epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 11. 2021
    ID: 113803upozornění pro uživatele

    Může vlastník lesa povolit otevřené ohně do vzdálenosti 50 m od okraje lesa?

    Dle § 20 odst. 1 písm. k) zákona 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen lesní zákon), je v lesích zakázáno mj. rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně mimo vyhrazená místa. Tento zákaz je se vztahuje dle § 20 odst. 2 i na místa do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Porušení uvedených zákazů může být kvalifikováno obecním úřadem obce s rozšířenou působností jako přestupek dle § 53 odst. 1 písm. o).

    V praxi jsem se setkal s případem, kdy více fyzických osob pravidelně rozdělávalo otevřené ohně na pozemku vedle lesa, a to právě do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Jejich jednáním se začal zabývat správní orgán jako podezření z přestupku. Z provedeného dokazování však správní orgán zjistil, že sousední pozemek má stejného vlastníka jako les (!), s nímž sousedí. Vlastník navíc o rozdělávání otevřených ohňů prokazatelně věděl, a na dotaz správního orgánu uvedl, že mu ohně na sousedním pozemku nevadí. Lze takovéto jednání vlastníka lesa označit za platné udělení výjimky z uvedeného zákazu? Pro odpověď musíme nejprve určit, v jakém právním postavení se nachází vlastník lesa ve vztahu k daným fyzickým osobám a jaká je právní povaha udělení výjimky, tj. zda je v postavení správního orgánu ve smyslu § 1 odst. 1 zákona 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád) a vydává úkon dle správního řádu.

    Právní postavení vlastníka lesa a povaha udělení výjimky.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Lesní zákon výslovně postavení vlastníka lesa a právní povahu udělení výjimky dle § 20 odst. 4 neřeší. Lze se setkat s názorem, že materiálně vlastník lesa vystupuje jako nositel veřejné správy a vystupuje vůči uživatelům lesa v nadřazeném postavení.[1] Tudíž udělení výjimky dle §20 odst. 4 lesního zákona je individuálním správním aktem (rozhodnutím dle správního řádu), které nelze udělit neurčitému počtu adresátů a účinky může mít pouze pro futuro.[2]

    S tímto názorem nesouhlasím. Orgány státní správy lesů (správní orgány) jsou jednak vyjmenovány v § 47 lesního zákona, a navíc lesní zákon pamatuje na případ, kdy je fyzické osobě svěřena působnost v oblasti veřejné správy (a je tedy správním orgánem), a to v § 39 odst. 2 lesního zákona, který stanovuje práva lesní stráže. U vlastníka lesa žádná mocenská oprávnění v lesním zákoně nenajdeme. Vlastník lesa se vůči uživatelům lesa nenachází v nadřazeném postavení. Jde stále o soukromou osobu, která je ve výkonu svého vlastnického práva k lesu omezena obecným užíváním lesů dle § 19 lesního zákona.[3]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Tato soukromá osoba má však lesním zákonem přiznaná specifická oprávnění, která se určitým způsobem vztahují k obecnému užívání lesa, např. dávat pokyny dle § 19 odst. 1 návštěvníkům lesa, nebo právě udělovat výjimky ze zakázaných činností dle § 20 odst. 4. Udělení výjimky však není výkonem veřejné správy, ale zákonem přiznaným právem soukromé osoby, jež určitým způsobem „modifikuje“ obecné užívání lesa. Např. L. Pauldura tato oprávnění vlastníka lesa nazývá jako „oblast zbytkové autonomie vlastnické práva“, tj. ta část vlastnického práva, jež zůstává vlastníkovi lesa zachována i přes omezení výkonu jeho vlastnického práva obecným užíváním lesů.[4] Právní řád pro takovou výjimku nepředepisuje žádnou formu, ani možnost jejího přezkoumání správním orgánem či soudem. Lze ji tak udělit písemně i ústně. [5] Nelze vyloučit ani konkludentní udělení výjimky. Na její vydání není právní nárok. Kromě oplocení lesa (§ 32 odst. 8) lesní zákon výslovně neuvádí ani důvody, pro které lze tako výjimku udělit. Lze ji tak udělit i např. za úplatu.[6]

    Možnost vlastníka udělit výjimku rozdělat oheň do 50 m od okraje lesa.

    Dle prostého textu lesního zákona takovou možnost vlastník lesa nemá. Lesní zákon tuto možnost poměrně nelogicky dává vlastníkovi pouze pro ohně přímo v lese dle § 20 odst. 4. Dle komentářové literatury: „ s ohledem na to, že les ohrožuje nejen rozdělávání ohňů přímo v něm, ale také v jeho ochranném pásmu, je v lesním zákoně zakázáno i rozdělávání nebo udržování otevřených ohňů do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Z tohoto zákazu nemůže vlastník lesa ani orgány státní správy lesů udělit výjimku.“ [7]

    Je otázkou, jaký je smysl takové úpravy. Hlavním účelem lesního zákona je dle důvodové zprávy vyvážení opravných zájmů vlastníků lesů (výkon jejich vlastnického práva) a veřejného zájmu na intenzivní a efektivní ochraně lesů. Pokud však zákon umožňuje vlastníkovi lesa dát souhlas k rozdělání přímo v lese, jaký je tedy rozumný důvod pro nemožnost udělení souhlasu na sousedním pozemku, jež vlastní rovněž vlastník lesa? Hodnotový základ obou ustanovení je stejný: ochrana lesa před rizikem požáru. Otevřený oheň rozdělaný přímo v lese navíc představuje mnohem větší riziko pro les a jeho funkce, než oheň do 50 m od jeho okraje. Přesto vlastník lesa v prvním případě souhlas k rozdělání ohně dát může, ale v druhém ne. V prvním případě by tedy dle doslovného výkladu zákona původce ohně jednal po právu, v druhém by ale naplňoval skutkovou podstatu přestupku dle § 53 odst. 1 písm. o) lesního zákona.

    Důvodová zpráva k lesnímu zákonu odpověď, proč zákon řeší dvě situace se stejným teleologickým pozadím rozdílně, nenabízí. Avšak není bez zajímavosti, že původní vládní návrh lesního zákona možnost udělení výjimky vlastníkem lesa k rozdělání ohně přímo v lese vůbec neobsahoval (stejně jako k rozdělání ohně do 50 m od lesa).[8] Možnost udělení takovéto výjimky se do lesního zákona dostala až v důsledku společné zprávy výborů Poslanecké sněmovny k návrhu lesního zákona, avšak nemožnost vlastníka lesa udělit souhlas k ohňům do 50 m od okraje lesa zůstala bez rozumného důvodu zachována.[9]

    Z výše uvedeného pak nezbývá, než dojít k závěru, že jde o logickou mezeru v zákoně způsobenou zřejmě opominutím zákonodárce při legislativním procesu. Takovou mezeru lze řešit pomocí analogie, [10] která dle judikatury i odborné literatury ve správním právu přípustná, pokud je ve prospěch účastníka (zde původce ohně jako možného účastníka přestupkového řízení) a nevede k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (zde touto hodnotou je ochrana lesa).[11] Pokud je tedy les i sousední pozemek ve vlastnictví téže osoby, která dá souhlas k rozdělání ohně do vzdálenosti 50 m od okraje na lesa na tomto sousedním pozemku, na případ by se měl analogicky aplikovat § 20 odst. 4. Uvedené jednání by se tedy nemělo kvalifikovat jako přestupek.

    Závěr

    Vlastník lesa při udělování výjimek dle § 20 odst. 4 lesního zákona nejedná jako správní orgán, ale jako soukromá osoba. Jde specifické oprávnění, které opravňuje vlastníka lesa určitým způsobem „modifikovat“ obecné užívání návštěvníky lesa. Výjimku lze udělit v jakékoliv formě, mlčky, a to i zpětně. Pro založení ohně do 50 m od okraje lesa lze analogicky aplikovat § 20 odst. 4 lesního zákona.

    Mgr. Vít Fišer,
    právník ve veřejné správě

    [1] PAULDURA, Lukáš. Právní nástroje regulující užívání lesa a vlastník lesa jako regulátor sui generis. Dny práva – 2009 – Days of Law: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno: Masarykova univerzita, 2009.

    [2] Tamtéž

    [3] MÁCHA, Aleš. Veřejné užívání jako subjektivní právo. Správní právo. 2015, č. 4–5, s. 202.

    [4] PAULDURA, Lukáš. Právní nástroje regulující užívání lesa a vlastník lesa jako regulátor sui generis. Dny práva – 2009 – Days of Law: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno: Masarykova univerzita, 2009

    [5] ZAVORAL, Tomáš. Právní prostředky ochrany lesa při obecném užívání lesů. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2018, s. 55.

    [6] Tamtéž

    [7] DROBNÍK, Jaroslav a Petr DVOŘÁK. Lesní zákon: komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2010. (§ 20)

    [8] Sněmovní tisk 1591.

    [9] Sněmovní tisk 1806.

    [10] MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2010, s.228.

    [11] MATES, Pavel. Analogie ve správním právu. Správní právo. Praha, 2011, roč. 44, č. 6, s. 349.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Vít Fišer
    9. 11. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.