25. 7. 2019
ID: 109684upozornění pro uživatele

Mimořádná odměna řediteli příspěvkové organizace – může ji starosta zablokovat?

Zdroj: shutterstock.com

V praxi se možno setkat s „otazníkem“, zda může starosta obce svou nečinností „zablokovat“ odměnu řediteli příspěvkové organizace, kterou zmíněnému řediteli předtím schválila rada obce za splnění mimořádných pracovních úkolů v souladu se zákoníkem práce? Dodejme, že zmíněná situace nastává zpravidla v případě, že starosta byl na radě obce v této věci přehlasován, z čehož plynou následné problémy.

Podle ustanovení § 134 zákoníku práce za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. Odměna je nenárokovou složkou platu, zaměstnanci na ni vzniká nárok až na základě výjimečného (neběžného) rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání. Tímto rozhodnutím ztrácí odměna svou nenárokovou (fakultativní) povahu a zaměstnavatel je povinen tuto složku platu zaměstnanci vyplatit, neboť jsou splněny podmínky pro její poskytnutí. Rozhodnutí zaměstnavatele o přiznání odměny zaměstnanci podle ustanovení § 134 zákoníku práce je právním úkonem, který je projevem vůle směřujícím zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 11. 2004 sp. zn. 21 Cdo 537/2004, uveřejněný pod č. 28 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4481/2014, R 27/2017).

V našem případě stojíme před otázkou, jestliže už usnesením rady města z právního hlediska vzniká zaměstnanci oprávněný nárok na vyplacení mimořádné odměny, a to i když zde chybí projev vůle starosty obce (v dotazu naznačená nečinnost starosty). Pro zodpovězení této otázky je i v souladu s judikaturou rozhodující, zda uvedené usnesení rady města představovalo rozhodnutí o odměně ve smyslu ustanovení § 134 zákoníku práce, jímž by se předmětná odměna stala nárokovou složkou platu zmíněného ředitele „příspěvkovky“.

In medias res: I v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR můžeme konstatovat, že projev vůle starosty navenek, zde představuje jen formální dovršení právního úkonu, jehož absence nemá vliv na vznik nároku zaměstnance na vyplacení odměny podle ustanovení § 134 zákoníku práce. Jinak vyjádřeno zaměstnanec v takovém případě mj. získal legitimní očekávání, že mu bude odměna poskytnuta, neboť se o schválení odměny radou obce již dříve dozvěděl. Uvedený závěr chrání zaměstnance obce před situací, že by (ne)vyplacení odměny záviselo na uvážení starosty, jenž by tímto takřka svévolným způsobem mohl měnit vůli rady města, případně ji nečinností fakticky vyloučit. – srov. judikát Nejvyšší soud České republiky 21 Cdo 2144/2016.

Shrnuto – právní akt v podobě činnosti starosty obce zde není nutný, z pohledu práva plně postačuje rozhodnutí rady města (obce) o udělení zmíněné mimořádné odměny řediteli příspěvkové organizace. Starosta tedy nemůže zakázat vyplacení již radou obce řádně schválené odměny.

JUDr. Petr Kolman, Ph.D.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
právník a VŠ pedagog
 
 
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz