Na zemi pokoj lidem dobré vůle

 

České republice se podařilo připravit jeden ze zákonů, které mají přívlastek epochální. Expertní komise, ve které se účastnili koaliční politikové vysoké úrovně, připravila návrh zákona o vyrovnání státu a církví. Návrh na začátku příštího roku posoudí vláda. Protože návrh prozatím není úplně veřejným dokumentem, lze se jen dohadovat, o čem to vlastně všechno bude.

Návrh počítá s přímým navrácením majetku řeholním řádům. Dále fakticky znamená odkup zablokovaného majetku a pozemků státem. Republika tak okamžitě získá majetek vhodný k podnikání a přímému prodeji, stejně tak obce a města. Hodnota majetku byla odhadována kolem sta miliard, nyní se jedná o 83 miliardách.

Kdo nakonec vydělá?

Záleží na úhlu pohledu, ale pro dosavadní skoupé informace převažuje spíše úhel kritický. Přiživuje ho ještě prohlášení ministra financí, který mluví o zúročené částce rovnající se téměř třem stovkám miliard za šedesát let splácení. Vychází zřejmě z obyčejného obchodnického kalkulu, jenž na padesátiletých dluhopisech České národní banky počítá se stejným úrokem 4,85 %. Je tedy celkem odpovědné říci pravdu celou.

Jiný úhel by mohl představovat cenu majetku, který stát a odblokovaní noví vlastníci, tedy města a obce, mohou vzápětí po schválení zpeněžit a využít k podnikání. Tato částka znamená, že se hned, tedy v nepoměrně kratší době, než je šedesát let, dostanou noví vlastníci k větším částkám, než je oněch zmiňovaných 83 miliard korun. Protože s tímto majetkem mohou okamžitě podnikat, výsledek pro nové majitele může znamenat, a velice zřejmě i bude znamenat, v nejbližších šedesáti letech daleko vyšší procentuální zhodnocení než 4,85 %. A tato pravda je neméně důležitá, protože na řešení všichni vlastně vyděláme.

Klaus a Vatikán

Třetí úhel je třeba také zmínit. Vstřícné vypořádání a otevřenost souhlasu smlouvě s Vatikánem by mohly hrát svou roli v prezidentských volbách. To by však do věcí všeobecného vypořádání státu a církví patřit nemělo, na tom totiž vydělají jen někteří. Otevřenost karet by měla platit ale i v tomto případě. Bylo by to totiž křivé narovnání vztahů státu a církví. S takovými věcmi se neobchoduje.

Je to operace poměrně náročná ani ne tak pro kalkulačku, ale spíše pro veřejné mínění. Vyrovnání bude třeba lidem vyložit. A stát kampaně dělat umí a má prostředky, aby svůj prospěch dokonale vysvětlil. Předpokládá se podobný způsob, který stát zvolil před vstupem do EU a nedávno na základě rozhodnutí jednat o radarové základně. Vláda České republiky, pokud se pro zákon rozhodne, dovede argumentovat v informační kampani s využitím internetu, veřejných diskusí, tiskových materiálů, článků, a především analýz i argumentací v médiích veřejné služby, která jsou k tomu určena zákonem.

Církve by se ale měly držet zpátky, každopádně to není jejich věc, aby vysvětlovaly plošnou kampaní své důvody, proč si řekly o majetek léta zadržovaný. Nicméně trochu obratnosti by mohly prokázat a ukrotit své nadšení či námitky. Ani v církvích samotných totiž není jednoduché projednat podporu takovému řešení. Proč by měl totiž stát prodávat majetek s daleko větším užitkem, než vyplatí v dlouhodobých splátkách?

Věřící se mohou oprávněně ptát po právním základu takového vypořádání. Nicméně měli by projevit dostatek soudnosti a vstřícnosti. Není vždy vítězstvím vymoci si celou spravedlnost tady na Zemi. I na křesťanech je tedy žádána dobrá vůle.

Ať se církve ukážou

Nadále se pak musí církve starat o svou budoucnost samy a zažít si skutečnou odluku, která jim umožní ukázat, zda na přežití mají, a osvobodí je k službě národu. - K službě zrcadla, které nebude kulturní vložkou a přisluhováním veřejnému mínění. Může to být konec mlčení ke špinavostem a přiživování se na dobrých věcech. A to je začátek nové epochy.

Autor je evangelický kazatel


Zpracovatel: Anopress IT a.s.