epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    3. 6. 2022
    ID: 114631upozornění pro uživatele

    Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.

    Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího sou
    Zdroj: shutterstock.com

    Od průmyslové revoluce k moderní době, která je stále více spojována s tvůrčími profesemi, došlo ke značnému posunu ve vnímání lidské práce. Pojem práce se v průběhu doby značně rozšířil, již se neomezuje převážně jen na „dělnické“ profese, ve kterých bylo výsledků dosahováno konstantní jednotvárnou činností. Dnešní doba je řízena tvůrčími činnostmi, které přispívají k pokrokům na poli vědy, výzkumu a technologií.

    Jakým způsobem však rozlišit, kdy tvůrčí zaměstnanec ještě pracuje? Hledisko pracoviště nám v době častých „home-office“ příliš nepomůže. Kde je hranice mezi sebevzděláváním a shromažďováním podkladů pro vědecký projekt? Kdy zaměstnanec pouze bloumá a upouští páru svojí kreativitě a kdy tak činí na účet a ve prospěch zaměstnavatele? A jakým způsobem prokazovat hodinový výkon tvůrčí práce? Těmito otázkami se nedávno zabýval Nejvyšší soud ve sporu o nárocích za práci přesčas u zaměstnance, který u zaměstnavatele vykonává druh práce „vědecký pracovník“ na zkrácený pracovní úvazek (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2141/2021).

    Předně Nejvyšší soud připomněl, že zásadní pro posouzení nároků za práci přesčas je rozlišení pojmů „stanovená týdenní pracovní doba“ a „kratší pracovní doba“. Pojem „stanovená týdenní pracovní doba“ je v praxi chápán jako obecně stanovená délka pracovní doby (tzv. úplná pracovní doba někdy též označovaná jako „práce na plný pracovní úvazek“). Délka stanovené týdenní pracovní doby činí dle ustanovení § 79 zákoníku práce obecně 40 hodin týdně. Pro některé případy je stanovena kratší délka stanovené týdenní pracovní doby v trvání 38,75 resp. 37,5 hodiny týdně, popř. může být kratší délka stanovené týdenní pracovní doby sjednána v kolektivní smlouvě (tzv. zkrácená doba). Individuálně je pak možné sjednat mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dle ustanovení § 80 zákoníku práce „kratší pracovní dobu“, která je též označována jako „práce na částečný úvazek“ či nesprávně „práce na zkrácený pracovní úvazek“, ačkoli se jedná o kratší, nikoli zkrácený úvazek. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. V případě kratších pracovních úvazků je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, přičemž zaměstnancům pracujícím na částečný úvazek není možné práci přesčas nařídit (zaměstnavatel a zaměstnanec se na ní musí dohodnout). Za práci vykonanou dle dohody nad rámec sjednané kratší pracovní doby náleží zaměstnanci mzda (plat), příplatek za práci přesčas náleží zaměstnanci až za práci vykonanou nad rámec stanovené týdenní pracovní doby.

    Podmínkou toho, aby činnost zaměstnance pracujícího na kratší úvazek mohla být považována za výkon práce nad rámec sjednané kratší pracovní doby, popř. za práci přesčas, je tedy například i souhlas zaměstnavatele s výkonem takové práce. Souhlas zaměstnavatele s výkonem práce přitom nemusí být písemný, ale může být učiněn také ústně, případně i mlčky. Na souhlas zaměstnavatele je třeba pohlížet jako na projev vůle, který sice může být i nevýslovný, ale musí z něj vyplývat vůle zaměstnavatele, aby taková práce zaměstnance byla skutečně považována za práci nad rámec sjednané kratší pracovní doby či za práci přesčas. Nejvyšší soud k tomu v posuzovaném případě uvedl: „To, že žalobkyně fyzicky setrvávala na pracovišti i po pracovní době, případně že docházela na pracoviště i ve dnech, které nespadaly do sjednaného rozvrhu pracovní doby (pátky a víkendy), nebo že některé pracovní činnosti vykonávala mimo pracoviště, proto ještě neznamená, že zde (ve všech případech) byla vůle zaměstnavatele, aby tato přítomnost žalobkyně na pracovišti, případě její činnost mimo pracoviště, byla (mohla být) považována za práci konanou nad rámec sjednané (kratší) pracovní doby, případně za práci přesčas.“

    Nejvyšší soud dále uzavřel:, že: „žalobkyní vykonávaná práce „vědeckého pracovníka“, tak jak vyplývá z popisu pracovních činností předloženého žalobkyní („zaměstnanec samostatně řeší závažné a složité výzkumné úkoly a spolupracuje na řešení dalších projektů, samostatně řeší náročné a obtížné problémy v oboru taxonomie vyšších rostlin a BIO systematiky a podílí se na řešení grantových projektů“), „není časově přesně určitelná a měřitelná“ a „lze jen stěží rozlišovat, co je vlastním výkonem práce a co jsou činnosti, které nezbytně předcházejí nebo následují“.

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    A co vědomí zaměstnavatele o tom, že zaměstnanec pracuje i po pracovní době?

    Nejvyšší soud dospěl v tomto případě k závěru, že konkludentní (nevýslovný) souhlas zaměstnavatele s výkonem práce zaměstnance nad rámec sjednané pracovní doby nelze dovozovat pouze z toho, že zaměstnavatel měl vědomost o tom, že zaměstnanec pracuje i po pracovní době, případně mimo pracovní dobu, ale příkaz k zastavení práce nedal a výkon práce vzal na vědomí. Dle Nejvyššího soudu musí být např. prokázáno to, že zaměstnanec vykonával práce, které měly konkrétní výsledek, který zaměstnavatel převzal a využil.

    Práce sjednaná od pondělí do čtvrtka a dovolená v pátek?

    V závěru výše zmíněného rozhodnutí Nejvyšší soud připustil, že souhlas zaměstnavatele s výkonem práce nad rámec sjednané pracovní doby, tedy takto konkrétní projev vůle, lze však předpokládat, pokud zaměstnavatel zaměstnanci ve více případech schválil dovolenou na pátek, nebo ho v tento den vyslal na pracovní cestu, za situace, kdy měl dle pracovní smlouvy vykonávat práci pouze od pondělí do čtvrtka.

    Závěr:

    Tvůrčí činnost zaměstnance není časově přesně určitelná a měřitelná. Souhlas zaměstnavatele s prací zaměstnance nad rámec sjednané pracovní doby nelze automaticky vyvozovat z přítomnosti zaměstnance na pracovišti po pracovní době, popřípadě z docházky na pracoviště ve dnech, které nespadají do sjednaného rozvrhu pracovní doby. Tento souhlas však podle Nejvyššího soudu předpokládat lze, pokud zaměstnavatel nařídí zaměstnanci na nepracovní den dovolenou, nebo jej v tento den vyšle na pracovní cestu.


    Mgr. Marika Dlouhá,
    spolupracující advokátka


    Karolína Hlavinková,
    paralegal

     Valíček & Valíčková, advokátní kancelář
     

    Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
    Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
    Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
    Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice

     
    Tel.: 770 685 603
    email: info@brno-advokatnikancelar.cz
     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Marika Dlouhá, Karolína Hlavinková (Valíček & Valíčková)
    3. 6. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Dovolená bez souhlasu zaměstnavatele
    • Bezdůvodné obohacení zaměstnance a povinnost jej vydat
    • Popis pracovní činnosti a jeho role ve vztahu se zaměstnancem
    • Lékařský posudek v pracovněprávních vztazích i nadále dobrozdáním

    Související produkty

    Online kurzy

    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    • Právní úprava dovolené od 1. 1. 2021
    • Pracovní smlouva a její náležitosti
    • Zahraniční trendy pracovněprávních vztahů u franchizových konceptů
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.