epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 1. 2018
    ID: 106918upozornění pro uživatele

    Kvalifikovaná výzva a rozsudek pro uznání – 1. část

    Novela 30/2000 Sb. zakotvila do zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“) s účinností ode dne 1.1.2001 mj. ustanovení § 114b a § 153a OSŘ, zavádějící možnost soudu zaslat žalovanému usnesení s výzvou k vyjádření (tzv. kvalifikovaná výzva), jejíž nesplnění žalovaným má za následek fikci uznání nároku, jejímž následkem je vydání rozsudku pro uznání. Cílem zákonodárce bylo zejména urychlení soudního řízení v případech úplné procesní pasivity žalovaného. Od účinnosti novely se nashromáždila bohatá judikatura Nejvyššího soudu a – zejména v posledních letech – i Ústavního soudu zabývající se otázkou, v jakých případech (ne)lze uložit kvalifikovanou výzvu a v návaznosti na ni vydat rozsudek pro uznání (samozřejmě za předpokladu, že na výzvu není reflektováno, což platí vždy). V následujících odstavcích Vám představíme, jak se rozhodovací praxe soudů vypořádává s kolizí mezi zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, hovořící pro širší uplatnění uvedených institutů, a právem žalovaného na spravedlivý proces a jeho právem být slyšen u soudu, volajícím spíše pro restriktivní výklad.

     
     Rada & Partner advokátní kancelář, s.r.o.
     
    Kdy lze vydat kvalifikovanou výzvu?

    Ustanovení § 114b odst. 1 OSŘ stanoví, že tzv. kvalifikovanou výzvu může předseda senátu vydat, vyžaduje-li to
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    povaha věci nebo
    Reklama
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    24.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, avšak nesmí tak učinit ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír.

    Povaha věci podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu umožňuje uplatnění kvalifikované výzvy soudem především tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu se zřetelem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů obtížné a nastala-li situace, v níž by bez znalosti stanoviska žalovaného nebylo možno připravit první jednání tak, aby při něm mohlo být o věci rozhodnuto.[1] Co se týče okolností případu odůvodňujících vydání kvalifikované výzvy, podle Nejvyššího soudu půjde zejména o situaci, kdy dosavadní poznatky ukazují, že ačkoliv by nemuselo jít o věc mimořádně obtížnou co do zjišťování skutkového stavu, jsou zde dány takové mimořádné skutečnosti vedoucí k závěru, že bez písemného vyjádření ve věci nemůže být první jednání připraveno tak, aby při něm mohlo být zpravidla o sporu rozhodnuto.[2] Tomuto argumentu lze ovšem oponovat tím, že ve skutkově složitějších případech bývá rozsudek zřídkakdy vynesen při prvním jednání, naopak soud musí často vyzývat účastníky k doplnění některých tvrzení a důkazů a za tím účelem přiznává jednomu účastníkovi lhůtu a posléze i druhému účastníkovi k vyjádření k těmto tvrzením, takže k jistým průtahům tak jako tak dojde, a mělo by se tudíž více dbát na ochranu procesních práv žalovaného než na zásadu rychlosti řízení. Naopak ve zcela jednoduchých věcech, které nevyžadují podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání, je vydání kvalifikované výzvy vyloučeno.[3] S uvedeným závěrem Nejvyššího soudu se lze ztotožnit – v takových případech totiž může ústní jednání proběhnout i přesto, že soud nezná předchozí písemné stanovisko žalovaného, jelikož jej pro své rozhodování de facto nepotřebuje. Takový postup pak více chrání žalovaného, neboť soud nařizuje ústní jednání, a pokud se jej žalovaný zúčastní, může využít svého práva být slyšen a vyjádřit se, a pokud se jej naopak nezúčastní, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, soud může (avšak nemusí) vydat rozsudek pro zmeškání. Pokud by tedy nárok žalobce nebyl zcela v souladu s hmotným právem, může soudce přiznat žalobci jen část nároku, případně ho ještě před přednesením žaloby přimět k tomu, aby vzal svou žalobu částečně zpět. Tyto možnosti jsou však vyloučeny v případě vydání rozsudku pro uznání, kde soud, jsou-li naplněny formální požadavky zákona, rozsudek pro uznání podle jazykového výkladu zákona vydat musí (k této otázce viz níže).

    Obecně se judikatura přiklání k možnosti vydání kvalifikované výzvy a následného rozhodnutí rozsudkem pro uznání např. ve věci žaloby na vyklizení bytu[4] či v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.[5] Použití tohoto institutu bude naopak z povahy věci zpravidla vyloučeno v řízení o stanovení výživného zletilého dítěte[6] nebo v případě, je-li žalovaný neznámého pobytu a k ochraně jeho procesních práv mu byl ustanoven opatrovník.[7]

    Spojení platebního rozkazu s kvalifikovanou výzvou

    Zákon stanoví, že kvalifikované výzvy lze užít i v případě, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem. Judikatura pak potvrzuje jazykový výklad ust. § 114b odst. 1 OSŘ, že pokud bylo o věci rozhodnuto platebním rozkazem, vydání kvalifikované výzvy již není podmíněno dalšími podmínkami, tedy že to vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu[8]. Uvedené rozhodnutí Nejvyšší soud přijal zejména s ohledem na to, že platební rozkaz lze vydat jen v případě, jsou-li současně splněny dvě podmínky – předmětem žalobního nároku je peněžité plnění a právní posouzení skutečností uvedených žalobcem vede k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu. Domníváme se nicméně, že závěry uvedeného rozsudku nejsou v souladu s jinými výše citovanými rozsudky Nejvyššího soudu (dle kterých je vydání kvalifikované výzvy v jednoduchých věcech vyloučeno), jakož i s dalšími rozsudky tohoto soudu, které se staví k možnosti kvalifikované výzvy restriktivně, stejně jako mnohé nálezy soudu Ústavního (jeho nálezům souvisejícím s danou problematikou se budeme věnovat ve druhé části tohoto článku). Žaloba, na jejímž základě bude platební rozkaz vydán, bude důvodná v plném rozsahu často právě v jednoduchých věcech, ve kterých by mělo být použití kvalifikované výzvy vyloučeno, což však Nejvyšší soud ponechává bez povšimnutí, a ve věcech, které jsou řešeny (elektronickým) platebním rozkazem, dává bez zjevného důvodu širší možnosti pro vydání kvalifikované výzvy, než jaké stanovil ve svých jiných rozhodnutích.

    Domníváme se, že k uvedenému není důvod, a že i v takových případech by vydání kvalifikované výzvy mělo být odůvodněno také materiálně, tedy povahou věci či okolnostmi případu, nikoli pouze formálně, tedy že bylo ve věci rozhodnuto platebním rozkazem. Ustanovení § 172 odst. 1 OSŘ sice skutečně podmiňuje vydání platebního rozkazu tím, že uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem, nicméně uvedené nikterak nesouvisí s korektivem možnosti připravit věc k rozhodnutí na prvním jednání; takové případy mohou být jak složité (a tudíž kvalifikovaná výzva žádoucí), tak jednoduché, ve kterých je použité takové výzvy judikatorně zakázáno. Nevidíme důvod pro to, aby byl žalobce zvýhodněn, protože byl v jeho věci vydán platební rozkaz – lze ostatně vzpomenout také jiné zvláštní formy řízení, jejichž „zvýhodnění“ byla judikaturou zapovězena.[9] Nadto, dle našeho závěru nelze opomenout ani to, že kvalifikovaná výzva je v platebním rozkazu „schována“ pod předešlými výroky, a pro laika je velice snadné ji přehlédnout, byť tento s nárokem nesouhlasí a odpor podá (a není tudíž ve sporu pasivním).

    Judikatura Nejvyššího soudu nicméně již dlouhou dobu umožňuje začlenit kvalifikovanou výzvu k vyjádření přímo do výroku platebního rozkazu.[10] Pokud se soud rozhodne pro využití této možnosti, musí obě tato rozhodnutí doručit žalovanému jedinou zásilkou, popřípadě je pojmout do jedné listiny.[11]

    Vydá-li však soud pouze platební rozkaz, proti němuž žalovaný následně podá odpor, v němž vylíčí a zdůvodní námitky proti žalobě, nemůže soud posléze vydat kvalifikovanou výzvu k opětovnému vyjádření[12], resp. pokud by ji vydal, nemůže na základě jejího nesplnění vydat rozsudek pro uznání.[13]

    Kdy (ne)lze vydat rozsudek pro uznání


    Snad nejpalčivější v této problematice je otázka, jak detailní musí být vyjádření žalovaného, aby splnilo požadavek podle § 114b odst. 1 OSŘ „písemně se ve věci vyjádřit a v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označit důkazy k prokázání svých tvrzení.“

    Starší judikatura Nejvyššího soudu uvádí, že fikci uznání nezabrání žalovaný podáním, které obsahuje pouze údaj o tom, „že se žalobou nesouhlasí a nepovažuje ji za důvodnou.“[14] V jiném rozhodnutí soud dodává, že aby žalovaný zabránil fikci uznání, postačí, pokud alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, přitom se nemusí výslovně vyjádřit ke všem žalobcovým tvrzením. Smyslem §114b odst. 5 OSŘ je podle Nejvyššího soudu sankcionovat především nečinnost žalovaného a jeho neochotu přispět k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, a nikoliv to, v jakém rozsahu a jak kvalitně se ve věci vyjádřil.[15] Ještě více ve prospěch žalovaného jde rozhodnutí, podle něhož fikce nároku nemůže nastat, jestliže žalovaný, který se včas a řádně vyjádřil, neoznačí ve svém vyjádření důkazy k prokázání svých tvrzení, popřípadě nepřipojí listinné důkazy, jichž se dovolává.[16] Domníváme se, že při tomto posuzování záleží mj. na tom, zda je žalovaný právně zastoupen či nikoliv, neboť od profesionála je dle mého názoru nutno očekávat kvalitnější vyjádření nežli od laika.


    Mgr. František Tikal

    Mgr. František Tikal


    Mgr. Jan Sádlo

    Mgr. Jan Sádlo



    Rada & Partner advokátní kancelář, s.r.o.

    Na Příkopě 988/31
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 810 090
    e-mail:    i.rada@radapartner.cz



    Zdroje:
    1) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.8.2004, sp.zn. 21 Cdo 1109/2004
    2) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1.8.2016, sp.zn. 28 Cdo 504/2016
    3) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.1.2017, sp.zn. 28 Cdo 5733/2016
    4) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2016, sp.zn. 28 Cdo 636/2016
    5) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.2.2006, sp.zn. 26 Cdo 1253/2005
    6) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1.12.2004, sp.zn. 26 Cdo 272/2004
    7) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.3.2009, sp.zn. 22 Cdo 4272/2007
    8) Nález Ústavního soudu ze dne 13.10.2016, sp.zn. I. ÚS 1261/15
    9) Rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.7.2009, sp.zn. 15 Co 306/2009
    10) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2005, sp.zn. 32 Odo 382/2004
    11) Nález Ústavního soudu ze dne 16.10.2012, sp. zn. Pl. ÚS 16/12
    12) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.9.2003, sp.zn. 32 Odo 616/2003
    13) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.8.2003, sp.zn.28 Cdo 1555/2003
    14) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2005, sp.zn. 30 Cdo 2602/2004
    15) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, sp.zn. 23 Cdo 4558/2008
    16) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2006, sp.zn. 32 Odo 34/2006
    17) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.8.2008, sp.zn. 21 Cdo 3597/2007
    18) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.10.2016, sp.zn. 28 Cdo 4013/2016
    19) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.7.2012, sp.zn. 23 Cdo 1140/2011
    20) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.3.2012, sp.zn. 26 Cdo 1862/2010
    21) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2011, sp.zn. 30 Cdo 4645/2009

    _____________________________________
    [1] Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.8.2004, sp.zn. 21 Cdo 1109/2004; rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1.8.2016, sp.zn. 28 Cdo 504/2016; rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.1.2017, sp.zn. 28 Cdo 5733/2016; rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2016, sp.zn. 28 Cdo 636/2016
    [2] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.8.2004, sp.zn. 21 Cdo 1109/2004
    [3] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.8.2004, sp.zn. 21 Cdo 1109/2004; rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.2.2006, sp.zn. 26 Cdo 1253/2005
    [4] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1.12.2004, sp.zn. 26 Cdo 272/2004
    [5] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.3.2009, sp.zn. 22 Cdo 4272/2007
    [6] Nález Ústavního soudu ze dne 13.10.2016, sp.zn. I. ÚS 1261/15
    [7] Rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.7.2009, sp.zn. 15 Co 306/2009
    [8] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2005, sp.zn. 32 Odo 382/2004
    [9] Viz např. nález pléna Ústavního soudu Pl. ÚS 16/12, sp. zn. Pl. ÚS 16/12, týkající se zrušení krátké třídenní lhůty pro podání námitek ve směnečném řízení: „Ústavní soud tedy uzavírá, že § 175 odst. 1 o. s. ř. ve slovech "do tří dnů" a ve slovech "v téže lhůtě" je v rozporu zejména s čl. 4 odst. 4, s čl. 36 odst. 1 a s čl. 37 odst. 3 Listiny, neboť zvláště směnečným dlužníkům neodůvodněně omezuje jejich možnost bránit svá práva před nestranným a nezávislým soudem, a mezi směnečnými dlužníky a směnečnými věřiteli tím zavádí neakceptovatelnou nerovnost…“ Lhůta byla nejprve prosloužena na osmidenní a následně na standardní patnáctidenní.
    [10] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.9.2003, sp.zn. 32 Odo 616/2003, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.8.2003, sp.zn.28 Cdo 1555/2003
    [11] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2005, sp.zn. 30 Cdo 2602/2004
    [12] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, sp.zn. 23 Cdo 4558/2008
    [13] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2006, sp.zn. 32 Odo 34/2006
    [14] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.8.2008, sp.zn. 21 Cdo 3597/2007, obdobně též Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.10.2016, sp.zn. 28 Cdo 4013/2016
    [15] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.7.2012, sp.zn. 23 Cdo 1140/2011, obdobně též Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.3.2012, sp.zn. 26 Cdo 1862/2010 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.10.2016, sp.zn. 28 Cdo 4013/2016
    [16] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2011, sp.zn. 33 Cdo 4645/2009


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. František Tikal, Mgr. Jan Sádlo (Rada & Partner)
    29. 1. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Přinese rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny urychlení povolovacích procesů?
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Společné jmění manželů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Nájem (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • 10 otázek pro ... Lukáše Vacka
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele

    Soudní rozhodnutí

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)

    Postoupení pohledávky nebrání následnému (či současnému) postoupení smlouvy v tom rozsahu, jehož se smlouva o postoupení pohledávky netýká, ačkoliv je postupovaná pohledávka s...

    Restrukturalizace (exkluzivně pro předplatitele)

    V restrukturalizačním řízení má před úpravou obsaženou v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních vždy přednost zvláštní úprava obsažená v zákoně o...

    Smlouva o obchodním zastoupení (exkluzivně pro předplatitele)

    Stane-li se právo obchodního zástupce na zaplacení provize splatným nezávisle na tom, zda mu byl zastoupeným předán výkaz o dlužné provizi, který by obchodnímu zástupci umožnil...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.