epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    31. 1. 2024
    ID: 117506upozornění pro uživatele

    Lichevní smlouva je absolutně neplatná

    Lichvu charakterizuje občanský zákoník v § 1796 jako právní jednání, kterým jedna strana zneužila tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dala sobě nebo jinému slíbit nebo poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je v hrubém nepoměru k vzájemnému plnění. Takové jednání je bez jakékoliv pochybnosti společensky škodlivé a jako takové i ze zákona neplatné. Může však vyvstávat otázka, zda neplatnost takové lichevní smlouvy je absolutní, a k této neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti nebo se jedná o neplatnost relativní, které se musí ochuzená strana sama aktivně dovolat.

     

    Argumenty pro relativní neplatnost

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Relativní neplatnost, upravená občanským zákoníkem v § 586 nastává v případech, kdy je neplatnost určitého jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby. Takové jednání se považuje za platné, dokud se právě tato osoba neplatnosti lichevního ujednání nedovolá. Na relativní neplatnost lichevní smlouvy právě z důvodu ochrany zájmu pouze určité osoby usuzuje např. Janoušek, který tento názor uvádí i v nejnovější aktualizaci komentáře k občanskému zákoníku z roku 2023. Usuzuje také, že není možné při jakékoliv intenzitě zásahu do práv druhé strany dovozovat neplatnost absolutní.[1] Další argument pro relativní neplatnost lichevního jednání uvádí Petrov. Ten porovnává institut lichvy s typově podle něj závažnějšími jednáními jako je hrozba tělesným či duševním násilím dle § 587 odst. 1 nebo lest dle § 587 odst. 2 občanského zákoníku. Dle jeho názoru není logické, aby ve chvíli, kdy se po čase projeví lichevní ujednání jako výhodné a ujednání z donucení jako nevýhodné, bylo jednání v prvním případě neplatné absolutně a ve druhém relativně.[2]

    Argumenty pro absolutní neplatnost

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Absolutní neplatnost dle § 588 občanského zákoníku nastává, pokud se jednání zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Právě slovo zjevně bývalo vykládáno tak, že k porušení dobrých mravů musí dojít ve vyšší intenzitě, a tedy ne každé porušení dobrých mravů by mělo být stiženo absolutní neplatností.[3]  Takový přístup ovšem vede k velké právní nejistotě. Velký senát Nejvyššího soudu se tak v této věci vyjádřil tak, že adverbium „zjevně“: „nevyjadřuje požadavek na určitý stupeň intenzity narušení veřejného pořádku posuzovaným právním jednáním, nýbrž toliko zdůrazňuje, že narušení veřejného pořádku musí být zřejmé, jednoznačné a nepochybné“. Tento závěr byl sice aplikován na zjevný rozpor s veřejným pořádkem, ale stejný závěr je podle soudu možné aplikovat i pro rozpor s dobrými mravy.[4] Z uvedeného vyplývá, že pokud je nepochybné, že určité jednání porušuje dobré mravy, bude takové jednání vždy stiženo absolutní neplatností. V případě, kdy existují pochybnosti, zda určité jednání dobré mravy porušuje, tak a contrario absolutní neplatností stiženo z tohoto důvodu nebude.

    Pokud výše uvedené aplikujeme na případ lichevního jednání, tak bychom mohli dojít k závěru, že by mohlo stále být neplatné jak absolutně, tak relativně. Nejvyšší soud ovšem uvádí, že právní úprava lichvy podle občanského zákoníku: „představuje konkretizaci (typizaci) jednání, které se svojí povahou příčí dobrým mravům, a je tudíž neplatné dle § 588 o. z“.[5]  Pokud tedy určité jednání splňuje veškeré znaky lichvy, tak bude vždy ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a tedy stiženo neplatností absolutní. Soud tak navázal na starý občanský zákoník z roku 1964,[6] podle kterého bylo lichva stíhána absolutní neplatností pro rozpor s dobrými mravy. Tento závěr Nejvyššího soudu také vyvrací argument pro relativní neplatnost, podle kterého je ustanovení o lichvě nutné podřadit pod § 586 občanského zákoníku, protože důvod neplatnosti lichvy svědčí pouze osobě, na ochranu jejíhož zájmu je neplatnost stanovena. Pokud je lichva typizované jednání proti dobrým mravům, tak musíme dojít k závěru, že její neplatnost nesvědčí pouze osobě, vůči které bylo lichevně jednáno, ale také ochraně veřejného zájmu. Lichva tak musí být vzhledem k přednosti absolutní neplatnosti před neplatností relativní stižena právě neplatností absolutní.[7]

    Argument pro neplatnost „jak kdy“

    Pelikán a Pelikánová zastávají v otázce typu neplatnosti lichevního jednání poměrně nestandardní přístup. Podle jejich názoru lze lichevní jednání subsumovat pod § 580 odst. 1 a zejména pod § 586 občanského zákoníku jako důvod neplatnosti stanovený na ochranu určité osoby. Následně však dodávají, že takové jednání se může dostat do zjevného rozporu s dobrými mravy a stát se tak absolutně neplatným dle § 588 občanského zákoníku. Diferenciace typu neplatnosti v konkrétních případech bude dle jejich názoru na soudci.[8] Zjevně tak vycházejí ze závěru, že typ neplatnosti bude určován na základě míry narušení korektivu dobrých mravů. Kromě našeho nesouhlasu s aplikací relativní neplatnosti na lichvení jednání z důvodů níže uvedených, by dle našeho názoru takový přístup vedl k ještě větší míře právní nejistoty.

    Naše argumenty pro absolutní neplatnost

    Pokud přijmeme výše uvedenou argumentaci Nejvyššího soudu a jakékoliv jednání, které bude odporovat dobrým mravům, bude neplatné absolutně, tak by měla být např. hrozba tělesným nebo duševním násilím podle § 587 odst. 1 občanského zákoníku stižena také absolutní neplatností. Lze si jen těžko představit, že taková hrozba nebude v rozporu s dobrými mravy. Ačkoliv tedy se závěrem Nejvyššího soudu, že lichva je typizované jednání proti dobrým mravům souhlasíme, tak jeho závěr o absolutní neplatnosti je v logickém rozporu se zákonem výslovně stanovenou relativní neplatností jednání učiněného na základě hrozby tělesného nebo duševního násilí.

    Odůvodnění rozdílu v typu neplatnosti těchto dvou obdobných institutů ovšem spatřujeme v tom, že skutková podstata lichvy na rozdíl od pohrůžky fyzického nebo psychického násilí předpokládá slabost strany, vůči které bylo lichevně jednáno. Pro subjekty, které jsou typickými oběťmi lichevního jednání je ochrana práv z jejich vlastní strany značně problematická, ne-li často nemožná, a tím spíše považujeme uplatnění námitky neplatnosti těmito subjekty za značně nepravděpodobné. Pokud by navíc strana postižená lichevním jednáním neuplatnila námitku jeho neplatnosti v průběhu řízení, a takové jednání bylo neplatné pouze relativně, tak by, jak uvádí Melzer, docházelo k ukládání povinností založených na rozporu s dobrými mravy a případně i k výkonu rozhodnutí ukládajících takové povinnosti.[9] Takový následek je dle našeho názoru neúnosný.

    Jednání na základě pohrůžky fyzického nebo psychického násilí oproti tomu nevyžaduje slabost druhé strany. Osobě, vůči které bylo tímto způsobem jednáno musí být také zjevné, že jednala pod nátlakem a že by se měla bránit v případě, kdy takové jednání nebylo v její prospěch. Může se dokonce stát, že jednání učiněné pod pohrůžkou násilí může být ve skutečnosti ve prospěch této osoby. Na druhou stranu pojmovým znakem lichvy je to, že takové jednání není pro ochuzenou stranu výhodné za žádných okolností, neboť majetková hodnota k vzájemnému plnění bude v hrubém nepoměru. Nad rámec uvedeného nemusí být lichevní jednání pro ochuzenou stranu často ani vůbec rozpoznatelné. S ohledem na ochrannou povahu ustanovení § 1796 občanského zákoníku považujeme za správný názor Nejvyššího soudu, že by takové jednání mělo být stiženo vždy absolutní neplatností.

    Závěrem

    Ačkoliv udělal Nejvyšší soud svými výše citovanými rozhodnutími v otázce typu neplatnosti lichevních smluv jasno, je zřejmé, že tato informace nebyla stále odbornou veřejností plně reflektována. Ostatně i výše uvedená komentářová literatura byla vydána již za existence zmíněných rozsudků Nejvyššího soudu, přesto jsou závěry v ní uvedené ve zjevném rozporu. Na základě výše uvedených argumentů ovšem máme za to, že i bez existence této judikatury je pro institut lichvy vhodnější sankce v podobě absolutní neplatnosti. V této souvislosti by proto bylo žádoucí, aby absolutní neplatnost lichevního jednání přímo vyplývala z občanského zákoníku.


    Mgr. Jakub Hanák
    ,
    advokát

    Mgr. Jaroslav Jonáš,
    advokátní koncipient


    LAWYA, advokátní kancelář s.r.o.

    Sídlo:
    Tučapy 240
    683 01, Tučapy

    Kontaktní adresa:
    Březinova 746/29
    616 00, Brno

    tel.:    +420 543 216 310
    e-mail: info@lawya.cz

     

    [1] Janoušek, M. § 1796 [Lichva]. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023. [cit. 2024-1-2].

    [2] Petrov, J. § 1796 [Lichva]. In: Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. [cit. 2024-1-3].

    [3] např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2980/2018.

    [4] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sen. zn. 23 ICdo 56/2019.

    [5] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2885/2022-II.

    [6] § 39 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

    [7] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 1206/2001.

    [8] Pelikánová, I, a Pelikán, R. § 1796 Lichva. In: Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J., a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). Praha: Wolters Kluwer, 2021. [cit. 2024-1-9].

    [9] Melzer F., Piechowiczová, L. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek III. § 419-654. Praha: Leges, 2014. [cit. 2024-1-5].


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jakub Hanák, Mgr. Jaroslav Jonáš (LAWYA)
    31. 1. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.