Může se smlouvou založený závazek zřídit věcné břemeno promlčet?
Otázka vznesená stavebníkem, který se v rámci jím realizované stavby zavázal zajistit zřízení věcných břemen k jím provedeným přeložkám vedení plynu ve prospěch vlastníka plynového zařízení (provozovatele distribuční soustavy) nás přivedla k hlubším úvahám nad problematikou promlčení smluvně sjednaného závazku a zejména pak nad okamžikem, od kterého případně promlčecí lhůta plyne.
V praxi jsme se setkali se situací, kdy stavebník v rámci jím realizované stavby provedl přeložku plynu, a to na základě smlouvy o provedení a hrazení přeložky, přičemž se v této smlouvě zavázal rovněž zajistit na všech pozemcích dotčených přeložkou plynového zařízení zřízení věcného břemene umožňujícího využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v ustanovení § 59 odst. 1 písm. d), e) zákona č. 458/200 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „energetický zákon“ či „EZ“). V současně uzavřené smlouvě o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene mezi týmiž subjekty byl pak sjednán konkrétní postup směřující k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene společně s výší jednorázové náhrady za zřízení věcného břemene náležící vlastníkovi přeložkou dotčeného pozemku za omezení jeho vlastnického práva.
Smluvní dokumenty byly uzavřeny podle tehdy platného zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „dříve platný občanský zákoník“) a zákona č. 513/1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“ či „ObchZ“), když ve smyslu ustanovení §261 odst. 1 ObchZ šlo o závazkové vztahy mezi podnikateli.
Závazek ze smlouvy o provedení a hrazení přeložky plynu
Při zvažování promlčení v době platnosti a účinnosti zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový občanský zákoník“ či „NOZ“) za použití ustanovení § 3036 platí, že podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Podle dříve platného občanského zákoníku se nepromlčuje bez výjimky pouze vlastnické právo.[1] Pro obchodněprávní závazek ze smlouvy o provedení a hrazení přeložky plynu nicméně ustanovení dříve platného občanského zákoníku upravující promlčení práv ze závazkových vztahů nelze použít ani subsidiárně,[2] neboť obchodní zákoník obsahuje úpravu komplexní a speciální. V intencích obchodního zákoníku promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.[3]
Je tedy zřejmé, že závazek zajistit zřízení věcného břemene se v námi popsaném případě promlčet může, a to v obecné 4leté promlčecí lhůtě,[4] když pro tuto situaci není stanovena promlčecí doba speciální.
Odkdy však tato lhůta běží? U práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti.[5] Tato splatnost bude přitom určena především smlouvou, v níž bude určen den plnění, příp. lhůta pro splnění.
V námi rozebíraném případě byl ve smlouvě stanoven termín pro realizaci stavby. Od tohoto termínu, resp. nejpozději od právní moci kolaudačního rozhodnutí, počíná plynout v námi popsaném případě lhůta pro splnění závazku. K tomu pouze doplňujeme, že dříve platné předpisy – plynárenský zákon a elektrisační zákon[6] – vázaly vznik ze zákona zřizovaného věcného břemene k plynárenským zařízením a energetickým dílům na právní moc stavebního povolení, a to dokonce i v případě, kdy pravomocné stavební povolení, na jehož základě byla plynovodní síť, popř. její část, na cizím pozemku zřízena, bylo zrušeno.[7]
V současné situaci, kdy se věcné břemeno zřizuje smlouvou a k nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni je nutný vklad do katastru nemovitostí, není možné věcné břemeno zřídit před vybudováním a geodetickým zaměřením (plynárenského zařízení) – a v případě, že má věcné břemeno zatížit pouze část pozemku, pak také před zpracováním geometrického plánu a jeho potvrzením příslušným katastrálním úřadem. Pro úplnost dodejme, že v případě věcného břemene ve smyslu ustanovení § 59 odst. 1 písm. d), e) energetického zákona se jedná o věcné břemeno, které je taktéž možno v případě, že nedojde k dohodě vlastníka pozemku a provozovatele distribuční soustavy za splnění podmínek pro omezení vlastnického práva k pozemku, zřídit rozhodnutím příslušného vyvlastňovacího (stavebního) úřadu.[8]
Závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene
Povinnost zřídit věcné břemeno dle smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene uzavřené dle ustanovení §40 a dříve platného občanského zákoníku do stanoveného data se promlčuje plně v intencích ustanovení dříve platného občanského zákoníku, který stanoví, že nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím.[9]
Závěrem
Samozřejmě platí, že i promlčené právo lze jako naturální obligaci vymáhat, a to i soudně, soud jej však k včas vznesené námitce promlčení ze strany povinného nepřizná.[10]
Soubor zjištění, která je třeba v rámci případného posuzování promlčení závazku učinit ohledně aplikovatelné právní úpravy, počátku běhu promlčecí lhůty, jejího případné přerušení či stavění, a o všech souvisejících skutečnostech, které v konkrétním případě mohou mít na učiněné závěry vliv, představuje – jak plyne z výše uvedeného – poměrně erudovanou činnost, k níž doporučujeme přizvat odborníka disponujícího potřebným portfoliem znalostí a zkušeností.
Mgr. Hana Trusíková
advokát
Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Růžová 1416/17
110 00 Praha
Koliště 1912/13
602 00 Brno
tel.: +420 222 544 201
e-mail: office@dolezalpartners.com
[1] Srov. ust. § 100 odst. 2 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[6] Srov. § 22 odst. 1 písm. a) a odst. 5 zákona 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů, (plynárenský zákon), ve spojení s § 22 odst. 3 zákona 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon).
[7] Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 25.2.2020 sp.zn. III.ÚS 926/18.
[8] Srov. ust. § 59 odst. 2 zákona č. 458/200 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[9] Srov. ust. § 50a zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[10] Srov. ust. § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
