epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    1. 8. 2022
    ID: 115026upozornění pro uživatele

    Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?

    Nemovité věci jsou cenným zdrojem uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení. Pokud je nemovitost užívána dlužníkem jako jeho obydlí, mohou nastat konfliktní situace. Dlužník si může vyhodnotit, že je pro něj výhodnější blokovat prodej, a to celou řadou obstrukčních kroků. Jak příklady lze jmenovat blokování prohlídek, bránění ocenění, zastrašování zájemců nebo osob zapojených do prodeje. Tyto obstrukční kroky mohou mít významný dopad do částky, která bude získána ze zpeněžení, jakož i do času, kdy bude výtěžek věřitelům vyplacen. Jako právní nástroj pro řešení obstrukcí se nabízí žaloba na vyklizení. Lze ji ovšem uplatnit proti samotnému dlužníku?

    Insolvenční zákon ani jiné právní předpisy na tuto specifickou situaci nepamatují. V insolvenčním zákoně lze nalézt toliko ustanovení § 285 odst. 2, které stanovuje toto:

    „Byla-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny, anebo byt ve vlastnictví dlužníka, je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu; nejde o incidenční spor.“

    Citované ustanovení ovšem nelze pokládat za právní řešení vztahu dlužníka a insolvenčního správce, neboť pouze deklaruje, jak by měl postupovat nabyvatel zpeněžené nemovitosti. Definuje časový okamžik pro nabyvatele, kdy se tento může domáhat vyklizení.

    Odborná literatura[1] se k otázce možného vyklizení dlužníka insolvenčním správcem vyjadřovala pozitivně. Rovněž na odborných seminářích vedených čelními představiteli insolvenční justice zazníval naprosto kategorický závěr, že dlužníka je možné vyklidit z nemovitosti okamžikem přechodu dispozičních oprávnění v konkursu a v oddlužení okamžikem udělení pokynu zajištěným věřitelem.

    Reklama
    Whistleblowing a interní vyšetřování - prakticky a efektivně (online - živé vysílání) - 2.6.2023
    Whistleblowing a interní vyšetřování - prakticky a efektivně (online - živé vysílání) - 2.6.2023
    2.6.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Judikatura insolvenčních soudů se k otázce možného vyklizení dlužníka z nemovitosti užívané dlužníkem jako jeho obydlí vyjadřovala značně rezervovaně a negativně[2].

    Situace se změnila rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.5.2022, sp. zn. 29 Cdo 1277/2020 (dále jen „Rozsudek“), ve kterém se k problematice možného vyklizení dlužníka z nemovitostí využívaných jako obydlí vyjádřil Nejvyšší soud ČR jednoznačně. Skutkově se jednalo o situaci, kdy dlužník v insolvenčním řízení činil celou řadu obstrukčních kroků a bylo zřejmé, že bude bránit i zpeněžení. Insolvenční správce v dané kauze proto veden závěry z odborných insolvenčních seminářů podal žalobu na vyklizení předmětných nemovitostí. V řízení u soudů obou stupňů nebylo tématem, zda dlužník brání zpeněžování. Soudy obou stupňů se s kauzou vypořádaly velmi rychle a s negativním výsledek, že nelze dlužníka z jeho obydlí vyklidit. Závěr pro insolvenční praxi v řadě případů naprosto nepřijatelný.

    Insolvenční správce se v daném řízení obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud ČR, aby se k možnosti vyklizení dlužníka z jeho nemovitosti užívané jako obydlí vyjádřil. Nejvyšší soud ČR v Rozsudku korigoval názor, který zazněl na odborných insolvenčních seminářích. Insolvenční správce se nemůže automaticky po přechodu dispozičních oprávnění domáhat vyklízení nemovitosti, kterou dlužník užívá jako své obydlí. Současně ovšem konstatoval, že takové oprávnění končí, pokud by užívání dlužníkem mělo představovat závadu na nemovitosti. Konkrétně Nejvyšší soud ČR uvedl toto:

    „Lze dodat, že o odlišnou situaci by šlo v těch případech, kdy potřeba dřívějšího vyklizení dlužníka (a jeho rodiny) z nemovitosti, kterou (jako jedinou) užívá k uspokojení bytové potřeby své nebo své rodiny, by byla odůvodněna (a prokázána) skutečnostmi, z nichž by se podávalo, že jinak bude předmětná nemovitost neprodejná, obtížně zpeněžitelná nebo zpeněžitelná za podstatně nižší cenu, než jakou by bylo lze očekávat, kdyby této závady na věci nebylo. Za tohoto stavu by se insolvenční správce nepochybně mohl domáhat takového vyklizení (nestane-li se tak dobrovolně) za stejných podmínek, za jakých by tak po zpeněžení nemovitosti mohl učinit její nabyvatel.“

    Citovaný závěr je možné jednoznačně uvítat, neboť uzavírá možnost dlužníkům blokovat či narušovat zpeněžování nemovitostí ke škodě věřitelů. Z jasně deklarovaného závěru v Rozsudku mohou mít prospěch všichni insolvenční správci a jejich prostřednictvím i insolvenční věřitelé.



    JUDr. Jiří Voda, LL.M.,
    advokát a insolvenční správce
     

    AK VODA_logo


    AK Voda s.r.o.

    Sokolovská 85/104
    186 00 Praha 8

    Tel.     +420 211 222 630
    Fax.    +420 211 222 640
    e-mail:    voda@akvoda.cz 

     

    [1] Plavjaníková, Kateřina; Jirmásek Tomáš. Práva a povinnosti insolvenčního správce k bytu tvořícímu majetkovou podstatu dlužníka, časopis Soukromé právo, rok 2018, č. 7, str. 10.

    [2] např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.10.2014, č.j. KSPH 60 INS 18689/2013 3 VSPH 1466/2014-B-39, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.10.2014, č.j. KSPH 60 INS 18689/2013 3 VSPH 1466/2014-B-39


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jiří Voda, LL.M. (AK Voda)
    1. 8. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitky věřitele podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona a hlasovací lístek
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Trestní odpovědnost jednatele za zvýhodnění věřitele
    • Směnka – nesměnka: směnka padělaná
    • Zajišťovací směnka a cenné papíry, aneb bdělostí k úspěchu
    • Preventivní restrukturalizace – živý pes je na tom lépe než mrtvý lev
    • Role znalce v preventivní restrukturalizaci
    • Rozdělení nezajištěných věřitelů do různých skupin v reorganizačním plánu
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?

    Související produkty

    Online kurzy

    • Co přináší směrnice o restrukturalizaci a insolvenci
    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Exekuce
    • 10 tipů, jak se nespálit při výběru dodavatele fotovoltaiky
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • JUDr. Jakub Sivák, Ph.D., právník, externí pedagog PF UK v Praze, státní zástupce působící na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 8 - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
    • Lze ve smlouvě sjednat předání díla prostřednictvím právní fikce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Exekuce

    Pravomocné rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu újmy proti škůdci neznamená, že poškozený nemůže využít svého práva (svědčí-li mu toto podle smlouvy nebo...

    Náhrada škody způsobené státem

    Předloží-li v řízení před soudem účastník argumentaci založenou na právním názoru Ústavního soudu, je povinností obecného soudu takový argument vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.

    Chybné posouzení dovolání

    Pokud je možno z textu dovolání dovodit, že předpoklad přípustnosti založený na tom, že určitá právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi řešena, pak Nejvyšší soud pochybil,...

    Zásada kontradiktornosti řízení a náklady řízení

    Zásada kontradiktornosti řízení se uplatní i při rozhodování soudu o nákladech řízení. Účastníci řízení musejí mít podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny...

    Poskytnutí informací

    Ve světle závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/21 není důvodu, pro který by v případě, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky („ÚZIS“) aplikuje konkrétní zákonný důvod...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.