Můžete si podáním odvolání v přestupkovém řízení i pohoršit?
Následující stručný text je určen především pro neprávnickou veřejnost, která se leckdy dostává do spárů veřejného práva, zde konkrétně správního práva trestního. Zákon č. 250/2016 Sb., nahradil dřívější právní úpravu v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, upravuje především podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a podmínky pro jejich ukládání. Dále upravuje některá zvláštní pravidla pro postup správních orgánů v řízení o přestupku, který se jinak řídí správním řádem jako obecným procesním předpisem.
Kdo může odvolání dnes v přestupkovém řízení podat?
Právo podat odvolání má ex lege jen a pouze účastník řízení. Účastníkem řízení zde je:
- obviněný z přestupku (odvolat se může v plném rozsahu),
- poškozený (odvolat se může jen ve věci náhrady škody),
- vlastník věci (odvolat se může jen proti té části rozhodnutí, ve které se vyslovuje zabrání věci nebo náhradní hodnoty).[1]
Zvláštní situace - Je-li obviněným z přestupku mladistvý (od 15 do 18 let) může v jeho prospěch podat odvolání i jeho zákonný zástupce nebo orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí.[2]
Dále pak, „směroplatně“ se může účastník řízení odvolat až poté, co je mu rozhodnutí oznámeno. Kdy je však z právního hlediska oznámeno? Za oznámení rozhodnutí se považuje okamžik:
- ústního vyhlášení rozhodnutí, jestliže je účastník řízení přítomen a pokud se vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí,[3]
- doručení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí.
Pozor, odvolat se ze zákona nemůže ten účastník řízení, který se po oznámení rozhodnutí práva odvolání vzdal písemně nebo ústně do protokolu.[4]
Také se, z důvodu právní jistoty a efektivity řízení, nemůže odvolat ten účastník řízení, který již jednou podané odvolání vzal zpět. Z čehož plyne rada, že případné zpětvzetí odvolání si důkladně promysleme. Opravdu zde není možný hokynářský přístup „ dal-nedal-dal – zpětvzal – znovu podal.“ [5]
Odvolání je nutno podat písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě 15 dnů od oznámení rozhodnutí u toho správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.[6]
Můžeme si pohoršit?
A nyní již k hlavní výzkumné otázce našeho textu – může si účastník přestupkového správního řízení pohoršit, pakliže podá odvolání?
Lidověji řečeno – může mu druhostupňový orgán zpřísnit trest? Tedy nejenom, že prvoinstanční rozhodnutí nezruší, ale dokonce účastníkovi naloží ještě vyšší správní trest?
K jádru právního pudla – Ne, nemůže. Právníci tento institut nazývají jako zákaz reformatio in peius.
Slovy pražského právního pedagoga Martina Kopeckého zákaz reformatio in peius omezuje obavu účastníka řízení podat opravný prostředek, aby výsledek řízení o opravném prostředku nevedl ke zhoršení jeho postavení podle rozhodnutí, proti němuž hodlá brojit.[7]
Nicméně z teorie zpátky do praxe. Kde je přesně tento zákaz stanoven? Nebo jde jen o poučku z učebnic správního práva?
Nikoliv, zmíněné pravidlo má silný základ i v českém přestupkovém zákoně. Konkrétně se nyní jedná o ustanovení § 98 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich – se jasně stanoví: Odvolací správní orgán nemůže změnit výrok napadeného rozhodnutí o správním trestu nebo výrok o náhradě škody anebo výrok o vydání bezdůvodného obohacení v neprospěch obviněného.[8]
Pro zajímavost v různých historických etapách byla tato zásada ve správním právu pojímána a zakotvena v různé šíři. Od jejího poměrně širokého uplatňování v československém prvorepublikovém správním procesu, přes úplné vyloučení této zásady v období socialistického nedemokratického práva,[9] až po její (znovu)obnovení po změně společenských poměrů v roce 1989 přijetím přestupkového zák. č. 200/1990 Sb. Legislativní zakotvení této zásady pak strvzeno dnešním přestupkovým zákonem účinným od 1. 7. 2017 – tedy z. č. 250/2016 Sb. zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Poučení na závěr: Pokud se cítíte v právu, respektive máte za to, že Vás správní orgán poškodil, nebojte se podat odvolání. Horší to již v zásadě nebude!
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
právní pedagog
Prameny a další informace:
zákon č. 250/2016 Sb., Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
M. Kopecký: K otázce uplatňování zákazu reformace in peius ve správním řízení obecném a trestním, Acta Universitatis Carolinae Iuridica č. 1/2010,
K. Frumarová a kol.: Správní trestání, Leges, Praha 2017,
R. Pomahač: Proměna přestupkového práva, Právní rozhledy č. 15-16/2017
D. Bohadlo, J. Brož, S. Kadečka, P. Průcha, F. Rigel, V. Šťastný: Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, Komentář, Wolters Kluwer, Praha 2018
T. Grygar, P. Kolman: Vybrané otázky zákazu reformatio in peius ve správním právu trestním, Praha: Bulletin advokacie 12/2020
[7] M. Kopecký: K otázce uplatňování zákazu reformace in peius ve správním řízení obecném a trestním, Acta Universitatis Carolinae Iuridica č. 1/2010, str. 203.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
