epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    24. 2. 2021
    ID: 112633upozornění pro uživatele

    Náhrada škody dle krizového zákona a výklad v neprospěch poškozených provedený Ministerstvem vnitra

    Velkým tématem zejména první poloviny loňského roku byla náhrada škody podnikatelům, která jim vznikla v důsledku opatření přijatých v souvislosti epidemií COVID 19, podle § 36 krizového zákona. Autorovi tohoto článku je z jeho praxe známo, že Ministerstvo vnitra po několika měsících zareagovalo na uplatněné nároky podnikatelů tak, že je (alespoň v nám známých případech) odmítlo. Poškozeným tedy zřejmě nezbude, než se svých práv domáhat soudní cestou.

    V konkrétním případě šlo o poškozené, kteří se domáhali náhrady škody za zrušené kulturní akce, které pořádali nebo na jejichž pořádání se podíleli. Ministerstvo vnitra jejich nárok odmítlo s tím, že na něj nelze aplikovat § 36 krizového zákona. Argumentace Ministerstva vnitra je založena na tom, že § 36 krizového zákona se týká náhrady škody způsobené osobám výhradně v důsledku provádění krizových opatření, které mají individuální povahu a jsou zaměřena vůči konkrétní osobě nebo konkrétní skupině osob. Jinými slovy stát podle názoru Ministerstva vnitra není odpovědný za důsledky krizových opatření, které mají povahu normativních aktů, což je případ vládních usnesení, které omezují pohyb a shromažďování osob, otevření provozoven apod.

    S touto úvahou  přišli (pokud je nám známo) první doc. JUDr Jakub Handrlica, PhD., JUDr. Jana Balounová, Ph.D., JUDr. Vladimír Sharapaev v článku „Náhrady a opatření přijatá v době pandemie“, který byl zveřejněn v Právních rozhledech 22/2020, ze kterého Ministerstvo vnitra svoji argumentaci čerpá (respektive spíše opisuje). Lze říci, že mezi odbornou veřejností do té doby panovala ničím nenarušená shoda, že stát je za škodu, která vznikla v důsledku vládních krizových opatření podle § 36 krizového zákona, odpovědný.

    Podle § 36 odst. 1 krizového zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Jádrem problému (a budoucích sporů) tedy je, zda jsou usnesení vlády ČR, kterými se zakazuje volný pohyb osob, shromažďování, pořádání kulturních akcí, otevření provozoven atd. „krizovými opatřeními“ ve smyslu § 36 odst. 1 krizového zákona.

    Krizové opatření je definované v § 2 písm. c. krizového zákona jako „organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob“. Dle našeho názoru je usnesení vlády organizačním opatřením, jehož cílem je řešit krizovou situaci, toto usnesení zasahuje do práv a povinností osob a tím pádem na něj podle našeho názoru dopadá odpovědnost za škodu podle § 36 krizového zákona.

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    K tomuto závěru lze dojít i pokud se zaměříme na systematiku krizového zákona a na proces přijetí usnesení vlády. Krizový zákon v § 1 definuje termín krizové opatření, v § 5 a 6 stanovuje možný obsah krizových opatření, na to navazuje § 36, který stanoví státu povinnost nahradit škodu způsobenou krizovými opatření.  Jestliže tedy vláda přijme krizové opatření, podle § 5 a § 6 krizového zákona, jaký jiný může být důsledek než ten, že vzniká odpovědnost státu za škodu těmito opatřeními způsobenými?

    Krizový zákon nerozlišuje krizová opatření „individuální povahy“ a krizová opatření s „povahou normativních aktů“. Je pouze jedno krizové opatření a pokud je v jeho důsledku způsobena škoda, má stát podle § 36 krizového zákona povinnost tuto škodu nahradit. Znění krizového zákona je v tomto ohledu naprosto jednoznačné. Výklad § 36 krizového zákona provedený Ministerstvem vnitra nemá vůbec žádnou oporu v zákoně, jeho systematice a obsahu.

    Nesouhlasíme s argumentací Ministerstva vnitra pomocí judikatury Nejvyššího soudu, podle která stát neodpovídá dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem za škodu způsobenou právními předpisy, které byly shledány nezákonné. Náhrada škody podle zákona o odpovědnosti státu za škodu a podle krizového zákona je založena na podstatně odlišných principech a východiscích (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 28 Cdo 2519/2011: „Z této úpravy je zřejmé, že úprava odpovědnosti za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s krizovým opatřením (je jím i opatření přijaté v souvislosti s povodní, resp. za účelem předcházení jejím následkům) je speciální regulací obsahující zvláštní skutkovou podstatu odpovědnosti státu za škodu, která se řídí právě krizovým zákonem, nikoliv zákonem č. 82/1998 Sb. či obecným předpisem. Zakládá přitom odpovědnost bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost) a na rozdíl od zákona č. 82/1998 Sb. nevyžaduje, aby škoda byla vyvolána nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem.“). Nelze tedy analogicky aplikovat judikaturu vykládající zákon o odpovědnosti státu za škodu na odpovědnost státu za škodu dle krizového zákona.

    Lze  souhlasit s tím, že objektivní odpovědnost státu za důsledky zákonných normativních aktů je v naší právní úpravě něčím výjimečným a nesystematickým. To však lze pochopit s ohledem na to, že samotný krizový zákon a opatření na jeho základě přijatá jsou něčím zcela výjimečným, nemluvě o naprosté výjimečnosti aktuální situace. Opatření dle krizového zákona jsou natolik výjimečná, že je na ně nutné výjimečným způsobem reagovat.

    Ministerstvo vnitra ve svém stanovisku dále píše, že ustanovení § 36 krizového zákona svým účelem navazuje na princip tzv. zvláštní (nebo též mimořádné) oběti, jehož podstatou je poskytnutí náhrady jednotlivci za nucené individuální obětování jeho konkrétního právního statku ve prospěch celku (společnosti) při provádění krizových opatření. V tomto smyslu však není rozdílu mezi opatřením majícím individuální povahy a normativním aktem. Oba nástroje se totiž projeví v konkrétní újmě způsobené konkrétnímu jednotlivci.  Nedává logiku a není spravedlivé, aby byl odškodněn ten, kdo byl dotčen opatřením individuální povahy a kdo byl dotčen opatřením normativní povahy. Oba druhy opatření jsou založeny na zcela identických východiscích a v konečném důsledku mají na individuální osoby stejné dopady.

    Zcela irelevantní je argument Ministerstva vnitra, že skutečným původcem škod nejsou jednotlivá krizová opatření, ale samotná globální pandemie COVID-19. Pokud by byl tento argument validní, zcela by popíral odpovědnost státu za škodu podle krizového zákona a to jak co se týče opatření individuální povahy tak co se týče opatření normativní povahy. Vždy zde totiž bude nějaká povodeň, zemětřesení nebo jiná mimořádná situace, která bude prvotní příčinou přijetí krizového opatření a potažmo vzniku škody.

    Lze shrnout, že sledujeme další pokus vlády zbavit se odpovědnosti za škodu způsobenou jejími opatřeními přijatými v souvislosti s epidemií COVID 19. První pokus Vlády obejít krizový zákon a tím pádem i povinnost nahradit škodu tím, že byly opatření vydávány Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví zhatil Městský soud v Praze, který tyto opatření Ministerstva zdravotnictví zrušil (viz rozsudek Městského soudu v Praze spis. zn. 14 A 41/2020 ze dne 23.4.2020). Bude zajímavé sledovat, jak se k tomuto aktuálnímu pokusu justice postaví.

    Mgr. Kryštof Kobeda,
    advokát

    Equity Legal s.r.o.

    Šrobárova 2002/40
    101 00 Praha 10 - Královské Vinohrady

    Tel: +420 732 230 529
    e-mail:
    krystof.kobeda@equitylegal.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Kryštof Kobeda (Equity Legal)
    24. 2. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut
    • Popis pracovní činnosti a jeho role ve vztahu se zaměstnancem

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.