 1 ve vztahu k vydání bezdůvodného obohacení, kdy se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

    Rozdílnou úpravu oproti výše uvedenému zakotvoval pro podnikatelský styk zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „
    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    ObchZ“). Ten ve svém § 398 obsahoval úpravu ohledně promlčecí doby v případě náhrady škody, kdy u práva na náhradu škody počala subjektivní promlčecí lhůta běžet dnem, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě, nebo kdy se o těchto skutečnostech dozvědět mohl. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ve vztazích mezi podnikateli je vedle výše uvedených kritérií spočívajících ve skutečné vědomosti o existenci škody a osoby povinné k její náhradě postavena na roveň skutečnost, že se o výše uvedeném oprávněný dozvědět mohl.

    Současná právní úprava


    V rámci proběhnuvší rekodifikace soukromého práva byly OZ 1964 a ObchZ zrušeny a v oblasti náhrady škody, bezdůvodného obohacení a jejich promlčení nahrazeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „NOZ“). V rámci rekodifikace tak došlo k odstranění výše nastíněné dvoukolejnosti soukromoprávních vztahů, kdy podnikatelské i jiné vztahy upravuje jediný právní předpis (NOZ).

    Základní podmínky pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty stanoví NOZ v § 619 odst. 1, dle kterého počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Na otázku, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, nám zákonodárce dává odpověď v § 619 odst. 2 NOZ. Podle něj může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty pak zákonodárce stanovil pro některé případy zvlášť.

    Na základě ustanovení § 620 odst. 1 NOZ zahrnují okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Obdobnou úpravu obsahuje NOZ v § 621 i pro bezdůvodné obohacení, kdy rozhodné okolnosti zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

    Pro účely tohoto článku je klíčová dikce výše uvedeného ustanovení § 619 odst. 2 NOZ, jehož prostým jazykovým výkladem je seznatelné, že zákonodárce v otázce počátku běhu promlčecí lhůty postavil na roveň okamžik skutečného zjištění v zákoně vymezených skutečností a kvalifikované možnosti oprávněného se o takových okolnostech dozvědět. Tato nová úprava je bezesporu bezprostředním projevem zásady vigilantibus iura scripta sunt a ukládá k tíži oprávněného jeho nezájem o ochranu svých práv. Oprávněný samozřejmě nemá povinnost řádně dbát ochrany svých práv, ale musí počítat s následky takového svého nedbalého chování. Výše uvedené potvrzuje i důvodová zpráva k § 619 NOZ, dle které zákonodárce nezamýšlí poskytovat právní ochranu osobě, která se o svá práva z nedbalosti nestará.

    Co se týče vzájemného vztahu ustanovení § 619 NOZ a § 620 či 621 NOZ, potažmo výkladu § 620 a 621 NOZ, konstatuje např. K. Svoboda: „Z § 620 odst. 1 a 2 vyplývá, že vědomost poškozeného o výši škody a škůdci se nepředpokládá, ale musí být postaveno na jisto, kdy tuto znalost poškozený získal (NS 25 Cdo 2592/2006, NS 25 Cdo 308/2009), neuplatní se tedy předpoklad, že běh promlčecí lhůty počíná dnem, kdy se poškozený o svém právu „měl a mohl dozvědět“ (§619 odst. 2). Ustanovení § 620 je lex specialis k § 619.“[1] Obdobně se vyjadřuje ve vztahu k bezdůvodnému obohacení, kdy uvádí: „Ustanovení § 621 je lex specialis k 619 odst. 2. Proto pro počátek subjektivní promlčecí lhůty bezdůvodného obohacení není podstatné, zda se poškozený o škodě měl a mohl dozvědět dříve.“[2]

    S uvedeným názorem se neztotožňuji, neboť mám za to, že zákonodárce v § 619 NOZ vymezuje obecná pravidla pro stanovení počátku běhu promlčecí doby, která jsou společná více případům promlčení v zákoně upravených, tedy i promlčení náhrady škody a bezdůvodného obohacení. Ustanovení § 620 a 621 NOZ pak konkretizují okolnosti podstatné pro počátek běhu promlčecí lhůty předvídané v § 619 odst. 2. Systematickým výkladem docházím k závěru, že § 620 a 621 NOZ svou povahou ustanovení § 619 doplňují, nikoli nahrazují. Výše uvedenému napovídá i skutečnost, že ustanovení § 619 NOZ neobsahuje konkrétní časové ukotvení okamžiku, ve kterém počíná běžet promlčecí lhůta, vymezení okolností rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty již § 619 NOZ nezakotvuje. Pro některé případy (pro náhradu škody či bezdůvodné obohacení) jsou pak tyto okolnosti definovány výslovně právě v § 620 a 621 NOZ.

    Ve světle zásady vigilantibus iura scripta sunt není logické, aby právní řád poskytoval ochranu osobě, která se vlastní nedbalostí neseznámí s klíčovými podklady přesto, že je má ve své moci a nic jí v takovém jednání nebrání. To by mělo platit stejně pro náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení, jako pro jiné případy; k odlišení zde není důvod. Nadto lze ze změny dikce zákona oproti dřívější úpravě v OZ 1964 dovodit záměr zákonodárce předchozí koncept popsaný výše změnit. Opačný výklad by dále vedl k nesčetným praktickým problémům v průběhu dokazování, kdy okamžik, ve kterém se osoba o rozhodných skutečnostech skutečně (prokazatelně) dozvěděla, může být obtížné prokázat pro kohokoliv jiného, než právě pro takovou osobu.

    Lze připustit, že výše uvedené spory ve výkladu by nevznikaly, pokud by dikce § 620 a 621 NOZ neobsahovala slovo „vědomost“, které může být poněkud matoucí (oprávněná osoba by se v jeho duchu dle § 619 odst. 2 v kombinaci s § 620 a 621 NOZ dozvěděla či měla a mohla dozvědět o své vědomosti). Tuto formulaci nicméně lze dle mého názoru překlenout i s ohledem na výkladové pravidlo v § 2 odst. 2 NOZ akcentující i jiné než gramatické metody výkladu. Dle mého názoru je dále zjevné, že pokud by zákonodárce zamýšlel převzít koncepci OZ 1964 a počátek běhu promlčecí lhůty vázat na skutečnost vědomost oprávněného, neměnil by dikci zákona a jednoduše by převzal původní znění § 106 odst. 1 a § 107 odst. 1 OZ  1964.

    K námi prezentovanému výkladu se ve vztahu k bezdůvodnému obohacení kloní i jiní autoři, když připouští ve vztahu k vydání bezdůvodného obohacení alternativní počátek běhu promlčecí lhůty v okamžiku, kdy se oprávněný o rozhodujících okolnostech skutečnosti dozvědět měl a mohl.[3] Ačkoli se vyjadřují explicitně pouze o bezdůvodném obohacení, mám za to, že tyto závěry lze vzhledem k podobnosti právní úpravy vztáhnout i na náhradu škody.

    Závěr

    Dle mého názoru nelze ustanovení § 620 NOZ, potažmo § 621 NOZ, vykládat jako ustanovení speciální a nahrazující ve vztahu k § 619 odst. 2 NOZ. Tato ustanovení na § 619 odst. 2 NOZ naopak navazují a konkretizují jej. Subjektivní promlčecí lhůta v případech dle § 620 a 621 NOZ dle mého přesvědčení běží ode dne, kdy se ve smyslu § 619 odst. 2 oprávněná osoba dozvěděla nebo měla a mohla dozvědět o existenci škody a osobě povinné k její náhradě, respektive o skutečnosti, že k došlo k bezdůvodnému obohacení, a o osobě povinné k jeho vydání. Předchozí judikatura, včetně výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn 28 Cdo 2039/2016, tak dle mého názoru nebude v otázce určení okamžiku rozhodného pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty u bezdůvodného obohacení pro účely NOZ nadále použitelná.


    Mgr. Lukáš Dušek,
    advokát


    BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

    Rubešova 162/8
    120 00  Praha 2

    Tel.:    +420 224 247 215
    e-mail:    info@akbrodec.cz


    ___________________________________
    [1] ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J., a kol. (2014). Občanský zákoník - Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer ČR a.s., s. 1561.
    [2] Tamtéž, s. 1570.
    [3] LAVICKÝ, P. a kol. (2014). Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. Praha: C. H. Beck. Dostupné z: <BECK ONLINE právní informační systém> [Přístup dne 25. 5. 2016], komentář k § 621.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Lukáš Dušek (BRODEC & PARTNERS)
    28. 6. 2017
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • 10 otázek pro … Aleše Eppingera
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Popis pracovní činnosti a jeho role ve vztahu se zaměstnancem
    • Situace na trhu rezidenčních nemovitostí v České republice v roce 2022

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.