epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    10. 7. 2014
    ID: 94678upozornění pro uživatele

    K právnímu režimu obvyklého vybavení rodinné domácnosti

    Občanský zákoník přichází nejen s novým pojetím majetkového práva manželského jako zvláštního celku, ale mění rovněž přístup k samotnému obsahu společného jmění manželů. Ponecháme-li stranou jiné složky společného jmění manželů, přechodné ustanovení § 3038 občanského zákoníku přináší na první pohled velmi zásadní novinku a to, že kde dni 1. 1. 2014 věci náležející k obvyklému vybavení rodinné domácnosti přestávají být součástí společného jmění manželů.

     
     TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI
     
    Přestože je toto ustanovení formálně řazeno mezi ustanovení přechodná a závěrečná, tedy upravující zejména účinnost a použití nové právní úpravy ve vztahu k některým právním institutům, jedná se svojí povahou o ustanovení hmotněprávní, neboť modifikuje obsah společného jmění manželů oproti jeho dřívějšímu pojetí, kdy tyto věci byly jeho součástí.

    K důvodům vynětí obvyklého vybavení rodinné domácnosti důvodová zpráva mlčí a není tak známo, co zákonodárce k přijetí této úpravy vedlo.

    Podle stanovení § 698 odst. 1 občanského zákoníku tvoří obvyklé vybavení rodinné domácnosti soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů; přitom není rozhodné, zda jednotlivé věci náleží oběma manželům nebo jen jednomu z nich.  Dříve platný občanský zákoník obvyklé vybavení společné domácnosti nijak nedefinoval a jeho vymezení tak bylo ponecháno judikatuře. Obvyklé vybavení domácnosti je přitom judikaturou pojímáno šířeji, než věci nezbytné k uspokojování hmotných potřeb rodiny ve smyslu § 322 o.s.ř., které nepodléhají výkonu rozhodnutí. Nejvyšší soud ČR v tomto směru zastává názor, že skutečnost, že jde o věci, které tvoří typické vybavení domácnosti (např. televizor, přehrávací aparatura, sedací souprava apod.), ještě neznamená, že jde o věci nezbytně potřebné ve smyslu § 322 o.s.ř. Základním kritériem je tedy potřebnost takových věcí a zda tyto potřeby lze uspokojit i jinak.[1]

    Jak bylo již uvedeno výše, otázkou zůstává smysl přijetí tohoto ustanovení a jeho praktické využití, zejména s ohledem na hospodaření manželů a na zúžení a vypořádání společného jmění manželů. Názory odborné právní veřejnosti se přitom v tomto směru různí.

    Převažujícím názorem se zdá být ten výklad, že se jedná o novou speciální formu spoluvlastnictví, odlišnou od společného jmění manželů, jak vyplývá mimo jiné z odlišného systematického zařazení tohoto institutu od ustanovení upravujících společné jmění (která v § 708 a násl. občanského zákoníku neobsahují žádnou zvláštní úpravu speciální formy spoluvlastnictví ve vztahu k společnému jmění). Na základě § 698 a § 699 ve spojení s § 3038 občanského zákoníku je podle tohoto názoru třeba majetkové hodnoty spadající pod pojem obvyklého vybavení rodinné domácnosti (bez ohledu na to, který z manželů je jejich výlučným vlastníkem nebo zda jsou manželé jejich spoluvlastníky) posuzovat tak, že nespadají do společného jmění manželů.[2] Ve vztahu ke sporům o zúžení společného jmění by pak tento názor ve svém důsledku znamenal, že nelze zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, jak tomu bylo doposud, ale v souladu s § 724 občanského zákoníku lze buď vymezit jiný rozsah zúžení společného jmění, nebo společné jmění zcela zrušit.

    Další možný výklad je ten, že ustanovení § 3038 je legislativní chybou, a proto se předmětné ustanovení v praxi neaplikuje a věci tvořící obvyklé vybavené rodinné domácnosti tudíž budou i nadále součástí společného jmění manželů.[3] Tento názor vychází zejména z historického, teleologického a logického výkladu § 698 občanského zákoníku. Ustanovení § 698 odst. 2 občanského zákoníku totiž uvádí, že k nakládání s věcí, která je součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti, potřebuje manžel souhlasu druhého manžela, stejně jako je tomu u nakládání s jinými věcmi tvořícími společné jmění manželů. Což neplatí pouze u věcí tvořících obvyklé vybavení rodinné domácnosti, které jsou zanedbatelné hodnoty. V opačném případě se manžel, který s takovým nakládáním nesouhlasil, může dovolat relativní neplatnosti takového úkonu. Podle tohoto názoru neměl zákonodárce v úmyslu vytvářet novou specifickou formu jakéhosi spoluvlastnictví manželů, neboť by to v praxi nemělo žádný přínos a naopak by takové pojetí působilo pouze problémy, a to ať už se jedná o zúžení nebo vypořádání společného jmění manželů.

    Oba výše uvedené názory mají jistě své ratio a lze si představit jejich obhajitelnost v praxi. Z logiky věci se mi nicméně jako přijatelnější jeví zachování dosavadního konzervativního pojetí, tedy že věci tvořící obvyklé vybavení rodinné domácnosti budou i nadále součástí společného jmění manželů. Pokud by byl obecně přijat názor opačný, došlo by tím sice k usnadnění práce rozvodových soudců, neboť by tyto věci nebyly předmětem vypořádání společného jmění manželů, nicméně by pro jejich případné vypořádání musela být podána separátní žaloba na vypořádání tohoto zvláštního spoluvlastnictví. Nastíněným postupem by pak došlo nejen ke zbytečným komplikacím, ale též k vynaložení dalších nákladů řízení a ve svém důsledku i k nežádoucímu nárůstu soudní agendy. Na jakém výkladu se však ustálí judikatura či zda dojde k novelizaci citovaných ustanovení, se lze jen dohadovat a nezbývá než čekat: „Spravedlnost je vlak, který má, bohužel, vždycky zpoždění.“[4]


    JUDr. Monika Hrmová

    JUDr. Monika Hrmová,
    advokátka


    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 224 918 490
    Fax: +420 224 920 468
    e-mail: ak@iustitia.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2004, sp.zn. 20 Cdo 180/2003.
    [2] Viz např. JUDr. Jiří Grygar Ph.D., soudce Okresního soudu Praha-východ.
    [3] Viz např. Mgr. Michal Králík, Ph.D., soudce Nejvyššího soudu ČR.
    [4] Marina Ivanovna Cvětajevová, ruská spisovatelka a básnířka, 1892 – 1941.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Monika Hrmová ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI )
    10. 7. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.