epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    4. 6. 2015
    ID: 98040upozornění pro uživatele

    K soudnímu přezkumu usnesení rozhodčího soudu o nevrácení poplatku za rozhodčí řízení

    Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi zabýval několika případy, kdy rozhodčí soud usnesením rozhodl o zastavení rozhodčího řízení a o tom, že žalobci se nevrací poplatek za rozhodčí řízení. Žalobce se následně domáhal ochrany v soudním řízení, avšak Nejvyšší soud opakovaně dospěl k závěru, že předmětem soudního přezkumu může být jen a pouze rozhodčí nález, nikoliv i usnesení rozhodčího soudu, a proto odmítl žalobci ochranu poskytnout.

     
     GLATZOVA & Co.
     
    Naproti tomu Ústavní soud ve dvou posledních případech dospěl k závěru, že i když bylo rozhodnuto o nevrácení poplatku za rozhodčí řízení usnesením, je třeba žalobci ochranu poskytnout a podrobit takové usnesení soudnímu přezkumu.

    K usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1349/12

    Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2950/2010 ze dne 31. ledna 2012 zabýval případem, kdy se žalobkyně domáhala zrušení jednak rozhodčího nálezu a jednak usnesení rozhodčího soudu, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení pro překážku věci rozhodnuté a o tom, že žalobkyně je povinna nést zaplacený poplatek za rozhodčí řízení ze svého. V odůvodnění svého rozsudku se Nejvyšší soud zabýval výkladem ustanovením § 31 zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů („ZRŘ“), které stanoví, že „Soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže (...)“. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že z jazykového, systematického a teleologického výkladu tohoto ustanovení je zřejmé, že „úspěšně se lze domáhat na návrh kterékoliv strany zrušení toliko rozhodčího nálezu a nikoli usnesení. (...) Zákonodárce umožnil stranám rozhodčího řízení se domáhat v soudním řízení zrušení toliko rozhodčího nálezu a nikoli usnesení.“

    Proti výše uvedenému rozsudku podala žalobkyně ústavní stížnost k Ústavnímu soudu spolu s návrhem na zrušení ustanovení § 31 až § 35 ZRŘ. Ústavní soud však svým usnesením sp. zn. IV. ÚS 1349/12 ze dne 14. května 2012 tuto ústavní stížnost odmítl (včetně návrhu na zrušení uvedených ustanovení), poněvadž neshledal v aplikaci a výkladu právních předpisů ze strany rozhodujících soudů (tzn. i Nejvyššího soudu) žádný náznak svévole.

    V níže uvedeném a do značné míry podobném případu však již Ústavní soud dospěl k závěru o možnosti soudního přezkumu takového usnesení.

    K nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1794/10

    V rozsudku sp. zn. 29 Cdo 1899/2008 ze dne 25. února 2010 se Nejvyšší soud zabýval případem, kdy se žalobci domáhali žalobou podanou proti žalovaným (rozhodčímu soudu a příslušnému rozhodci, který usnesení vydal) zrušení usnesení rozhodčího soudu, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení z důvodu nedostatku pravomoci rozhodčího soudu k projednání žalobního návrhu a o tom, že žalobci nesou zaplacený poplatek za rozhodčí řízení ve výši 1.000.000,- Kč ze svého. Nejvyšší soud však soudní přezkum tohoto usnesení nepřipustil a konstatoval, že „Závěr, podle něhož soudnímu přezkumu (ve smyslu možnosti podat žalobu o zrušení rozhodnutí rozhodčího soudu) podléhá jen rozhodnutí rozhodčího soudu, které má povahu rozhodčího nálezu (§ 31 zákona o rozhodčím řízení a § 33 a § 34 odst. 1 řádu rozhodčího soudu), se plně uplatní i pro žalobci napadený výrok rozhodnutí rozhodčího soudu, podle něhož žalobci nesou zaplacený poplatek za rozhodčí řízení ve výši 1,000.000,- Kč ze svého.“

    Žalobci proti tomuto rozsudku podali ústavní stížnost, které Ústavní soud vyhověl a svým nálezem sp. zn. I. ÚS 1794/10 ze dne 16. července 2013 rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1899/2008 zrušil (včetně rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně). Ústavní soud si přitom byl dobře vědom výše uvedeného usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 1349/12, kterým byla podobná stížnost odmítnuta. K tomuto usnesení I. senát v nálezu sp. zn. I. ÚS 1794/10 mimo jiné uvedl, že pouhým usnesením není vázán.

    Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy v tomto případě rozhodly přísně formálně. Podle Ústavního soudu má výrok usnesení rozhodčího soudu, podle něhož žalobci nesou zaplacený poplatek za rozhodčí řízení ve výši 1.000.000,- Kč ze svého, nezanedbatelný dopad do majetkové sféry žalobců a výklad použitý obecnými soudy navíc staví žalobce do neodůvodněně nerovného postavení vůči těm, o kterých je rozhodováno rozhodčím nálezem.

    Nejvyšší soud ČR ve svém vyjádření k ústavní stížnosti argumentoval mimo jiné tím, že pokud mají žalobci za to, že jim vzniklo právo na vrácení zaplaceného poplatku, mohou se svého práva v tomto směru domáhat jinými právními prostředky, avšak se žalobou o zrušení rozhodnutí rozhodčího soudu úspěšní být nemohou. Tuto radu však Ústavní soud označil za alibistickou, když Nejvyšší soud ani neuvedl, o jaký jiný prostředek nápravy má jít.

    Ústavní soud zdůraznil, že obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Ústavní soud nakonec dospěl k závěru, že „Pro odstranění shora vytknutých deficitů ústavnosti je proto nutné v případech, kde poplatek dosahuje mimořádné výše (jako v daném případě), analogicky připustit omezený soudní přezkum i v případě takových usnesení, která výrazným způsobem do majetkové sféry účastníků řízení zasahují.“

    Ústavní soud tak na rozdíl od případu IV. ÚS 1349/12 soudní přezkum výše uvedeného usnesení připustil, na což pak navázal i ve svém následujícím nálezu sp. zn. III. ÚS 2407/13 (v němž se shodou okolností opět jednalo o poplatek za rozhodčí řízení ve výši 1.000.000,- Kč).

    K nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2407/13

    V rozsudku sp. zn. 23 Cdo 3101/2011 ze dne 23. května 2013 se Nejvyšší soud zabýval případem, v němž se žalobou podanou proti rozhodčímu soudu žalobce domáhal zaplacení částky 500.000,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého nevrácením jedné poloviny zaplaceného poplatku za rozhodčí řízení. V rozhodčím řízení bylo nařízeno několik jednání, která však byla vždy odročena, a to z důvodu jednání účastníků o smíru. Žalobce vzal svou rozhodčí žalobu zpět a požádal rozhodčí soud o vrácení jedné poloviny zaplaceného poplatku za rozhodčí řízení (který činil 1.000.000,- Kč). Rozhodčí soud však rozhodl usnesením tak, že řízení zastavil a návrh žalobce na vrácení jedné poloviny zaplaceného poplatku za rozhodčí řízení zamítl.

    Ačkoliv soudy prvního a druhého stupně shledaly svou pravomoc k rozhodnutí o žalobě, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že soudy naopak rozhodly o věci, která vůbec nenáleží do pravomoci soudu. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 23 Cdo 3101/2011 konstatoval, že „Soud však nemá pravomoc ke zrušení usnesení rozhodce či stálého rozhodčího soudu a nemá též pravomoc rozhodnutí rozhodce či stálého rozhodčího soudu měnit. I rozhodnutí o nevrácení části zaplaceného poplatku za rozhodčí řízení je rozhodnutím stálého rozhodčího soudu.“ Podle Nejvyššího soudu pravomoc soudu ke změně takového rozhodnutí nevyplývá ani z § 7 odst. 1 o.s.ř., neboť nejde o spor či jinou právní věc, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných či obchodních vztahů, ani z § 7 odst. 3 o. s. ř., neboť to zákon nestanoví. Podle Nejvyššího soudu předmětná žaloba ve své podstatě směřovala právě k přezkoumání a změně usnesení rozhodčího soudu, k čemuž podle něj nemají soudy pravomoc.

    Proti tomuto rozsudku podal žalobce ústavní stížnost k Ústavnímu soudu. Ústavní soud této stížnosti vyhověl a svým nálezem sp. zn. III. ÚS 2407/13 ze dne 3. července 2014 rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3101/2011 zrušil.

    Ústavní soud předně poukázal na to, že i v případě, který byl řešen ve shora citovaném nálezu sp. zn. I. ÚS 1794/10, obecné soudy (včetně Nejvyššího soudu) argumentovaly tím, že soudnímu přezkumu podléhá rozhodnutí rozhodčího soudu jen ve formě rozhodčího nálezu, nikoliv usnesení. Právní názor, že nikdy nelze připustit soudní přezkum usnesení rozhodčího soudu, však Ústavní soud shledal protiústavním.

    Ústavní soud dále poukázal na to, že Nejvyšší soud ve svém vyjádření k ústavní stížnosti v případu nálezu sp. zn. I. ÚS 1794/10 uváděl, že pokud měli žalobci za to, že jim vzniklo právo na vrácení zaplaceného poplatku za rozhodčí řízení, měli právo se svého práva v tomto směru domáhat jinými právními prostředky než žalobou na zrušení usnesení rozhodčího soudu. Tím měl podle Ústavního soudu Nejvyšší soud na mysli právě soukromoprávní žalobu proti rozhodčímu soudu jako žalovanému. Avšak když takto postupoval žalobce v tomto případě, dospěl Nejvyšší soud (byť jiný senát) k závěru, že tak činit vůbec nemohl a že nemá právo na soudní ochranu.

    Ústavní soud vytkl Nejvyššímu soudu také to, že argumentuje jen doslovným zněním ZRŘ, v němž se hovoří o možnosti zrušit rozhodčí rozhodnutí (a tedy i jej v důsledcích změnit) jen ve formě rozhodčího nálezu. Ústavní soud však poukázal např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 168/2005, v němž Nejvyšší soud i přes výslovné znění ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, podle něhož je exekučním titulem jen rozhodčí nález, dospěl k závěru, že exekučním titulem je i usnesení o zastavení rozhodčího řízení, kterým bylo uloženo straně sporu zaplatit rozhodci odměnu.

    Ústavní soud rovněž poukázal na to, že projednání věci v rozhodčím řízení neznamená vzdání se právní ochrany v majetkových sporech, nýbrž představuje stranami sporu dohodnuté přesunutí na jiný rozhodující orgán, jenž nalézá právo. Vynětí z pravomoci obecných soudů se však týká vzájemného sporu dvou stran rozhodčí smlouvy jako projevu autonomie jejich vůle, tedy žalobce a žalovaného v rozhodčím řízení, nikoliv však již sporu odvozeného až od proběhlého rozhodčího řízení mezi subjekty odlišnými, tedy mezi žalobcem a rozhodčím soudem (např. o vrácení rozhodčího poplatku).

    Ústavní soud dále poukázal na to, že v případě rozhodčího poplatku rozhodčí soud v podstatě rozhoduje sám o sobě, o svých majetkových poměrech a není tak schopen splnit garanci vlastní nestrannosti. Podle Ústavního soudu bylo třeba hodnotit odepření věcného přezkumu žaloby ze strany Nejvyššího soudu jako odepření právní ochrany ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.

    Podle Ústavního soudu přitom soudní přezkoumání (v řízení o žalobě o vydání bezdůvodného obohacení) zamítnutí návrhu na vrácení rozhodčího poplatku rozhodčím soudem, které se nedotýká vztahů mezi stranami rozhodčí smlouvy a jejich sporu, nýbrž sporu mezi žalobcem a rozhodčím soudem, smysl ustanovení § 31 ZRŘ neobchází, poněvadž obyčejný zákon, natož řád rozhodčího soudu nemůže vyloučit působení základního práva na soudní ochranu ve vztazích mezi subjekty soukromého práva, stejně jako nemůže zbavit obecný soud jeho ústavní povinnosti takovou ochranu poskytnout.

    Ústavní soud v nálezu uzavřel, že „Není proto legitimního věcného důvodu, který by bránil soudnímu přezkumu rozhodnutí rozhodčího soudu zamítajícího návrh žalobce na vrácení zaplaceného rozhodčího poplatku (...)“. Ústavní soud zdůraznil, že to platí o to více v daném případě, kdy žalobcem zaplacený poplatek za rozhodčí řízení dosahoval extrémní výše (1.000.000,- Kč) a kdy k řešení merita věci ani nedošlo a rozhodčí žaloba byla vzata zpět ještě před skutečným počátkem jednání a rozhodčímu soudu bylo dlouho dopředu avizováno, že mezi stranami probíhají smírná jednání.

    Závěr

    S ohledem na závěry Ústavního soudu uvedené v jeho nálezech sp. zn. I. ÚS 1794/10 a III. ÚS 2407/13 lze proto uzavřít, že je třeba připustit soudní přezkum také v případě usnesení rozhodčího soudu (rozhodce), kterým bylo rozhodnuto, že se poplatek za rozhodčí řízení nevrací nebo že žalobce je povinen nést jej ze svého.

    Z posledního nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2407/13 se pak nepřímo podává, že proti takovému usnesení se lze bránit prostřednictvím žaloby na plnění (např. z titulu bezdůvodného obohacení). S ohledem na starší nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1794/10, v němž Ústavní soud připustil soudní přezkum v případě podané žaloby na zrušení usnesení rozhodčího nálezu, by teoreticky mohlo být možné bránit se i prostřednictvím žaloby na zrušení rozhodčího nálezu. V takovém případě však považuji za poněkud problematické zejména znění ustanovení § 31 ZRŘ písm. a) až e), která obsahují taxativní výčet důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu a která s tímto případem nepočítají. Bude proto důležité sledovat případný další vývoj soudní judikatury v této věci.


    Mgr. Petr Kolář

    Mgr. Petr Kolář,
    advokát

    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.: +420 224 401 440
    Fax: +420 224 248 701
    e-mail: office@glatzova.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Kolář ( Glatzová & Co. )
    4. 6. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Odměna advokáta

    Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1...

    Obžalovaný

    Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.

    Náklady řízení

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.