epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 2. 2021
    ID: 112633upozornění pro uživatele

    Náhrada škody dle krizového zákona a výklad v neprospěch poškozených provedený Ministerstvem vnitra

    Velkým tématem zejména první poloviny loňského roku byla náhrada škody podnikatelům, která jim vznikla v důsledku opatření přijatých v souvislosti epidemií COVID 19, podle § 36 krizového zákona. Autorovi tohoto článku je z jeho praxe známo, že Ministerstvo vnitra po několika měsících zareagovalo na uplatněné nároky podnikatelů tak, že je (alespoň v nám známých případech) odmítlo. Poškozeným tedy zřejmě nezbude, než se svých práv domáhat soudní cestou.

    V konkrétním případě šlo o poškozené, kteří se domáhali náhrady škody za zrušené kulturní akce, které pořádali nebo na jejichž pořádání se podíleli. Ministerstvo vnitra jejich nárok odmítlo s tím, že na něj nelze aplikovat § 36 krizového zákona. Argumentace Ministerstva vnitra je založena na tom, že § 36 krizového zákona se týká náhrady škody způsobené osobám výhradně v důsledku provádění krizových opatření, které mají individuální povahu a jsou zaměřena vůči konkrétní osobě nebo konkrétní skupině osob. Jinými slovy stát podle názoru Ministerstva vnitra není odpovědný za důsledky krizových opatření, které mají povahu normativních aktů, což je případ vládních usnesení, které omezují pohyb a shromažďování osob, otevření provozoven apod.

    S touto úvahou  přišli (pokud je nám známo) první doc. JUDr Jakub Handrlica, PhD., JUDr. Jana Balounová, Ph.D., JUDr. Vladimír Sharapaev v článku „Náhrady a opatření přijatá v době pandemie“, který byl zveřejněn v Právních rozhledech 22/2020, ze kterého Ministerstvo vnitra svoji argumentaci čerpá (respektive spíše opisuje). Lze říci, že mezi odbornou veřejností do té doby panovala ničím nenarušená shoda, že stát je za škodu, která vznikla v důsledku vládních krizových opatření podle § 36 krizového zákona, odpovědný.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Podle § 36 odst. 1 krizového zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Jádrem problému (a budoucích sporů) tedy je, zda jsou usnesení vlády ČR, kterými se zakazuje volný pohyb osob, shromažďování, pořádání kulturních akcí, otevření provozoven atd. „krizovými opatřeními“ ve smyslu § 36 odst. 1 krizového zákona.

    Krizové opatření je definované v § 2 písm. c. krizového zákona jako „organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob“. Dle našeho názoru je usnesení vlády organizačním opatřením, jehož cílem je řešit krizovou situaci, toto usnesení zasahuje do práv a povinností osob a tím pádem na něj podle našeho názoru dopadá odpovědnost za škodu podle § 36 krizového zákona.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    K tomuto závěru lze dojít i pokud se zaměříme na systematiku krizového zákona a na proces přijetí usnesení vlády. Krizový zákon v § 1 definuje termín krizové opatření, v § 5 a 6 stanovuje možný obsah krizových opatření, na to navazuje § 36, který stanoví státu povinnost nahradit škodu způsobenou krizovými opatření.  Jestliže tedy vláda přijme krizové opatření, podle § 5 a § 6 krizového zákona, jaký jiný může být důsledek než ten, že vzniká odpovědnost státu za škodu těmito opatřeními způsobenými?

    Krizový zákon nerozlišuje krizová opatření „individuální povahy“ a krizová opatření s „povahou normativních aktů“. Je pouze jedno krizové opatření a pokud je v jeho důsledku způsobena škoda, má stát podle § 36 krizového zákona povinnost tuto škodu nahradit. Znění krizového zákona je v tomto ohledu naprosto jednoznačné. Výklad § 36 krizového zákona provedený Ministerstvem vnitra nemá vůbec žádnou oporu v zákoně, jeho systematice a obsahu.

    Nesouhlasíme s argumentací Ministerstva vnitra pomocí judikatury Nejvyššího soudu, podle která stát neodpovídá dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem za škodu způsobenou právními předpisy, které byly shledány nezákonné. Náhrada škody podle zákona o odpovědnosti státu za škodu a podle krizového zákona je založena na podstatně odlišných principech a východiscích (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 28 Cdo 2519/2011: „Z této úpravy je zřejmé, že úprava odpovědnosti za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s krizovým opatřením (je jím i opatření přijaté v souvislosti s povodní, resp. za účelem předcházení jejím následkům) je speciální regulací obsahující zvláštní skutkovou podstatu odpovědnosti státu za škodu, která se řídí právě krizovým zákonem, nikoliv zákonem 82/1998 Sb. či obecným předpisem. Zakládá přitom odpovědnost bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost) a na rozdíl od zákona 82/1998 Sb. nevyžaduje, aby škoda byla vyvolána nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem.“). Nelze tedy analogicky aplikovat judikaturu vykládající zákon o odpovědnosti státu za škodu na odpovědnost státu za škodu dle krizového zákona.

    Lze  souhlasit s tím, že objektivní odpovědnost státu za důsledky zákonných normativních aktů je v naší právní úpravě něčím výjimečným a nesystematickým. To však lze pochopit s ohledem na to, že samotný krizový zákon a opatření na jeho základě přijatá jsou něčím zcela výjimečným, nemluvě o naprosté výjimečnosti aktuální situace. Opatření dle krizového zákona jsou natolik výjimečná, že je na ně nutné výjimečným způsobem reagovat.

    Ministerstvo vnitra ve svém stanovisku dále píše, že ustanovení § 36 krizového zákona svým účelem navazuje na princip tzv. zvláštní (nebo též mimořádné) oběti, jehož podstatou je poskytnutí náhrady jednotlivci za nucené individuální obětování jeho konkrétního právního statku ve prospěch celku (společnosti) při provádění krizových opatření. V tomto smyslu však není rozdílu mezi opatřením majícím individuální povahy a normativním aktem. Oba nástroje se totiž projeví v konkrétní újmě způsobené konkrétnímu jednotlivci.  Nedává logiku a není spravedlivé, aby byl odškodněn ten, kdo byl dotčen opatřením individuální povahy a kdo byl dotčen opatřením normativní povahy. Oba druhy opatření jsou založeny na zcela identických východiscích a v konečném důsledku mají na individuální osoby stejné dopady.

    Zcela irelevantní je argument Ministerstva vnitra, že skutečným původcem škod nejsou jednotlivá krizová opatření, ale samotná globální pandemie COVID-19. Pokud by byl tento argument validní, zcela by popíral odpovědnost státu za škodu podle krizového zákona a to jak co se týče opatření individuální povahy tak co se týče opatření normativní povahy. Vždy zde totiž bude nějaká povodeň, zemětřesení nebo jiná mimořádná situace, která bude prvotní příčinou přijetí krizového opatření a potažmo vzniku škody.

    Lze shrnout, že sledujeme další pokus vlády zbavit se odpovědnosti za škodu způsobenou jejími opatřeními přijatými v souvislosti s epidemií COVID 19. První pokus Vlády obejít krizový zákon a tím pádem i povinnost nahradit škodu tím, že byly opatření vydávány Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví zhatil Městský soud v Praze, který tyto opatření Ministerstva zdravotnictví zrušil (viz rozsudek Městského soudu v Praze spis. zn. 14 A 41/2020 ze dne 23.4.2020). Bude zajímavé sledovat, jak se k tomuto aktuálnímu pokusu justice postaví.

    Mgr. Kryštof Kobeda,
    advokát

    Equity Legal s.r.o.

    Šrobárova 2002/40
    101 00 Praha 10 - Královské Vinohrady

    Tel: +420 732 230 529
    e-mail:
    krystof.kobeda@equitylegal.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Kryštof Kobeda (Equity Legal)
    24. 2. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • DEAL MONITOR
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Nejlepší zájem dítěte
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nejlepší zájem dítěte

    Obecné soudy jsou povinny posuzovat problematiku svěření nezletilých do péče rodičů především s přihlédnutím k jejich nejlepšímu zájmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech...

    Moderační právo

    Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost...

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.