Kolik stojí vymáhání pohledávky?

Pokud se rozhodnete pro vymáhání „vlastními silami“ musíte počítat s tím, že než se dostanete k vymoženým finančním prostředkům, musíte investovat do vymáhání další vlastní finanční prostředky. Při vymáhání pohledávek se obvykle postupuje v několika krocích, kterými se stupňuje tlak na dlužníka, aby svoji pohledávku uhradil. Pokud dlužník nezaplatí ani po Vaší písemné výzvě ve formě předžalobní upomínky, pak Vám nezbude než se obrátit na soud.

V případě podání žaloby na zaplacení, Vás jako navrhovatele čeká první výdaj, a to za soudní poplatek. Poplatková povinnost vzniká navrhovateli už samotným podáním žaloby soudu.

Sazby poplatků za řízení, jehož cílem je peněžité plnění, jsou stanoveny procentem ze základu poplatku. Při vymáhání peněžitého plnění je základem poplatku peněžité plnění, přičemž příslušenství pohledávky se do základu poplatku nepočítá. Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění (např. více nezaplacených faktur), je základem procentního poplatku jejich součet.

Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený procentní poplatek ze základu se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.

Soudní poplatky, které nejsou vyšší než 5.000 Kč, lze platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí (v tomto případě se postupuje tak, že kolkové známky se vylepí na přední stranu žaloby čímž se považuje soudní poplatek za uhrazený). Poplatek nad 5.000,-Kč se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy. Číslo účtu se dozvíte z usnesení příslušného soudu, kterým budete vyzváni k úhradě soudního poplatku za podanou žalobu.

Pokud soudní poplatek neuhradíte při podání návrhu vylepením kolků, budete usnesením soudu vyzvání k jeho uhrazení, a to zpravidla ve lhůtě do tří dnů ode dne doručení usnesení. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení o podané žalobě zastaví z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, je poplatek do částky 15.000,- Kč včetně ve výši 600,-Kč a  v částce vyšší než 15.000,-Kč je ve výši 4 % ze základu poplatku.

Reklama Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025 19.9.2025 09:003 975 Kč s DPH 3 285 Kč bez DPH Koupit Jistina pohledávky	Příslušenství pohledávky (úroky z prodlení)	Základ poplatku	Poplatek
11.385,-Kč	není žalováno		600-,Kč
22.569,38-Kč	není žalováno	22.500,-Kč	900,-Kč
22.569,38,-Kč	úrok z prodlení ve výši 3% p.a. z jistiny od 28.8.2004	22.500,-Kč	900,-Kč

Doporučuji uhradit soudní poplatek při podání návrhu, protože tím zkrátíte dobu než soud ve věci rozhodne. V opačném případě soud zašle navrhovateli usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku, čímž se například doba vedoucí k vydání platebního rozkazu prodlouží o několik týdnů.

V případě, že je uhrazen soudní poplatek a žaloba o zaplacení nemá žádné jiné vady, pak soud může ve věci dále postupovat. U žalob o peněžité plnění většinou soud i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydá ve věci tzv. platební rozkaz. V platebním rozkazu uloží soud žalovanému, aby do 15 dnů od jeho doručení žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení (žalobcem uhrazený soudní poplatek) nebo, aby v téže lhůtě podal odpor. Nevydá-li soud platební rozkaz nebo podá-li žalovaný včas odpor, pak soud nařídí jednání. Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku.

Nezaplatí-li dlužník ani po vydání platebního rozkazu nebo pravomocného rozsudku nezbývá věřiteli než přistoupit k výkonu rozhodnutí exekucí. Náklady exekuce stejně jako náklady předcházejícího soudního řízení hradí vždy osoba povinná (dlužník), tedy osoba, jejíž majetek je exekuován.

V praxi bývá běžné, že exekutor požaduje od oprávněného (věřitele) zálohu na náklady exekuce. Záloha na náklady exekuce, je tak dalším výdejem se kterým musí věřitel počítat při vymáhání pohledávky. Záloha  na náklady provedení exekuce ukládající zaplacení  peněžité částky  nesmí  přesáhnout  30% odměny exekutora (odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžitého plnění činí 15% ze základu). V případě pohledávky ve výši 30.000,-Kč by tak exekutorem požadovaná záloha neměla převýšit částku 4.500,-Kč.

Ve výše uvedeném případu, by celkové náklady věřitele na vymáhání pohledávky neměly přesáhnout částku ve výši 5.700,-Kč. Z uvedeného příkladu lze dovodit, že pokud věřitel bude pohledávku vymáhat sám, a to tak, že podá žalobu k soudu a pak bude následovat exekuce, budou jeho náklady ve výši 19% vymáhané jistiny pohledávky. Jak již bylo několikrát upozorňováno hradí tyto náklady věřitele dlužník. Uvedené platí ovšem v případě, že exekuce majetku dlužníka bude úspěšná.