15. 3. 2018
ID: 107303upozornění pro uživatele
Náhrada škody způsobené trestným činem pojistného podvodu uplatněná v civilním řízení
Škodou způsobenou trestným činem pojistného podvodu je částka, která se rovná rozdílu mezi skutečně vyplaceným pojistným plněním na straně jedné a pojistným plněním, které by náleželo, kdyby pachatel neuvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo nezamlčel podstatné údaje v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na pojistné plnění, na straně druhé.
 |
Pojistitel poškozený v důsledku jednání osoby odsouzené za spáchání trestného činu pojistného podvodu, jehož nárok na náhradu škody nebyl předmětem projednání v adhezním řízení, resp. o jehož nároku nebylo pravomocně rozhodnuto, případně o jehož nároku bylo rozhodnuto jen zčásti, má možnost obrátit se se svým nárokem na civilní soud. V takovém případě je nutné tvrdit a prokazovat výši plnění, které by pojištěné osobě náleželo, pokud by v rámci sjednání pojistné smlouvy či následných úkonů za trvání pojistné smlouvy uvedla pravdivé údaje a postupovala dle sjednaných podmínek. Vedle výše škody je nutné prokázat příčinnou souvislost. Dle současné judikatury je škodou způsobenou trestným činem pojistného podvodu „částka, která se rovná rozdílu mezi skutečně poskytnutým pojistným plněním na straně jedné a pojistným plněním, které by náleželo, kdyby pachatel neuvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo nezamlčel podstatné údaje při uplatnění nároku na pojistné plnění, na straně druhé. Za škodu nelze bez dalšího považovat celou výši poskytnutého pojistného plnění, je-li zřejmé, že k pojistné události došlo a že nárok na pojistné plnění vznikl, byť v nižší částce, než jakou pachatel vylákal.“[1]
Nelze opomenout, že soud v občanském soudním řízení není vázán ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř. rozhodnutím trestního soudu, pokud jde o výši škody. Vázanost soudu v civilním řízení trestním rozhodnutím se může prosadit pouze ve vztahu k těm osobám, které vystupovaly v trestním řízení a měly možnost skutkově a právně argumentovat a činit důkazní návrhy ve vztahu ke škodní odpovědnosti. Tato vázanost se nemůže uplatnit vůči třetím osobám, které v trestním řízení takovou možnost neměly. Pak je nutné v civilním řízení provádět dokazování k těm okolnostem, které byly zjišťovány v trestním řízení, a které jsou zároveň významné i pro soukromoprávní posouzení věci. Pravomocný odsuzující rozsudek však podle závěrů soudní praxe automaticky neznamená, že škoda byla způsobena výlučně zaviněním pachatele trestného činu; jestliže se na vzniku škody spolupodílel svým jednáním poškozený nebo třetí osoba, vázanost dle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. se neprosadí. [2]
Nárok na náhradu škody způsobené trestným činem pojistného podvodu se promlčí v obecné subjektivní tříleté promlčecí lhůtě v kombinaci s objektivní desetiletou promlčecí lhůtou. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty lze definovat jako okamžik, kdy si poškozený mohl učinit úsudek o vzniku případné škody a o tom, která osoba za ni odpovídá, tj. prokazatelně se dozvěděl o osobě škůdce a údajné škodě (vyplacené pojistné). Promlčecí lhůta se staví po dobu, kdy byl nárok na náhradu škody řádně uplatněn u orgánu veřejné moci a po dobu navazujícího trestního řízení.
Reklama
advokátka
TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.
Trojanova 12
120 00 Praha 2
Tel.: +420 224 918 490
Fax: +420 224 920 468
e-mail: ak@iustitia.cz
_________________________________
[1] Viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 7Tdo 580/2002 ze dne 29.8.2002
[2] Blíže viz Nález Ústavního soudu I. ÚS 1424/09 ze dne 8.3.2012
[*] Aktualizace textu - 24.4.2018
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
